Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Tato cla, která jsou výrazně vyšší než cla uplatňovaná na země jako Čína, Vietnam nebo Jižní Korea, pravděpodobně sníží indický růst HDP až o jeden procentní bod. USA jsou největším exportním trhem Indie, kam míří zboží v hodnotě 86,5 miliard dolarů ročně. Dvě třetiny těchto dodávek jsou nyní zatíženy 50% clem, což ohrožuje pracovní místa a růst napříč různými sektory, píše The Guardian.
Cla se nevztahují na indický farmaceutický, elektronický a petrochemický průmysl, ale tvrdě dopadají na sektory, které zaměstnávají miliony lidí, jako je textilní průmysl, šperky, mořské plody a kůže. Podle analytiků by export z těchto odvětví mohl klesnout až o 70 %, což by pro miliony pracovníků mohlo znamenat ztrátu zaměstnání.
Indie je třetím největším spotřebitelem ropy na světě a největším odběratelem ruské ropy přepravované po moři. Rusko pokrývá zhruba 40 % indických potřeb. Ačkoli se slevy na ruskou ropu od roku 2022 zmenšily, Indie v nákupech pokračuje, protože si tím zajišťuje stabilní a poměrně levné dodávky energie. Zastavení nákupů ruské ropy by mohlo Indii učinit zranitelnou vůči výkyvům globálních cen.
Indická vláda premiéra Narendry Modiho reagovala výzvou k nákupu domácího zboží a chystá úpravu celostátní daně, která má podpořit utrácení. Vláda údajně připravuje několikamiliardový balíček na podporu exportérů, kteří se musí vyrovnat s vysokými úrokovými sazbami.
Indie se snaží diverzifikovat své trhy a nedávno podepsala dohodu o volném obchodu s Velkou Británií. Exporterské organizace však tvrdí, že je třeba mnohem více. Indie se navíc opatrně otepluje i vztahy s Čínou v reakci na eskalaci amerických cel. Premiér Modi poprvé od pohraničního konfliktu v roce 2020 navštívil Čínu. Uvedl, že svět žije v éře „ekonomického sobectví“ a dodal, že Indie je „připravena zaplatit velmi vysokou cenu, aby ochránila své zájmy.“
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.