Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
První, kdo se začal zabývat existencí aerobiomu, byl francouzský chemik Louis Pasteur. Již v 60. letech 19. století provedl experimenty, které prokázaly, že ve vzduchu jsou přítomny mikroorganismy. Ačkoliv se mu jeho současníci vysmáli, pozdější výzkumy a moderní technologie, jako jsou drony vybavené speciálními vzduchovými senzory a DNA sekvencování, potvrdily jeho teorii.
Zdrojem mikroskopických organismů je celá planeta. Z oceánů jsou vyvrženy do vzduchu s kapkami mořské vody, zatímco z pevniny se do atmosféry dostávají s prachem, pylem, při vypařování vody po ránu nebo při lesních požárech. Některé druhy, jako například houby a mechy, dokonce vyvinuly vlastní biologické mechanismy, jak se dostat do vzduchu, jako jsou například biologické „děla“ nebo pouzdra se spory.
Podle odhadů se každý rok dostane do atmosféry bilion bilionů bakteriálních buněk z pevniny a moří a asi 50 milionů tun houbových spor. Tyto mikroorganismy mohou cestovat ve vzduchu celé dny a překonávat vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů, než se usadí zpět na Zemi. Během svého putování mohou být vtaženy do mraků.
Většina toho, co dnes víme o životě v oblacích, pochází z výzkumů francouzského vědce Pierra Amata, který zkoumal mraky z vrcholu hory Puy de Dôme ve Francii. Vědec zjistil, že každý mililitr mračné vody obsahuje až sto tisíc buněk. Jejich DNA potvrdila, že některé z nich patří mezi známé druhy, zatímco jiné jsou pro vědu zcela nové. Během svého výzkumu Amato identifikoval více než 28 tisíc druhů bakterií a přes 2 600 druhů hub.
Oblaka jsou pro mikroorganismy velmi drsným prostředím, ale zdá se, že se jim v něm daří. Na rozdíl od běžných stanovišť na pevnině, kde žijí v hustých společenstvích, se v oblacích nachází každá buňka sama ve své vlastní kapce vody. Přesto se vědcům podařilo prokázat, že mikroby se dokáží v oblacích množit. Některé druhy bakterií dokonce využívají organický uhlík uvnitř kapiček jako zdroj potravy.
Mikroskopické organismy, které žijí v oblacích, však neovlivňují jen atmosféru, ale také počasí. Zajišťují totiž kondenzaci vody na led, čímž vytváří semínka pro vznik dešťových kapek. Bez těchto mikroorganismů by pršelo mnohem méně. Zvláště účinné jsou v tomto ohledu bakterie rodu Pseudomonas, které se běžně vyskytují na rostlinách a v půdě. Tyto bakterie mohou pomoci vodě přeměnit se na led i při vyšších teplotách, než je obvyklé.
Někteří vědci se domnívají, že rostliny bakterie vítají, přestože mohou poškodit jejich listy. Vítr je pak unese do oblak, kde pomohou vytvořit déšť, který rostliny potřebují k růstu. Tímto způsobem by mohl existovat majestátní symbiotický cyklus, který propojuje lesy a oblohu.
Výzkumy v oblasti aerobiomu také naznačují, že by se podobné organismy mohly vyskytovat i na jiných planetách, například na Venuši, kde je povrchová teplota příliš vysoká, ale oblaka by mohla život udržet. Podle astrobioložky Sary Seagerové se život na Venuši mohl vyvinout v době, kdy byla planeta chladnější, a po jejím oteplení se mikroby mohly přesunout do oblak, kde přežívají miliony let.
Přemýšlení o mimozemských mikrobech je fascinující, avšak výzkumy Karla Amata odhalily, že se v oblacích nachází i to, co lidstvo samo vytvořilo. Amato se svými kolegy objevil v bakteriích, které zachytili v oblacích, 29 různých druhů genů rezistentních na antibiotika.
Tyto geny se vyvinuly díky nadměrnému užívání antibiotik lidmi a jejich využívání v zemědělství. Bakterie, které nesou tyto geny, se pak dostávají do vzduchu, kde se šíří na dlouhé vzdálenosti. Podle odhadů vědců padají z oblak každý rok na Zemi 2,2 biliony bilionů genů odolných vůči antibiotikům.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
