Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Jeho vyjádření přichází v době, kdy se USA, jež pomohly příměří zprostředkovat, snaží upevnit dohodu po víkendovém propuknutí násilí. Tato dohoda je Bílým domem popsána jako první fáze dvacetibodového mírového plánu. Ten zahrnuje navýšení objemu pomoci a její distribuci bez překážek z obou stran. Dr. Tedros dohodu o příměří uvítal, ale upozornil, že nárůst pomoci byl menší, než se očekávalo.
Na dotaz ohledně situace v terénu uvedl, že obyvatelé Gazy čelili hladomoru, "zdrcujícím" zraněním, zhroucenému zdravotnictví a šíření nemocí, k čemuž přispělo zničení vodní a sanitační infrastruktury. Dodal, že kombinace těchto faktorů spolu s omezeným přístupem k humanitární pomoci vytváří "katastrofickou situaci, na kterou nelze najít slova." Při hodnocení dlouhodobých zdravotních vyhlídek v Gaze dodal, že propojení hladomoru s rozšířenými psychickými problémy představuje krizi, která se potáhne po generace.
Tom Fletcher, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, uvedl už na začátku týdne, že humanitární skupiny "obracejí trend krize hladovění," ale stále je potřeba "mnohem více" pomoci. Světový potravinový program OSN v úterý potvrdil, že od 10. října vjely do Pásma Gazy nákladní vozy s více než 6 700 tunami potravin. I toto množství je však hluboko pod cílem 2 000 tun denně. Dr. Tedros prohlásil, že do Gazy by mělo dorazit šest set nákladních vozů pomoci denně, přičemž průměr se pohybuje mezi dvěma a třemi sty. Vyzval izraelské úřady, aby oddělily dodávky pomoci od širšího konfliktu.
V neděli Izrael dočasně zastavil dodávky pomoci poté, co Hamás zaútočil na dva izraelské vojáky v Gaze, i když Hamás tvrdil, že o střetech nevěděl. Izraelská armáda reagovala sérií leteckých úderů, při nichž zahynuly desítky Palestinců. Dodávky pomoci byly obnoveny následující den po silném mezinárodním tlaku.
Dr. Tedros vyzval Izrael, aby nepoužíval pomoc jako "zbraň" a nekladl podmínky na její dodávky. Jedním z klíčových sporných bodů během příměří se stal návrat ostatků mrtvých rukojmích, které jsou stále v Gaze. Hamás se k vrácení těl zavázal, ale dosud předal pouze patnáct z dvaceti osmi, s odůvodněním, že zbytek se mu nepodařilo získat. Minulý týden propustil Hamás dvacet živých izraelských rukojmích výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů a zadržovaných.
Dr. Tedros zdůraznil, že přístup k pomoci by měl být plný a bez jakýchkoli podmínek, zejména poté, co byli propuštěni všichni žijící rukojmí a velká část ostatků byla předána. Podle něj mají Spojené státy, jelikož mírovou dohodu zprostředkovaly, odpovědnost za dodržování dohody všemi stranami. Izrael v současné době provozuje dva přechody – Kerem Šalom na jihovýchodě a Kissufim ve střední Gaze. Humanitární skupiny však neustále volají po obnovení všech přístupových cest, které Izrael kontroluje.
Dr. Tedros uvedl, že je potřeba otevřít "všechny dostupné přechody" pro zajištění dostatečného množství pomoci a vyzval Izrael, aby umožnil návrat humanitárním skupinám, kterým dříve odepřel registraci. Upozornil, že bez subjektů, které mohou pomoc distribuovat přímo v terénu, nelze pomoc navýšit. Dále kritizoval, že zásoby určené k obnově zdravotnického systému Gazy jsou na hranicích zabavovány. Izraelské úřady to zdůvodňují obavami z možného vojenského použití, což brání i ve výstavbě polních nemocnic, například kvůli odstranění nosných sloupů stanů pod záminkou možného "dvojího použití."
Tisíce Palestinců čekají na týdenní lety pro zdravotnickou evakuaci, ale žádný z nich se neuskutečnil už dva týdny kvůli náboženským svátkům v Izraeli. Dr. Tedros uvedl, že 700 lidí již zemřelo při čekání na evakuaci, a vyzval ke zvýšení počtu letů. Izrael zahájil vojenskou kampaň v Gaze po útoku Hamásem vedených ozbrojenců ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí.
Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze řízeného Hamásem zabito nejméně 68 229 lidí při izraelských útocích. Dr. Tedros připomněl, že tělo podporované OSN dospělo v červenci k závěru, že v Gaze panuje hladomor, ačkoli Izrael toto zjištění zpochybnil. Uvedl, že z odhadovaných 70 miliard dolarů potřebných na rekonstrukci Gazy bude zhruba 10 % potřeba vynaložit na silně poškozený zdravotnický systém. Závěrem dodal, že "mír je nejlepší lék," ale příměří je velmi křehké, a připomněl tragédii lidí, kteří jásali nad dohodou a následně zemřeli při jejím porušení.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.