Rusko při masivním nočním útoku zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie

Ruský útok na Ukrajinu
Ruský útok na Ukrajinu, foto: Depositphotos
Klára Marková 28. srpna 2025 09:37
Sdílej:

Rusko ve čtvrtek ráno zasáhlo budovu, kde se nachází delegace Evropské unie v Kyjevě. Během masivního ostřelování balistickými raketami a drony došlo k značným škodám. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové byl objekt „vážně poškozen tlakovou vlnou“. V důsledku tohoto útoku bylo zabito nejméně deset lidí a třicet jich bylo zraněno.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že se Rusko zaměřilo na diplomaty, čímž porušilo Vídeňskou úmluvu. Podle jeho slov si tento útok „žádá odsouzení nejen ze strany EU, ale celého světa“. Dále dodal, že vyjadřuje solidaritu s kolegy z Evropské unie a je připraven jim poskytnout veškerou pomoc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že během nočního ruského bombardování Kyjeva zemřelo osm lidí, včetně jednoho dítěte. Útok byl veden masivním počtem raket a dronů. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že bylo zraněno nejméně osmatřicet obyvatel.

K útoku došlo v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží zvýšit tlak na ruského vůdce Vladimira Putina a usiluje o dosažení mírové dohody. Předseda Evropské rady António Costa označil poškození budovy za úmyslné a řekl, že je ruskými útoky otřesen. Podle něj se ale EU nenechá zastrašit a ruská agrese jen posiluje její odhodlání stát při Ukrajině a jejích obyvatelích.

Komisařka EU pro rozšíření Marta Kos útok ostře odsoudila. Řekla, že jde o jasné znamení, že Rusko odmítá mír a volí teror. Vyslovila plnou solidaritu zaměstnancům EU, jejich rodinám a všem Ukrajincům, kteří tuto agresi musí snášet. Šéfka zahraničních věcí EU Kaja Kallas dodala, že šlo o „úmyslné rozhodnutí eskalovat situaci a vysmívat se mírovým snahám“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a někteří jeho evropští spojenci se sešli v Bílém domě jen několik dní po summitu Trumpa s Putinem, který se konal na Aljašce. Ukrajina požaduje bezpečnostní záruky, které by po uzavření jakékoli dohody zabránily dalším útokům ze strany Ruska. 

Stalo se
Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj: Rusko plánuje útoky na ukrajinskou prezidentskou kancelář

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Novinky
Ženeva

Tvrdý dopad Trumpovy vlády: Švýcarské město dýchalo pro celý svět, teď zeje prázdnotou

Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.

Novinky
Ilustrační foto

Řídí ho Churchill, da Vinci i Gándhí. Muž založil nový stát, správu svěřil umělé inteligenci

Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.

Novinky
Hormuzský průliv

Políček Íránu: Ropovod, který obejde Hormuzský průliv, má stát už příští rok

Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.