Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Jihokorejský Sbor náčelníků štábů neuvedl konkrétnější detaily o letu, ale potvrdil, že střely nedopadly do moře. Sbor zároveň zdůraznil, že jihokorejská armáda je připravena odrazit jakékoli provokace ze strany Severní Koreje, a to díky pevnému vojenskému spojenectví se Spojenými státy. Nová japonská premiérka Sanae Takaichi uvedla, že Tokio úzce spolupracuje s Washingtonem a Soulem, mimo jiné i sdílením dat o raketovém varování v reálném čase. Severní Korea se k provedeným startům bezprostředně nevyjádřila.
Prezident Trump se chystá na první asijskou cestu ve svém druhém funkčním období koncem týdne. Nejdříve zamíří do Malajsie na regionální summit, poté navštíví Japonsko a následně odcestuje do Jižní Koreje na setkání Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC). Jedná se o každoroční summit zaměřený na podporu ekonomické integrace a obchodu. Očekávalo se, že Trump navštíví jihokorejské město Kjongdžu, kde se měl před summitem setkat s lídry, jako je čínský prezident Si Ťin-pching a jihokorejský prezident I Če-mjong. Jihokorejští představitelé však uvedli, že je nepravděpodobné, že by se Trump zúčastnil hlavní konference APEC, která se má konat od 30. října do 1. listopadu.
Odborníci již dříve naznačovali, že Severní Korea by mohla provést provokativní raketové testy před summitem APEC nebo během něj. Cílem by bylo zdůraznit svůj závazek získat uznání jako jaderný stát. Experti se shodují, že vůdce KLDR Kim Čong-un potřebuje tento status k tomu, aby mohl vyzvat OSN ke zrušení ekonomických sankcí uvalených za severokorejský zbrojní program.
Tyto středeční odpaly balistických střel jsou první od 8. května, kdy země testovala systémy krátkého doletu simulující jaderné protiúdery proti silám USA a Jižní Koreje. Jde také o první testy balistických střel od nástupu prezidenta I Če-mjonga do úřadu v červnu, který slíbil usilovat o obnovení míru na Korejském poloostrově. Kim Čong-un výrazně zrychlil tempo zbrojních testů od té doby, co jeho jaderná jednání s Trumpem v roce 2019 zkrachovala kvůli sporům o sankce. Nicméně minulý měsíc Kim naznačil, že by se mohl vrátit k rozhovorům, pokud USA upustí od požadavku na denuklearizaci KLDR. Trump přitom opakovaně vyjádřil naději na novou diplomatickou cestu.
Začátkem měsíce Kim na vojenské přehlídce, které se zúčastnili i vysocí čínští a ruští představitelé, předvedl novou mezikontinentální balistickou střelu. Přehlídka podtrhla rostoucí diplomatickou pozici Kimova režimu a jeho neúnavnou snahu vybudovat spolehlivý arzenál jaderných raket, které by mohly zasáhnout USA a jejich spojence. Severokorejská státní média uvedla, že přehlídka z 10. října představila mezikontinentální balistickou střelu Hwasong-20, kterou označila za "nejsilnější jaderný strategický zbraňový systém" země. Podle pozorovatelů je nová střela ICBM navržena k nesení několika jaderných hlavic, které by měly překonat americkou protiraketovou obranu. Severní Korea by ji mohla testovat v následujících měsících.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.