Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Podle definice OSN je potravinová bezpečnost stavem, kdy mají všichni lidé vždy fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin. Tato definice se opírá o čtyři klíčové dimenze: dostupnost potravin, jejich přístupnost, využitelnost z hlediska výživy a stabilitu v čase. Každý z těchto aspektů je stále citlivější na dopady klimatických změn a extrémního počasí.
Rostoucí teploty mají potenciál rozšířit pěstitelské sezóny v některých mírnějších oblastech, ale zároveň způsobují pokles výnosů v suchých a tropických regionech. Horké vlny, které jsou častější a intenzivnější, ničí úrodu a snižují produkci živočišných produktů, přičemž negativně ovlivňují i zdraví zvířat.
Změny srážkových vzorců přinášejí globálně více deště, ale jeho rozložení je nerovnoměrné. V oblastech závislých na dešťové závlaze může již mírná odchylka ve srážkách znamenat katastrofu pro zemědělství. Prodloužená období sucha ohrožují zejména regiony jako Sahel nebo východní Afrika.
Extrémní jevy jako jsou sucha, povodně či tropické cyklóny, narušují pěstování, poškozují infrastrukturu, půdu a přispívají k vysídlení komunit. Ztráty způsobené těmito jevy často dalece převyšují jakékoli výhody z vyšších teplot nebo zvýšené koncentrace CO₂ v ovzduší.
Sucho a nedostatek vody jsou považovány za jednu z největších hrozeb. V oblastech jako je Súdán, kde zemědělství závisí na dešti, by se podle projekcí pro 40. léta tohoto století měly zhoršit podmínky kvůli vyšší teplotě a většímu nedostatku vody.
Povodně a přívalové deště, které jsou důsledkem vyšší vlhkosti v atmosféře, mohou během chvíle smýt úrodu, znečistit vodní zdroje a poškodit zemědělské zařízení. Velká Británie zaznamenává v letních měsících stále častěji intenzivní srážky, které ohrožují pěstování v klíčových obdobích růstu.
Stoupající hladiny moří ohrožují nízko položené zemědělské oblasti a mohou zasolit sladkovodní zdroje. Tento problém se týká zejména ostrovních států a pobřežních komunit, jejichž možnosti produkce potravin jsou již tak omezené.
Tropické bouře sice přinášejí důležité srážky, ale jejich síla ničí sklizeň, narušuje dodavatelské řetězce a vyhání obyvatele z jejich domovů.
Změna klimatu má také vliv na využitelnost potravin. Nemoci jako průjmová onemocnění nebo respirační infekce, jejichž výskyt souvisí s počasím, snižují schopnost těla přijímat živiny. Zhoršené zdraví vede i k poklesu produktivity práce, což dále zhoršuje situaci domácností závislých na zemědělství.
Met Office ve spolupráci s WFP vytvořili Index zranitelnosti vůči hladu a klimatu, který hodnotí vystavení klimatickým stresorům, citlivost regionů a jejich adaptační schopnosti. Tento nástroj pomáhá plánovat adaptační strategie a podporovat rozhodování v ohrožených oblastech.
Přestože se pozornost často soustředí na rozvojové země, ani Evropa není výjimkou. Podle zprávy UK Food Security Report z roku 2021 představuje změna klimatu dlouhodobou hrozbu pro domácí produkci. Extrémní počasí, jako například vlny veder, způsobuje úhyn zvířat při přepravě a snižuje výnosy mléka. Teplejší zimy zvyšují výskyt škůdců a invazních druhů, které ohrožují úrodu.
Met Office poskytuje data a odborné analýzy, které pomáhají politikům i zemědělcům přijímat informovaná rozhodnutí. Služba „Food, Farming and Natural Environment climate service“ financovaná britským Defrou je zaměřena na posilování odolnosti a adaptaci. Spolupráce s univerzitami a vědeckými institucemi napomáhá vývoji nástrojů pro odhad výskytu škůdců a hodnocení odolnosti plodin.
Organizace podporuje i program NAP3 (National Adaptation Programme) a hodnocení klimatických rizik CCRA3, které pomáhají definovat hlavní hrozby pro zemědělský sektor. V rámci genetických programů se rovněž hledají způsoby, jak vyšlechtit plodiny lépe odolávající klimatickému stresu.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se rizika spojená s potravinovou bezpečností zvyšují s každým stupněm globálního oteplení. Udržení oteplení pod 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám vyžaduje rychlé a trvalé snížení emisí ve všech odvětvích.
Kombinace přizpůsobení a snižování emisí představuje cestu k tzv. klimaticky odolnému rozvoji. Klíčovými opatřeními jsou investice do včasného varování, modernizace zemědělství, ochrana ekosystémů a pomoc ohroženým komunitám.
Počasí a klima jsou úzce provázány s produkcí potravin. S postupující změnou klimatu porostou rizika ohrožující zásobování, přístup k jídlu a nutriční hodnotu. Vědci z Met Office jsou odhodláni poskytnout nástroje a vědecké poznatky potřebné k tomu, aby bylo možné těmto výzvám čelit. Společným úsilím lze vytvořit odolnější a bezpečnější svět, kde bude mít každý dostatek výživného jídla bez ohledu na klimatické podmínky.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
