Může extrémní počasí za masivní požáry ve Španělsku a Portugalsku? Vědci už našli odpověď

Vědci rovněž odhadují, že intenzita těchto požárů, které spálily více než 500 tisíc hektarů, byla o 30 % vyšší, než by se očekávalo v době bez globálního oteplování.

Podle studie, která ještě neprošla recenzním řízením, by takovéto podmínky mohly v předindustriální éře nastat jednou za pět set let. V současné době, kdy je planeta oteplovaná znečištěním způsobeným spalováním fosilních paliv, se očekává, že k nim dojde každých 15 let.

Vliv klimatické změny na extrémní horka je dle zjištění ještě výraznější. V předindustriální době se maximální teploty, které byly zaznamenány v tomto regionu, objevovaly jednou za 2 500 let, zatímco v současnosti se očekávají každých 13 let.

Tento rostoucí regionální problém souvisí také se změnami ve využívání půdy. V mnoha středomořských zemích dochází k vylidňování venkova a stárnutí obyvatelstva, protože mladí lidé odcházejí do měst. Důsledkem je zarostlá zemědělská půda s přerostlou vegetací, která se může snadno vznítit.

David Garcia, aplikovaný matematik z univerzity v Alicante, upozornil na to, že zatímco španělská veřejnost se soustředí na opuštěné venkovské oblasti a jejich zarůstání, o vlivu klimatické změny na požáry se nemluví tolik. I přesto, že podle studie je obrovský.

Španělský premiér Pedro Sánchez v reakci na tyto události oznámil desetibodový klimatický plán. V rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že boj proti klimatickým změnám je podkopáván tím, že tradiční pravicové strany přebírají argumenty krajní pravice.

Sánchez dodal, že největší problém vidí v tom, že tradiční pravicové strany „možná nepopírají vědeckou realitu, ale chovají se a jednají, jako by klimatická změna neexistovala.“ Tento přístup podle něj brání efektivnímu řešení problému, který je v důsledku požárů stále naléhavější.