Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Tato cla, která jsou výrazně vyšší než cla uplatňovaná na země jako Čína, Vietnam nebo Jižní Korea, pravděpodobně sníží indický růst HDP až o jeden procentní bod. USA jsou největším exportním trhem Indie, kam míří zboží v hodnotě 86,5 miliard dolarů ročně. Dvě třetiny těchto dodávek jsou nyní zatíženy 50% clem, což ohrožuje pracovní místa a růst napříč různými sektory, píše The Guardian.
Cla se nevztahují na indický farmaceutický, elektronický a petrochemický průmysl, ale tvrdě dopadají na sektory, které zaměstnávají miliony lidí, jako je textilní průmysl, šperky, mořské plody a kůže. Podle analytiků by export z těchto odvětví mohl klesnout až o 70 %, což by pro miliony pracovníků mohlo znamenat ztrátu zaměstnání.
Indie je třetím největším spotřebitelem ropy na světě a největším odběratelem ruské ropy přepravované po moři. Rusko pokrývá zhruba 40 % indických potřeb. Ačkoli se slevy na ruskou ropu od roku 2022 zmenšily, Indie v nákupech pokračuje, protože si tím zajišťuje stabilní a poměrně levné dodávky energie. Zastavení nákupů ruské ropy by mohlo Indii učinit zranitelnou vůči výkyvům globálních cen.
Indická vláda premiéra Narendry Modiho reagovala výzvou k nákupu domácího zboží a chystá úpravu celostátní daně, která má podpořit utrácení. Vláda údajně připravuje několikamiliardový balíček na podporu exportérů, kteří se musí vyrovnat s vysokými úrokovými sazbami.
Indie se snaží diverzifikovat své trhy a nedávno podepsala dohodu o volném obchodu s Velkou Británií. Exporterské organizace však tvrdí, že je třeba mnohem více. Indie se navíc opatrně otepluje i vztahy s Čínou v reakci na eskalaci amerických cel. Premiér Modi poprvé od pohraničního konfliktu v roce 2020 navštívil Čínu. Uvedl, že svět žije v éře „ekonomického sobectví“ a dodal, že Indie je „připravena zaplatit velmi vysokou cenu, aby ochránila své zájmy.“
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.