Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Vědci rovněž odhadují, že intenzita těchto požárů, které spálily více než 500 tisíc hektarů, byla o 30 % vyšší, než by se očekávalo v době bez globálního oteplování.
Podle studie, která ještě neprošla recenzním řízením, by takovéto podmínky mohly v předindustriální éře nastat jednou za pět set let. V současné době, kdy je planeta oteplovaná znečištěním způsobeným spalováním fosilních paliv, se očekává, že k nim dojde každých 15 let.
Vliv klimatické změny na extrémní horka je dle zjištění ještě výraznější. V předindustriální době se maximální teploty, které byly zaznamenány v tomto regionu, objevovaly jednou za 2 500 let, zatímco v současnosti se očekávají každých 13 let.
Tento rostoucí regionální problém souvisí také se změnami ve využívání půdy. V mnoha středomořských zemích dochází k vylidňování venkova a stárnutí obyvatelstva, protože mladí lidé odcházejí do měst. Důsledkem je zarostlá zemědělská půda s přerostlou vegetací, která se může snadno vznítit.
David Garcia, aplikovaný matematik z univerzity v Alicante, upozornil na to, že zatímco španělská veřejnost se soustředí na opuštěné venkovské oblasti a jejich zarůstání, o vlivu klimatické změny na požáry se nemluví tolik. I přesto, že podle studie je obrovský.
Španělský premiér Pedro Sánchez v reakci na tyto události oznámil desetibodový klimatický plán. V rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že boj proti klimatickým změnám je podkopáván tím, že tradiční pravicové strany přebírají argumenty krajní pravice.
Sánchez dodal, že největší problém vidí v tom, že tradiční pravicové strany „možná nepopírají vědeckou realitu, ale chovají se a jednají, jako by klimatická změna neexistovala.“ Tento přístup podle něj brání efektivnímu řešení problému, který je v důsledku požárů stále naléhavější.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Jan Kraus, Karel Šíp a Honza Dědek jsou největšími osobnostmi talk show v Česku. Jeden z trojice moderátorů bude již brzy hostem dalšího. Nebude to ale v televizním pořadu. Tentokrát nepůjde o zábavu, ale o fotbal.
Prezident Petr Pavel si na začátku září vybírá dovolenou. Ve středu o tom informovala Kancelář prezidenta republiky na sociálních sítích. Spolupracovníci hlavy státu nesdělili, kde přesně se Pavel během volna bude vyskytovat.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, následně absolvovala další náročnou operaci. Na konci letních prázdnin už se po zákroku vrátila do společnosti. Mezi lidmi prozradila, že tu s námi chce být ještě dost dlouho.
Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Nyní se prostřednictvím dopisu ozval z vězení. Syn slavného baviče naznačil, že si trest zřejmě odpyká v celé délce.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
