Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Jeho vyjádření přichází v době, kdy se USA, jež pomohly příměří zprostředkovat, snaží upevnit dohodu po víkendovém propuknutí násilí. Tato dohoda je Bílým domem popsána jako první fáze dvacetibodového mírového plánu. Ten zahrnuje navýšení objemu pomoci a její distribuci bez překážek z obou stran. Dr. Tedros dohodu o příměří uvítal, ale upozornil, že nárůst pomoci byl menší, než se očekávalo.
Na dotaz ohledně situace v terénu uvedl, že obyvatelé Gazy čelili hladomoru, "zdrcujícím" zraněním, zhroucenému zdravotnictví a šíření nemocí, k čemuž přispělo zničení vodní a sanitační infrastruktury. Dodal, že kombinace těchto faktorů spolu s omezeným přístupem k humanitární pomoci vytváří "katastrofickou situaci, na kterou nelze najít slova." Při hodnocení dlouhodobých zdravotních vyhlídek v Gaze dodal, že propojení hladomoru s rozšířenými psychickými problémy představuje krizi, která se potáhne po generace.
Tom Fletcher, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, uvedl už na začátku týdne, že humanitární skupiny "obracejí trend krize hladovění," ale stále je potřeba "mnohem více" pomoci. Světový potravinový program OSN v úterý potvrdil, že od 10. října vjely do Pásma Gazy nákladní vozy s více než 6 700 tunami potravin. I toto množství je však hluboko pod cílem 2 000 tun denně. Dr. Tedros prohlásil, že do Gazy by mělo dorazit šest set nákladních vozů pomoci denně, přičemž průměr se pohybuje mezi dvěma a třemi sty. Vyzval izraelské úřady, aby oddělily dodávky pomoci od širšího konfliktu.
V neděli Izrael dočasně zastavil dodávky pomoci poté, co Hamás zaútočil na dva izraelské vojáky v Gaze, i když Hamás tvrdil, že o střetech nevěděl. Izraelská armáda reagovala sérií leteckých úderů, při nichž zahynuly desítky Palestinců. Dodávky pomoci byly obnoveny následující den po silném mezinárodním tlaku.
Dr. Tedros vyzval Izrael, aby nepoužíval pomoc jako "zbraň" a nekladl podmínky na její dodávky. Jedním z klíčových sporných bodů během příměří se stal návrat ostatků mrtvých rukojmích, které jsou stále v Gaze. Hamás se k vrácení těl zavázal, ale dosud předal pouze patnáct z dvaceti osmi, s odůvodněním, že zbytek se mu nepodařilo získat. Minulý týden propustil Hamás dvacet živých izraelských rukojmích výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů a zadržovaných.
Dr. Tedros zdůraznil, že přístup k pomoci by měl být plný a bez jakýchkoli podmínek, zejména poté, co byli propuštěni všichni žijící rukojmí a velká část ostatků byla předána. Podle něj mají Spojené státy, jelikož mírovou dohodu zprostředkovaly, odpovědnost za dodržování dohody všemi stranami. Izrael v současné době provozuje dva přechody – Kerem Šalom na jihovýchodě a Kissufim ve střední Gaze. Humanitární skupiny však neustále volají po obnovení všech přístupových cest, které Izrael kontroluje.
Dr. Tedros uvedl, že je potřeba otevřít "všechny dostupné přechody" pro zajištění dostatečného množství pomoci a vyzval Izrael, aby umožnil návrat humanitárním skupinám, kterým dříve odepřel registraci. Upozornil, že bez subjektů, které mohou pomoc distribuovat přímo v terénu, nelze pomoc navýšit. Dále kritizoval, že zásoby určené k obnově zdravotnického systému Gazy jsou na hranicích zabavovány. Izraelské úřady to zdůvodňují obavami z možného vojenského použití, což brání i ve výstavbě polních nemocnic, například kvůli odstranění nosných sloupů stanů pod záminkou možného "dvojího použití."
Tisíce Palestinců čekají na týdenní lety pro zdravotnickou evakuaci, ale žádný z nich se neuskutečnil už dva týdny kvůli náboženským svátkům v Izraeli. Dr. Tedros uvedl, že 700 lidí již zemřelo při čekání na evakuaci, a vyzval ke zvýšení počtu letů. Izrael zahájil vojenskou kampaň v Gaze po útoku Hamásem vedených ozbrojenců ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí.
Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze řízeného Hamásem zabito nejméně 68 229 lidí při izraelských útocích. Dr. Tedros připomněl, že tělo podporované OSN dospělo v červenci k závěru, že v Gaze panuje hladomor, ačkoli Izrael toto zjištění zpochybnil. Uvedl, že z odhadovaných 70 miliard dolarů potřebných na rekonstrukci Gazy bude zhruba 10 % potřeba vynaložit na silně poškozený zdravotnický systém. Závěrem dodal, že "mír je nejlepší lék," ale příměří je velmi křehké, a připomněl tragédii lidí, kteří jásali nad dohodou a následně zemřeli při jejím porušení.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.