Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Válka ze své podstaty poškozuje životní prostředí, ale v poslední době si uvědomujeme i její dopad na klima. Vědci a organizace se snaží vyhodnotit emise skleníkových plynů, které jsou spojeny s boji, nejčastěji na Ukrajině a v Gaze, ale také se snaží zaznamenat emise ze všech vojenských operací a poválečné obnovy.
Jedna ze studií tvrdí, že celková uhlíková stopa armád na celém světě je větší než uhlíková stopa Ruska, které je v současnosti čtvrtým největším znečišťovatelem na světě. Tyto studie se opírají o omezená data, která se doplňují vlastními výpočty. To je způsobeno tím, že některé armády, především v Číně a v Rusku, neposkytují údaje o svých emisích.
Pokud by americká armáda byla samostatnou zemí, byla by 47. největším producentem emisí skleníkových plynů na světě. Nacházela by se tak mezi Peru a Portugalskem. Americká armáda je považována za jednoho z největších znečišťovatelů v historii.
Navíc války ohrožují mezinárodní spolupráci v oblasti klimatu a přechodu na čistou energii. Od začátku konfliktu na Ukrajině se zhoršila vědecká spolupráce mezi Západem a Ruskem v Arktidě, což zabraňuje shromažďování důležitých klimatických dat. Kritici militarismu se domnívají, že uznání příspěvku války ke klimatické krizi by mělo vést k omezení vojenských výdajů. Někteří dokonce věří, že demilitarizace je jediným řešením klimatické katastrofy.
Předtím než se začaly řešit dopady války na klima, vědci diskutovali o tom, zda může klimatická krize fungovat jako „multiplikátor hrozeb“. Někteří se domnívali, že by změna klimatu mohla zintenzivnit riziko násilí v částech světa, kde již panuje nedostatek zdrojů, vnitřní napětí a spory. Některé konflikty na Blízkém východě a v Sahelu již byly označeny za „klimatické války“.
Další výzkumy ale poukazují na to, že taková tvrzení jsou sporná, protože rozhodnutí o zapojení se do války je vždy volbou lidí, a ne klimatu.
Nelze ovšem zpochybnit fakt, že klimatická krize vede k častějšímu nasazování armád při civilních katastrofách. Jedná se například o hašení lesních požárů, budování protipovodňových zábran, evakuace, záchranné operace a poskytování humanitární pomoci. Je ale nemožné předpovědět, zda klimatická krize povede v budoucnu k většímu násilí a ozbrojeným konfliktům.
Pokud by se tak stalo, vojenské síly by musely být nasazovány častěji, což by ale mohlo vést k tomu, že jejich zdroje budou přetíženy. Vlády by pak musely činit těžká rozhodnutí, zda upřednostnit armádní rozpočet před ostatními potřebami společnosti.
Vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí a zvyšujícímu se počtu konfliktů je nepravděpodobné, že by se demilitarizace brzy uskutečnila. To nutí vědce přemýšlet o tom, jak by vojenská síla mohla být používána ve světě, který se zároveň snaží přizpůsobit zrychlující se změně klimatu a vymanit se z hluboké závislosti na fosilních palivech.
Roste znepokojení nad tím, jak připravit vojenský personál, základny, vybavení a další infrastrukturu, aby fungovaly v extrémních klimatických podmínkách. Například v roce 2018 způsobily dva velké hurikány ve Spojených státech škody na vojenské infrastruktuře v hodnotě více než osmi miliard dolarů.
Někteří vojenští úředníci si uvědomují, že armády budou muset přejít na jiný druh energie. Armády totiž stojí před jasnou volbou. Mohou buď zůstat jedním z posledních velkých spotřebitelů fosilních paliv v budoucím světě s nízkými emisemi, nebo se stát součástí energetické transformace, která bude mít pravděpodobně zásadní dopad na to, jak je vojenská síla využívána.
Zvyšuje se povědomí o tom, že operační efektivita bude v budoucnu záviset na tom, jak si armády uvědomí důsledky změny klimatu pro budoucí operace. Také bude záležet na tom, jak efektivně přizpůsobí své kapacity, aby se vyrovnaly s extrémnějšími klimatickými podmínkami, a jak moc se jim podaří snížit svou závislost na fosilních palivech.
Jak uvedl pruský generál Carl von Clausewitz na počátku 19. století, povaha války se mění jen zřídka, zatímco její charakter se neustále vyvíjí. Uznání rozsahu a dosahu klimatické krize je zásadní, pokud máme pochopit, proč a jak budou v budoucnu vedeny války a jak lze některým z nich zabránit nebo je učinit méně destruktivními.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.