Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Podle definice OSN je potravinová bezpečnost stavem, kdy mají všichni lidé vždy fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin. Tato definice se opírá o čtyři klíčové dimenze: dostupnost potravin, jejich přístupnost, využitelnost z hlediska výživy a stabilitu v čase. Každý z těchto aspektů je stále citlivější na dopady klimatických změn a extrémního počasí.
Rostoucí teploty mají potenciál rozšířit pěstitelské sezóny v některých mírnějších oblastech, ale zároveň způsobují pokles výnosů v suchých a tropických regionech. Horké vlny, které jsou častější a intenzivnější, ničí úrodu a snižují produkci živočišných produktů, přičemž negativně ovlivňují i zdraví zvířat.
Změny srážkových vzorců přinášejí globálně více deště, ale jeho rozložení je nerovnoměrné. V oblastech závislých na dešťové závlaze může již mírná odchylka ve srážkách znamenat katastrofu pro zemědělství. Prodloužená období sucha ohrožují zejména regiony jako Sahel nebo východní Afrika.
Extrémní jevy jako jsou sucha, povodně či tropické cyklóny, narušují pěstování, poškozují infrastrukturu, půdu a přispívají k vysídlení komunit. Ztráty způsobené těmito jevy často dalece převyšují jakékoli výhody z vyšších teplot nebo zvýšené koncentrace CO₂ v ovzduší.
Sucho a nedostatek vody jsou považovány za jednu z největších hrozeb. V oblastech jako je Súdán, kde zemědělství závisí na dešti, by se podle projekcí pro 40. léta tohoto století měly zhoršit podmínky kvůli vyšší teplotě a většímu nedostatku vody.
Povodně a přívalové deště, které jsou důsledkem vyšší vlhkosti v atmosféře, mohou během chvíle smýt úrodu, znečistit vodní zdroje a poškodit zemědělské zařízení. Velká Británie zaznamenává v letních měsících stále častěji intenzivní srážky, které ohrožují pěstování v klíčových obdobích růstu.
Stoupající hladiny moří ohrožují nízko položené zemědělské oblasti a mohou zasolit sladkovodní zdroje. Tento problém se týká zejména ostrovních států a pobřežních komunit, jejichž možnosti produkce potravin jsou již tak omezené.
Tropické bouře sice přinášejí důležité srážky, ale jejich síla ničí sklizeň, narušuje dodavatelské řetězce a vyhání obyvatele z jejich domovů.
Změna klimatu má také vliv na využitelnost potravin. Nemoci jako průjmová onemocnění nebo respirační infekce, jejichž výskyt souvisí s počasím, snižují schopnost těla přijímat živiny. Zhoršené zdraví vede i k poklesu produktivity práce, což dále zhoršuje situaci domácností závislých na zemědělství.
Met Office ve spolupráci s WFP vytvořili Index zranitelnosti vůči hladu a klimatu, který hodnotí vystavení klimatickým stresorům, citlivost regionů a jejich adaptační schopnosti. Tento nástroj pomáhá plánovat adaptační strategie a podporovat rozhodování v ohrožených oblastech.
Přestože se pozornost často soustředí na rozvojové země, ani Evropa není výjimkou. Podle zprávy UK Food Security Report z roku 2021 představuje změna klimatu dlouhodobou hrozbu pro domácí produkci. Extrémní počasí, jako například vlny veder, způsobuje úhyn zvířat při přepravě a snižuje výnosy mléka. Teplejší zimy zvyšují výskyt škůdců a invazních druhů, které ohrožují úrodu.
Met Office poskytuje data a odborné analýzy, které pomáhají politikům i zemědělcům přijímat informovaná rozhodnutí. Služba „Food, Farming and Natural Environment climate service“ financovaná britským Defrou je zaměřena na posilování odolnosti a adaptaci. Spolupráce s univerzitami a vědeckými institucemi napomáhá vývoji nástrojů pro odhad výskytu škůdců a hodnocení odolnosti plodin.
Organizace podporuje i program NAP3 (National Adaptation Programme) a hodnocení klimatických rizik CCRA3, které pomáhají definovat hlavní hrozby pro zemědělský sektor. V rámci genetických programů se rovněž hledají způsoby, jak vyšlechtit plodiny lépe odolávající klimatickému stresu.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se rizika spojená s potravinovou bezpečností zvyšují s každým stupněm globálního oteplení. Udržení oteplení pod 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám vyžaduje rychlé a trvalé snížení emisí ve všech odvětvích.
Kombinace přizpůsobení a snižování emisí představuje cestu k tzv. klimaticky odolnému rozvoji. Klíčovými opatřeními jsou investice do včasného varování, modernizace zemědělství, ochrana ekosystémů a pomoc ohroženým komunitám.
Počasí a klima jsou úzce provázány s produkcí potravin. S postupující změnou klimatu porostou rizika ohrožující zásobování, přístup k jídlu a nutriční hodnotu. Vědci z Met Office jsou odhodláni poskytnout nástroje a vědecké poznatky potřebné k tomu, aby bylo možné těmto výzvám čelit. Společným úsilím lze vytvořit odolnější a bezpečnější svět, kde bude mít každý dostatek výživného jídla bez ohledu na klimatické podmínky.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
