Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Adamova rodina uvedla, že chlapec začal ChatGPT používat v září 2024 na pomoc se školními úkoly. Postupem času se ale chatbot stal chlapcovým „nejbližším důvěrníkem“ a Adam se mu svěřoval se svou úzkostí a duševními problémy.
V lednu 2025 s ním začal probírat metody, jak si vzít život. Podle žaloby Adam do chatu nahrál i fotografie, na kterých jsou vidět známky sebepoškozování. Chatbot sice rozpoznal naléhavou situaci, ale s chlapcem dál komunikoval.
Žaloba uvádí, že Adam ve své poslední konverzaci s chatbotem napsal, že si plánuje vzít život. ChatGPT mu údajně odpověděl, že „nemusí nic předstírat“ a že „neodvrátí od jeho myšlenek zrak“. Téhož dne byl chlapec nalezen mrtvý svou matkou. Rodina tvrdí, že interakce jejich syna s ChatGPT a jeho následná smrt „byly předvídatelným důsledkem záměrných konstrukčních rozhodnutí“.
Společnost OpenAI uvedla, že podání žaloby prověřuje a vyjádřila rodině soustrast. Zároveň přiznala, že její systémy se „nezachovaly v souladu s původním záměrem“ a dodala, že modely by měly uživatele navádět k vyhledání profesionální pomoci, jako je linka důvěry nebo psycholog. Rodina podala žalobu nejen na společnost, ale také na generálního ředitele a spoluzakladatele OpenAI Sama Altmana a další inženýry a zaměstnance, kteří na vývoji chatu pracovali.
Podobné obavy o vztahu umělé inteligence a duševního zdraví vyjádřila i spisovatelka Laura Reiley. Ve své eseji napsala, že její dcera se svěřovala s duševními problémy AI, což jí pomohlo skrývat svou krizi před rodinou.
Podle ní by se umělá inteligence měla zaměřit na to, aby uživatele s podobnými problémy lépe naváděla na správné zdroje pomoci. Společnost OpenAI v reakci na to uvedla, že vyvíjí automatizované nástroje, které budou účinněji detekovat a reagovat na uživatele, kteří zažívají duševní nebo emoční tíseň.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.