Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Tým vědců ze South China Agricultural University v Guangzhou použil k vytvoření světelného efektu novou metodu. Místo úpravy genů rostlin vstříkli do listů sukulentu „Echeveria Mebina“ nanopartikuly hlinitanu stroncia. Jde o materiál, který se často používá ve hračkách svítících ve tmě, protože pohlcuje světlo a postupně ho uvolňuje.
Vědci se nechali inspirovat filmem Avatar, kde celá ekosystém září. Podle Shuting Liu, spoluautorky studie, si představovali, že by svítící stromy mohly jednou nahradit pouliční osvětlení.
Injekční metoda, kterou vědci použili, jim umožnila vytvořit více barev, což genové úpravy nedokázaly. Díky tomu, že byl proces nezávislý na fotosyntéze, rostliny mohly ukládat a uvolňovat světlo podle potřeby.
Vědci se pokusili ověřit praktické využití svého nápadu a sestavili „zelenou stěnu“ z 56 rostlin. Ta produkovala dostatek světla na to, aby bylo možné ve tmě vidět texty a obrázky. Rostliny svítily až dvě hodiny poté, co byly vystaveny přímému slunečnímu světlu. Po opakovaném vystavení světlu mohou být rostliny znovu „nabity“.
Schopnost vyzařovat světlo si rostliny udržely 25 dní po aplikaci nanovrstvy. Vědci dokonce zjistili, že i starší listy, které už vadly, vyzařovaly světlo. Aby se zabránilo tomu, že hlinitan stroncia v rostlinách se rozloží a poškodí tkáň, vědci vyvinuli speciální chemický povlak, který slouží jako ochranná bariéra.
Vědci ve své studii píšou, že jejich poznatky „poukazují na potenciál svítících rostlin jako udržitelného a účinného osvětlovacího systému, který dokáže shromažďovat sluneční světlo během dne a vyzařovat ho v noci“.
Ovšem podle biochemika Johna Carra z University of Cambridge je to „trochu mimo současnou technologii“. Upozorňuje, že rostliny mají omezené množství energie, kterou mohou vyzařovat, a jejich svítivost je příliš slabá pro praktické osvětlení.
Shuting Liu s tím souhlasí a připouští, že rostliny „jsou stále daleko od poskytování funkčního osvětlení, protože jejich intenzita svitu zůstává příliš slabá“. Mohly by však sloužit jako dekorativní předměty nebo okrasná noční světla.
„Pokud dokážeme výrazně zvýšit jas a prodloužit dobu svícení a bude potvrzena bezpečnost, mohli bychom si představit zahrady nebo veřejná prostranství, která budou v noci osvětlována zářícími rostlinami,“ dodala Liu.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.