Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Navzdory tomu, že invaze na Ukrajinu trvá již více než tři roky, Rusko by nebylo schopno pokračovat v boji bez finanční podpory Číny a Indie, zbraní z Íránu a, v menší míře, i pracovních sil ze Severní Koreje. Nicméně, poselství z čínského summitu a vojenské přehlídky přesahuje rámec pouhé války na Ukrajině a nese s sebou mnohem hlubší význam.
I když tito lídři nemusí ve všem souhlasit a nemusí se mít zrovna v lásce, vidí jedinečnou příležitost k ukončení dominantního postavení Západu na světové scéně. Evropa se obává, že by se mohla stát terčem tohoto nového uspořádání. Události v Číně názorně ukázaly, že Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii.
Evropa se v posledních letech snažila izolovat ruského vůdce a oslabit jeho ekonomiku. Zároveň musela čelit skutečnosti, že Spojené státy možná už nejsou tak spolehlivým spojencem jako dříve. Přesto se Putin objevil po boku jedněch z nejmocnějších mužů světa, což potvrdilo pevnost jejich přátelství.
Mezinárodní řád, který vznikl po skončení studené války, je podle CNN očividně v ohrožení. Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ stáhly ze světové scény. Mezitím Evropa bojuje s vlastními problémy, včetně vzestupu krajně pravicového nacionalismu a ekonomického tlaku.
Rusko, Čína, Indie a další státy, které neschvalovaly svět, jemuž dominují Spojené státy, v tom náhle spatřily příležitost. Jak uvedl John Lough z think tanku New Eurasian Strategies Centre, tyto země vnímají šanci „začít seriózně přebudovávat mezinárodní systém“. Tento týden odhalil jejich ambice před celým světem, včetně Donalda Trumpa.
Donald Trump si vzkazu všiml a na sociální síti napsal Si Ťin-pchingovi: „Prosím, vyřiď mé nejvřelejší pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, zatímco se spikleně chystáte proti Spojeným státům americkým.“ Navzdory úsměvům a přátelskému potřesení rukou je však vztah Číny a Indie k válce na Ukrajině pragmatický.
Obě země sice prohlašují svou neutralitu, ale zároveň poskytují Rusku finanční záchranu. Čína a Indie rády zaskočily, když západní spojenci Ukrajiny uvalili sankce na ruskou ropu, která je pro Moskvu klíčovým zdrojem příjmů. Díky tomu získaly levnější dodávky energií. Podle analytiků ale nejde jen o peníze.
Ani Čína, ani Indie sice nechtějí vstoupit do přímé konfrontace se Západem, ale obě země vítají, že Rusko prosazuje protizápadní agendu. Jak vysvětluje Natia Seskuria z Royal United Services Institute (RUSI), mezi Čínou a Ruskem existuje ideologická spřízněnost a také čistě ekonomický zájem. Podle Johna Lougha je také Indie ráda, že Rusko prosazuje agendu „globálního Jihu“.
Západní analytici však připomínají, že vztahy mezi těmito zeměmi nejsou založeny na pevných základech. Je to spíše funkční spojenectví založené na společných zájmech, které se mohou časem změnit. Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet situace v následujících letech Trumpova prezidentství. Nejedná se o situaci, kde by byl konec, ale je potřeba vnímat signály, které nám tito lídři posílají.
Vzhledem k situaci na globální scéně Evropa už pochopila, že se musí začít spoléhat více na sebe. Některé země, například Německo, už začaly navyšovat své výdaje na obranu, což bylo dříve nemyslitelné. Stejně tak se Švédsko a Finsko připojily k NATO. Tyto kroky ukazují, že Evropa si je vědoma hrozby a je připravena na ni reagovat.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).