Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Přestože nelze s jistotou říci, že za poslední extrémní projevy počasí může jen klimatická změna, počítačové modely do budoucna předpovídají silnější bouře a častější záplavy. Irsko se navíc potýká s rostoucí hladinou moře a erodujícími pobřežími, které se mění alarmující rychlostí. Tyto environmentální hrozby představují vážné ekonomické a sociální riziko pro celou zemi.
Téměř 40 % irské populace žije nedaleko pobřeží, kde je soustředěna klíčová infrastruktura, jako jsou přístavy a letiště, na kterých závisí ekonomika Irska. Rostoucí hladina moří a silnější bouře ohrožují nejen domy a podniky, ale také klíčová odvětví, jako je turismus, rybolov a akvakultura.
V Irsku panuje vysoká informovanost o klimatických změnách, ale samotné povědomí nestačí k tomu, aby se přešlo k naléhavým opatřením. Podle autorů článku se debata často zasekává na nepodstatných tématech, jako je spolehlivost elektromobilů nebo vizuální dopad větrných turbín. Tyto diskuse odvádějí pozornost od podstaty a hrozí, že podpoří klimatický skepticismus. Prvním krokem ke skutečné změně chování je uvědomit si, že lidé jsou hlavními viníky klimatické krize.
Jedním z řešení je přechod od lineární ekonomiky založené na těžbě a plýtvání k cirkulární ekonomice, která klade důraz na opakované použití, přeměnu a recyklaci zdrojů. V tomto procesu hrají klíčovou roli vědci, kteří musí poskytnout jasné důkazy a předpovědi, na jejichž základě budou politici přijímat strategická rozhodnutí. Tato rozhodnutí by se měla týkat protipovodňových opatření, budování infrastruktury odolné vůči bouřím a lepšího hospodaření s vodou v obdobích střídajících se such a dešťů.
Některé komunity už ukazují, jak se s problémy vyrovnat. Například sdružení Maharees Conservation Association využívá místní znalosti k ochraně poloostrova Dingle v Kerry, který je často vystaven úderům atlantických bouří. Iniciativy jako Dingle Hub se zase snaží proměnit region v nízkouhlíkovou společnost. Také sociální podnikatelé se podílejí na snižování emisí a vzdělávají a podporují komunity v boji proti klimatickým změnám.
Irská vláda se zavázala, že do roku 2050 dosáhne klimaticky neutrální a odolné ekonomiky. Jedná se o klíčový krok pro zemi, která má jeden z největších uhlíkových stop na světě. Místní úřady zase organizují kampaně na podporu cirkulární ekonomiky a energetické účinnosti a zřizují regionální kanceláře pro klimatické akce.
Irsko sice nedokáže zadržet oceány a utišit bouře, ale může se rozhodnout, jakým způsobem bude reagovat. Nejdůležitější je investovat do vědy, vytvářet chytřejší politiky a podporovat kolektivní odpovědnost. Rostoucí hladina moří, silné bouře a záplavy jsou jasným důkazem, že je třeba, aby se každý z nás stal součástí řešení, nikoliv součástí problému.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, se v neděli stal cílem ozbrojené loupeže, při níž došlo ke krádeži historických šperků. Incident se odehrál v ranních hodinách, krátce po otevření, a kvůli „výjimečným důvodům“ muselo být muzeum po zbytek dne uzavřeno.
Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.