Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
„Myslím, že to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jist, zda ho Putin podpoří, a to jsem řekl i prezidentovi [Trumpovi],“ prohlásil Zelenskyj. Trumpovy nejnovější výroky jsou vnímány jako skromné vítězství pro ukrajinského prezidenta. Americký lídr v minulosti v klíčových aspektech války opakovaně váhal a v některých momentech dokonce zvažoval Putinovy požadavky, aby Ukrajina odevzdala více území.
Trump krátce před zrušením plánovaného summitu s Vladimirem Putinem řekl, že „mohou později vyjednat něco dalšího. Ale já jsem řekl, ať to přeruší a zastaví na bitevní linii“. Ruská strana však dala najevo, že její cíl – získat celý východní Donbas, včetně oblastí držených Ukrajinou – se nemění.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil: „Washington nyní začíná říkat, že musíme [konflikt] okamžitě zastavit, že bychom už neměli o ničem diskutovat, že bychom se měli zastavit a nechat rozhodnout historii.“ Moskva trvale odmítá prodloužené návrhy na příměří, protože by to Ukrajině dalo čas na přezbrojení a přeskupení sil v době, kdy ruské jednotky dosahují na bojišti pokroků. Lavrov dodal, že „jednoduché zastavení by znamenalo zapomenout na hlavní příčiny tohoto konfliktu“. Podle Moskvy tyto „hlavní příčiny“ odkazují na její dalekosáhlé požadavky, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Patří mezi ně plná kontrola nad Donbasem, omezení ukrajinských ozbrojených sil a možnost zasahovat do jejích vnitřních záležitostí.
Trumpova slova přišla jen pár dní poté, co zchladil naděje Ukrajiny na dodání raket Tomahawk po svém telefonátu s Putinem. Zelenskyj a jeho představitelé sice dříve v soukromí připustili, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina vojensky získala zpět všechna okupovaná území, a že by byli otevření zmrazení frontových linií. Nicméně veřejné schválení takového plánu Zelenským představuje významný posun od jeho dřívějšího postoje.
Maximální postoj Kremlu vyvolává pochybnosti o vyhlídkách na potenciální summit Trump–Putin v Budapešti. Trump nyní zjevně nechce opakovat zkušenost z Aljašského summitu s Putinem z letošního roku, který skončil náhle poté, co ruský lídr odmítl nabídnout jakékoliv ústupky. V úterý v Bílém domě Trump řekl: „Nechci promarnit schůzku. Nechci ztrácet čas, dokud neuvidím, co se stane.“ Přesto trval na tom, že Putin i Zelenskyj chtějí válku ukončit.
Uprostřed nejistoty ohledně mírového úsilí zahájila Moskva největší vzdušné bombardování Ukrajiny za poslední dva týdny. Vlny ruských raket a dronů zasáhly Kyjev a další města. Při útocích po celé zemi zahynulo nejméně šest lidí, včetně šestiměsíčního dítěte. V Charkově zasáhl úder dronu školku, zabil jednoho muže a zranil sedm dalších. Putin ve středu navíc řídil cvičení strategických jaderných sil, které zahrnovalo simulované odpaly raket. Tyto manévry, ač Kreml tvrdil, že jsou „rutinní“, se konaly v době pokračující jaderné rétoriky Moskvy.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.