Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Zejména východní a jižní Afrika trpí extrémními výpadky úrody a masivním úhynem hospodářských zvířat. V Somálsku se podle zprávy dostala čtvrtina obyvatelstva na hranici hladomoru a více než milion lidí byl donucen opustit své domovy. V sousedním Zimbabwe klesla produkce kukuřice meziročně o 70 % a uhynulo přes 9 000 kusů dobytka.
„Nejde jen o další suché období. To, čemu čelíme, je globální katastrofa, která postupuje pomalu, ale neúprosně,“ uvedl Mark Svoboda z amerického Národního centra pro zmírnění sucha (NDMC), který je jedním z autorů zprávy. Tu vypracovalo NDMC ve spolupráci s Úmluvou OSN o boji proti dezertifikaci a Mezinárodní aliancí pro odolnost vůči suchu.
Autoři analyzovali dopady sucha ve více než deseti zemích Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Středomoří. Situaci popsali jako alarmující: zhoršující se dostupnost vody, ekonomické škody, kolaps zemědělství a rostoucí hrozba hladomoru.
V Latinské Americe sucho výrazně snížilo hladinu vody v Panamském průplavu, což omezilo námořní dopravu o třetinu a prodražilo přepravu zboží. Maroko prochází už šestým obdobím sucha v řadě a čelí deficitu vody ve výši 57 %. Ve Španělsku klesla produkce oliv na polovinu, což zdvojnásobilo ceny olivového oleje. Turecko eviduje, že dezertifikací je ohroženo téměř 90 % jeho území, a nadměrné čerpání podzemních vod vede ke vzniku nebezpečných propadlin.
„Středomořské země jsou jako kanárci v uhelném dole – jejich boj o přežití je předzvěstí toho, co čeká i další části světa, pokud se nepostavíme klimatické krizi,“ varoval Svoboda.
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klimatický jev El Niño, zesílený globálním oteplováním, přispěl v posledních dvou letech k rozsáhlému nedostatku vody, nižším potravinovým zásobám a problémům s dodávkami energie.
Podle autorů se následky sucha už netýkají jen konkrétních regionů – narušují i světovou produkci důležitých komodit, jako je rýže, káva či cukr. V Thajsku a Indii sucho zpozdilo sklizeň a přispělo k devítiprocentnímu růstu cen cukru v USA.
Tato situace přichází po opakovaných varováních ohledně globální vodní krize. Prudce rostoucí poptávka po pitné vodě naráží na zhoršující se a nestabilní zásoby. Klimatické změny způsobují, že suché oblasti vysychají ještě více, zatímco jinde dochází místo pravidelných srážek k přívalovým dešťům.
Starší zpráva o stavu světových vodních zdrojů předpokládá, že už do roku 2030 bude celosvětová poptávka po sladké vodě o 40 % převyšovat dostupné zásoby. Do 25 let by mohla být ohrožena více než polovina světové zemědělské produkce.
Dalším varovným signálem je tání ledovců, zaznamenané letos na jaře jako bezprecedentní. To může podle expertů ohrozit zásobování vodou a potravinami pro dvě miliardy lidí. OECD navíc připomíná, že za posledních 120 let se plocha postižená suchem zdvojnásobila. Náklady na řešení důsledků sucha mají do roku 2035 vzrůst o nejméně 35 %.
Výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci Ibrahim Thiaw označil sucho za „tichého zabijáka“. „Neviditelně, ale jistě ničí životy milionů lidí. Už to není hrozba budoucnosti – děje se to teď. A vyžaduje to okamžitou, celosvětovou reakci,“ uvedl Thiaw.
„Když dojde současně voda, potraviny i energie, začnou se hroutit celé společnosti. A právě na takový scénář bychom se měli připravit.“
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
