Von der Leyenová vyráží na turné pro frontové linii. Ujistí státy o podpoře proti Rusku

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).
Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025)., foto: president.gov.ua
Klára Marková 28. srpna 2025 16:02
Sdílej:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.

Turné se koná v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží zprostředkovat ukončení tříleté války Ruska proti Ukrajině. Navzdory diplomatickým aktivitám, včetně setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, Rusko neprojevuje ochotu ukončit útoky.

Například v Kyjevě při náletu drony a balistickými raketami zemřelo nejméně 12 civilistů a jedna z raket zasáhla budovu delegace Evropské unie. Mluvčí Komise Arianna Podestà označila útoky za naprosto nepřijatelné a dodala, že neotřesou podporou EU pro Ukrajinu.

Válka podnítila snahy o posílení evropských armád. Evropské země, které jsou členy NATO, se zavázaly zvýšit obranné výdaje na 5 % svého HDP do roku 2035. Není však jasné, jak se zemím s vysokými rozpočtovými schodky podaří těchto cílů dosáhnout.

Ačkoliv EU zavedla flexibilnější pravidla, která zemím usnadňují půjčky, celková dostupná částka nedosahuje požadovaných astronomických částek, které požaduje americký prezident Donald Trump. 

Turné von der Leyenové začíná v pátek v Lotyšsku, kde se setká s premiérkou Evikou Silinou. Následně zamíří do Finska na setkání s premiérem Petteri Orpem a prezidentem Alexandrem Stubbem. V sobotu navštíví Estonsko, kde se setká s premiérem Kristenem Michalem.

V neděli je na programu Polsko a setkání s premiérem Donaldem Tuskem a následně Bulharsko, kde ji čeká setkání s premiérem Rossenem Jeliazkovem. Svoji cestu zakončí v pondělí návštěvou Rumunska a Litvy, kde se sejde s prezidenty Nicusorem Danem a Gitanasem Nausėdou.

Cílem cesty je demonstrovat solidaritu a podporu Evropy zemím, které se nachází nejblíže Rusku nebo Bělorusku. Ursula von der Leyen se tím snaží upevnit vztahy se sousedními státy a posílit důvěru v EU jako klíčového bezpečnostního partnera. Celá iniciativa přichází v kritickém okamžiku, kdy narůstá napětí mezi Západem a Ruskem. 

Stalo se
Novinky
Pavel Novotný

COMEBACK Pavla Novotného: Kam se chce někdejší starosta vrátit?

Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.  

Celebrity
Ondřej Brzobohatý dorazil do soudní budovy. (12.3.2025)

Brzobohatý proti Kuchařové: Soud rozhodl! Kdo z exmanželů bude platit?

Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný. 

Novinky
Ilustrační fotografie

Netflix, nebo Paramount? Bitva o ovládnutí Warner Bros se přesouvá do Evropy

Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.

Novinky
Kyjev

Proč jsou ruské útoky proti ukrajinské energetické sítě tak efektivní?

Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.