Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Jihokorejský Sbor náčelníků štábů neuvedl konkrétnější detaily o letu, ale potvrdil, že střely nedopadly do moře. Sbor zároveň zdůraznil, že jihokorejská armáda je připravena odrazit jakékoli provokace ze strany Severní Koreje, a to díky pevnému vojenskému spojenectví se Spojenými státy. Nová japonská premiérka Sanae Takaichi uvedla, že Tokio úzce spolupracuje s Washingtonem a Soulem, mimo jiné i sdílením dat o raketovém varování v reálném čase. Severní Korea se k provedeným startům bezprostředně nevyjádřila.
Prezident Trump se chystá na první asijskou cestu ve svém druhém funkčním období koncem týdne. Nejdříve zamíří do Malajsie na regionální summit, poté navštíví Japonsko a následně odcestuje do Jižní Koreje na setkání Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC). Jedná se o každoroční summit zaměřený na podporu ekonomické integrace a obchodu. Očekávalo se, že Trump navštíví jihokorejské město Kjongdžu, kde se měl před summitem setkat s lídry, jako je čínský prezident Si Ťin-pching a jihokorejský prezident I Če-mjong. Jihokorejští představitelé však uvedli, že je nepravděpodobné, že by se Trump zúčastnil hlavní konference APEC, která se má konat od 30. října do 1. listopadu.
Odborníci již dříve naznačovali, že Severní Korea by mohla provést provokativní raketové testy před summitem APEC nebo během něj. Cílem by bylo zdůraznit svůj závazek získat uznání jako jaderný stát. Experti se shodují, že vůdce KLDR Kim Čong-un potřebuje tento status k tomu, aby mohl vyzvat OSN ke zrušení ekonomických sankcí uvalených za severokorejský zbrojní program.
Tyto středeční odpaly balistických střel jsou první od 8. května, kdy země testovala systémy krátkého doletu simulující jaderné protiúdery proti silám USA a Jižní Koreje. Jde také o první testy balistických střel od nástupu prezidenta I Če-mjonga do úřadu v červnu, který slíbil usilovat o obnovení míru na Korejském poloostrově. Kim Čong-un výrazně zrychlil tempo zbrojních testů od té doby, co jeho jaderná jednání s Trumpem v roce 2019 zkrachovala kvůli sporům o sankce. Nicméně minulý měsíc Kim naznačil, že by se mohl vrátit k rozhovorům, pokud USA upustí od požadavku na denuklearizaci KLDR. Trump přitom opakovaně vyjádřil naději na novou diplomatickou cestu.
Začátkem měsíce Kim na vojenské přehlídce, které se zúčastnili i vysocí čínští a ruští představitelé, předvedl novou mezikontinentální balistickou střelu. Přehlídka podtrhla rostoucí diplomatickou pozici Kimova režimu a jeho neúnavnou snahu vybudovat spolehlivý arzenál jaderných raket, které by mohly zasáhnout USA a jejich spojence. Severokorejská státní média uvedla, že přehlídka z 10. října představila mezikontinentální balistickou střelu Hwasong-20, kterou označila za "nejsilnější jaderný strategický zbraňový systém" země. Podle pozorovatelů je nová střela ICBM navržena k nesení několika jaderných hlavic, které by měly překonat americkou protiraketovou obranu. Severní Korea by ji mohla testovat v následujících měsících.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.