Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Podle vysoké představitelky SAE, Lany Nusseibehové, by takový krok znamenal smrt řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, píše BBC.
Palestinská samospráva toto prohlášení SAE uvítala. Izraelská vláda zatím situaci nekomentovala. Varování přišlo poté, co krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich představil návrh na anexi zhruba čtyř pětin Západního břehu.
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém během války na Blízkém východě v roce 1967. Od té doby zde postavil kolem 160 osad, ve kterých žije 700 tisíc židovských osadníků. Vedle nich žije na území asi 3,3 milionu Palestinců. Podle mezinárodního práva jsou osady nelegální.
Jednou z klíčových podmínek Spojených arabských emirátů pro podepsání Abrahamských dohod bylo, že předchozí vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zastaví plány na anexi částí Západního břehu. Netanjahu tehdy uvedl, že se plány rozhodl „pozastavit“, ale že stále zůstávají na stole. Mnoho ministrů v jeho současné pravicové a proosadnické koalici dlouhodobě anexi obhajuje.
Lana Nusseibehová, náměstkyně ministra pro politické záležitosti ministerstva zahraničí SAE, zdůraznila, že Spojené arabské emiráty od začátku vnímaly Abrahamské dohody jako cestu k podpoře palestinského lidu a jeho legitimní touhy po nezávislém státě. Dodala, že anexe Západního břehu by vážně narušila vizi dohod a ukončila úsilí o regionální integraci.
Smotrichův návrh má podle jeho slov zajistit „maximální území s minimem Arabů“. Zbylých osmnáct procent území by tvořily izolované enklávy kolem šesti palestinských měst – Džanín, Tulkarm, Náblus, Ramalláh, Jericho a Hebron. Jeruzalém, který Izrael anektoval již v roce 1980, nebyl do mapy zahrnut.
Palestinská samospráva, která spravuje oblasti Západního břehu, označila Smotrichův plán za „přímou hrozbu“ pro naděje na vznik nezávislého palestinského státu. Podle mezinárodních organizací pro lidská práva Izrael na Západním břehu již teď provozuje systém apartheidu, což ale izraelská vláda odmítá.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.