Počasí může způsobit zhroucení společnosti. Afrika je na pokraji hladomoru, Evropa čelí rekordním ztrátám

Zejména východní a jižní Afrika trpí extrémními výpadky úrody a masivním úhynem hospodářských zvířat. V Somálsku se podle zprávy dostala čtvrtina obyvatelstva na hranici hladomoru a více než milion lidí byl donucen opustit své domovy. V sousedním Zimbabwe klesla produkce kukuřice meziročně o 70 % a uhynulo přes 9 000 kusů dobytka.

„Nejde jen o další suché období. To, čemu čelíme, je globální katastrofa, která postupuje pomalu, ale neúprosně,“ uvedl Mark Svoboda z amerického Národního centra pro zmírnění sucha (NDMC), který je jedním z autorů zprávy. Tu vypracovalo NDMC ve spolupráci s Úmluvou OSN o boji proti dezertifikaci a Mezinárodní aliancí pro odolnost vůči suchu.

Autoři analyzovali dopady sucha ve více než deseti zemích Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Středomoří. Situaci popsali jako alarmující: zhoršující se dostupnost vody, ekonomické škody, kolaps zemědělství a rostoucí hrozba hladomoru.

V Latinské Americe sucho výrazně snížilo hladinu vody v Panamském průplavu, což omezilo námořní dopravu o třetinu a prodražilo přepravu zboží. Maroko prochází už šestým obdobím sucha v řadě a čelí deficitu vody ve výši 57 %. Ve Španělsku klesla produkce oliv na polovinu, což zdvojnásobilo ceny olivového oleje. Turecko eviduje, že dezertifikací je ohroženo téměř 90 % jeho území, a nadměrné čerpání podzemních vod vede ke vzniku nebezpečných propadlin.

„Středomořské země jsou jako kanárci v uhelném dole – jejich boj o přežití je předzvěstí toho, co čeká i další části světa, pokud se nepostavíme klimatické krizi,“ varoval Svoboda.

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klimatický jev El Niño, zesílený globálním oteplováním, přispěl v posledních dvou letech k rozsáhlému nedostatku vody, nižším potravinovým zásobám a problémům s dodávkami energie.

Podle autorů se následky sucha už netýkají jen konkrétních regionů – narušují i světovou produkci důležitých komodit, jako je rýže, káva či cukr. V Thajsku a Indii sucho zpozdilo sklizeň a přispělo k devítiprocentnímu růstu cen cukru v USA.

Tato situace přichází po opakovaných varováních ohledně globální vodní krize. Prudce rostoucí poptávka po pitné vodě naráží na zhoršující se a nestabilní zásoby. Klimatické změny způsobují, že suché oblasti vysychají ještě více, zatímco jinde dochází místo pravidelných srážek k přívalovým dešťům.

Starší zpráva o stavu světových vodních zdrojů předpokládá, že už do roku 2030 bude celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % převyšovat dostupné zásoby. Do 25 let by mohla být ohrožena více než polovina světové zemědělské produkce.

Dalším varovným signálem je tání ledovců, zaznamenané letos na jaře jako bezprecedentní. To může podle expertů ohrozit zásobování vodou a potravinami pro dvě miliardy lidí. OECD navíc připomíná, že za posledních 120 let se plocha postižená suchem zdvojnásobila. Náklady na řešení důsledků sucha mají do roku 2035 vzrůst o nejméně 35 %.

Výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw označil sucho za „tichého zabijáka“. „Neviditelně, ale jistě ničí životy milionů lidí. Už to není hrozba budoucnosti – děje se to teď. A vyžaduje to okamžitou, celosvětovou reakci,“ uvedl Thiaw.

„Když dojde současně voda, potraviny i energie, začnou se hroutit celé společnosti. A právě na takový scénář bychom se měli připravit.“