Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
První, kdo se začal zabývat existencí aerobiomu, byl francouzský chemik Louis Pasteur. Již v 60. letech 19. století provedl experimenty, které prokázaly, že ve vzduchu jsou přítomny mikroorganismy. Ačkoliv se mu jeho současníci vysmáli, pozdější výzkumy a moderní technologie, jako jsou drony vybavené speciálními vzduchovými senzory a DNA sekvencování, potvrdily jeho teorii.
Zdrojem mikroskopických organismů je celá planeta. Z oceánů jsou vyvrženy do vzduchu s kapkami mořské vody, zatímco z pevniny se do atmosféry dostávají s prachem, pylem, při vypařování vody po ránu nebo při lesních požárech. Některé druhy, jako například houby a mechy, dokonce vyvinuly vlastní biologické mechanismy, jak se dostat do vzduchu, jako jsou například biologické „děla“ nebo pouzdra se spory.
Podle odhadů se každý rok dostane do atmosféry bilion bilionů bakteriálních buněk z pevniny a moří a asi 50 milionů tun houbových spor. Tyto mikroorganismy mohou cestovat ve vzduchu celé dny a překonávat vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů, než se usadí zpět na Zemi. Během svého putování mohou být vtaženy do mraků.
Většina toho, co dnes víme o životě v oblacích, pochází z výzkumů francouzského vědce Pierra Amata, který zkoumal mraky z vrcholu hory Puy de Dôme ve Francii. Vědec zjistil, že každý mililitr mračné vody obsahuje až sto tisíc buněk. Jejich DNA potvrdila, že některé z nich patří mezi známé druhy, zatímco jiné jsou pro vědu zcela nové. Během svého výzkumu Amato identifikoval více než 28 tisíc druhů bakterií a přes 2 600 druhů hub.
Oblaka jsou pro mikroorganismy velmi drsným prostředím, ale zdá se, že se jim v něm daří. Na rozdíl od běžných stanovišť na pevnině, kde žijí v hustých společenstvích, se v oblacích nachází každá buňka sama ve své vlastní kapce vody. Přesto se vědcům podařilo prokázat, že mikroby se dokáží v oblacích množit. Některé druhy bakterií dokonce využívají organický uhlík uvnitř kapiček jako zdroj potravy.
Mikroskopické organismy, které žijí v oblacích, však neovlivňují jen atmosféru, ale také počasí. Zajišťují totiž kondenzaci vody na led, čímž vytváří semínka pro vznik dešťových kapek. Bez těchto mikroorganismů by pršelo mnohem méně. Zvláště účinné jsou v tomto ohledu bakterie rodu Pseudomonas, které se běžně vyskytují na rostlinách a v půdě. Tyto bakterie mohou pomoci vodě přeměnit se na led i při vyšších teplotách, než je obvyklé.
Někteří vědci se domnívají, že rostliny bakterie vítají, přestože mohou poškodit jejich listy. Vítr je pak unese do oblak, kde pomohou vytvořit déšť, který rostliny potřebují k růstu. Tímto způsobem by mohl existovat majestátní symbiotický cyklus, který propojuje lesy a oblohu.
Výzkumy v oblasti aerobiomu také naznačují, že by se podobné organismy mohly vyskytovat i na jiných planetách, například na Venuši, kde je povrchová teplota příliš vysoká, ale oblaka by mohla život udržet. Podle astrobioložky Sary Seagerové se život na Venuši mohl vyvinout v době, kdy byla planeta chladnější, a po jejím oteplení se mikroby mohly přesunout do oblak, kde přežívají miliony let.
Přemýšlení o mimozemských mikrobech je fascinující, avšak výzkumy Karla Amata odhalily, že se v oblacích nachází i to, co lidstvo samo vytvořilo. Amato se svými kolegy objevil v bakteriích, které zachytili v oblacích, 29 různých druhů genů rezistentních na antibiotika.
Tyto geny se vyvinuly díky nadměrnému užívání antibiotik lidmi a jejich využívání v zemědělství. Bakterie, které nesou tyto geny, se pak dostávají do vzduchu, kde se šíří na dlouhé vzdálenosti. Podle odhadů vědců padají z oblak každý rok na Zemi 2,2 biliony bilionů genů odolných vůči antibiotikům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
