Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Autoři studie použili modely, které srovnávaly současné podmínky s těmi, které panovaly v předindustriální éře. Bez vlivu klimatických změn by se podobné katastrofy, které zažilo Řecko, Kypr a Turecko, vyskytovaly přibližně jednou za sto let. V současnosti, při průměrném oteplení 1,3 °C, se však očekávají zhruba jednou za deset let.
Podle Apostolose Voulgarakise, experta na lesní požáry, nehoří nutně více ohňů, ale ty, které se vznítí, jsou větší a sezóna požárů se prodlužuje. Kombinace vysokých teplot, sucha a silného větru vytváří ideální podmínky pro rychlé šíření požárů, které je pak nesmírně obtížné dostat pod kontrolu.
Požáry také přispívají ke zhoršení klimatické krize tím, že do atmosféry uvolňují obrovské množství skleníkových plynů. Letos se odhaduje, že požáry uvolnily již 38,4 milionu tun CO2, což odpovídá ročním emisím země, jako je Slovensko. S tím, jak se planeta dále otepluje, se podle vědců stávají podobně ničivé a smrtící požáry novou normou.
Mnozí experti varují, že v boji proti požárům se dělá příliš málo. Požáry, které vypuknou na více místech najednou, vyčerpávají národní zdroje, a tak je velmi obtížné je uhasit. Letos kvůli nim zemřelo nejméně 17 lidí v Turecku a šest hasičů ve Španělsku a Portugalsku. Tisíce obyvatel a turistů musely být evakuovány, aby unikly plamenům.
Evropská unie se snaží pomáhat prostřednictvím Mechanismus civilní ochrany, který sdružuje a koordinuje záchranné složky po celém kontinentu. Letos byl mechanismus aktivován už 16krát, aby pomohl zemím jako Řecko, Albánie nebo Španělsko. Nebezpečí však přetrvává, protože požární sezóna ještě neskončila.
Experti upozorňují, že dokud budou země spalovat fosilní paliva, globální teploty budou stoupat a s nimi i riziko masivních požárů. Ačkoli si je EU problému vědoma a přijala závazky ke snížení emisí, nedávná data ukazují, že emise se ve skutečnosti zvýšily.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.