Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
První, kdo se začal zabývat existencí aerobiomu, byl francouzský chemik Louis Pasteur. Již v 60. letech 19. století provedl experimenty, které prokázaly, že ve vzduchu jsou přítomny mikroorganismy. Ačkoliv se mu jeho současníci vysmáli, pozdější výzkumy a moderní technologie, jako jsou drony vybavené speciálními vzduchovými senzory a DNA sekvencování, potvrdily jeho teorii.
Zdrojem mikroskopických organismů je celá planeta. Z oceánů jsou vyvrženy do vzduchu s kapkami mořské vody, zatímco z pevniny se do atmosféry dostávají s prachem, pylem, při vypařování vody po ránu nebo při lesních požárech. Některé druhy, jako například houby a mechy, dokonce vyvinuly vlastní biologické mechanismy, jak se dostat do vzduchu, jako jsou například biologické „děla“ nebo pouzdra se spory.
Podle odhadů se každý rok dostane do atmosféry bilion bilionů bakteriálních buněk z pevniny a moří a asi 50 milionů tun houbových spor. Tyto mikroorganismy mohou cestovat ve vzduchu celé dny a překonávat vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů, než se usadí zpět na Zemi. Během svého putování mohou být vtaženy do mraků.
Většina toho, co dnes víme o životě v oblacích, pochází z výzkumů francouzského vědce Pierra Amata, který zkoumal mraky z vrcholu hory Puy de Dôme ve Francii. Vědec zjistil, že každý mililitr mračné vody obsahuje až sto tisíc buněk. Jejich DNA potvrdila, že některé z nich patří mezi známé druhy, zatímco jiné jsou pro vědu zcela nové. Během svého výzkumu Amato identifikoval více než 28 tisíc druhů bakterií a přes 2 600 druhů hub.
Oblaka jsou pro mikroorganismy velmi drsným prostředím, ale zdá se, že se jim v něm daří. Na rozdíl od běžných stanovišť na pevnině, kde žijí v hustých společenstvích, se v oblacích nachází každá buňka sama ve své vlastní kapce vody. Přesto se vědcům podařilo prokázat, že mikroby se dokáží v oblacích množit. Některé druhy bakterií dokonce využívají organický uhlík uvnitř kapiček jako zdroj potravy.
Mikroskopické organismy, které žijí v oblacích, však neovlivňují jen atmosféru, ale také počasí. Zajišťují totiž kondenzaci vody na led, čímž vytváří semínka pro vznik dešťových kapek. Bez těchto mikroorganismů by pršelo mnohem méně. Zvláště účinné jsou v tomto ohledu bakterie rodu Pseudomonas, které se běžně vyskytují na rostlinách a v půdě. Tyto bakterie mohou pomoci vodě přeměnit se na led i při vyšších teplotách, než je obvyklé.
Někteří vědci se domnívají, že rostliny bakterie vítají, přestože mohou poškodit jejich listy. Vítr je pak unese do oblak, kde pomohou vytvořit déšť, který rostliny potřebují k růstu. Tímto způsobem by mohl existovat majestátní symbiotický cyklus, který propojuje lesy a oblohu.
Výzkumy v oblasti aerobiomu také naznačují, že by se podobné organismy mohly vyskytovat i na jiných planetách, například na Venuši, kde je povrchová teplota příliš vysoká, ale oblaka by mohla život udržet. Podle astrobioložky Sary Seagerové se život na Venuši mohl vyvinout v době, kdy byla planeta chladnější, a po jejím oteplení se mikroby mohly přesunout do oblak, kde přežívají miliony let.
Přemýšlení o mimozemských mikrobech je fascinující, avšak výzkumy Karla Amata odhalily, že se v oblacích nachází i to, co lidstvo samo vytvořilo. Amato se svými kolegy objevil v bakteriích, které zachytili v oblacích, 29 různých druhů genů rezistentních na antibiotika.
Tyto geny se vyvinuly díky nadměrnému užívání antibiotik lidmi a jejich využívání v zemědělství. Bakterie, které nesou tyto geny, se pak dostávají do vzduchu, kde se šíří na dlouhé vzdálenosti. Podle odhadů vědců padají z oblak každý rok na Zemi 2,2 biliony bilionů genů odolných vůči antibiotikům.
Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Ačkoliv je opalovací krém důležitou součástí letní výbavy, stále kolem něj koluje mnoho mýtů, které podle BBC často šíří influenceři. Vědecké poznatky ale odhalují skutečnou pravdu o tom, jak se bezpečně chránit před sluncem a jaké nebezpečí hrozí.
Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Výběr barvy nového vozu může odrážet naši osobnost. Může symbolizovat sílu, klid, bezpečí, ale také přinést neočekávané náklady. V současné době automobilky častokrát nabízejí pouze jednu „bezplatnou“ barvu, obvykle bílou nebo červenou. Pokud si ale vyberete jiný odstín, musíte si připravit další tisíce korun, varuje server The Guardian.
Během izraelského náletu, k němuž došlo ve čtvrtek, byl zabit předseda vlády jemenských Hútíů. Společně s ním zahynulo také několik dalších ministrů z oblasti, kterou ovládají vzbouřenci. O události informovala média, jež jsou kontrolována Hútíji, potvrdil server CNN.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
