Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Spojené státy by se měly stát strategicky nezávislými, aby si zajistily neomezený přístup k důležitému vybavení, jako jsou telekomunikační zařízení, polovodiče, vzácné zeminy a farmaceutické výrobky.
Čína se snaží ovládnout telekomunikační sektor prostřednictvím státní firmy Huawei, která nabízí uměle snížené ceny. Cílem je proniknout do globální 5G a síťové infrastruktury a využívat zadní vrátka k odcizení dat a tajemství. První administrativa Donalda Trumpa moudře zakázala používání zařízení Huawei ve Spojených státech a označila ji za vojenskou společnost.
I přes tato opatření se Huawei stále posiluje, a proto bylo pro USA zásadní vybudovat silné domácí alternativy. Krokem správným směrem je schválení akvizice Juniper Networks společností Hewlett Packard Enterprises (HPE). Tato fúze dá HPE větší konkurenční výhodu a umožní jí lépe soupeřit s Huawei na globálním trhu. HPE bude moci nabízet vysoce kvalitní produkty a odborné znalosti, aniž by byla propojena s čínskou vládou.
Čína si vytvořila monopol na zpracování vzácných zemin a výrobu magnetů. Kvůli slabým zákonům na ochranu životního prostředí kontroluje 90 % světové kapacity na zpracování vzácných minerálů a vyrábí přibližně 90 % magnetů, které se používají v moderních technologiích. V dubnu, poté co prezident Donald Trump uvalil na Peking cla, čínská vláda oplácela tím, že zastavila vývoz vzácných magnetů.
Tento krok způsobil americkým firmám vážné potíže, například automobilka Ford musela dočasně uzavřít továrnu v Chicagu kvůli nedostatku magnetů. Ačkoli byla dočasně uzavřena obchodní dohoda, Čína i nadále zastavila vývoz vzácných zemin pro americké obranné firmy. Zastavení vývozu do Japonska v roce 2010 ukázalo, že Čína je připravena využít své dominance v této oblasti k dosažení svých politických cílů.
Trumpova administrativa si uvědomuje zranitelnost USA a snaží se zlepšit strategickou pozici země. Partnerství mezi ministerstvem obrany USA a společností MP Materials je vítaným krokem k vytvoření domácího dodavatelského řetězce vzácných zemin. Spojené státy by měly v součinnosti s Kongresem zavést další opatření, která by zajistila bezpečné dodavatelské řetězce a zbavila USA vlivu Komunistické strany Číny.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.