Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Japonsko se formálně vzdalo 9. září 1945 v čínském Nankingu, ale ne komunistům. Jeho kapitulaci přijala čínská Národní revoluční armáda, která byla vojenskou složkou nacionalistické strany Kuomintang (KMT). Právě to je podle expertů hlavní důvod, proč mnoho lidí na Tchaj-wanu nesouhlasí s tím, když se Peking prohlašuje za jediného vítěze.
Občanská válka mezi komunisty a nacionalisty zuřila už od 20. let. V roce 1937 se obě strany dohodly na dočasném příměří, aby se mohly spojit v boji proti společnému nepříteli. Role každé strany v boji proti Japonsku je ale dodnes předmětem sporu.
Podle narativu Komunistické strany Číny hrály klíčovou roli v boji proti Japoncům právě komunistické síly. Naproti tomu nacionalisté tvrdí, že to byla jejich armáda, která nesla hlavní tíhu konvenční války a obětovala se pro zemi. Komunistický příspěvek byl podle nich minimální a navíc tvrdí, že komunisté využili japonské invaze k posílení svých pozic.
Tchaj-wan byl od roku 1895 pod japonskou koloniální nadvládou. Po válce ostrov obsadila nacionalistická vláda, ale místní obyvatelé to nepřijali s nadšením, protože si přáli nezávislost. Navíc Káhirská dohoda z roku 1943 stanovila, že Formosa, jak se tehdy Tchaj-wan nazýval, bude vrácena Čínské republice. Vzhledem k občanské válce ale existovali dva uchazeči o titul „Číny“.
Peking využil letošní přehlídku k tomu, aby přetvořil vnímání role Komunistické strany Číny ve světových dějinách. Válka je pro Peking klíčovým momentem, protože nejenže vedla k založení Čínské lidové republiky, ale také ukončila koloniální éru v Asii.
V posledních letech se Čína snaží prosadit jako globální velmoc a alternativa k mezinárodnímu řádu, kterému dominují Spojené státy. Z tohoto důvodu je pro Peking důležité udržet si svůj jedinečný narativ, který zdůrazňuje příspěvek komunistů k válečnému úsilí. I když Peking pozval na přehlídku tchajwanské představitele, většina z nich, včetně členů vládnoucí Demokratické pokrokové strany, pozvání odmítla. Považují to za pokus o zneužití historické události pro propagandistické účely.
V současnosti jsou pro mnoho Tchajwanců důležitější aktuální události. Napětí v Tchajwanském průlivu roste, a není proto náhodou, že si populární seriál „Zero Day Attack“, který líčí fiktivní invazi Čínské lidové republiky na ostrov, zvolil pro premiéru v Japonsku datum 15. srpna. Jedná se o den, kdy bylo před 80 lety oznámeno, že se Japonsko vzdá.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.