Mezinárodní řád v ohrožení. USA se izolují, EU má své problémy, Rusko se spojuje s Čínou, Indií a KLDR

Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un
Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un, foto: reprofoto YouTube
Klára Marková DNES 08:48
Sdílej:

Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Navzdory tomu, že invaze na Ukrajinu trvá již více než tři roky, Rusko by nebylo schopno pokračovat v boji bez finanční podpory Číny a Indie, zbraní z Íránu a, v menší míře, i pracovních sil ze Severní Koreje. Nicméně, poselství z čínského summitu a vojenské přehlídky přesahuje rámec pouhé války na Ukrajině a nese s sebou mnohem hlubší význam.

I když tito lídři nemusí ve všem souhlasit a nemusí se mít zrovna v lásce, vidí jedinečnou příležitost k ukončení dominantního postavení Západu na světové scéně. Evropa se obává, že by se mohla stát terčem tohoto nového uspořádání. Události v Číně názorně ukázaly, že Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii.

Evropa se v posledních letech snažila izolovat ruského vůdce a oslabit jeho ekonomiku. Zároveň musela čelit skutečnosti, že Spojené státy možná už nejsou tak spolehlivým spojencem jako dříve. Přesto se Putin objevil po boku jedněch z nejmocnějších mužů světa, což potvrdilo pevnost jejich přátelství.

Mezinárodní řád, který vznikl po skončení studené války, je podle CNN očividně v ohrožení. Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ stáhly ze světové scény. Mezitím Evropa bojuje s vlastními problémy, včetně vzestupu krajně pravicového nacionalismu a ekonomického tlaku.

Rusko, Čína, Indie a další státy, které neschvalovaly svět, jemuž dominují Spojené státy, v tom náhle spatřily příležitost. Jak uvedl John Lough z think tanku New Eurasian Strategies Centre, tyto země vnímají šanci „začít seriózně přebudovávat mezinárodní systém“. Tento týden odhalil jejich ambice před celým světem, včetně Donalda Trumpa.

Donald Trump si vzkazu všiml a na sociální síti napsal Si Ťin-pchingovi: „Prosím, vyřiď mé nejvřelejší pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, zatímco se spikleně chystáte proti Spojeným státům americkým.“ Navzdory úsměvům a přátelskému potřesení rukou je však vztah Číny a Indie k válce na Ukrajině pragmatický.

Obě země sice prohlašují svou neutralitu, ale zároveň poskytují Rusku finanční záchranu. Čína a Indie rády zaskočily, když západní spojenci Ukrajiny uvalili sankce na ruskou ropu, která je pro Moskvu klíčovým zdrojem příjmů. Díky tomu získaly levnější dodávky energií. Podle analytiků ale nejde jen o peníze.

Ani Čína, ani Indie sice nechtějí vstoupit do přímé konfrontace se Západem, ale obě země vítají, že Rusko prosazuje protizápadní agendu. Jak vysvětluje Natia Seskuria z Royal United Services Institute (RUSI), mezi Čínou a Ruskem existuje ideologická spřízněnost a také čistě ekonomický zájem. Podle Johna Lougha je také Indie ráda, že Rusko prosazuje agendu „globálního Jihu“.

Západní analytici však připomínají, že vztahy mezi těmito zeměmi nejsou založeny na pevných základech. Je to spíše funkční spojenectví založené na společných zájmech, které se mohou časem změnit. Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet situace v následujících letech Trumpova prezidentství. Nejedná se o situaci, kde by byl konec, ale je potřeba vnímat signály, které nám tito lídři posílají.

Vzhledem k situaci na globální scéně Evropa už pochopila, že se musí začít spoléhat více na sebe. Některé země, například Německo, už začaly navyšovat své výdaje na obranu, což bylo dříve nemyslitelné. Stejně tak se Švédsko a Finsko připojily k NATO. Tyto kroky ukazují, že Evropa si je vědoma hrozby a je připravena na ni reagovat.

Stalo se