Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Podle definice OSN je potravinová bezpečnost stavem, kdy mají všichni lidé vždy fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin. Tato definice se opírá o čtyři klíčové dimenze: dostupnost potravin, jejich přístupnost, využitelnost z hlediska výživy a stabilitu v čase. Každý z těchto aspektů je stále citlivější na dopady klimatických změn a extrémního počasí.
Rostoucí teploty mají potenciál rozšířit pěstitelské sezóny v některých mírnějších oblastech, ale zároveň způsobují pokles výnosů v suchých a tropických regionech. Horké vlny, které jsou častější a intenzivnější, ničí úrodu a snižují produkci živočišných produktů, přičemž negativně ovlivňují i zdraví zvířat.
Změny srážkových vzorců přinášejí globálně více deště, ale jeho rozložení je nerovnoměrné. V oblastech závislých na dešťové závlaze může již mírná odchylka ve srážkách znamenat katastrofu pro zemědělství. Prodloužená období sucha ohrožují zejména regiony jako Sahel nebo východní Afrika.
Extrémní jevy jako jsou sucha, povodně či tropické cyklóny, narušují pěstování, poškozují infrastrukturu, půdu a přispívají k vysídlení komunit. Ztráty způsobené těmito jevy často dalece převyšují jakékoli výhody z vyšších teplot nebo zvýšené koncentrace CO₂ v ovzduší.
Sucho a nedostatek vody jsou považovány za jednu z největších hrozeb. V oblastech jako je Súdán, kde zemědělství závisí na dešti, by se podle projekcí pro 40. léta tohoto století měly zhoršit podmínky kvůli vyšší teplotě a většímu nedostatku vody.
Povodně a přívalové deště, které jsou důsledkem vyšší vlhkosti v atmosféře, mohou během chvíle smýt úrodu, znečistit vodní zdroje a poškodit zemědělské zařízení. Velká Británie zaznamenává v letních měsících stále častěji intenzivní srážky, které ohrožují pěstování v klíčových obdobích růstu.
Stoupající hladiny moří ohrožují nízko položené zemědělské oblasti a mohou zasolit sladkovodní zdroje. Tento problém se týká zejména ostrovních států a pobřežních komunit, jejichž možnosti produkce potravin jsou již tak omezené.
Tropické bouře sice přinášejí důležité srážky, ale jejich síla ničí sklizeň, narušuje dodavatelské řetězce a vyhání obyvatele z jejich domovů.
Změna klimatu má také vliv na využitelnost potravin. Nemoci jako průjmová onemocnění nebo respirační infekce, jejichž výskyt souvisí s počasím, snižují schopnost těla přijímat živiny. Zhoršené zdraví vede i k poklesu produktivity práce, což dále zhoršuje situaci domácností závislých na zemědělství.
Met Office ve spolupráci s WFP vytvořili Index zranitelnosti vůči hladu a klimatu, který hodnotí vystavení klimatickým stresorům, citlivost regionů a jejich adaptační schopnosti. Tento nástroj pomáhá plánovat adaptační strategie a podporovat rozhodování v ohrožených oblastech.
Přestože se pozornost často soustředí na rozvojové země, ani Evropa není výjimkou. Podle zprávy UK Food Security Report z roku 2021 představuje změna klimatu dlouhodobou hrozbu pro domácí produkci. Extrémní počasí, jako například vlny veder, způsobuje úhyn zvířat při přepravě a snižuje výnosy mléka. Teplejší zimy zvyšují výskyt škůdců a invazních druhů, které ohrožují úrodu.
Met Office poskytuje data a odborné analýzy, které pomáhají politikům i zemědělcům přijímat informovaná rozhodnutí. Služba „Food, Farming and Natural Environment climate service“ financovaná britským Defrou je zaměřena na posilování odolnosti a adaptaci. Spolupráce s univerzitami a vědeckými institucemi napomáhá vývoji nástrojů pro odhad výskytu škůdců a hodnocení odolnosti plodin.
Organizace podporuje i program NAP3 (National Adaptation Programme) a hodnocení klimatických rizik CCRA3, které pomáhají definovat hlavní hrozby pro zemědělský sektor. V rámci genetických programů se rovněž hledají způsoby, jak vyšlechtit plodiny lépe odolávající klimatickému stresu.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se rizika spojená s potravinovou bezpečností zvyšují s každým stupněm globálního oteplení. Udržení oteplení pod 1,5 °C oproti předindustriálním hodnotám vyžaduje rychlé a trvalé snížení emisí ve všech odvětvích.
Kombinace přizpůsobení a snižování emisí představuje cestu k tzv. klimaticky odolnému rozvoji. Klíčovými opatřeními jsou investice do včasného varování, modernizace zemědělství, ochrana ekosystémů a pomoc ohroženým komunitám.
Počasí a klima jsou úzce provázány s produkcí potravin. S postupující změnou klimatu porostou rizika ohrožující zásobování, přístup k jídlu a nutriční hodnotu. Vědci z Met Office jsou odhodláni poskytnout nástroje a vědecké poznatky potřebné k tomu, aby bylo možné těmto výzvám čelit. Společným úsilím lze vytvořit odolnější a bezpečnější svět, kde bude mít každý dostatek výživného jídla bez ohledu na klimatické podmínky.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
