Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Zejména východní a jižní Afrika trpí extrémními výpadky úrody a masivním úhynem hospodářských zvířat. V Somálsku se podle zprávy dostala čtvrtina obyvatelstva na hranici hladomoru a více než milion lidí byl donucen opustit své domovy. V sousedním Zimbabwe klesla produkce kukuřice meziročně o 70 % a uhynulo přes 9 000 kusů dobytka.
„Nejde jen o další suché období. To, čemu čelíme, je globální katastrofa, která postupuje pomalu, ale neúprosně,“ uvedl Mark Svoboda z amerického Národního centra pro zmírnění sucha (NDMC), který je jedním z autorů zprávy. Tu vypracovalo NDMC ve spolupráci s Úmluvou OSN o boji proti dezertifikaci a Mezinárodní aliancí pro odolnost vůči suchu.
Autoři analyzovali dopady sucha ve více než deseti zemích Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Středomoří. Situaci popsali jako alarmující: zhoršující se dostupnost vody, ekonomické škody, kolaps zemědělství a rostoucí hrozba hladomoru.
V Latinské Americe sucho výrazně snížilo hladinu vody v Panamském průplavu, což omezilo námořní dopravu o třetinu a prodražilo přepravu zboží. Maroko prochází už šestým obdobím sucha v řadě a čelí deficitu vody ve výši 57 %. Ve Španělsku klesla produkce oliv na polovinu, což zdvojnásobilo ceny olivového oleje. Turecko eviduje, že dezertifikací je ohroženo téměř 90 % jeho území, a nadměrné čerpání podzemních vod vede ke vzniku nebezpečných propadlin.
„Středomořské země jsou jako kanárci v uhelném dole – jejich boj o přežití je předzvěstí toho, co čeká i další části světa, pokud se nepostavíme klimatické krizi,“ varoval Svoboda.
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klimatický jev El Niño, zesílený globálním oteplováním, přispěl v posledních dvou letech k rozsáhlému nedostatku vody, nižším potravinovým zásobám a problémům s dodávkami energie.
Podle autorů se následky sucha už netýkají jen konkrétních regionů – narušují i světovou produkci důležitých komodit, jako je rýže, káva či cukr. V Thajsku a Indii sucho zpozdilo sklizeň a přispělo k devítiprocentnímu růstu cen cukru v USA.
Tato situace přichází po opakovaných varováních ohledně globální vodní krize. Prudce rostoucí poptávka po pitné vodě naráží na zhoršující se a nestabilní zásoby. Klimatické změny způsobují, že suché oblasti vysychají ještě více, zatímco jinde dochází místo pravidelných srážek k přívalovým dešťům.
Starší zpráva o stavu světových vodních zdrojů předpokládá, že už do roku 2030 bude celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % převyšovat dostupné zásoby. Do 25 let by mohla být ohrožena více než polovina světové zemědělské produkce.
Dalším varovným signálem je tání ledovců, zaznamenané letos na jaře jako bezprecedentní. To může podle expertů ohrozit zásobování vodou a potravinami pro dvě miliardy lidí. OECD navíc připomíná, že za posledních 120 let se plocha postižená suchem zdvojnásobila. Náklady na řešení důsledků sucha mají do roku 2035 vzrůst o nejméně 35 %.
Výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw označil sucho za „tichého zabijáka“. „Neviditelně, ale jistě ničí životy milionů lidí. Už to není hrozba budoucnosti – děje se to teď. A vyžaduje to okamžitou, celosvětovou reakci,“ uvedl Thiaw.
„Když dojde současně voda, potraviny i energie, začnou se hroutit celé společnosti. A právě na takový scénář bychom se měli připravit.“
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
