Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Navrhovaná změna by umožnila studentům zůstat po dobu trvání jejich programu, avšak nejdéle po dobu čtyř let. Pokud by chtěli zůstat déle, museli by požádat DHS o prodloužení pobytu, což by znamenalo další byrokratické překážky a kontrolu. Podle úředníků DHS je cílem nové regulace napravit situaci, kdy někteří studenti „zneužívali velkorysosti USA“ a stávali se takzvanými „věčnými studenty“.
Mluvčí DHS uvedl, že v minulosti vláda umožňovala zahraničním studentům zůstávat v zemi prakticky na dobu neurčitou, což s sebou neslo bezpečnostní rizika, finanční náklady a znevýhodňovalo to americké občany. Nové pravidlo by podle něj mělo těmto problémům učinit přítrž, čímž by se ulehčilo břemeno dohledu nad zahraničními studenty pro federální vládu.
Změna by mohla mít dopad i na finanční situaci univerzit, protože zahraniční studenti obvykle platí vyšší školné a dostávají méně stipendií. Zastánci práv zahraničních studentů, jako je Miriam Feldblumová, prezidentka a generální ředitelka organizace Presidents’ Alliance, tvrdí, že nové pravidlo povede k větší nejistotě a byrokratickým obtížím. Poukazuje na to, že mezinárodní studenti už dnes patří mezi nejpřísněji sledované skupiny obyvatel v USA, podléhají přísnému dohledu ze strany DHS i samotných akademických institucí.
Fanta Aw, výkonná ředitelka a generální ředitelka organizace NAFSA: Association of International Educators, se domnívá, že tento návrh by mohl odradit některé studenty od výběru Spojených států jako místa studia. To by mohlo mít negativní dopad na americkou ekonomiku, inovace a globální konkurenceschopnost. V posledních letech už navíc došlo k poklesu počtu zahraničních studentů, což bylo způsobeno například komplikacemi při vyřizování víz.
Podle zprávy Institutu pro mezinárodní vzdělávání (Institute of International Education) 35 % ze stovek dotázaných amerických vysokých škol zaznamenalo pokles v počtu žádostí o studium na podzim. To představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím akademickým rokem, kdy pokles činil jen 17 %. Tento trend tak ukazuje, že jakékoli další překážky mohou mít významný negativní dopad na zájem o studium v USA.
Nová opatření, pokud budou přijata, by pro studenty znamenala větší nápor na administrativu a nutnost pravidelně žádat o prodloužení víza. Zastánci mezinárodního vzdělávání se obávají, že tyto změny pošlou světu jasnou zprávu, že příspěvky talentovaných jedinců z celého světa nejsou v USA ceněny, což může mít negativní důsledky pro americké univerzity a jejich postavení ve světě.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
