Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Tým vědců ze South China Agricultural University v Guangzhou použil k vytvoření světelného efektu novou metodu. Místo úpravy genů rostlin vstříkli do listů sukulentu „Echeveria Mebina“ nanopartikuly hlinitanu stroncia. Jde o materiál, který se často používá ve hračkách svítících ve tmě, protože pohlcuje světlo a postupně ho uvolňuje.
Vědci se nechali inspirovat filmem Avatar, kde celá ekosystém září. Podle Shuting Liu, spoluautorky studie, si představovali, že by svítící stromy mohly jednou nahradit pouliční osvětlení.
Injekční metoda, kterou vědci použili, jim umožnila vytvořit více barev, což genové úpravy nedokázaly. Díky tomu, že byl proces nezávislý na fotosyntéze, rostliny mohly ukládat a uvolňovat světlo podle potřeby.
Vědci se pokusili ověřit praktické využití svého nápadu a sestavili „zelenou stěnu“ z 56 rostlin. Ta produkovala dostatek světla na to, aby bylo možné ve tmě vidět texty a obrázky. Rostliny svítily až dvě hodiny poté, co byly vystaveny přímému slunečnímu světlu. Po opakovaném vystavení světlu mohou být rostliny znovu „nabity“.
Schopnost vyzařovat světlo si rostliny udržely 25 dní po aplikaci nanovrstvy. Vědci dokonce zjistili, že i starší listy, které už vadly, vyzařovaly světlo. Aby se zabránilo tomu, že hlinitan stroncia v rostlinách se rozloží a poškodí tkáň, vědci vyvinuli speciální chemický povlak, který slouží jako ochranná bariéra.
Vědci ve své studii píšou, že jejich poznatky „poukazují na potenciál svítících rostlin jako udržitelného a účinného osvětlovacího systému, který dokáže shromažďovat sluneční světlo během dne a vyzařovat ho v noci“.
Ovšem podle biochemika Johna Carra z University of Cambridge je to „trochu mimo současnou technologii“. Upozorňuje, že rostliny mají omezené množství energie, kterou mohou vyzařovat, a jejich svítivost je příliš slabá pro praktické osvětlení.
Shuting Liu s tím souhlasí a připouští, že rostliny „jsou stále daleko od poskytování funkčního osvětlení, protože jejich intenzita svitu zůstává příliš slabá“. Mohly by však sloužit jako dekorativní předměty nebo okrasná noční světla.
„Pokud dokážeme výrazně zvýšit jas a prodloužit dobu svícení a bude potvrzena bezpečnost, mohli bychom si představit zahrady nebo veřejná prostranství, která budou v noci osvětlována zářícími rostlinami,“ dodala Liu.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.