Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Jeho vyjádření přichází v době, kdy se USA, jež pomohly příměří zprostředkovat, snaží upevnit dohodu po víkendovém propuknutí násilí. Tato dohoda je Bílým domem popsána jako první fáze dvacetibodového mírového plánu. Ten zahrnuje navýšení objemu pomoci a její distribuci bez překážek z obou stran. Dr. Tedros dohodu o příměří uvítal, ale upozornil, že nárůst pomoci byl menší, než se očekávalo.
Na dotaz ohledně situace v terénu uvedl, že obyvatelé Gazy čelili hladomoru, "zdrcujícím" zraněním, zhroucenému zdravotnictví a šíření nemocí, k čemuž přispělo zničení vodní a sanitační infrastruktury. Dodal, že kombinace těchto faktorů spolu s omezeným přístupem k humanitární pomoci vytváří "katastrofickou situaci, na kterou nelze najít slova." Při hodnocení dlouhodobých zdravotních vyhlídek v Gaze dodal, že propojení hladomoru s rozšířenými psychickými problémy představuje krizi, která se potáhne po generace.
Tom Fletcher, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, uvedl už na začátku týdne, že humanitární skupiny "obracejí trend krize hladovění," ale stále je potřeba "mnohem více" pomoci. Světový potravinový program OSN v úterý potvrdil, že od 10. října vjely do Pásma Gazy nákladní vozy s více než 6 700 tunami potravin. I toto množství je však hluboko pod cílem 2 000 tun denně. Dr. Tedros prohlásil, že do Gazy by mělo dorazit šest set nákladních vozů pomoci denně, přičemž průměr se pohybuje mezi dvěma a třemi sty. Vyzval izraelské úřady, aby oddělily dodávky pomoci od širšího konfliktu.
V neděli Izrael dočasně zastavil dodávky pomoci poté, co Hamás zaútočil na dva izraelské vojáky v Gaze, i když Hamás tvrdil, že o střetech nevěděl. Izraelská armáda reagovala sérií leteckých úderů, při nichž zahynuly desítky Palestinců. Dodávky pomoci byly obnoveny následující den po silném mezinárodním tlaku.
Dr. Tedros vyzval Izrael, aby nepoužíval pomoc jako "zbraň" a nekladl podmínky na její dodávky. Jedním z klíčových sporných bodů během příměří se stal návrat ostatků mrtvých rukojmích, které jsou stále v Gaze. Hamás se k vrácení těl zavázal, ale dosud předal pouze patnáct z dvaceti osmi, s odůvodněním, že zbytek se mu nepodařilo získat. Minulý týden propustil Hamás dvacet živých izraelských rukojmích výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů a zadržovaných.
Dr. Tedros zdůraznil, že přístup k pomoci by měl být plný a bez jakýchkoli podmínek, zejména poté, co byli propuštěni všichni žijící rukojmí a velká část ostatků byla předána. Podle něj mají Spojené státy, jelikož mírovou dohodu zprostředkovaly, odpovědnost za dodržování dohody všemi stranami. Izrael v současné době provozuje dva přechody – Kerem Šalom na jihovýchodě a Kissufim ve střední Gaze. Humanitární skupiny však neustále volají po obnovení všech přístupových cest, které Izrael kontroluje.
Dr. Tedros uvedl, že je potřeba otevřít "všechny dostupné přechody" pro zajištění dostatečného množství pomoci a vyzval Izrael, aby umožnil návrat humanitárním skupinám, kterým dříve odepřel registraci. Upozornil, že bez subjektů, které mohou pomoc distribuovat přímo v terénu, nelze pomoc navýšit. Dále kritizoval, že zásoby určené k obnově zdravotnického systému Gazy jsou na hranicích zabavovány. Izraelské úřady to zdůvodňují obavami z možného vojenského použití, což brání i ve výstavbě polních nemocnic, například kvůli odstranění nosných sloupů stanů pod záminkou možného "dvojího použití."
Tisíce Palestinců čekají na týdenní lety pro zdravotnickou evakuaci, ale žádný z nich se neuskutečnil už dva týdny kvůli náboženským svátkům v Izraeli. Dr. Tedros uvedl, že 700 lidí již zemřelo při čekání na evakuaci, a vyzval ke zvýšení počtu letů. Izrael zahájil vojenskou kampaň v Gaze po útoku Hamásem vedených ozbrojenců ze 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 jich bylo vzato jako rukojmí.
Od té doby bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze řízeného Hamásem zabito nejméně 68 229 lidí při izraelských útocích. Dr. Tedros připomněl, že tělo podporované OSN dospělo v červenci k závěru, že v Gaze panuje hladomor, ačkoli Izrael toto zjištění zpochybnil. Uvedl, že z odhadovaných 70 miliard dolarů potřebných na rekonstrukci Gazy bude zhruba 10 % potřeba vynaložit na silně poškozený zdravotnický systém. Závěrem dodal, že "mír je nejlepší lék," ale příměří je velmi křehké, a připomněl tragédii lidí, kteří jásali nad dohodou a následně zemřeli při jejím porušení.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.