Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
Izraelští vládní představitelé opakovaně tvrdí, že jejich armáda vynakládá maximální úsilí na minimalizaci civilních obětí. Podle Ophiara Falka, poradce premiéra Benjamina Netanjahua, je to nejen správné, ale také strategicky efektivní. Zranění civilistů totiž může mít opačný účinek – může vést ke ztrátě domácí i mezinárodní podpory a zvýšit palestinský odpor. Izraelská média rovněž poukazují na údajná „rozsáhlá opatření“, která armáda podniká, aby civilisty ochránila.
Izraelští představitelé veřejně zpochybňují počet obětí v Gaze a obviňují ministerstvo zdravotnictví a OSN ze lhaní. Ovšem nedávno uniklé údaje z utajené izraelské vojenské databáze, které zveřejnil deník Guardian, naznačují, že 83 % zabitých Palestinců bylo v květnu civilistů. Tato čísla staví do jiného světla tvrzení o minimalizaci obětí a ukazují, že civilní oběti jsou neúměrně vysoké.
Ochrana civilistů nebyla v minulosti vždy prioritou. Spojené státy začaly s minimalizací civilních škod, tzv. „collateral damage“, až po válce ve Vietnamu. Masakry jako v My Lai, kde bylo v roce 1968 zabito až 500 neozbrojených vietnamských vesničanů, vedly k celosvětovému odsouzení. Od té doby USA postupně začlenily do svých vojenských operací programy pro zmírnění civilních obětí, jako jsou předběžné odhady civilních škod.
Tyto programy byly vyvinuty s cílem snížit počet civilních obětí, chránit reputaci armády a vyhnout se náboru nových militantů. Americká vojenská příručka z roku 2007 dokonce uvádí, že „operace, která zabije pět povstalců, je kontraproduktivní, pokud civilní škody vedou k náboru dalších padesáti povstalců“. Podobné metody, které Izrael sám pomáhal rozvíjet, byly zavedeny i do jeho armádních postupů.
Vyšetřování však ukázalo, že Izrael po útocích ze 7. října uvolnil svá pravidla pro bojové operace. Deník New York Times uvedl, že armádní vedení schválilo riziko zabití až 20 lidí při každém leteckém útoku zaměřeném na Hamás. Jedním z extrémních příkladů byl červencový úder, při kterém zemřelo nejméně 90 civilistů a dalších 300 jich bylo zraněno.
Izraelská vojenská data nyní naznačují, že Izraelci přecenili počet zabitých bojovníků a naopak podcenili podíl civilních obětí. Před zprávou deníku Guardian izraelští představitelé uváděli, že bylo zabito 17 000 až 18 000 bojovníků Hamásu. Zároveň tvrdili, že polovina všech úmrtí v Gaze připadá na bojovníky, a Netanjahu označil za „skandální“ tvrzení, že míra civilních obětí by mohla dosáhnout 70 %.
Skutečná míra civilních obětí v Gaze je však mnohem vyšší, než číslo, které Netanjahu označuje za skandální. Podle výzkumu projektu Costs of War, který se zabývá mírou civilních obětí v amerických válkách, byly civilní oběti v Iráku na úrovni 68 % a v Afghánistánu 26 %. Vysoká míra úmrtí civilistů v Gaze je důsledkem masivního používání zbraní, které ničí budovy, a neschopnosti rozlišovat mezi civilisty a bojovníky.
Válka v Gaze je typickým příkladem moderního konfliktu, kde je ochrana civilistů v praxi opomíjena. Vysoký počet civilních obětí je důsledkem vojenské strategie, která se zaměřuje na plošné ničení, místo přesných úderů. To vede nejen k obrovskému utrpení, ale i k porušování mezinárodního práva a mezinárodních norem.
Vzhledem k tomu, jaké zbraně Izrael používá a že se mu nedaří rozlišovat mezi bojovníky a nebojovníky, vysoký počet civilních obětí nikoho nepřekvapí. Civilisté by neměli být nikdy poškozeni kvůli neopatrnosti nebo úmyslnému zacílení, ať už jde o jakýkoli konflikt. Vysoká míra civilních obětí v Gaze je alarmující a měla by vést k přehodnocení vojenských strategií a pravidel.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
            Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
            Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.