Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zatímco v minulosti bývalo sucho spojováno především s nízkým množstvím srážek, poslední zima v západní Evropě byla naopak bohatá na deště. Odborníci proto podle webu The Guardian upozorňují, že klimatická změna mění samotnou definici sucha, kde hlavní roli přebírají právě vysoké teploty. Současná situace v západní Evropě je podle analýzy klasifikována jako extrémní, zatímco ve světě nepoznamenaném klimatickou krizí by šlo o sucho mírné.
Hodnocení zachycuje stav do konce června, tedy na počátku léta, přesto jsou dopady již nyní velmi výrazné. Řada zemí zavedla nouzová omezení pro spotřebu vody a na většině území jižní Anglie platí zákaz používání zahradních hadic. Španělsko a Francii zasáhly ničivé lesní požáry a zemědělci potýkající se s rekordně suchou půdou očekávají obrovské ztráty. V celé Evropě má přijít vniveč zhruba devět milionů tun obilí, přičemž Francii čeká nejhorší sklizeň kukuřice za posledních padesát let a rumunští zemědělci přišli o úrodu na více než milionu hektarů.
Klesající hladiny řek po celé Evropě navíc omezují výrobu čisté energie ve vodních elektrárnách a komplikují nákladní lodní dopravu. Řeka Rýn v nizozemském Lobithu dosáhla nižší hladiny než při historických horkách v roce 1976. Vědci varují, že tyto poruchy mohou vyhnat nahoru ceny potravin a energií, což nejvíce zasáhne domácnosti s nízkými příjmy.
Spojení mezi lidskou činností způsobenou klimatickou krizí a vysušováním evropského léta je podle výzkumníků jednoznačné. Dominik Schumacher z univerzity ETH v Curychu pro The Guardian uvedl, že neobvyklé vysušování půdy začíná již na jaře, ještě před příchodem samotného léta. Zvyšující se teploty vzduchu totiž dramaticky zvyšují schopnost atmosféry pohlcovat vlhkost a nasávat ji z vodních toků, nádrží i půdy.
Letošní sucho dorazilo o dva měsíce dříve než to v roce 2022. Západoevropské země se navíc potýkají s mimořádně nebezpečnými podmínkami pro vznik lesních požárů. Podle Schumachera je přechod od poměrně vlhkého období k extrémnímu suchu ideálním předpokladem pro rozsáhlé požáry, protože v první fázi vyrostou velké zásoby vegetace, které následně snadno vzplanou.
Mariam Zachariah z Imperial College v Londýně upozornila, že tyto kritické podmínky nastávají již při oteplení o 1,4 stupně Celsia. Pokud by globální emise vzrostly až k předpovídaným 2,8 stupně, riziko takto extrémního odpařování vody se ještě zdvojnásobí, což by pro Evropu znamenalo pravidelné opakování spalujících a vyprahlých let.
Šéf OSN pro oblast klimatu Simon Stiell označil zhoršující se sucha za varovný signál přehřívání planety, který nelze ignorovat. Zdůraznil, že dokud lidstvo nepřestane spalovat uhlí, ropu a plyn, budou tato horka stále častější a nákladnější pro ekonomiky i samotné domácnosti. Řešení je podle něj jednoznačné a spočívá v podstatně rychlejším přechodu k obnovitelným zdrojům energie.
Vlna horka z konce června byla pro Evropu dosud nejhorší v historii a podle dřívějších zjištění by bez klimatické změny byla prakticky nemožná. Odhaduje se, že vysokým teplotám podlehlo přibližně dvacet tisíc Evropanů. Další studie ukázala, že jen v samotném Spojeném království stály ztracené odpracované hodiny kvůli horku ekonomiku více než miliardu liber.
Tom Lancaster z britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit i Helen Wakeham z britské komise pro sucho shodně uvádějí, že letošní léto je tvrdou připomínkou, že klimatická změna je současným problémem ohrožujícím základní potřeby, jako je přístup k pitné vodě a pěstování potravin.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
