Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Japonsko se formálně vzdalo 9. září 1945 v čínském Nankingu, ale ne komunistům. Jeho kapitulaci přijala čínská Národní revoluční armáda, která byla vojenskou složkou nacionalistické strany Kuomintang (KMT). Právě to je podle expertů hlavní důvod, proč mnoho lidí na Tchaj-wanu nesouhlasí s tím, když se Peking prohlašuje za jediného vítěze.
Občanská válka mezi komunisty a nacionalisty zuřila už od 20. let. V roce 1937 se obě strany dohodly na dočasném příměří, aby se mohly spojit v boji proti společnému nepříteli. Role každé strany v boji proti Japonsku je ale dodnes předmětem sporu.
Podle narativu Komunistické strany Číny hrály klíčovou roli v boji proti Japoncům právě komunistické síly. Naproti tomu nacionalisté tvrdí, že to byla jejich armáda, která nesla hlavní tíhu konvenční války a obětovala se pro zemi. Komunistický příspěvek byl podle nich minimální a navíc tvrdí, že komunisté využili japonské invaze k posílení svých pozic.
Tchaj-wan byl od roku 1895 pod japonskou koloniální nadvládou. Po válce ostrov obsadila nacionalistická vláda, ale místní obyvatelé to nepřijali s nadšením, protože si přáli nezávislost. Navíc Káhirská dohoda z roku 1943 stanovila, že Formosa, jak se tehdy Tchaj-wan nazýval, bude vrácena Čínské republice. Vzhledem k občanské válce ale existovali dva uchazeči o titul „Číny“.
Peking využil letošní přehlídku k tomu, aby přetvořil vnímání role Komunistické strany Číny ve světových dějinách. Válka je pro Peking klíčovým momentem, protože nejenže vedla k založení Čínské lidové republiky, ale také ukončila koloniální éru v Asii.
V posledních letech se Čína snaží prosadit jako globální velmoc a alternativa k mezinárodnímu řádu, kterému dominují Spojené státy. Z tohoto důvodu je pro Peking důležité udržet si svůj jedinečný narativ, který zdůrazňuje příspěvek komunistů k válečnému úsilí. I když Peking pozval na přehlídku tchajwanské představitele, většina z nich, včetně členů vládnoucí Demokratické pokrokové strany, pozvání odmítla. Považují to za pokus o zneužití historické události pro propagandistické účely.
V současnosti jsou pro mnoho Tchajwanců důležitější aktuální události. Napětí v Tchajwanském průlivu roste, a není proto náhodou, že si populární seriál „Zero Day Attack“, který líčí fiktivní invazi Čínské lidové republiky na ostrov, zvolil pro premiéru v Japonsku datum 15. srpna. Jedná se o den, kdy bylo před 80 lety oznámeno, že se Japonsko vzdá.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).