V Česku se dnes probouzí jaro s teplotami, které mohou dosáhnout až 20 °C. Teplé a slunečné počasí vydrží až do poloviny příštího týdne, kdy však přijde mírné ochlazení. Očekávají se přeháňky, a na horách dokonce i sněhové přeháňky.
Neděle přinese do Česka příjemné jarní počasí. V noci ze soboty teplota neklesla pod 4 °C, přičemž na mnoha místech bylo kolem 9 °C. Během dne se teploty vyšplhaly na příjemné hodnoty, přičemž na západě může být až 16 °C, a v zbytku republiky teploměr ukáže až 20 °C. Jihovýchodní vítr bude foukat mírně, rychlostí 3 až 7 m/s, v západní části Česka bude vítr slabý a proměnlivý.
I když vysoké teploty budou pokračovat až do poloviny týdne, přece jen se v pondělí můžeme těšit na občasné přeháňky, které se mohou objevit především ojediněle. Teploty zůstanou příjemné, pohybující se mezi 14 a 19 °C, a vítr bude mírný a proměnlivý. Na východě bude vítr trochu silnější, s rychlostí 3 až 7 m/s, ale později v Čechách se změní na jihozápadní až západní.
Úterý přinese do některých částí republiky déšť a přeháňky, ale na západě by mělo být oblačnosti méně. I přes tuto změnu teploty zůstanou mírně teplé, pohybující se od 10 do 14 °C, a v Moravě a Slezsku až do 16 °C. Vítr bude opět mírný a přechodně proměnlivý.
Ve středu přijdou chladnější dny a na severu a severozápadě Čech se nad 1100 m očekává sněžení. I když bude v České republice oblačno a s deštěm, nejvyšší denní teploty se stále budou pohybovat mezi 11 a 16 °C. Na horách a v severní části republiky však budou přeháňky a místy i sněhové.
Týden bude pokračovat s přeháňkami, které budou přecházet v dešťové a na horách i sněhové. Především v severní části Česka a v horách se může vyskytnout i sníh. Noční teploty zůstanou nad nulou, a denní teploty se budou pohybovat kolem 10 °C, což bude znamenat přechodné ochlazení před návratem slunečného počasí.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Ivana Gottová zákonitě musela po smrti Karla Gotta začít nový život, jehož hlavní náplní je péče o odkaz zesnulého manžela. Vdova učinila zásadní rozhodnutí, když se s rodinou přestěhovala z Bertramky. Jak na známé osobnosti reagují jejich noví sousedé?
Když Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, počítalo s rychlou třídenní operací, která měla vyvrcholit pádem Kyjeva a instalací proruské vlády. Místo toho ale narazilo na tvrdý odpor a po více než třech letech válčení je fronta stále bez zásadního průlomu. Evropa mezitím čelí rostoucím obavám, že ruské ambice se nezastaví na ukrajinských hranicích. Přesto by podle bezpečnostního experta případný střet mezi Moskvou a NATO vypadal zcela odlišně od současného konfliktu.
Dovolená snů se během několika vteřin změnila v noční můru. Dvaadvacetiletá Hannah Smithová, čerstvá absolventka Miles College v americké Alabamě, se stala obětí děsivé nehody v bahamském přístavu, když ji pod hladinu vtáhl lodní šroub. Nehoda jí částečně amputovala obě dolní končetiny a mladá žena nyní bojuje o život.
Po mimořádně suchém jaru, které sužovalo severozápadní Evropu, přichází výrazná změna počasí. Meteorologové varují, že už během víkendu se nad region převalí silné deště a větry, které ukončí nadvládu dlouhodobé oblasti vysokého tlaku. Zatímco v Evropě se očekává vítané ochlazení a vláha pro zemědělskou půdu, v jižní Africe hrozí sníh, silný vítr a rozbouřené moře.
Král Karel III. se chystá na cestu do Kanady a v očích mnohých tím dává jasně najevo, kdo je hlavou kanadského státu – a že to rozhodně není Donald Trump. Prezident Spojených států v posledních měsících stupňuje rétoriku vůči severnímu sousedovi a dokonce naznačoval územní ambice. Britský panovník ale vysílá do světa jiný signál: Kanada není na prodej.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zásadně omezila činnost jedné z nejprestižnějších univerzit světa – Harvardu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že škole odebralo certifikaci programu SEVP (Student and Exchange Visitor Program), čímž de facto zabránilo Harvardu přijímat nové zahraniční studenty a současným studentům na vízech F a J hrozí, že ztratí legální status, pokud nepřestoupí na jinou školu.
