Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
„Myslím, že to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jist, zda ho Putin podpoří, a to jsem řekl i prezidentovi [Trumpovi],“ prohlásil Zelenskyj. Trumpovy nejnovější výroky jsou vnímány jako skromné vítězství pro ukrajinského prezidenta. Americký lídr v minulosti v klíčových aspektech války opakovaně váhal a v některých momentech dokonce zvažoval Putinovy požadavky, aby Ukrajina odevzdala více území.
Trump krátce před zrušením plánovaného summitu s Vladimirem Putinem řekl, že „mohou později vyjednat něco dalšího. Ale já jsem řekl, ať to přeruší a zastaví na bitevní linii“. Ruská strana však dala najevo, že její cíl – získat celý východní Donbas, včetně oblastí držených Ukrajinou – se nemění.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil: „Washington nyní začíná říkat, že musíme [konflikt] okamžitě zastavit, že bychom už neměli o ničem diskutovat, že bychom se měli zastavit a nechat rozhodnout historii.“ Moskva trvale odmítá prodloužené návrhy na příměří, protože by to Ukrajině dalo čas na přezbrojení a přeskupení sil v době, kdy ruské jednotky dosahují na bojišti pokroků. Lavrov dodal, že „jednoduché zastavení by znamenalo zapomenout na hlavní příčiny tohoto konfliktu“. Podle Moskvy tyto „hlavní příčiny“ odkazují na její dalekosáhlé požadavky, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Patří mezi ně plná kontrola nad Donbasem, omezení ukrajinských ozbrojených sil a možnost zasahovat do jejích vnitřních záležitostí.
Trumpova slova přišla jen pár dní poté, co zchladil naděje Ukrajiny na dodání raket Tomahawk po svém telefonátu s Putinem. Zelenskyj a jeho představitelé sice dříve v soukromí připustili, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina vojensky získala zpět všechna okupovaná území, a že by byli otevření zmrazení frontových linií. Nicméně veřejné schválení takového plánu Zelenským představuje významný posun od jeho dřívějšího postoje.
Maximální postoj Kremlu vyvolává pochybnosti o vyhlídkách na potenciální summit Trump–Putin v Budapešti. Trump nyní zjevně nechce opakovat zkušenost z Aljašského summitu s Putinem z letošního roku, který skončil náhle poté, co ruský lídr odmítl nabídnout jakékoliv ústupky. V úterý v Bílém domě Trump řekl: „Nechci promarnit schůzku. Nechci ztrácet čas, dokud neuvidím, co se stane.“ Přesto trval na tom, že Putin i Zelenskyj chtějí válku ukončit.
Uprostřed nejistoty ohledně mírového úsilí zahájila Moskva největší vzdušné bombardování Ukrajiny za poslední dva týdny. Vlny ruských raket a dronů zasáhly Kyjev a další města. Při útocích po celé zemi zahynulo nejméně šest lidí, včetně šestiměsíčního dítěte. V Charkově zasáhl úder dronu školku, zabil jednoho muže a zranil sedm dalších. Putin ve středu navíc řídil cvičení strategických jaderných sil, které zahrnovalo simulované odpaly raket. Tyto manévry, ač Kreml tvrdil, že jsou „rutinní“, se konaly v době pokračující jaderné rétoriky Moskvy.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.