Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Navzdory tomu, že invaze na Ukrajinu trvá již více než tři roky, Rusko by nebylo schopno pokračovat v boji bez finanční podpory Číny a Indie, zbraní z Íránu a, v menší míře, i pracovních sil ze Severní Koreje. Nicméně, poselství z čínského summitu a vojenské přehlídky přesahuje rámec pouhé války na Ukrajině a nese s sebou mnohem hlubší význam.
I když tito lídři nemusí ve všem souhlasit a nemusí se mít zrovna v lásce, vidí jedinečnou příležitost k ukončení dominantního postavení Západu na světové scéně. Evropa se obává, že by se mohla stát terčem tohoto nového uspořádání. Události v Číně názorně ukázaly, že Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii.
Evropa se v posledních letech snažila izolovat ruského vůdce a oslabit jeho ekonomiku. Zároveň musela čelit skutečnosti, že Spojené státy možná už nejsou tak spolehlivým spojencem jako dříve. Přesto se Putin objevil po boku jedněch z nejmocnějších mužů světa, což potvrdilo pevnost jejich přátelství.
Mezinárodní řád, který vznikl po skončení studené války, je podle CNN očividně v ohrožení. Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ stáhly ze světové scény. Mezitím Evropa bojuje s vlastními problémy, včetně vzestupu krajně pravicového nacionalismu a ekonomického tlaku.
Rusko, Čína, Indie a další státy, které neschvalovaly svět, jemuž dominují Spojené státy, v tom náhle spatřily příležitost. Jak uvedl John Lough z think tanku New Eurasian Strategies Centre, tyto země vnímají šanci „začít seriózně přebudovávat mezinárodní systém“. Tento týden odhalil jejich ambice před celým světem, včetně Donalda Trumpa.
Donald Trump si vzkazu všiml a na sociální síti napsal Si Ťin-pchingovi: „Prosím, vyřiď mé nejvřelejší pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, zatímco se spikleně chystáte proti Spojeným státům americkým.“ Navzdory úsměvům a přátelskému potřesení rukou je však vztah Číny a Indie k válce na Ukrajině pragmatický.
Obě země sice prohlašují svou neutralitu, ale zároveň poskytují Rusku finanční záchranu. Čína a Indie rády zaskočily, když západní spojenci Ukrajiny uvalili sankce na ruskou ropu, která je pro Moskvu klíčovým zdrojem příjmů. Díky tomu získaly levnější dodávky energií. Podle analytiků ale nejde jen o peníze.
Ani Čína, ani Indie sice nechtějí vstoupit do přímé konfrontace se Západem, ale obě země vítají, že Rusko prosazuje protizápadní agendu. Jak vysvětluje Natia Seskuria z Royal United Services Institute (RUSI), mezi Čínou a Ruskem existuje ideologická spřízněnost a také čistě ekonomický zájem. Podle Johna Lougha je také Indie ráda, že Rusko prosazuje agendu „globálního Jihu“.
Západní analytici však připomínají, že vztahy mezi těmito zeměmi nejsou založeny na pevných základech. Je to spíše funkční spojenectví založené na společných zájmech, které se mohou časem změnit. Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet situace v následujících letech Trumpova prezidentství. Nejedná se o situaci, kde by byl konec, ale je potřeba vnímat signály, které nám tito lídři posílají.
Vzhledem k situaci na globální scéně Evropa už pochopila, že se musí začít spoléhat více na sebe. Některé země, například Německo, už začaly navyšovat své výdaje na obranu, což bylo dříve nemyslitelné. Stejně tak se Švédsko a Finsko připojily k NATO. Tyto kroky ukazují, že Evropa si je vědoma hrozby a je připravena na ni reagovat.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.