Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Podle definice OSN je potravinová bezpečnost stavem, kdy mají všichni lidé vždy fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin. Tato definice se opírá o čtyři klíčové dimenze: dostupnost potravin, jejich přístupnost, využitelnost z hlediska výživy a stabilitu v čase. Každý z těchto aspektů je stále citlivější na dopady klimatických změn a extrémního počasí.
Rostoucí teploty mají potenciál rozšířit pěstitelské sezóny v některých mírnějších oblastech, ale zároveň způsobují pokles výnosů v suchých a tropických regionech. Horké vlny, které jsou častější a intenzivnější, ničí úrodu a snižují produkci živočišných produktů, přičemž negativně ovlivňují i zdraví zvířat.
Změny srážkových vzorců přinášejí globálně více deště, ale jeho rozložení je nerovnoměrné. V oblastech závislých na dešťové závlaze může již mírná odchylka ve srážkách znamenat katastrofu pro zemědělství. Prodloužená období sucha ohrožují zejména regiony jako Sahel nebo východní Afrika.
Extrémní jevy jako jsou sucha, povodně či tropické cyklóny, narušují pěstování, poškozují infrastrukturu, půdu a přispívají k vysídlení komunit. Ztráty způsobené těmito jevy často dalece převyšují jakékoli výhody z vyšších teplot nebo zvýšené koncentrace CO₂ v ovzduší.
Sucho a nedostatek vody jsou považovány za jednu z největších hrozeb. V oblastech jako je Súdán, kde zemědělství závisí na dešti, by se podle projekcí pro 40. léta tohoto století měly zhoršit podmínky kvůli vyšší teplotě a většímu nedostatku vody.
Povodně a přívalové deště, které jsou důsledkem vyšší vlhkosti v atmosféře, mohou během chvíle smýt úrodu, znečistit vodní zdroje a poškodit zemědělské zařízení. Velká Británie zaznamenává v letních měsících stále častěji intenzivní srážky, které ohrožují pěstování v klíčových obdobích růstu.
Stoupající hladiny moří ohrožují nízko položené zemědělské oblasti a mohou zasolit sladkovodní zdroje. Tento problém se týká zejména ostrovních států a pobřežních komunit, jejichž možnosti produkce potravin jsou již tak omezené.
Tropické bouře sice přinášejí důležité srážky, ale jejich síla ničí sklizeň, narušuje dodavatelské řetězce a vyhání obyvatele z jejich domovů.
Změna klimatu má také vliv na využitelnost potravin. Nemoci jako průjmová onemocnění nebo respirační infekce, jejichž výskyt souvisí s počasím, snižují schopnost těla přijímat živiny. Zhoršené zdraví vede i k poklesu produktivity práce, což dále zhoršuje situaci domácností závislých na zemědělství.
Met Office ve spolupráci s WFP vytvořili Index zranitelnosti vůči hladu a klimatu, který hodnotí vystavení klimatickým stresorům, citlivost regionů a jejich adaptační schopnosti. Tento nástroj pomáhá plánovat adaptační strategie a podporovat rozhodování v ohrožených oblastech.
Přestože se pozornost často soustředí na rozvojové země, ani Evropa není výjimkou. Podle zprávy UK Food Security Report z roku 2021 představuje změna klimatu dlouhodobou hrozbu pro domácí produkci. Extrémní počasí, jako například vlny veder, způsobuje úhyn zvířat při přepravě a snižuje výnosy mléka. Teplejší zimy zvyšují výskyt škůdců a invazních druhů, které ohrožují úrodu.
Met Office poskytuje data a odborné analýzy, které pomáhají politikům i zemědělcům přijímat informovaná rozhodnutí. Služba „Food, Farming and Natural Environment climate service“ financovaná britským Defrou je zaměřena na posilování odolnosti a adaptaci. Spolupráce s univerzitami a vědeckými institucemi napomáhá vývoji nástrojů pro odhad výskytu škůdců a hodnocení odolnosti plodin.
Organizace podporuje i program NAP3 (National Adaptation Programme) a hodnocení klimatických rizik CCRA3, které pomáhají definovat hlavní hrozby pro zemědělský sektor. V rámci genetických programů se rovněž hledají způsoby, jak vyšlechtit plodiny lépe odolávající klimatickému stresu.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se rizika spojená s potravinovou bezpečností zvyšují s každým stupněm globálního oteplení. Udržení oteplení pod 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám vyžaduje rychlé a trvalé snížení emisí ve všech odvětvích.
Kombinace přizpůsobení a snižování emisí představuje cestu k tzv. klimaticky odolnému rozvoji. Klíčovými opatřeními jsou investice do včasného varování, modernizace zemědělství, ochrana ekosystémů a pomoc ohroženým komunitám.
Počasí a klima jsou úzce provázány s produkcí potravin. S postupující změnou klimatu porostou rizika ohrožující zásobování, přístup k jídlu a nutriční hodnotu. Vědci z Met Office jsou odhodláni poskytnout nástroje a vědecké poznatky potřebné k tomu, aby bylo možné těmto výzvám čelit. Společným úsilím lze vytvořit odolnější a bezpečnější svět, kde bude mít každý dostatek výživného jídla bez ohledu na klimatické podmínky.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
