Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Island se v současné době otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek severní polokoule. V důsledku tohoto rychlého oteplování dochází ke kolapsu ledovců a v tamních vodách jsou stále častěji pozorovány ryby z teplejších, jižnějších oblastí, jako jsou například makrely. Ačkoli drsné místní klima pravděpodobně stále znemožní přežití mnoha druhů komárů, zdá se, že některé, jako je nově objevený druh, se dokážou přizpůsobit.
Nálezy potvrdil Matthías Alfreðsson, entomolog z Islandského přírodovědného institutu. Hmyz identifikoval sám poté, co mu ho k prozkoumání zaslal takzvaný občan-vědec. Jednalo se o druh Culiseta annulata, přičemž ve vzorku byly dvě samičky a jeden sameček. Tyto exempláře byly objeveny v oblasti Kiðafell v Kjós, přičemž byly všechny chyceny na „vinné pásy“ (roztok s červeným vínem), které se používají k lákání nočních motýlů.
Zjištěný druh, Culiseta annulata, je známý svou odolností vůči chladu. Je schopen přežít islandské zimy díky tomu, že se dokáže ukrýt a přezimovat ve stodolách a suterénech budov. Komáry našel Björn Hjaltason, který o svém objevu informoval ve facebookové skupině Hmyz na Islandu. Uvedl, že 16. října za soumraku zahlédl zvláštní mouchu na lepové pásce s červeným vínem a okamžitě pojal podezření. Okamžitě ji sebral, a ukázalo se, že se jedná o samičku.
Globální oteplování vede k tomu, že se po celém světě objevuje stále více druhů komárů. Například ve Spojeném království byly letos zjištěny vajíčka komára egyptského (Aedes aegypti) a v Kentu byl objeven komár tygrovaný (Aedes albopictus). Tyto invazní druhy jsou schopny přenášet tropické nemoci, jako jsou horečka dengue, chikungunya nebo virus Zika.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.