Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zatímco v minulosti bývalo sucho spojováno především s nízkým množstvím srážek, poslední zima v západní Evropě byla naopak bohatá na deště. Odborníci proto podle webu The Guardian upozorňují, že klimatická změna mění samotnou definici sucha, kde hlavní roli přebírají právě vysoké teploty. Současná situace v západní Evropě je podle analýzy klasifikována jako extrémní, zatímco ve světě nepoznamenaném klimatickou krizí by šlo o sucho mírné.
Hodnocení zachycuje stav do konce června, tedy na počátku léta, přesto jsou dopady již nyní velmi výrazné. Řada zemí zavedla nouzová omezení pro spotřebu vody a na většině území jižní Anglie platí zákaz používání zahradních hadic. Španělsko a Francii zasáhly ničivé lesní požáry a zemědělci potýkající se s rekordně suchou půdou očekávají obrovské ztráty. V celé Evropě má přijít vniveč zhruba devět milionů tun obilí, přičemž Francii čeká nejhorší sklizeň kukuřice za posledních padesát let a rumunští zemědělci přišli o úrodu na více než milionu hektarů.
Klesající hladiny řek po celé Evropě navíc omezují výrobu čisté energie ve vodních elektrárnách a komplikují nákladní lodní dopravu. Řeka Rýn v nizozemském Lobithu dosáhla nižší hladiny než při historických horkách v roce 1976. Vědci varují, že tyto poruchy mohou vyhnat nahoru ceny potravin a energií, což nejvíce zasáhne domácnosti s nízkými příjmy.
Spojení mezi lidskou činností způsobenou klimatickou krizí a vysušováním evropského léta je podle výzkumníků jednoznačné. Dominik Schumacher z univerzity ETH v Curychu pro The Guardian uvedl, že neobvyklé vysušování půdy začíná již na jaře, ještě před příchodem samotného léta. Zvyšující se teploty vzduchu totiž dramaticky zvyšují schopnost atmosféry pohlcovat vlhkost a nasávat ji z vodních toků, nádrží i půdy.
Letošní sucho dorazilo o dva měsíce dříve než to v roce 2022. Západoevropské země se navíc potýkají s mimořádně nebezpečnými podmínkami pro vznik lesních požárů. Podle Schumachera je přechod od poměrně vlhkého období k extrémnímu suchu ideálním předpokladem pro rozsáhlé požáry, protože v první fázi vyrostou velké zásoby vegetace, které následně snadno vzplanou.
Mariam Zachariah z Imperial College v Londýně upozornila, že tyto kritické podmínky nastávají již při oteplení o 1,4 stupně Celsia. Pokud by globální emise vzrostly až k předpovídaným 2,8 stupně, riziko takto extrémního odpařování vody se ještě zdvojnásobí, což by pro Evropu znamenalo pravidelné opakování spalujících a vyprahlých let.
Šéf OSN pro oblast klimatu Simon Stiell označil zhoršující se sucha za varovný signál přehřívání planety, který nelze ignorovat. Zdůraznil, že dokud lidstvo nepřestane spalovat uhlí, ropu a plyn, budou tato horka stále častější a nákladnější pro ekonomiky i samotné domácnosti. Řešení je podle něj jednoznačné a spočívá v podstatně rychlejším přechodu k obnovitelným zdrojům energie.
Vlna horka z konce června byla pro Evropu dosud nejhorší v historii a podle dřívějších zjištění by bez klimatické změny byla prakticky nemožná. Odhaduje se, že vysokým teplotám podlehlo přibližně dvacet tisíc Evropanů. Další studie ukázala, že jen v samotném Spojeném království stály ztracené odpracované hodiny kvůli horku ekonomiku více než miliardu liber.
Tom Lancaster z britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit i Helen Wakeham z britské komise pro sucho shodně uvádějí, že letošní léto je tvrdou připomínkou, že klimatická změna je současným problémem ohrožujícím základní potřeby, jako je přístup k pitné vodě a pěstování potravin.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
