Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
Izraelští vládní představitelé opakovaně tvrdí, že jejich armáda vynakládá maximální úsilí na minimalizaci civilních obětí. Podle Ophiara Falka, poradce premiéra Benjamina Netanjahua, je to nejen správné, ale také strategicky efektivní. Zranění civilistů totiž může mít opačný účinek – může vést ke ztrátě domácí i mezinárodní podpory a zvýšit palestinský odpor. Izraelská média rovněž poukazují na údajná „rozsáhlá opatření“, která armáda podniká, aby civilisty ochránila.
Izraelští představitelé veřejně zpochybňují počet obětí v Gaze a obviňují ministerstvo zdravotnictví a OSN ze lhaní. Ovšem nedávno uniklé údaje z utajené izraelské vojenské databáze, které zveřejnil deník Guardian, naznačují, že 83 % zabitých Palestinců bylo v květnu civilistů. Tato čísla staví do jiného světla tvrzení o minimalizaci obětí a ukazují, že civilní oběti jsou neúměrně vysoké.
Ochrana civilistů nebyla v minulosti vždy prioritou. Spojené státy začaly s minimalizací civilních škod, tzv. „collateral damage“, až po válce ve Vietnamu. Masakry jako v My Lai, kde bylo v roce 1968 zabito až 500 neozbrojených vietnamských vesničanů, vedly k celosvětovému odsouzení. Od té doby USA postupně začlenily do svých vojenských operací programy pro zmírnění civilních obětí, jako jsou předběžné odhady civilních škod.
Tyto programy byly vyvinuty s cílem snížit počet civilních obětí, chránit reputaci armády a vyhnout se náboru nových militantů. Americká vojenská příručka z roku 2007 dokonce uvádí, že „operace, která zabije pět povstalců, je kontraproduktivní, pokud civilní škody vedou k náboru dalších padesáti povstalců“. Podobné metody, které Izrael sám pomáhal rozvíjet, byly zavedeny i do jeho armádních postupů.
Vyšetřování však ukázalo, že Izrael po útocích ze 7. října uvolnil svá pravidla pro bojové operace. Deník New York Times uvedl, že armádní vedení schválilo riziko zabití až 20 lidí při každém leteckém útoku zaměřeném na Hamás. Jedním z extrémních příkladů byl červencový úder, při kterém zemřelo nejméně 90 civilistů a dalších 300 jich bylo zraněno.
Izraelská vojenská data nyní naznačují, že Izraelci přecenili počet zabitých bojovníků a naopak podcenili podíl civilních obětí. Před zprávou deníku Guardian izraelští představitelé uváděli, že bylo zabito 17 000 až 18 000 bojovníků Hamásu. Zároveň tvrdili, že polovina všech úmrtí v Gaze připadá na bojovníky, a Netanjahu označil za „skandální“ tvrzení, že míra civilních obětí by mohla dosáhnout 70 %.
Skutečná míra civilních obětí v Gaze je však mnohem vyšší, než číslo, které Netanjahu označuje za skandální. Podle výzkumu projektu Costs of War, který se zabývá mírou civilních obětí v amerických válkách, byly civilní oběti v Iráku na úrovni 68 % a v Afghánistánu 26 %. Vysoká míra úmrtí civilistů v Gaze je důsledkem masivního používání zbraní, které ničí budovy, a neschopnosti rozlišovat mezi civilisty a bojovníky.
Válka v Gaze je typickým příkladem moderního konfliktu, kde je ochrana civilistů v praxi opomíjena. Vysoký počet civilních obětí je důsledkem vojenské strategie, která se zaměřuje na plošné ničení, místo přesných úderů. To vede nejen k obrovskému utrpení, ale i k porušování mezinárodního práva a mezinárodních norem.
Vzhledem k tomu, jaké zbraně Izrael používá a že se mu nedaří rozlišovat mezi bojovníky a nebojovníky, vysoký počet civilních obětí nikoho nepřekvapí. Civilisté by neměli být nikdy poškozeni kvůli neopatrnosti nebo úmyslnému zacílení, ať už jde o jakýkoli konflikt. Vysoká míra civilních obětí v Gaze je alarmující a měla by vést k přehodnocení vojenských strategií a pravidel.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.