Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Japonsko se formálně vzdalo 9. září 1945 v čínském Nankingu, ale ne komunistům. Jeho kapitulaci přijala čínská Národní revoluční armáda, která byla vojenskou složkou nacionalistické strany Kuomintang (KMT). Právě to je podle expertů hlavní důvod, proč mnoho lidí na Tchaj-wanu nesouhlasí s tím, když se Peking prohlašuje za jediného vítěze.
Občanská válka mezi komunisty a nacionalisty zuřila už od 20. let. V roce 1937 se obě strany dohodly na dočasném příměří, aby se mohly spojit v boji proti společnému nepříteli. Role každé strany v boji proti Japonsku je ale dodnes předmětem sporu.
Podle narativu Komunistické strany Číny hrály klíčovou roli v boji proti Japoncům právě komunistické síly. Naproti tomu nacionalisté tvrdí, že to byla jejich armáda, která nesla hlavní tíhu konvenční války a obětovala se pro zemi. Komunistický příspěvek byl podle nich minimální a navíc tvrdí, že komunisté využili japonské invaze k posílení svých pozic.
Tchaj-wan byl od roku 1895 pod japonskou koloniální nadvládou. Po válce ostrov obsadila nacionalistická vláda, ale místní obyvatelé to nepřijali s nadšením, protože si přáli nezávislost. Navíc Káhirská dohoda z roku 1943 stanovila, že Formosa, jak se tehdy Tchaj-wan nazýval, bude vrácena Čínské republice. Vzhledem k občanské válce ale existovali dva uchazeči o titul „Číny“.
Peking využil letošní přehlídku k tomu, aby přetvořil vnímání role Komunistické strany Číny ve světových dějinách. Válka je pro Peking klíčovým momentem, protože nejenže vedla k založení Čínské lidové republiky, ale také ukončila koloniální éru v Asii.
V posledních letech se Čína snaží prosadit jako globální velmoc a alternativa k mezinárodnímu řádu, kterému dominují Spojené státy. Z tohoto důvodu je pro Peking důležité udržet si svůj jedinečný narativ, který zdůrazňuje příspěvek komunistů k válečnému úsilí. I když Peking pozval na přehlídku tchajwanské představitele, většina z nich, včetně členů vládnoucí Demokratické pokrokové strany, pozvání odmítla. Považují to za pokus o zneužití historické události pro propagandistické účely.
V současnosti jsou pro mnoho Tchajwanců důležitější aktuální události. Napětí v Tchajwanském průlivu roste, a není proto náhodou, že si populární seriál „Zero Day Attack“, který líčí fiktivní invazi Čínské lidové republiky na ostrov, zvolil pro premiéru v Japonsku datum 15. srpna. Jedná se o den, kdy bylo před 80 lety oznámeno, že se Japonsko vzdá.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.