Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Přestože nelze s jistotou říci, že za poslední extrémní projevy počasí může jen klimatická změna, počítačové modely do budoucna předpovídají silnější bouře a častější záplavy. Irsko se navíc potýká s rostoucí hladinou moře a erodujícími pobřežími, které se mění alarmující rychlostí. Tyto environmentální hrozby představují vážné ekonomické a sociální riziko pro celou zemi.
Téměř 40 % irské populace žije nedaleko pobřeží, kde je soustředěna klíčová infrastruktura, jako jsou přístavy a letiště, na kterých závisí ekonomika Irska. Rostoucí hladina moří a silnější bouře ohrožují nejen domy a podniky, ale také klíčová odvětví, jako je turismus, rybolov a akvakultura.
V Irsku panuje vysoká informovanost o klimatických změnách, ale samotné povědomí nestačí k tomu, aby se přešlo k naléhavým opatřením. Podle autorů článku se debata často zasekává na nepodstatných tématech, jako je spolehlivost elektromobilů nebo vizuální dopad větrných turbín. Tyto diskuse odvádějí pozornost od podstaty a hrozí, že podpoří klimatický skepticismus. Prvním krokem ke skutečné změně chování je uvědomit si, že lidé jsou hlavními viníky klimatické krize.
Jedním z řešení je přechod od lineární ekonomiky založené na těžbě a plýtvání k cirkulární ekonomice, která klade důraz na opakované použití, přeměnu a recyklaci zdrojů. V tomto procesu hrají klíčovou roli vědci, kteří musí poskytnout jasné důkazy a předpovědi, na jejichž základě budou politici přijímat strategická rozhodnutí. Tato rozhodnutí by se měla týkat protipovodňových opatření, budování infrastruktury odolné vůči bouřím a lepšího hospodaření s vodou v obdobích střídajících se such a dešťů.
Některé komunity už ukazují, jak se s problémy vyrovnat. Například sdružení Maharees Conservation Association využívá místní znalosti k ochraně poloostrova Dingle v Kerry, který je často vystaven úderům atlantických bouří. Iniciativy jako Dingle Hub se zase snaží proměnit region v nízkouhlíkovou společnost. Také sociální podnikatelé se podílejí na snižování emisí a vzdělávají a podporují komunity v boji proti klimatickým změnám.
Irská vláda se zavázala, že do roku 2050 dosáhne klimaticky neutrální a odolné ekonomiky. Jedná se o klíčový krok pro zemi, která má jeden z největších uhlíkových stop na světě. Místní úřady zase organizují kampaně na podporu cirkulární ekonomiky a energetické účinnosti a zřizují regionální kanceláře pro klimatické akce.
Irsko sice nedokáže zadržet oceány a utišit bouře, ale může se rozhodnout, jakým způsobem bude reagovat. Nejdůležitější je investovat do vědy, vytvářet chytřejší politiky a podporovat kolektivní odpovědnost. Rostoucí hladina moří, silné bouře a záplavy jsou jasným důkazem, že je třeba, aby se každý z nás stal součástí řešení, nikoliv součástí problému.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.