Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
„Myslím, že to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jist, zda ho Putin podpoří, a to jsem řekl i prezidentovi [Trumpovi],“ prohlásil Zelenskyj. Trumpovy nejnovější výroky jsou vnímány jako skromné vítězství pro ukrajinského prezidenta. Americký lídr v minulosti v klíčových aspektech války opakovaně váhal a v některých momentech dokonce zvažoval Putinovy požadavky, aby Ukrajina odevzdala více území.
Trump krátce před zrušením plánovaného summitu s Vladimirem Putinem řekl, že „mohou později vyjednat něco dalšího. Ale já jsem řekl, ať to přeruší a zastaví na bitevní linii“. Ruská strana však dala najevo, že její cíl – získat celý východní Donbas, včetně oblastí držených Ukrajinou – se nemění.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil: „Washington nyní začíná říkat, že musíme [konflikt] okamžitě zastavit, že bychom už neměli o ničem diskutovat, že bychom se měli zastavit a nechat rozhodnout historii.“ Moskva trvale odmítá prodloužené návrhy na příměří, protože by to Ukrajině dalo čas na přezbrojení a přeskupení sil v době, kdy ruské jednotky dosahují na bojišti pokroků. Lavrov dodal, že „jednoduché zastavení by znamenalo zapomenout na hlavní příčiny tohoto konfliktu“. Podle Moskvy tyto „hlavní příčiny“ odkazují na její dalekosáhlé požadavky, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Patří mezi ně plná kontrola nad Donbasem, omezení ukrajinských ozbrojených sil a možnost zasahovat do jejích vnitřních záležitostí.
Trumpova slova přišla jen pár dní poté, co zchladil naděje Ukrajiny na dodání raket Tomahawk po svém telefonátu s Putinem. Zelenskyj a jeho představitelé sice dříve v soukromí připustili, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina vojensky získala zpět všechna okupovaná území, a že by byli otevření zmrazení frontových linií. Nicméně veřejné schválení takového plánu Zelenským představuje významný posun od jeho dřívějšího postoje.
Maximální postoj Kremlu vyvolává pochybnosti o vyhlídkách na potenciální summit Trump–Putin v Budapešti. Trump nyní zjevně nechce opakovat zkušenost z Aljašského summitu s Putinem z letošního roku, který skončil náhle poté, co ruský lídr odmítl nabídnout jakékoliv ústupky. V úterý v Bílém domě Trump řekl: „Nechci promarnit schůzku. Nechci ztrácet čas, dokud neuvidím, co se stane.“ Přesto trval na tom, že Putin i Zelenskyj chtějí válku ukončit.
Uprostřed nejistoty ohledně mírového úsilí zahájila Moskva největší vzdušné bombardování Ukrajiny za poslední dva týdny. Vlny ruských raket a dronů zasáhly Kyjev a další města. Při útocích po celé zemi zahynulo nejméně šest lidí, včetně šestiměsíčního dítěte. V Charkově zasáhl úder dronu školku, zabil jednoho muže a zranil sedm dalších. Putin ve středu navíc řídil cvičení strategických jaderných sil, které zahrnovalo simulované odpaly raket. Tyto manévry, ač Kreml tvrdil, že jsou „rutinní“, se konaly v době pokračující jaderné rétoriky Moskvy.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.