Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Jeho vyjádření přichází v době, kdy se USA, jež pomohly příměří zprostředkovat, snaží upevnit dohodu po víkendovém propuknutí násilí. Tato dohoda je Bílým domem popsána jako první fáze dvacetibodového mírového plánu. Ten zahrnuje navýšení objemu pomoci a její distribuci bez překážek z obou stran. Dr. Tedros dohodu o příměří uvítal, ale upozornil, že nárůst pomoci byl menší, než se očekávalo.
Na dotaz ohledně situace v terénu uvedl, že obyvatelé Gazy čelili hladomoru, "zdrcujícím" zraněním, zhroucenému zdravotnictví a šíření nemocí, k čemuž přispělo zničení vodní a sanitační infrastruktury. Dodal, že kombinace těchto faktorů spolu s omezeným přístupem k humanitární pomoci vytváří "katastrofickou situaci, na kterou nelze najít slova." Při hodnocení dlouhodobých zdravotních vyhlídek v Gaze dodal, že propojení hladomoru s rozšířenými psychickými problémy představuje krizi, která se potáhne po generace.
Tom Fletcher, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, uvedl už na začátku týdne, že humanitární skupiny "obracejí trend krize hladovění," ale stále je potřeba "mnohem více" pomoci. Světový potravinový program OSN v úterý potvrdil, že od 10. října vjely do Pásma Gazy nákladní vozy s více než 6 700 tunami potravin. I toto množství je však hluboko pod cílem 2 000 tun denně. Dr. Tedros prohlásil, že do Gazy by mělo dorazit šest set nákladních vozů pomoci denně, přičemž průměr se pohybuje mezi dvěma a třemi sty. Vyzval izraelské úřady, aby oddělily dodávky pomoci od širšího konfliktu.
V neděli Izrael dočasně zastavil dodávky pomoci poté, co Hamás zaútočil na dva izraelské vojáky v Gaze, i když Hamás tvrdil, že o střetech nevěděl. Izraelská armáda reagovala sérií leteckých úderů, při nichž zahynuly desítky Palestinců. Dodávky pomoci byly obnoveny následující den po silném mezinárodním tlaku.
Dr. Tedros vyzval Izrael, aby nepoužíval pomoc jako "zbraň" a nekladl podmínky na její dodávky. Jedním z klíčových sporných bodů během příměří se stal návrat ostatků mrtvých rukojmích, které jsou stále v Gaze. Hamás se k vrácení těl zavázal, ale dosud předal pouze patnáct z dvaceti osmi, s odůvodněním, že zbytek se mu nepodařilo získat. Minulý týden propustil Hamás dvacet živých izraelských rukojmích výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů a zadržovaných.
Dr. Tedros zdůraznil, že přístup k pomoci by měl být plný a bez jakýchkoli podmínek, zejména poté, co byli propuštěni všichni žijící rukojmí a velká část ostatků byla předána. Podle něj mají Spojené státy, jelikož mírovou dohodu zprostředkovaly, odpovědnost za dodržování dohody všemi stranami. Izrael v současné době provozuje dva přechody – Kerem Šalom na jihovýchodě a Kissufim ve střední Gaze. Humanitární skupiny však neustále volají po obnovení všech přístupových cest, které Izrael kontroluje.
Dr. Tedros uvedl, že je potřeba otevřít "všechny dostupné přechody" pro zajištění dostatečného množství pomoci a vyzval Izrael, aby umožnil návrat humanitárním skupinám, kterým dříve odepřel registraci. Upozornil, že bez subjektů, které mohou pomoc distribuovat přímo v terénu, nelze pomoc navýšit. Dále kritizoval, že zásoby určené k obnově zdravotnického systému Gazy jsou na hranicích zabavovány. Izraelské úřady to zdůvodňují obavami z možného vojenského použití, což brání i ve výstavbě polních nemocnic, například kvůli odstranění nosných sloupů stanů pod záminkou možného "dvojího použití."
Tisíce Palestinců čekají na týdenní lety pro zdravotnickou evakuaci, ale žádný z nich se neuskutečnil už dva týdny kvůli náboženským svátkům v Izraeli. Dr. Tedros uvedl, že 700 lidí již zemřelo při čekání na evakuaci, a vyzval ke zvýšení počtu letů. Izrael zahájil vojenskou kampaň v Gaze po útoku Hamásem vedených ozbrojenců ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí.
Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze řízeného Hamásem zabito nejméně 68 229 lidí při izraelských útocích. Dr. Tedros připomněl, že tělo podporované OSN dospělo v červenci k závěru, že v Gaze panuje hladomor, ačkoli Izrael toto zjištění zpochybnil. Uvedl, že z odhadovaných 70 miliard dolarů potřebných na rekonstrukci Gazy bude zhruba 10 % potřeba vynaložit na silně poškozený zdravotnický systém. Závěrem dodal, že "mír je nejlepší lék," ale příměří je velmi křehké, a připomněl tragédii lidí, kteří jásali nad dohodou a následně zemřeli při jejím porušení.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.