Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Podle definice OSN je potravinová bezpečnost stavem, kdy mají všichni lidé vždy fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin. Tato definice se opírá o čtyři klíčové dimenze: dostupnost potravin, jejich přístupnost, využitelnost z hlediska výživy a stabilitu v čase. Každý z těchto aspektů je stále citlivější na dopady klimatických změn a extrémního počasí.
Rostoucí teploty mají potenciál rozšířit pěstitelské sezóny v některých mírnějších oblastech, ale zároveň způsobují pokles výnosů v suchých a tropických regionech. Horké vlny, které jsou častější a intenzivnější, ničí úrodu a snižují produkci živočišných produktů, přičemž negativně ovlivňují i zdraví zvířat.
Změny srážkových vzorců přinášejí globálně více deště, ale jeho rozložení je nerovnoměrné. V oblastech závislých na dešťové závlaze může již mírná odchylka ve srážkách znamenat katastrofu pro zemědělství. Prodloužená období sucha ohrožují zejména regiony jako Sahel nebo východní Afrika.
Extrémní jevy jako jsou sucha, povodně či tropické cyklóny, narušují pěstování, poškozují infrastrukturu, půdu a přispívají k vysídlení komunit. Ztráty způsobené těmito jevy často dalece převyšují jakékoli výhody z vyšších teplot nebo zvýšené koncentrace CO₂ v ovzduší.
Sucho a nedostatek vody jsou považovány za jednu z největších hrozeb. V oblastech jako je Súdán, kde zemědělství závisí na dešti, by se podle projekcí pro 40. léta tohoto století měly zhoršit podmínky kvůli vyšší teplotě a většímu nedostatku vody.
Povodně a přívalové deště, které jsou důsledkem vyšší vlhkosti v atmosféře, mohou během chvíle smýt úrodu, znečistit vodní zdroje a poškodit zemědělské zařízení. Velká Británie zaznamenává v letních měsících stále častěji intenzivní srážky, které ohrožují pěstování v klíčových obdobích růstu.
Stoupající hladiny moří ohrožují nízko položené zemědělské oblasti a mohou zasolit sladkovodní zdroje. Tento problém se týká zejména ostrovních států a pobřežních komunit, jejichž možnosti produkce potravin jsou již tak omezené.
Tropické bouře sice přinášejí důležité srážky, ale jejich síla ničí sklizeň, narušuje dodavatelské řetězce a vyhání obyvatele z jejich domovů.
Změna klimatu má také vliv na využitelnost potravin. Nemoci jako průjmová onemocnění nebo respirační infekce, jejichž výskyt souvisí s počasím, snižují schopnost těla přijímat živiny. Zhoršené zdraví vede i k poklesu produktivity práce, což dále zhoršuje situaci domácností závislých na zemědělství.
Met Office ve spolupráci s WFP vytvořili Index zranitelnosti vůči hladu a klimatu, který hodnotí vystavení klimatickým stresorům, citlivost regionů a jejich adaptační schopnosti. Tento nástroj pomáhá plánovat adaptační strategie a podporovat rozhodování v ohrožených oblastech.
Přestože se pozornost často soustředí na rozvojové země, ani Evropa není výjimkou. Podle zprávy UK Food Security Report z roku 2021 představuje změna klimatu dlouhodobou hrozbu pro domácí produkci. Extrémní počasí, jako například vlny veder, způsobuje úhyn zvířat při přepravě a snižuje výnosy mléka. Teplejší zimy zvyšují výskyt škůdců a invazních druhů, které ohrožují úrodu.
Met Office poskytuje data a odborné analýzy, které pomáhají politikům i zemědělcům přijímat informovaná rozhodnutí. Služba „Food, Farming and Natural Environment climate service“ financovaná britským Defrou je zaměřena na posilování odolnosti a adaptaci. Spolupráce s univerzitami a vědeckými institucemi napomáhá vývoji nástrojů pro odhad výskytu škůdců a hodnocení odolnosti plodin.
Organizace podporuje i program NAP3 (National Adaptation Programme) a hodnocení klimatických rizik CCRA3, které pomáhají definovat hlavní hrozby pro zemědělský sektor. V rámci genetických programů se rovněž hledají způsoby, jak vyšlechtit plodiny lépe odolávající klimatickému stresu.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se rizika spojená s potravinovou bezpečností zvyšují s každým stupněm globálního oteplení. Udržení oteplení pod 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám vyžaduje rychlé a trvalé snížení emisí ve všech odvětvích.
Kombinace přizpůsobení a snižování emisí představuje cestu k tzv. klimaticky odolnému rozvoji. Klíčovými opatřeními jsou investice do včasného varování, modernizace zemědělství, ochrana ekosystémů a pomoc ohroženým komunitám.
Počasí a klima jsou úzce provázány s produkcí potravin. S postupující změnou klimatu porostou rizika ohrožující zásobování, přístup k jídlu a nutriční hodnotu. Vědci z Met Office jsou odhodláni poskytnout nástroje a vědecké poznatky potřebné k tomu, aby bylo možné těmto výzvám čelit. Společným úsilím lze vytvořit odolnější a bezpečnější svět, kde bude mít každý dostatek výživného jídla bez ohledu na klimatické podmínky.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
