Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
První, kdo se začal zabývat existencí aerobiomu, byl francouzský chemik Louis Pasteur. Již v 60. letech 19. století provedl experimenty, které prokázaly, že ve vzduchu jsou přítomny mikroorganismy. Ačkoliv se mu jeho současníci vysmáli, pozdější výzkumy a moderní technologie, jako jsou drony vybavené speciálními vzduchovými senzory a DNA sekvencování, potvrdily jeho teorii.
Zdrojem mikroskopických organismů je celá planeta. Z oceánů jsou vyvrženy do vzduchu s kapkami mořské vody, zatímco z pevniny se do atmosféry dostávají s prachem, pylem, při vypařování vody po ránu nebo při lesních požárech. Některé druhy, jako například houby a mechy, dokonce vyvinuly vlastní biologické mechanismy, jak se dostat do vzduchu, jako jsou například biologické „děla“ nebo pouzdra se spory.
Podle odhadů se každý rok dostane do atmosféry bilion bilionů bakteriálních buněk z pevniny a moří a asi 50 milionů tun houbových spor. Tyto mikroorganismy mohou cestovat ve vzduchu celé dny a překonávat vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů, než se usadí zpět na Zemi. Během svého putování mohou být vtaženy do mraků.
Většina toho, co dnes víme o životě v oblacích, pochází z výzkumů francouzského vědce Pierra Amata, který zkoumal mraky z vrcholu hory Puy de Dôme ve Francii. Vědec zjistil, že každý mililitr mračné vody obsahuje až sto tisíc buněk. Jejich DNA potvrdila, že některé z nich patří mezi známé druhy, zatímco jiné jsou pro vědu zcela nové. Během svého výzkumu Amato identifikoval více než 28 tisíc druhů bakterií a přes 2 600 druhů hub.
Oblaka jsou pro mikroorganismy velmi drsným prostředím, ale zdá se, že se jim v něm daří. Na rozdíl od běžných stanovišť na pevnině, kde žijí v hustých společenstvích, se v oblacích nachází každá buňka sama ve své vlastní kapce vody. Přesto se vědcům podařilo prokázat, že mikroby se dokáží v oblacích množit. Některé druhy bakterií dokonce využívají organický uhlík uvnitř kapiček jako zdroj potravy.
Mikroskopické organismy, které žijí v oblacích, však neovlivňují jen atmosféru, ale také počasí. Zajišťují totiž kondenzaci vody na led, čímž vytváří semínka pro vznik dešťových kapek. Bez těchto mikroorganismů by pršelo mnohem méně. Zvláště účinné jsou v tomto ohledu bakterie rodu Pseudomonas, které se běžně vyskytují na rostlinách a v půdě. Tyto bakterie mohou pomoci vodě přeměnit se na led i při vyšších teplotách, než je obvyklé.
Někteří vědci se domnívají, že rostliny bakterie vítají, přestože mohou poškodit jejich listy. Vítr je pak unese do oblak, kde pomohou vytvořit déšť, který rostliny potřebují k růstu. Tímto způsobem by mohl existovat majestátní symbiotický cyklus, který propojuje lesy a oblohu.
Výzkumy v oblasti aerobiomu také naznačují, že by se podobné organismy mohly vyskytovat i na jiných planetách, například na Venuši, kde je povrchová teplota příliš vysoká, ale oblaka by mohla život udržet. Podle astrobioložky Sary Seagerové se život na Venuši mohl vyvinout v době, kdy byla planeta chladnější, a po jejím oteplení se mikroby mohly přesunout do oblak, kde přežívají miliony let.
Přemýšlení o mimozemských mikrobech je fascinující, avšak výzkumy Karla Amata odhalily, že se v oblacích nachází i to, co lidstvo samo vytvořilo. Amato se svými kolegy objevil v bakteriích, které zachytili v oblacích, 29 různých druhů genů rezistentních na antibiotika.
Tyto geny se vyvinuly díky nadměrnému užívání antibiotik lidmi a jejich využívání v zemědělství. Bakterie, které nesou tyto geny, se pak dostávají do vzduchu, kde se šíří na dlouhé vzdálenosti. Podle odhadů vědců padají z oblak každý rok na Zemi 2,2 biliony bilionů genů odolných vůči antibiotikům.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
