Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Tým vědců ze South China Agricultural University v Guangzhou použil k vytvoření světelného efektu novou metodu. Místo úpravy genů rostlin vstříkli do listů sukulentu „Echeveria Mebina“ nanopartikuly hlinitanu stroncia. Jde o materiál, který se často používá ve hračkách svítících ve tmě, protože pohlcuje světlo a postupně ho uvolňuje.
Vědci se nechali inspirovat filmem Avatar, kde celá ekosystém září. Podle Shuting Liu, spoluautorky studie, si představovali, že by svítící stromy mohly jednou nahradit pouliční osvětlení.
Injekční metoda, kterou vědci použili, jim umožnila vytvořit více barev, což genové úpravy nedokázaly. Díky tomu, že byl proces nezávislý na fotosyntéze, rostliny mohly ukládat a uvolňovat světlo podle potřeby.
Vědci se pokusili ověřit praktické využití svého nápadu a sestavili „zelenou stěnu“ z 56 rostlin. Ta produkovala dostatek světla na to, aby bylo možné ve tmě vidět texty a obrázky. Rostliny svítily až dvě hodiny poté, co byly vystaveny přímému slunečnímu světlu. Po opakovaném vystavení světlu mohou být rostliny znovu „nabity“.
Schopnost vyzařovat světlo si rostliny udržely 25 dní po aplikaci nanovrstvy. Vědci dokonce zjistili, že i starší listy, které už vadly, vyzařovaly světlo. Aby se zabránilo tomu, že hlinitan stroncia v rostlinách se rozloží a poškodí tkáň, vědci vyvinuli speciální chemický povlak, který slouží jako ochranná bariéra.
Vědci ve své studii píšou, že jejich poznatky „poukazují na potenciál svítících rostlin jako udržitelného a účinného osvětlovacího systému, který dokáže shromažďovat sluneční světlo během dne a vyzařovat ho v noci“.
Ovšem podle biochemika Johna Carra z University of Cambridge je to „trochu mimo současnou technologii“. Upozorňuje, že rostliny mají omezené množství energie, kterou mohou vyzařovat, a jejich svítivost je příliš slabá pro praktické osvětlení.
Shuting Liu s tím souhlasí a připouští, že rostliny „jsou stále daleko od poskytování funkčního osvětlení, protože jejich intenzita svitu zůstává příliš slabá“. Mohly by však sloužit jako dekorativní předměty nebo okrasná noční světla.
„Pokud dokážeme výrazně zvýšit jas a prodloužit dobu svícení a bude potvrzena bezpečnost, mohli bychom si představit zahrady nebo veřejná prostranství, která budou v noci osvětlována zářícími rostlinami,“ dodala Liu.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.