Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Zejména východní a jižní Afrika trpí extrémními výpadky úrody a masivním úhynem hospodářských zvířat. V Somálsku se podle zprávy dostala čtvrtina obyvatelstva na hranici hladomoru a více než milion lidí byl donucen opustit své domovy. V sousedním Zimbabwe klesla produkce kukuřice meziročně o 70 % a uhynulo přes 9 000 kusů dobytka.
„Nejde jen o další suché období. To, čemu čelíme, je globální katastrofa, která postupuje pomalu, ale neúprosně,“ uvedl Mark Svoboda z amerického Národního centra pro zmírnění sucha (NDMC), který je jedním z autorů zprávy. Tu vypracovalo NDMC ve spolupráci s Úmluvou OSN o boji proti dezertifikaci a Mezinárodní aliancí pro odolnost vůči suchu.
Autoři analyzovali dopady sucha ve více než deseti zemích Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Středomoří. Situaci popsali jako alarmující: zhoršující se dostupnost vody, ekonomické škody, kolaps zemědělství a rostoucí hrozba hladomoru.
V Latinské Americe sucho výrazně snížilo hladinu vody v Panamském průplavu, což omezilo námořní dopravu o třetinu a prodražilo přepravu zboží. Maroko prochází už šestým obdobím sucha v řadě a čelí deficitu vody ve výši 57 %. Ve Španělsku klesla produkce oliv na polovinu, což zdvojnásobilo ceny olivového oleje. Turecko eviduje, že dezertifikací je ohroženo téměř 90 % jeho území, a nadměrné čerpání podzemních vod vede ke vzniku nebezpečných propadlin.
„Středomořské země jsou jako kanárci v uhelném dole – jejich boj o přežití je předzvěstí toho, co čeká i další části světa, pokud se nepostavíme klimatické krizi,“ varoval Svoboda.
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klimatický jev El Niño, zesílený globálním oteplováním, přispěl v posledních dvou letech k rozsáhlému nedostatku vody, nižším potravinovým zásobám a problémům s dodávkami energie.
Podle autorů se následky sucha už netýkají jen konkrétních regionů – narušují i světovou produkci důležitých komodit, jako je rýže, káva či cukr. V Thajsku a Indii sucho zpozdilo sklizeň a přispělo k devítiprocentnímu růstu cen cukru v USA.
Tato situace přichází po opakovaných varováních ohledně globální vodní krize. Prudce rostoucí poptávka po pitné vodě naráží na zhoršující se a nestabilní zásoby. Klimatické změny způsobují, že suché oblasti vysychají ještě více, zatímco jinde dochází místo pravidelných srážek k přívalovým dešťům.
Starší zpráva o stavu světových vodních zdrojů předpokládá, že už do roku 2030 bude celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % převyšovat dostupné zásoby. Do 25 let by mohla být ohrožena více než polovina světové zemědělské produkce.
Dalším varovným signálem je tání ledovců, zaznamenané letos na jaře jako bezprecedentní. To může podle expertů ohrozit zásobování vodou a potravinami pro dvě miliardy lidí. OECD navíc připomíná, že za posledních 120 let se plocha postižená suchem zdvojnásobila. Náklady na řešení důsledků sucha mají do roku 2035 vzrůst o nejméně 35 %.
Výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw označil sucho za „tichého zabijáka“. „Neviditelně, ale jistě ničí životy milionů lidí. Už to není hrozba budoucnosti – děje se to teď. A vyžaduje to okamžitou, celosvětovou reakci,“ uvedl Thiaw.
„Když dojde současně voda, potraviny i energie, začnou se hroutit celé společnosti. A právě na takový scénář bychom se měli připravit.“
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
