Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Japonsko se formálně vzdalo 9. září 1945 v čínském Nankingu, ale ne komunistům. Jeho kapitulaci přijala čínská Národní revoluční armáda, která byla vojenskou složkou nacionalistické strany Kuomintang (KMT). Právě to je podle expertů hlavní důvod, proč mnoho lidí na Tchaj-wanu nesouhlasí s tím, když se Peking prohlašuje za jediného vítěze.
Občanská válka mezi komunisty a nacionalisty zuřila už od 20. let. V roce 1937 se obě strany dohodly na dočasném příměří, aby se mohly spojit v boji proti společnému nepříteli. Role každé strany v boji proti Japonsku je ale dodnes předmětem sporu.
Podle narativu Komunistické strany Číny hrály klíčovou roli v boji proti Japoncům právě komunistické síly. Naproti tomu nacionalisté tvrdí, že to byla jejich armáda, která nesla hlavní tíhu konvenční války a obětovala se pro zemi. Komunistický příspěvek byl podle nich minimální a navíc tvrdí, že komunisté využili japonské invaze k posílení svých pozic.
Tchaj-wan byl od roku 1895 pod japonskou koloniální nadvládou. Po válce ostrov obsadila nacionalistická vláda, ale místní obyvatelé to nepřijali s nadšením, protože si přáli nezávislost. Navíc Káhirská dohoda z roku 1943 stanovila, že Formosa, jak se tehdy Tchaj-wan nazýval, bude vrácena Čínské republice. Vzhledem k občanské válce ale existovali dva uchazeči o titul „Číny“.
Peking využil letošní přehlídku k tomu, aby přetvořil vnímání role Komunistické strany Číny ve světových dějinách. Válka je pro Peking klíčovým momentem, protože nejenže vedla k založení Čínské lidové republiky, ale také ukončila koloniální éru v Asii.
V posledních letech se Čína snaží prosadit jako globální velmoc a alternativa k mezinárodnímu řádu, kterému dominují Spojené státy. Z tohoto důvodu je pro Peking důležité udržet si svůj jedinečný narativ, který zdůrazňuje příspěvek komunistů k válečnému úsilí. I když Peking pozval na přehlídku tchajwanské představitele, většina z nich, včetně členů vládnoucí Demokratické pokrokové strany, pozvání odmítla. Považují to za pokus o zneužití historické události pro propagandistické účely.
V současnosti jsou pro mnoho Tchajwanců důležitější aktuální události. Napětí v Tchajwanském průlivu roste, a není proto náhodou, že si populární seriál „Zero Day Attack“, který líčí fiktivní invazi Čínské lidové republiky na ostrov, zvolil pro premiéru v Japonsku datum 15. srpna. Jedná se o den, kdy bylo před 80 lety oznámeno, že se Japonsko vzdá.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.