Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Vědci rovněž odhadují, že intenzita těchto požárů, které spálily více než 500 tisíc hektarů, byla o 30 % vyšší, než by se očekávalo v době bez globálního oteplování.
Podle studie, která ještě neprošla recenzním řízením, by takovéto podmínky mohly v předindustriální éře nastat jednou za pět set let. V současné době, kdy je planeta oteplovaná znečištěním způsobeným spalováním fosilních paliv, se očekává, že k nim dojde každých 15 let.
Vliv klimatické změny na extrémní horka je dle zjištění ještě výraznější. V předindustriální době se maximální teploty, které byly zaznamenány v tomto regionu, objevovaly jednou za 2 500 let, zatímco v současnosti se očekávají každých 13 let.
Tento rostoucí regionální problém souvisí také se změnami ve využívání půdy. V mnoha středomořských zemích dochází k vylidňování venkova a stárnutí obyvatelstva, protože mladí lidé odcházejí do měst. Důsledkem je zarostlá zemědělská půda s přerostlou vegetací, která se může snadno vznítit.
David Garcia, aplikovaný matematik z univerzity v Alicante, upozornil na to, že zatímco španělská veřejnost se soustředí na opuštěné venkovské oblasti a jejich zarůstání, o vlivu klimatické změny na požáry se nemluví tolik. I přesto, že podle studie je obrovský.
Španělský premiér Pedro Sánchez v reakci na tyto události oznámil desetibodový klimatický plán. V rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že boj proti klimatickým změnám je podkopáván tím, že tradiční pravicové strany přebírají argumenty krajní pravice.
Sánchez dodal, že největší problém vidí v tom, že tradiční pravicové strany „možná nepopírají vědeckou realitu, ale chovají se a jednají, jako by klimatická změna neexistovala.“ Tento přístup podle něj brání efektivnímu řešení problému, který je v důsledku požárů stále naléhavější.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
