Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Navrhovaná změna by umožnila studentům zůstat po dobu trvání jejich programu, avšak nejdéle po dobu čtyř let. Pokud by chtěli zůstat déle, museli by požádat DHS o prodloužení pobytu, což by znamenalo další byrokratické překážky a kontrolu. Podle úředníků DHS je cílem nové regulace napravit situaci, kdy někteří studenti „zneužívali velkorysosti USA“ a stávali se takzvanými „věčnými studenty“.
Mluvčí DHS uvedl, že v minulosti vláda umožňovala zahraničním studentům zůstávat v zemi prakticky na dobu neurčitou, což s sebou neslo bezpečnostní rizika, finanční náklady a znevýhodňovalo to americké občany. Nové pravidlo by podle něj mělo těmto problémům učinit přítrž, čímž by se ulehčilo břemeno dohledu nad zahraničními studenty pro federální vládu.
Změna by mohla mít dopad i na finanční situaci univerzit, protože zahraniční studenti obvykle platí vyšší školné a dostávají méně stipendií. Zastánci práv zahraničních studentů, jako je Miriam Feldblumová, prezidentka a generální ředitelka organizace Presidents’ Alliance, tvrdí, že nové pravidlo povede k větší nejistotě a byrokratickým obtížím. Poukazuje na to, že mezinárodní studenti už dnes patří mezi nejpřísněji sledované skupiny obyvatel v USA, podléhají přísnému dohledu ze strany DHS i samotných akademických institucí.
Fanta Aw, výkonná ředitelka a generální ředitelka organizace NAFSA: Association of International Educators, se domnívá, že tento návrh by mohl odradit některé studenty od výběru Spojených států jako místa studia. To by mohlo mít negativní dopad na americkou ekonomiku, inovace a globální konkurenceschopnost. V posledních letech už navíc došlo k poklesu počtu zahraničních studentů, což bylo způsobeno například komplikacemi při vyřizování víz.
Podle zprávy Institutu pro mezinárodní vzdělávání (Institute of International Education) 35 % ze stovek dotázaných amerických vysokých škol zaznamenalo pokles v počtu žádostí o studium na podzim. To představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím akademickým rokem, kdy pokles činil jen 17 %. Tento trend tak ukazuje, že jakékoli další překážky mohou mít významný negativní dopad na zájem o studium v USA.
Nová opatření, pokud budou přijata, by pro studenty znamenala větší nápor na administrativu a nutnost pravidelně žádat o prodloužení víza. Zastánci mezinárodního vzdělávání se obávají, že tyto změny pošlou světu jasnou zprávu, že příspěvky talentovaných jedinců z celého světa nejsou v USA ceněny, což může mít negativní důsledky pro americké univerzity a jejich postavení ve světě.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.