Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Navzdory tomu, že invaze na Ukrajinu trvá již více než tři roky, Rusko by nebylo schopno pokračovat v boji bez finanční podpory Číny a Indie, zbraní z Íránu a, v menší míře, i pracovních sil ze Severní Koreje. Nicméně, poselství z čínského summitu a vojenské přehlídky přesahuje rámec pouhé války na Ukrajině a nese s sebou mnohem hlubší význam.
I když tito lídři nemusí ve všem souhlasit a nemusí se mít zrovna v lásce, vidí jedinečnou příležitost k ukončení dominantního postavení Západu na světové scéně. Evropa se obává, že by se mohla stát terčem tohoto nového uspořádání. Události v Číně názorně ukázaly, že Evropa musí přehodnotit svou bezpečnostní strategii.
Evropa se v posledních letech snažila izolovat ruského vůdce a oslabit jeho ekonomiku. Zároveň musela čelit skutečnosti, že Spojené státy možná už nejsou tak spolehlivým spojencem jako dříve. Přesto se Putin objevil po boku jedněch z nejmocnějších mužů světa, což potvrdilo pevnost jejich přátelství.
Mezinárodní řád, který vznikl po skončení studené války, je podle CNN očividně v ohrožení. Spojené státy se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ stáhly ze světové scény. Mezitím Evropa bojuje s vlastními problémy, včetně vzestupu krajně pravicového nacionalismu a ekonomického tlaku.
Rusko, Čína, Indie a další státy, které neschvalovaly svět, jemuž dominují Spojené státy, v tom náhle spatřily příležitost. Jak uvedl John Lough z think tanku New Eurasian Strategies Centre, tyto země vnímají šanci „začít seriózně přebudovávat mezinárodní systém“. Tento týden odhalil jejich ambice před celým světem, včetně Donalda Trumpa.
Donald Trump si vzkazu všiml a na sociální síti napsal Si Ťin-pchingovi: „Prosím, vyřiď mé nejvřelejší pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, zatímco se spikleně chystáte proti Spojeným státům americkým.“ Navzdory úsměvům a přátelskému potřesení rukou je však vztah Číny a Indie k válce na Ukrajině pragmatický.
Obě země sice prohlašují svou neutralitu, ale zároveň poskytují Rusku finanční záchranu. Čína a Indie rády zaskočily, když západní spojenci Ukrajiny uvalili sankce na ruskou ropu, která je pro Moskvu klíčovým zdrojem příjmů. Díky tomu získaly levnější dodávky energií. Podle analytiků ale nejde jen o peníze.
Ani Čína, ani Indie sice nechtějí vstoupit do přímé konfrontace se Západem, ale obě země vítají, že Rusko prosazuje protizápadní agendu. Jak vysvětluje Natia Seskuria z Royal United Services Institute (RUSI), mezi Čínou a Ruskem existuje ideologická spřízněnost a také čistě ekonomický zájem. Podle Johna Lougha je také Indie ráda, že Rusko prosazuje agendu „globálního Jihu“.
Západní analytici však připomínají, že vztahy mezi těmito zeměmi nejsou založeny na pevných základech. Je to spíše funkční spojenectví založené na společných zájmech, které se mohou časem změnit. Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet situace v následujících letech Trumpova prezidentství. Nejedná se o situaci, kde by byl konec, ale je potřeba vnímat signály, které nám tito lídři posílají.
Vzhledem k situaci na globální scéně Evropa už pochopila, že se musí začít spoléhat více na sebe. Některé země, například Německo, už začaly navyšovat své výdaje na obranu, což bylo dříve nemyslitelné. Stejně tak se Švédsko a Finsko připojily k NATO. Tyto kroky ukazují, že Evropa si je vědoma hrozby a je připravena na ni reagovat.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.