Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
Izraelští vládní představitelé opakovaně tvrdí, že jejich armáda vynakládá maximální úsilí na minimalizaci civilních obětí. Podle Ophiara Falka, poradce premiéra Benjamina Netanjahua, je to nejen správné, ale také strategicky efektivní. Zranění civilistů totiž může mít opačný účinek – může vést ke ztrátě domácí i mezinárodní podpory a zvýšit palestinský odpor. Izraelská média rovněž poukazují na údajná „rozsáhlá opatření“, která armáda podniká, aby civilisty ochránila.
Izraelští představitelé veřejně zpochybňují počet obětí v Gaze a obviňují ministerstvo zdravotnictví a OSN ze lhaní. Ovšem nedávno uniklé údaje z utajené izraelské vojenské databáze, které zveřejnil deník Guardian, naznačují, že 83 % zabitých Palestinců bylo v květnu civilistů. Tato čísla staví do jiného světla tvrzení o minimalizaci obětí a ukazují, že civilní oběti jsou neúměrně vysoké.
Ochrana civilistů nebyla v minulosti vždy prioritou. Spojené státy začaly s minimalizací civilních škod, tzv. „collateral damage“, až po válce ve Vietnamu. Masakry jako v My Lai, kde bylo v roce 1968 zabito až 500 neozbrojených vietnamských vesničanů, vedly k celosvětovému odsouzení. Od té doby USA postupně začlenily do svých vojenských operací programy pro zmírnění civilních obětí, jako jsou předběžné odhady civilních škod.
Tyto programy byly vyvinuty s cílem snížit počet civilních obětí, chránit reputaci armády a vyhnout se náboru nových militantů. Americká vojenská příručka z roku 2007 dokonce uvádí, že „operace, která zabije pět povstalců, je kontraproduktivní, pokud civilní škody vedou k náboru dalších padesáti povstalců“. Podobné metody, které Izrael sám pomáhal rozvíjet, byly zavedeny i do jeho armádních postupů.
Vyšetřování však ukázalo, že Izrael po útocích ze 7. října uvolnil svá pravidla pro bojové operace. Deník New York Times uvedl, že armádní vedení schválilo riziko zabití až 20 lidí při každém leteckém útoku zaměřeném na Hamás. Jedním z extrémních příkladů byl červencový úder, při kterém zemřelo nejméně 90 civilistů a dalších 300 jich bylo zraněno.
Izraelská vojenská data nyní naznačují, že Izraelci přecenili počet zabitých bojovníků a naopak podcenili podíl civilních obětí. Před zprávou deníku Guardian izraelští představitelé uváděli, že bylo zabito 17 000 až 18 000 bojovníků Hamásu. Zároveň tvrdili, že polovina všech úmrtí v Gaze připadá na bojovníky, a Netanjahu označil za „skandální“ tvrzení, že míra civilních obětí by mohla dosáhnout 70 %.
Skutečná míra civilních obětí v Gaze je však mnohem vyšší, než číslo, které Netanjahu označuje za skandální. Podle výzkumu projektu Costs of War, který se zabývá mírou civilních obětí v amerických válkách, byly civilní oběti v Iráku na úrovni 68 % a v Afghánistánu 26 %. Vysoká míra úmrtí civilistů v Gaze je důsledkem masivního používání zbraní, které ničí budovy, a neschopnosti rozlišovat mezi civilisty a bojovníky.
Válka v Gaze je typickým příkladem moderního konfliktu, kde je ochrana civilistů v praxi opomíjena. Vysoký počet civilních obětí je důsledkem vojenské strategie, která se zaměřuje na plošné ničení, místo přesných úderů. To vede nejen k obrovskému utrpení, ale i k porušování mezinárodního práva a mezinárodních norem.
Vzhledem k tomu, jaké zbraně Izrael používá a že se mu nedaří rozlišovat mezi bojovníky a nebojovníky, vysoký počet civilních obětí nikoho nepřekvapí. Civilisté by neměli být nikdy poškozeni kvůli neopatrnosti nebo úmyslnému zacílení, ať už jde o jakýkoli konflikt. Vysoká míra civilních obětí v Gaze je alarmující a měla by vést k přehodnocení vojenských strategií a pravidel.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
