Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Navrhovaná změna by umožnila studentům zůstat po dobu trvání jejich programu, avšak nejdéle po dobu čtyř let. Pokud by chtěli zůstat déle, museli by požádat DHS o prodloužení pobytu, což by znamenalo další byrokratické překážky a kontrolu. Podle úředníků DHS je cílem nové regulace napravit situaci, kdy někteří studenti „zneužívali velkorysosti USA“ a stávali se takzvanými „věčnými studenty“.
Mluvčí DHS uvedl, že v minulosti vláda umožňovala zahraničním studentům zůstávat v zemi prakticky na dobu neurčitou, což s sebou neslo bezpečnostní rizika, finanční náklady a znevýhodňovalo to americké občany. Nové pravidlo by podle něj mělo těmto problémům učinit přítrž, čímž by se ulehčilo břemeno dohledu nad zahraničními studenty pro federální vládu.
Změna by mohla mít dopad i na finanční situaci univerzit, protože zahraniční studenti obvykle platí vyšší školné a dostávají méně stipendií. Zastánci práv zahraničních studentů, jako je Miriam Feldblumová, prezidentka a generální ředitelka organizace Presidents’ Alliance, tvrdí, že nové pravidlo povede k větší nejistotě a byrokratickým obtížím. Poukazuje na to, že mezinárodní studenti už dnes patří mezi nejpřísněji sledované skupiny obyvatel v USA, podléhají přísnému dohledu ze strany DHS i samotných akademických institucí.
Fanta Aw, výkonná ředitelka a generální ředitelka organizace NAFSA: Association of International Educators, se domnívá, že tento návrh by mohl odradit některé studenty od výběru Spojených států jako místa studia. To by mohlo mít negativní dopad na americkou ekonomiku, inovace a globální konkurenceschopnost. V posledních letech už navíc došlo k poklesu počtu zahraničních studentů, což bylo způsobeno například komplikacemi při vyřizování víz.
Podle zprávy Institutu pro mezinárodní vzdělávání (Institute of International Education) 35 % ze stovek dotázaných amerických vysokých škol zaznamenalo pokles v počtu žádostí o studium na podzim. To představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím akademickým rokem, kdy pokles činil jen 17 %. Tento trend tak ukazuje, že jakékoli další překážky mohou mít významný negativní dopad na zájem o studium v USA.
Nová opatření, pokud budou přijata, by pro studenty znamenala větší nápor na administrativu a nutnost pravidelně žádat o prodloužení víza. Zastánci mezinárodního vzdělávání se obávají, že tyto změny pošlou světu jasnou zprávu, že příspěvky talentovaných jedinců z celého světa nejsou v USA ceněny, což může mít negativní důsledky pro americké univerzity a jejich postavení ve světě.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.