Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Jihokorejský Sbor náčelníků štábů neuvedl konkrétnější detaily o letu, ale potvrdil, že střely nedopadly do moře. Sbor zároveň zdůraznil, že jihokorejská armáda je připravena odrazit jakékoli provokace ze strany Severní Koreje, a to díky pevnému vojenskému spojenectví se Spojenými státy. Nová japonská premiérka Sanae Takaichi uvedla, že Tokio úzce spolupracuje s Washingtonem a Soulem, mimo jiné i sdílením dat o raketovém varování v reálném čase. Severní Korea se k provedeným startům bezprostředně nevyjádřila.
Prezident Trump se chystá na první asijskou cestu ve svém druhém funkčním období koncem týdne. Nejdříve zamíří do Malajsie na regionální summit, poté navštíví Japonsko a následně odcestuje do Jižní Koreje na setkání Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC). Jedná se o každoroční summit zaměřený na podporu ekonomické integrace a obchodu. Očekávalo se, že Trump navštíví jihokorejské město Kjongdžu, kde se měl před summitem setkat s lídry, jako je čínský prezident Si Ťin-pching a jihokorejský prezident I Če-mjong. Jihokorejští představitelé však uvedli, že je nepravděpodobné, že by se Trump zúčastnil hlavní konference APEC, která se má konat od 30. října do 1. listopadu.
Odborníci již dříve naznačovali, že Severní Korea by mohla provést provokativní raketové testy před summitem APEC nebo během něj. Cílem by bylo zdůraznit svůj závazek získat uznání jako jaderný stát. Experti se shodují, že vůdce KLDR Kim Čong-un potřebuje tento status k tomu, aby mohl vyzvat OSN ke zrušení ekonomických sankcí uvalených za severokorejský zbrojní program.
Tyto středeční odpaly balistických střel jsou první od 8. května, kdy země testovala systémy krátkého doletu simulující jaderné protiúdery proti silám USA a Jižní Koreje. Jde také o první testy balistických střel od nástupu prezidenta I Če-mjonga do úřadu v červnu, který slíbil usilovat o obnovení míru na Korejském poloostrově. Kim Čong-un výrazně zrychlil tempo zbrojních testů od té doby, co jeho jaderná jednání s Trumpem v roce 2019 zkrachovala kvůli sporům o sankce. Nicméně minulý měsíc Kim naznačil, že by se mohl vrátit k rozhovorům, pokud USA upustí od požadavku na denuklearizaci KLDR. Trump přitom opakovaně vyjádřil naději na novou diplomatickou cestu.
Začátkem měsíce Kim na vojenské přehlídce, které se zúčastnili i vysocí čínští a ruští představitelé, předvedl novou mezikontinentální balistickou střelu. Přehlídka podtrhla rostoucí diplomatickou pozici Kimova režimu a jeho neúnavnou snahu vybudovat spolehlivý arzenál jaderných raket, které by mohly zasáhnout USA a jejich spojence. Severokorejská státní média uvedla, že přehlídka z 10. října představila mezikontinentální balistickou střelu Hwasong-20, kterou označila za "nejsilnější jaderný strategický zbraňový systém" země. Podle pozorovatelů je nová střela ICBM navržena k nesení několika jaderných hlavic, které by měly překonat americkou protiraketovou obranu. Severní Korea by ji mohla testovat v následujících měsících.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.