Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Válka ze své podstaty poškozuje životní prostředí, ale v poslední době si uvědomujeme i její dopad na klima. Vědci a organizace se snaží vyhodnotit emise skleníkových plynů, které jsou spojeny s boji, nejčastěji na Ukrajině a v Gaze, ale také se snaží zaznamenat emise ze všech vojenských operací a poválečné obnovy.
Jedna ze studií tvrdí, že celková uhlíková stopa armád na celém světě je větší než uhlíková stopa Ruska, které je v současnosti čtvrtým největším znečišťovatelem na světě. Tyto studie se opírají o omezená data, která se doplňují vlastními výpočty. To je způsobeno tím, že některé armády, především v Číně a v Rusku, neposkytují údaje o svých emisích.
Pokud by americká armáda byla samostatnou zemí, byla by 47. největším producentem emisí skleníkových plynů na světě. Nacházela by se tak mezi Peru a Portugalskem. Americká armáda je považována za jednoho z největších znečišťovatelů v historii.
Navíc války ohrožují mezinárodní spolupráci v oblasti klimatu a přechodu na čistou energii. Od začátku konfliktu na Ukrajině se zhoršila vědecká spolupráce mezi Západem a Ruskem v Arktidě, což zabraňuje shromažďování důležitých klimatických dat. Kritici militarismu se domnívají, že uznání příspěvku války ke klimatické krizi by mělo vést k omezení vojenských výdajů. Někteří dokonce věří, že demilitarizace je jediným řešením klimatické katastrofy.
Předtím než se začaly řešit dopady války na klima, vědci diskutovali o tom, zda může klimatická krize fungovat jako „multiplikátor hrozeb“. Někteří se domnívali, že by změna klimatu mohla zintenzivnit riziko násilí v částech světa, kde již panuje nedostatek zdrojů, vnitřní napětí a spory. Některé konflikty na Blízkém východě a v Sahelu již byly označeny za „klimatické války“.
Další výzkumy ale poukazují na to, že taková tvrzení jsou sporná, protože rozhodnutí o zapojení se do války je vždy volbou lidí, a ne klimatu.
Nelze ovšem zpochybnit fakt, že klimatická krize vede k častějšímu nasazování armád při civilních katastrofách. Jedná se například o hašení lesních požárů, budování protipovodňových zábran, evakuace, záchranné operace a poskytování humanitární pomoci. Je ale nemožné předpovědět, zda klimatická krize povede v budoucnu k většímu násilí a ozbrojeným konfliktům.
Pokud by se tak stalo, vojenské síly by musely být nasazovány častěji, což by ale mohlo vést k tomu, že jejich zdroje budou přetíženy. Vlády by pak musely činit těžká rozhodnutí, zda upřednostnit armádní rozpočet před ostatními potřebami společnosti.
Vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí a zvyšujícímu se počtu konfliktů je nepravděpodobné, že by se demilitarizace brzy uskutečnila. To nutí vědce přemýšlet o tom, jak by vojenská síla mohla být používána ve světě, který se zároveň snaží přizpůsobit zrychlující se změně klimatu a vymanit se z hluboké závislosti na fosilních palivech.
Roste znepokojení nad tím, jak připravit vojenský personál, základny, vybavení a další infrastrukturu, aby fungovaly v extrémních klimatických podmínkách. Například v roce 2018 způsobily dva velké hurikány ve Spojených státech škody na vojenské infrastruktuře v hodnotě více než osmi miliard dolarů.
Někteří vojenští úředníci si uvědomují, že armády budou muset přejít na jiný druh energie. Armády totiž stojí před jasnou volbou. Mohou buď zůstat jedním z posledních velkých spotřebitelů fosilních paliv v budoucím světě s nízkými emisemi, nebo se stát součástí energetické transformace, která bude mít pravděpodobně zásadní dopad na to, jak je vojenská síla využívána.
Zvyšuje se povědomí o tom, že operační efektivita bude v budoucnu záviset na tom, jak si armády uvědomí důsledky změny klimatu pro budoucí operace. Také bude záležet na tom, jak efektivně přizpůsobí své kapacity, aby se vyrovnaly s extrémnějšími klimatickými podmínkami, a jak moc se jim podaří snížit svou závislost na fosilních palivech.
Jak uvedl pruský generál Carl von Clausewitz na počátku 19. století, povaha války se mění jen zřídka, zatímco její charakter se neustále vyvíjí. Uznání rozsahu a dosahu klimatické krize je zásadní, pokud máme pochopit, proč a jak budou v budoucnu vedeny války a jak lze některým z nich zabránit nebo je učinit méně destruktivními.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.