Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
Izraelští vládní představitelé opakovaně tvrdí, že jejich armáda vynakládá maximální úsilí na minimalizaci civilních obětí. Podle Ophiara Falka, poradce premiéra Benjamina Netanjahua, je to nejen správné, ale také strategicky efektivní. Zranění civilistů totiž může mít opačný účinek – může vést ke ztrátě domácí i mezinárodní podpory a zvýšit palestinský odpor. Izraelská média rovněž poukazují na údajná „rozsáhlá opatření“, která armáda podniká, aby civilisty ochránila.
Izraelští představitelé veřejně zpochybňují počet obětí v Gaze a obviňují ministerstvo zdravotnictví a OSN ze lhaní. Ovšem nedávno uniklé údaje z utajené izraelské vojenské databáze, které zveřejnil deník Guardian, naznačují, že 83 % zabitých Palestinců bylo v květnu civilistů. Tato čísla staví do jiného světla tvrzení o minimalizaci obětí a ukazují, že civilní oběti jsou neúměrně vysoké.
Ochrana civilistů nebyla v minulosti vždy prioritou. Spojené státy začaly s minimalizací civilních škod, tzv. „collateral damage“, až po válce ve Vietnamu. Masakry jako v My Lai, kde bylo v roce 1968 zabito až 500 neozbrojených vietnamských vesničanů, vedly k celosvětovému odsouzení. Od té doby USA postupně začlenily do svých vojenských operací programy pro zmírnění civilních obětí, jako jsou předběžné odhady civilních škod.
Tyto programy byly vyvinuty s cílem snížit počet civilních obětí, chránit reputaci armády a vyhnout se náboru nových militantů. Americká vojenská příručka z roku 2007 dokonce uvádí, že „operace, která zabije pět povstalců, je kontraproduktivní, pokud civilní škody vedou k náboru dalších padesáti povstalců“. Podobné metody, které Izrael sám pomáhal rozvíjet, byly zavedeny i do jeho armádních postupů.
Vyšetřování však ukázalo, že Izrael po útocích ze 7. října uvolnil svá pravidla pro bojové operace. Deník New York Times uvedl, že armádní vedení schválilo riziko zabití až 20 lidí při každém leteckém útoku zaměřeném na Hamás. Jedním z extrémních příkladů byl červencový úder, při kterém zemřelo nejméně 90 civilistů a dalších 300 jich bylo zraněno.
Izraelská vojenská data nyní naznačují, že Izraelci přecenili počet zabitých bojovníků a naopak podcenili podíl civilních obětí. Před zprávou deníku Guardian izraelští představitelé uváděli, že bylo zabito 17 000 až 18 000 bojovníků Hamásu. Zároveň tvrdili, že polovina všech úmrtí v Gaze připadá na bojovníky, a Netanjahu označil za „skandální“ tvrzení, že míra civilních obětí by mohla dosáhnout 70 %.
Skutečná míra civilních obětí v Gaze je však mnohem vyšší, než číslo, které Netanjahu označuje za skandální. Podle výzkumu projektu Costs of War, který se zabývá mírou civilních obětí v amerických válkách, byly civilní oběti v Iráku na úrovni 68 % a v Afghánistánu 26 %. Vysoká míra úmrtí civilistů v Gaze je důsledkem masivního používání zbraní, které ničí budovy, a neschopnosti rozlišovat mezi civilisty a bojovníky.
Válka v Gaze je typickým příkladem moderního konfliktu, kde je ochrana civilistů v praxi opomíjena. Vysoký počet civilních obětí je důsledkem vojenské strategie, která se zaměřuje na plošné ničení, místo přesných úderů. To vede nejen k obrovskému utrpení, ale i k porušování mezinárodního práva a mezinárodních norem.
Vzhledem k tomu, jaké zbraně Izrael používá a že se mu nedaří rozlišovat mezi bojovníky a nebojovníky, vysoký počet civilních obětí nikoho nepřekvapí. Civilisté by neměli být nikdy poškozeni kvůli neopatrnosti nebo úmyslnému zacílení, ať už jde o jakýkoli konflikt. Vysoká míra civilních obětí v Gaze je alarmující a měla by vést k přehodnocení vojenských strategií a pravidel.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
