Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
„Myslím, že to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jist, zda ho Putin podpoří, a to jsem řekl i prezidentovi [Trumpovi],“ prohlásil Zelenskyj. Trumpovy nejnovější výroky jsou vnímány jako skromné vítězství pro ukrajinského prezidenta. Americký lídr v minulosti v klíčových aspektech války opakovaně váhal a v některých momentech dokonce zvažoval Putinovy požadavky, aby Ukrajina odevzdala více území.
Trump krátce před zrušením plánovaného summitu s Vladimirem Putinem řekl, že „mohou později vyjednat něco dalšího. Ale já jsem řekl, ať to přeruší a zastaví na bitevní linii“. Ruská strana však dala najevo, že její cíl – získat celý východní Donbas, včetně oblastí držených Ukrajinou – se nemění.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil: „Washington nyní začíná říkat, že musíme [konflikt] okamžitě zastavit, že bychom už neměli o ničem diskutovat, že bychom se měli zastavit a nechat rozhodnout historii.“ Moskva trvale odmítá prodloužené návrhy na příměří, protože by to Ukrajině dalo čas na přezbrojení a přeskupení sil v době, kdy ruské jednotky dosahují na bojišti pokroků. Lavrov dodal, že „jednoduché zastavení by znamenalo zapomenout na hlavní příčiny tohoto konfliktu“. Podle Moskvy tyto „hlavní příčiny“ odkazují na její dalekosáhlé požadavky, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Patří mezi ně plná kontrola nad Donbasem, omezení ukrajinských ozbrojených sil a možnost zasahovat do jejích vnitřních záležitostí.
Trumpova slova přišla jen pár dní poté, co zchladil naděje Ukrajiny na dodání raket Tomahawk po svém telefonátu s Putinem. Zelenskyj a jeho představitelé sice dříve v soukromí připustili, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina vojensky získala zpět všechna okupovaná území, a že by byli otevření zmrazení frontových linií. Nicméně veřejné schválení takového plánu Zelenským představuje významný posun od jeho dřívějšího postoje.
Maximální postoj Kremlu vyvolává pochybnosti o vyhlídkách na potenciální summit Trump–Putin v Budapešti. Trump nyní zjevně nechce opakovat zkušenost z Aljašského summitu s Putinem z letošního roku, který skončil náhle poté, co ruský lídr odmítl nabídnout jakékoliv ústupky. V úterý v Bílém domě Trump řekl: „Nechci promarnit schůzku. Nechci ztrácet čas, dokud neuvidím, co se stane.“ Přesto trval na tom, že Putin i Zelenskyj chtějí válku ukončit.
Uprostřed nejistoty ohledně mírového úsilí zahájila Moskva největší vzdušné bombardování Ukrajiny za poslední dva týdny. Vlny ruských raket a dronů zasáhly Kyjev a další města. Při útocích po celé zemi zahynulo nejméně šest lidí, včetně šestiměsíčního dítěte. V Charkově zasáhl úder dronu školku, zabil jednoho muže a zranil sedm dalších. Putin ve středu navíc řídil cvičení strategických jaderných sil, které zahrnovalo simulované odpaly raket. Tyto manévry, ač Kreml tvrdil, že jsou „rutinní“, se konaly v době pokračující jaderné rétoriky Moskvy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.