Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Dle Trumpovy administrativy by zrušení cel způsobilo „vážnou ekonomickou újmu“. Také by „ohrozilo probíhající zahraniční jednání, která prezident vede již pět měsíců, a to jak již dohodnuté rámcové dohody, tak probíhající vyjednávání“. V prohlášení se dále uvádí, že „sázky v tomto případě nemohou být vyšší“. Úředníci také upozornili, že cla od srpna vynesla 159 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek částky ve srovnání s předchozím rokem.
Mnoho států a malých podniků napadlo Trumpova cla soudní cestou, protože jim způsobují vážné ekonomické škody. Jeffrey Schwab, právník z Liberty Justice Center, uvedl, že „tato nezákonná cla způsobují vážné škody malým podnikům a ohrožují jejich přežití“.
Ačkoli americká ústava svěřuje pravomoc zavádět cla Kongresu, v průběhu let ji zákonodárci delegovali na Bílý dům. Některá z dřívějších cel na ocel, hliník, automobily a na čínské zboží zůstala v platnosti i po nástupu bývalého prezidenta Joea Bidena a nejsou součástí tohoto soudního sporu.
Podle právníků by zrušení cel mohlo donutit americké ministerstvo financí vrátit miliardy dolarů, které již byly vybrány. Očekává se, že Nejvyšší soud brzy rozhodne, zda se bude případem zabývat, což by mohlo vést k významnému rozhodnutí o limitech prezidentské moci v oblasti obchodu.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Jan Kraus, Karel Šíp a Honza Dědek jsou největšími osobnostmi talk show v Česku. Jeden z trojice moderátorů bude již brzy hostem dalšího. Nebude to ale v televizním pořadu. Tentokrát nepůjde o zábavu, ale o fotbal.
Prezident Petr Pavel si na začátku září vybírá dovolenou. Ve středu o tom informovala Kancelář prezidenta republiky na sociálních sítích. Spolupracovníci hlavy státu nesdělili, kde přesně se Pavel během volna bude vyskytovat.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, následně absolvovala další náročnou operaci. Na konci letních prázdnin už se po zákroku vrátila do společnosti. Mezi lidmi prozradila, že tu s námi chce být ještě dost dlouho.