Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Jeho vyjádření přichází v době, kdy se USA, jež pomohly příměří zprostředkovat, snaží upevnit dohodu po víkendovém propuknutí násilí. Tato dohoda je Bílým domem popsána jako první fáze dvacetibodového mírového plánu. Ten zahrnuje navýšení objemu pomoci a její distribuci bez překážek z obou stran. Dr. Tedros dohodu o příměří uvítal, ale upozornil, že nárůst pomoci byl menší, než se očekávalo.
Na dotaz ohledně situace v terénu uvedl, že obyvatelé Gazy čelili hladomoru, "zdrcujícím" zraněním, zhroucenému zdravotnictví a šíření nemocí, k čemuž přispělo zničení vodní a sanitační infrastruktury. Dodal, že kombinace těchto faktorů spolu s omezeným přístupem k humanitární pomoci vytváří "katastrofickou situaci, na kterou nelze najít slova." Při hodnocení dlouhodobých zdravotních vyhlídek v Gaze dodal, že propojení hladomoru s rozšířenými psychickými problémy představuje krizi, která se potáhne po generace.
Tom Fletcher, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, uvedl už na začátku týdne, že humanitární skupiny "obracejí trend krize hladovění," ale stále je potřeba "mnohem více" pomoci. Světový potravinový program OSN v úterý potvrdil, že od 10. října vjely do Pásma Gazy nákladní vozy s více než 6 700 tunami potravin. I toto množství je však hluboko pod cílem 2 000 tun denně. Dr. Tedros prohlásil, že do Gazy by mělo dorazit šest set nákladních vozů pomoci denně, přičemž průměr se pohybuje mezi dvěma a třemi sty. Vyzval izraelské úřady, aby oddělily dodávky pomoci od širšího konfliktu.
V neděli Izrael dočasně zastavil dodávky pomoci poté, co Hamás zaútočil na dva izraelské vojáky v Gaze, i když Hamás tvrdil, že o střetech nevěděl. Izraelská armáda reagovala sérií leteckých úderů, při nichž zahynuly desítky Palestinců. Dodávky pomoci byly obnoveny následující den po silném mezinárodním tlaku.
Dr. Tedros vyzval Izrael, aby nepoužíval pomoc jako "zbraň" a nekladl podmínky na její dodávky. Jedním z klíčových sporných bodů během příměří se stal návrat ostatků mrtvých rukojmích, které jsou stále v Gaze. Hamás se k vrácení těl zavázal, ale dosud předal pouze patnáct z dvaceti osmi, s odůvodněním, že zbytek se mu nepodařilo získat. Minulý týden propustil Hamás dvacet živých izraelských rukojmích výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů a zadržovaných.
Dr. Tedros zdůraznil, že přístup k pomoci by měl být plný a bez jakýchkoli podmínek, zejména poté, co byli propuštěni všichni žijící rukojmí a velká část ostatků byla předána. Podle něj mají Spojené státy, jelikož mírovou dohodu zprostředkovaly, odpovědnost za dodržování dohody všemi stranami. Izrael v současné době provozuje dva přechody – Kerem Šalom na jihovýchodě a Kissufim ve střední Gaze. Humanitární skupiny však neustále volají po obnovení všech přístupových cest, které Izrael kontroluje.
Dr. Tedros uvedl, že je potřeba otevřít "všechny dostupné přechody" pro zajištění dostatečného množství pomoci a vyzval Izrael, aby umožnil návrat humanitárním skupinám, kterým dříve odepřel registraci. Upozornil, že bez subjektů, které mohou pomoc distribuovat přímo v terénu, nelze pomoc navýšit. Dále kritizoval, že zásoby určené k obnově zdravotnického systému Gazy jsou na hranicích zabavovány. Izraelské úřady to zdůvodňují obavami z možného vojenského použití, což brání i ve výstavbě polních nemocnic, například kvůli odstranění nosných sloupů stanů pod záminkou možného "dvojího použití."
Tisíce Palestinců čekají na týdenní lety pro zdravotnickou evakuaci, ale žádný z nich se neuskutečnil už dva týdny kvůli náboženským svátkům v Izraeli. Dr. Tedros uvedl, že 700 lidí již zemřelo při čekání na evakuaci, a vyzval ke zvýšení počtu letů. Izrael zahájil vojenskou kampaň v Gaze po útoku Hamásem vedených ozbrojenců ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí.
Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze řízeného Hamásem zabito nejméně 68 229 lidí při izraelských útocích. Dr. Tedros připomněl, že tělo podporované OSN dospělo v červenci k závěru, že v Gaze panuje hladomor, ačkoli Izrael toto zjištění zpochybnil. Uvedl, že z odhadovaných 70 miliard dolarů potřebných na rekonstrukci Gazy bude zhruba 10 % potřeba vynaložit na silně poškozený zdravotnický systém. Závěrem dodal, že "mír je nejlepší lék," ale příměří je velmi křehké, a připomněl tragédii lidí, kteří jásali nad dohodou a následně zemřeli při jejím porušení.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.