Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Zejména východní a jižní Afrika trpí extrémními výpadky úrody a masivním úhynem hospodářských zvířat. V Somálsku se podle zprávy dostala čtvrtina obyvatelstva na hranici hladomoru a více než milion lidí byl donucen opustit své domovy. V sousedním Zimbabwe klesla produkce kukuřice meziročně o 70 % a uhynulo přes 9 000 kusů dobytka.
„Nejde jen o další suché období. To, čemu čelíme, je globální katastrofa, která postupuje pomalu, ale neúprosně,“ uvedl Mark Svoboda z amerického Národního centra pro zmírnění sucha (NDMC), který je jedním z autorů zprávy. Tu vypracovalo NDMC ve spolupráci s Úmluvou OSN o boji proti dezertifikaci a Mezinárodní aliancí pro odolnost vůči suchu.
Autoři analyzovali dopady sucha ve více než deseti zemích Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Středomoří. Situaci popsali jako alarmující: zhoršující se dostupnost vody, ekonomické škody, kolaps zemědělství a rostoucí hrozba hladomoru.
V Latinské Americe sucho výrazně snížilo hladinu vody v Panamském průplavu, což omezilo námořní dopravu o třetinu a prodražilo přepravu zboží. Maroko prochází už šestým obdobím sucha v řadě a čelí deficitu vody ve výši 57 %. Ve Španělsku klesla produkce oliv na polovinu, což zdvojnásobilo ceny olivového oleje. Turecko eviduje, že dezertifikací je ohroženo téměř 90 % jeho území, a nadměrné čerpání podzemních vod vede ke vzniku nebezpečných propadlin.
„Středomořské země jsou jako kanárci v uhelném dole – jejich boj o přežití je předzvěstí toho, co čeká i další části světa, pokud se nepostavíme klimatické krizi,“ varoval Svoboda.
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klimatický jev El Niño, zesílený globálním oteplováním, přispěl v posledních dvou letech k rozsáhlému nedostatku vody, nižším potravinovým zásobám a problémům s dodávkami energie.
Podle autorů se následky sucha už netýkají jen konkrétních regionů – narušují i světovou produkci důležitých komodit, jako je rýže, káva či cukr. V Thajsku a Indii sucho zpozdilo sklizeň a přispělo k devítiprocentnímu růstu cen cukru v USA.
Tato situace přichází po opakovaných varováních ohledně globální vodní krize. Prudce rostoucí poptávka po pitné vodě naráží na zhoršující se a nestabilní zásoby. Klimatické změny způsobují, že suché oblasti vysychají ještě více, zatímco jinde dochází místo pravidelných srážek k přívalovým dešťům.
Starší zpráva o stavu světových vodních zdrojů předpokládá, že už do roku 2030 bude celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % převyšovat dostupné zásoby. Do 25 let by mohla být ohrožena více než polovina světové zemědělské produkce.
Dalším varovným signálem je tání ledovců, zaznamenané letos na jaře jako bezprecedentní. To může podle expertů ohrozit zásobování vodou a potravinami pro dvě miliardy lidí. OECD navíc připomíná, že za posledních 120 let se plocha postižená suchem zdvojnásobila. Náklady na řešení důsledků sucha mají do roku 2035 vzrůst o nejméně 35 %.
Výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw označil sucho za „tichého zabijáka“. „Neviditelně, ale jistě ničí životy milionů lidí. Už to není hrozba budoucnosti – děje se to teď. A vyžaduje to okamžitou, celosvětovou reakci,“ uvedl Thiaw.
„Když dojde současně voda, potraviny i energie, začnou se hroutit celé společnosti. A právě na takový scénář bychom se měli připravit.“
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
