V Česku se dnes probouzí jaro s teplotami, které mohou dosáhnout až 20 °C. Teplé a slunečné počasí vydrží až do poloviny příštího týdne, kdy však přijde mírné ochlazení. Očekávají se přeháňky, a na horách dokonce i sněhové přeháňky.
Neděle přinese do Česka příjemné jarní počasí. V noci ze soboty teplota neklesla pod 4 °C, přičemž na mnoha místech bylo kolem 9 °C. Během dne se teploty vyšplhaly na příjemné hodnoty, přičemž na západě může být až 16 °C, a v zbytku republiky teploměr ukáže až 20 °C. Jihovýchodní vítr bude foukat mírně, rychlostí 3 až 7 m/s, v západní části Česka bude vítr slabý a proměnlivý.
I když vysoké teploty budou pokračovat až do poloviny týdne, přece jen se v pondělí můžeme těšit na občasné přeháňky, které se mohou objevit především ojediněle. Teploty zůstanou příjemné, pohybující se mezi 14 a 19 °C, a vítr bude mírný a proměnlivý. Na východě bude vítr trochu silnější, s rychlostí 3 až 7 m/s, ale později v Čechách se změní na jihozápadní až západní.
Úterý přinese do některých částí republiky déšť a přeháňky, ale na západě by mělo být oblačnosti méně. I přes tuto změnu teploty zůstanou mírně teplé, pohybující se od 10 do 14 °C, a v Moravě a Slezsku až do 16 °C. Vítr bude opět mírný a přechodně proměnlivý.
Ve středu přijdou chladnější dny a na severu a severozápadě Čech se nad 1100 m očekává sněžení. I když bude v České republice oblačno a s deštěm, nejvyšší denní teploty se stále budou pohybovat mezi 11 a 16 °C. Na horách a v severní části republiky však budou přeháňky a místy i sněhové.
Týden bude pokračovat s přeháňkami, které budou přecházet v dešťové a na horách i sněhové. Především v severní části Česka a v horách se může vyskytnout i sníh. Noční teploty zůstanou nad nulou, a denní teploty se budou pohybovat kolem 10 °C, což bude znamenat přechodné ochlazení před návratem slunečného počasí.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
