Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.
Navrhovaná změna by umožnila studentům zůstat po dobu trvání jejich programu, avšak nejdéle po dobu čtyř let. Pokud by chtěli zůstat déle, museli by požádat DHS o prodloužení pobytu, což by znamenalo další byrokratické překážky a kontrolu. Podle úředníků DHS je cílem nové regulace napravit situaci, kdy někteří studenti „zneužívali velkorysosti USA“ a stávali se takzvanými „věčnými studenty“.
Mluvčí DHS uvedl, že v minulosti vláda umožňovala zahraničním studentům zůstávat v zemi prakticky na dobu neurčitou, což s sebou neslo bezpečnostní rizika, finanční náklady a znevýhodňovalo to americké občany. Nové pravidlo by podle něj mělo těmto problémům učinit přítrž, čímž by se ulehčilo břemeno dohledu nad zahraničními studenty pro federální vládu.
Změna by mohla mít dopad i na finanční situaci univerzit, protože zahraniční studenti obvykle platí vyšší školné a dostávají méně stipendií. Zastánci práv zahraničních studentů, jako je Miriam Feldblumová, prezidentka a generální ředitelka organizace Presidents’ Alliance, tvrdí, že nové pravidlo povede k větší nejistotě a byrokratickým obtížím. Poukazuje na to, že mezinárodní studenti už dnes patří mezi nejpřísněji sledované skupiny obyvatel v USA, podléhají přísnému dohledu ze strany DHS i samotných akademických institucí.
Fanta Aw, výkonná ředitelka a generální ředitelka organizace NAFSA: Association of International Educators, se domnívá, že tento návrh by mohl odradit některé studenty od výběru Spojených států jako místa studia. To by mohlo mít negativní dopad na americkou ekonomiku, inovace a globální konkurenceschopnost. V posledních letech už navíc došlo k poklesu počtu zahraničních studentů, což bylo způsobeno například komplikacemi při vyřizování víz.
Podle zprávy Institutu pro mezinárodní vzdělávání (Institute of International Education) 35 % ze stovek dotázaných amerických vysokých škol zaznamenalo pokles v počtu žádostí o studium na podzim. To představuje výrazný nárůst ve srovnání s předchozím akademickým rokem, kdy pokles činil jen 17 %. Tento trend tak ukazuje, že jakékoli další překážky mohou mít významný negativní dopad na zájem o studium v USA.
Nová opatření, pokud budou přijata, by pro studenty znamenala větší nápor na administrativu a nutnost pravidelně žádat o prodloužení víza. Zastánci mezinárodního vzdělávání se obávají, že tyto změny pošlou světu jasnou zprávu, že příspěvky talentovaných jedinců z celého světa nejsou v USA ceněny, což může mít negativní důsledky pro americké univerzity a jejich postavení ve světě.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.