Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Navzdory tomu, že invaze na Ukrajinu trvá již více než tři roky, Rusko by nebylo schopno pokračovat v boji bez finanční podpory Číny a Indie, zbraní z Íránu a, v menší míře, i pracovních sil ze Severní Koreje. Nicméně, poselství z čínského summitu a vojenské přehlídky přesahuje rámec pouhé války na Ukrajině a nese s sebou mnohem hlubší význam.
I když tito lídři nemusí ve všem souhlasit a nemusí se mít zrovna v lásce, vidí jedinečnou příležitost k ukončení dominantního postavení Západu na světové scéně. Evropa se obává, že by se mohla stát terčem tohoto nového uspořádání. Události v Číně názorně ukázaly, že Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii.
Evropa se v posledních letech snažila izolovat ruského vůdce a oslabit jeho ekonomiku. Zároveň musela čelit skutečnosti, že Spojené státy možná už nejsou tak spolehlivým spojencem jako dříve. Přesto se Putin objevil po boku jedněch z nejmocnějších mužů světa, což potvrdilo pevnost jejich přátelství.
Mezinárodní řád, který vznikl po skončení studené války, je podle CNN očividně v ohrožení. Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ stáhly ze světové scény. Mezitím Evropa bojuje s vlastními problémy, včetně vzestupu krajně pravicového nacionalismu a ekonomického tlaku.
Rusko, Čína, Indie a další státy, které neschvalovaly svět, jemuž dominují Spojené státy, v tom náhle spatřily příležitost. Jak uvedl John Lough z think tanku New Eurasian Strategies Centre, tyto země vnímají šanci „začít seriózně přebudovávat mezinárodní systém“. Tento týden odhalil jejich ambice před celým světem, včetně Donalda Trumpa.
Donald Trump si vzkazu všiml a na sociální síti napsal Si Ťin-pchingovi: „Prosím, vyřiď mé nejvřelejší pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, zatímco se spikleně chystáte proti Spojeným státům americkým.“ Navzdory úsměvům a přátelskému potřesení rukou je však vztah Číny a Indie k válce na Ukrajině pragmatický.
Obě země sice prohlašují svou neutralitu, ale zároveň poskytují Rusku finanční záchranu. Čína a Indie rády zaskočily, když západní spojenci Ukrajiny uvalili sankce na ruskou ropu, která je pro Moskvu klíčovým zdrojem příjmů. Díky tomu získaly levnější dodávky energií. Podle analytiků ale nejde jen o peníze.
Ani Čína, ani Indie sice nechtějí vstoupit do přímé konfrontace se Západem, ale obě země vítají, že Rusko prosazuje protizápadní agendu. Jak vysvětluje Natia Seskuria z Royal United Services Institute (RUSI), mezi Čínou a Ruskem existuje ideologická spřízněnost a také čistě ekonomický zájem. Podle Johna Lougha je také Indie ráda, že Rusko prosazuje agendu „globálního Jihu“.
Západní analytici však připomínají, že vztahy mezi těmito zeměmi nejsou založeny na pevných základech. Je to spíše funkční spojenectví založené na společných zájmech, které se mohou časem změnit. Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet situace v následujících letech Trumpova prezidentství. Nejedná se o situaci, kde by byl konec, ale je potřeba vnímat signály, které nám tito lídři posílají.
Vzhledem k situaci na globální scéně Evropa už pochopila, že se musí začít spoléhat více na sebe. Některé země, například Německo, už začaly navyšovat své výdaje na obranu, což bylo dříve nemyslitelné. Stejně tak se Švédsko a Finsko připojily k NATO. Tyto kroky ukazují, že Evropa si je vědoma hrozby a je připravena na ni reagovat.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.