První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Zelenskyj během setkání v Bílém domě na prezidentovy pochybnosti nereagoval slovně. Místo toho se jen s nakloněnou hlavou beze slova usmál. Tento moment poukázal na hlubokou citlivost kolem daného problému, který se první dáma snažila řešit přímou komunikací s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pro Melanii Trumpovou, která si stanovila bezpečí a blahobyt dětí za svou prioritu, se obhajoba tohoto tématu zdála být přirozenou příležitostí, jak využít své globální platformy.
I když obhájci vítají návrat dětí, znepokojuje je způsob, jakým se první dáma do věci zapojila, a zejména její popis toho, jak se děti v Rusku ocitly. Panují obavy, že její volba slov hraje do karet Putinovi. Na počátku října popsala první dáma „ukrajinské děti pobývající v Rusku“ s tím, že byly „přemístěny do Ruské federace z důvodu bojů na frontové linii“. Nijak se nezmínila o válečném zločinu, ve kterém mnoho obhájců vidí Moskvou údajné únosy desetitisíců ukrajinských dětí.
Nathaniel Raymond, výkonný ředitel Yale Humanitarian Research Lab, jehož observatoř Conflict Observatory měla zastavené financování Trumpovou administrativou, neskrývá znepokojení. Zdůraznil, že úřad první dámy musí slyšet, že se nejedná o sedm nebo osm, ale o 35 000 unesených dětí. „Jsou to děti, které byly uneseny jako válečný zločin, a děti, které jsou militarizovány a byly uneseny státem – nikoliv ztraceny ve válce. Na jazyku záleží,“ řekl Raymond.
Zpráva Yale Humanitarian Research Lab ze září zjistila, že děti byly převezeny nejméně na 210 míst, včetně vojenských základen a sirotčinců, kde jsou převychovávány v souladu s proruskou rétorikou a v některých případech trénovány k boji. Část z nich měla navíc změněnou identitu. Podle některých obhájců tak volba slov Melanií Trumpovou ignoruje realitu a mohla by hrát ve prospěch Putina.
Bill Taylor, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině, sice ocenil osobní angažmá první dámy, ale uvedl, že Putin má pravděpodobně postranní úmysly. „Každé vrácené dítě je pro danou rodinu a dítě skvělé, to je dobré. Ale je jich více než 19 000, a já si myslím, že Putin to cynicky využívá ve snaze naklonit si Trumpovy,“ uvedl Taylor.
Odhady počtu unesených dětí se liší. Donald Trump po telefonátu s ruským vůdcem uvedl svůj vlastní odhad: „Někteří lidé říkají, že je to 20 000 a někteří lidé říkají, že 300. Takže nikdo vlastně neví, ale jí na těch dětech velmi záleželo.“ Taylor nepochybuje o soucitu Melania Trumpové, ale zpochybňuje ten Putinův. „Myslím, že první dáma má upřímný zájem na návratu ukrajinských dětí domů. Ale faktem je, že Putin ne. Kdyby chtěl, mohl by vrátit všechny tyto děti a ukončit válku zítra,“ dodal.
Zapojení Melania Trumpové přišlo po tlaku ze strany Ukrajinců, amerických zákonodárců i evangelických skupin. Ukrajinská první dáma Olena Zelenská minulý měsíc varovala, že současným tempem by návrat dětí trval 50 let. Melania Trumpová udržovala zprávy o propuštění osmi dětí v extrémně malém okruhu poradců.
První dáma ve svém oznámení uvedla, že s Putinem „měla po dobu posledních tří měsíců otevřený komunikační kanál ohledně blahobytu těchto dětí“. Odkázala na schůzky a hovory, které následovaly po dopise, jenž napsala ruskému vůdci a který jí v srpnu na Aljašce předal manžel. V dopise nepřímo odkázala na „temnotu“ kolem dětí postižených válkou. Zatímco evangelikální skupiny její snahu chválily jako důležitý milník, na Kapitolu nadále tlačí na přijetí rezoluce, která by z návratu všech unesených dětí učinila předpoklad pro jakoukoliv mírovou dohodu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).