Když mluví o ukrajinských dětech, nevidí si do pusy. Experti se obávají rétoriky Melanie Trumpové

Zelenskyj během setkání v Bílém domě na prezidentovy pochybnosti nereagoval slovně. Místo toho se jen s nakloněnou hlavou beze slova usmál. Tento moment poukázal na hlubokou citlivost kolem daného problému, který se první dáma snažila řešit přímou komunikací s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pro Melanii Trumpovou, která si stanovila bezpečí a blahobyt dětí za svou prioritu, se obhajoba tohoto tématu zdála být přirozenou příležitostí, jak využít své globální platformy.

I když obhájci vítají návrat dětí, znepokojuje je způsob, jakým se první dáma do věci zapojila, a zejména její popis toho, jak se děti v Rusku ocitly. Panují obavy, že její volba slov hraje do karet Putinovi. Na počátku října popsala první dáma „ukrajinské děti pobývající v Rusku“ s tím, že byly „přemístěny do Ruské federace z důvodu bojů na frontové linii“. Nijak se nezmínila o válečném zločinu, ve kterém mnoho obhájců vidí Moskvou údajné únosy desetitisíců ukrajinských dětí.

Nathaniel Raymond, výkonný ředitel Yale Humanitarian Research Lab, jehož observatoř Conflict Observatory měla zastavené financování Trumpovou administrativou, neskrývá znepokojení. Zdůraznil, že úřad první dámy musí slyšet, že se nejedná o sedm nebo osm, ale o 35 000 unesených dětí. „Jsou to děti, které byly uneseny jako válečný zločin, a děti, které jsou militarizovány a byly uneseny státem – nikoliv ztraceny ve válce. Na jazyku záleží,“ řekl Raymond.

Zpráva Yale Humanitarian Research Lab ze září zjistila, že děti byly převezeny nejméně na 210 míst, včetně vojenských základen a sirotčinců, kde jsou převychovávány v souladu s proruskou rétorikou a v některých případech trénovány k boji. Část z nich měla navíc změněnou identitu. Podle některých obhájců tak volba slov Melanií Trumpovou ignoruje realitu a mohla by hrát ve prospěch Putina.

Bill Taylor, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině, sice ocenil osobní angažmá první dámy, ale uvedl, že Putin má pravděpodobně postranní úmysly. „Každé vrácené dítě je pro danou rodinu a dítě skvělé, to je dobré. Ale je jich více než 19 000, a já si myslím, že Putin to cynicky využívá ve snaze naklonit si Trumpovy,“ uvedl Taylor.

Odhady počtu unesených dětí se liší. Donald Trump po telefonátu s ruským vůdcem uvedl svůj vlastní odhad: „Někteří lidé říkají, že je to 20 000 a někteří lidé říkají, že 300. Takže nikdo vlastně neví, ale jí na těch dětech velmi záleželo.“ Taylor nepochybuje o soucitu Melania Trumpové, ale zpochybňuje ten Putinův. „Myslím, že první dáma má upřímný zájem na návratu ukrajinských dětí domů. Ale faktem je, že Putin ne. Kdyby chtěl, mohl by vrátit všechny tyto děti a ukončit válku zítra,“ dodal.

Zapojení Melania Trumpové přišlo po tlaku ze strany Ukrajinců, amerických zákonodárců i evangelických skupin. Ukrajinská první dáma Olena Zelenská minulý měsíc varovala, že současným tempem by návrat dětí trval 50 let. Melania Trumpová udržovala zprávy o propuštění osmi dětí v extrémně malém okruhu poradců.

První dáma ve svém oznámení uvedla, že s Putinem „měla po dobu posledních tří měsíců otevřený komunikační kanál ohledně blahobytu těchto dětí“. Odkázala na schůzky a hovory, které následovaly po dopise, jenž napsala ruskému vůdci a který jí v srpnu na Aljašce předal manžel. V dopise nepřímo odkázala na „temnotu“ kolem dětí postižených válkou. Zatímco evangelikální skupiny její snahu chválily jako důležitý milník, na Kapitolu nadále tlačí na přijetí rezoluce, která by z návratu všech unesených dětí učinila předpoklad pro jakoukoliv mírovou dohodu.