Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Přestože nelze s jistotou říci, že za poslední extrémní projevy počasí může jen klimatická změna, počítačové modely do budoucna předpovídají silnější bouře a častější záplavy. Irsko se navíc potýká s rostoucí hladinou moře a erodujícími pobřežími, které se mění alarmující rychlostí. Tyto environmentální hrozby představují vážné ekonomické a sociální riziko pro celou zemi.
Téměř 40 % irské populace žije nedaleko pobřeží, kde je soustředěna klíčová infrastruktura, jako jsou přístavy a letiště, na kterých závisí ekonomika Irska. Rostoucí hladina moří a silnější bouře ohrožují nejen domy a podniky, ale také klíčová odvětví, jako je turismus, rybolov a akvakultura.
V Irsku panuje vysoká informovanost o klimatických změnách, ale samotné povědomí nestačí k tomu, aby se přešlo k naléhavým opatřením. Podle autorů článku se debata často zasekává na nepodstatných tématech, jako je spolehlivost elektromobilů nebo vizuální dopad větrných turbín. Tyto diskuse odvádějí pozornost od podstaty a hrozí, že podpoří klimatický skepticismus. Prvním krokem ke skutečné změně chování je uvědomit si, že lidé jsou hlavními viníky klimatické krize.
Jedním z řešení je přechod od lineární ekonomiky založené na těžbě a plýtvání k cirkulární ekonomice, která klade důraz na opakované použití, přeměnu a recyklaci zdrojů. V tomto procesu hrají klíčovou roli vědci, kteří musí poskytnout jasné důkazy a předpovědi, na jejichž základě budou politici přijímat strategická rozhodnutí. Tato rozhodnutí by se měla týkat protipovodňových opatření, budování infrastruktury odolné vůči bouřím a lepšího hospodaření s vodou v obdobích střídajících se such a dešťů.
Některé komunity už ukazují, jak se s problémy vyrovnat. Například sdružení Maharees Conservation Association využívá místní znalosti k ochraně poloostrova Dingle v Kerry, který je často vystaven úderům atlantických bouří. Iniciativy jako Dingle Hub se zase snaží proměnit region v nízkouhlíkovou společnost. Také sociální podnikatelé se podílejí na snižování emisí a vzdělávají a podporují komunity v boji proti klimatickým změnám.
Irská vláda se zavázala, že do roku 2050 dosáhne klimaticky neutrální a odolné ekonomiky. Jedná se o klíčový krok pro zemi, která má jeden z největších uhlíkových stop na světě. Místní úřady zase organizují kampaně na podporu cirkulární ekonomiky a energetické účinnosti a zřizují regionální kanceláře pro klimatické akce.
Irsko sice nedokáže zadržet oceány a utišit bouře, ale může se rozhodnout, jakým způsobem bude reagovat. Nejdůležitější je investovat do vědy, vytvářet chytřejší politiky a podporovat kolektivní odpovědnost. Rostoucí hladina moří, silné bouře a záplavy jsou jasným důkazem, že je třeba, aby se každý z nás stal součástí řešení, nikoliv součástí problému.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.