Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zatímco v minulosti bývalo sucho spojováno především s nízkým množstvím srážek, poslední zima v západní Evropě byla naopak bohatá na deště. Odborníci proto podle webu The Guardian upozorňují, že klimatická změna mění samotnou definici sucha, kde hlavní roli přebírají právě vysoké teploty. Současná situace v západní Evropě je podle analýzy klasifikována jako extrémní, zatímco ve světě nepoznamenaném klimatickou krizí by šlo o sucho mírné.
Hodnocení zachycuje stav do konce června, tedy na počátku léta, přesto jsou dopady již nyní velmi výrazné. Řada zemí zavedla nouzová omezení pro spotřebu vody a na většině území jižní Anglie platí zákaz používání zahradních hadic. Španělsko a Francii zasáhly ničivé lesní požáry a zemědělci potýkající se s rekordně suchou půdou očekávají obrovské ztráty. V celé Evropě má přijít vniveč zhruba devět milionů tun obilí, přičemž Francii čeká nejhorší sklizeň kukuřice za posledních padesát let a rumunští zemědělci přišli o úrodu na více než milionu hektarů.
Klesající hladiny řek po celé Evropě navíc omezují výrobu čisté energie ve vodních elektrárnách a komplikují nákladní lodní dopravu. Řeka Rýn v nizozemském Lobithu dosáhla nižší hladiny než při historických horkách v roce 1976. Vědci varují, že tyto poruchy mohou vyhnat nahoru ceny potravin a energií, což nejvíce zasáhne domácnosti s nízkými příjmy.
Spojení mezi lidskou činností způsobenou klimatickou krizí a vysušováním evropského léta je podle výzkumníků jednoznačné. Dominik Schumacher z univerzity ETH v Curychu pro The Guardian uvedl, že neobvyklé vysušování půdy začíná již na jaře, ještě před příchodem samotného léta. Zvyšující se teploty vzduchu totiž dramaticky zvyšují schopnost atmosféry pohlcovat vlhkost a nasávat ji z vodních toků, nádrží i půdy.
Letošní sucho dorazilo o dva měsíce dříve než to v roce 2022. Západoevropské země se navíc potýkají s mimořádně nebezpečnými podmínkami pro vznik lesních požárů. Podle Schumachera je přechod od poměrně vlhkého období k extrémnímu suchu ideálním předpokladem pro rozsáhlé požáry, protože v první fázi vyrostou velké zásoby vegetace, které následně snadno vzplanou.
Mariam Zachariah z Imperial College v Londýně upozornila, že tyto kritické podmínky nastávají již při oteplení o 1,4 stupně Celsia. Pokud by globální emise vzrostly až k předpovídaným 2,8 stupně, riziko takto extrémního odpařování vody se ještě zdvojnásobí, což by pro Evropu znamenalo pravidelné opakování spalujících a vyprahlých let.
Šéf OSN pro oblast klimatu Simon Stiell označil zhoršující se sucha za varovný signál přehřívání planety, který nelze ignorovat. Zdůraznil, že dokud lidstvo nepřestane spalovat uhlí, ropu a plyn, budou tato horka stále častější a nákladnější pro ekonomiky i samotné domácnosti. Řešení je podle něj jednoznačné a spočívá v podstatně rychlejším přechodu k obnovitelným zdrojům energie.
Vlna horka z konce června byla pro Evropu dosud nejhorší v historii a podle dřívějších zjištění by bez klimatické změny byla prakticky nemožná. Odhaduje se, že vysokým teplotám podlehlo přibližně dvacet tisíc Evropanů. Další studie ukázala, že jen v samotném Spojeném království stály ztracené odpracované hodiny kvůli horku ekonomiku více než miliardu liber.
Tom Lancaster z britské organizace Energy and Climate Intelligence Unit i Helen Wakeham z britské komise pro sucho shodně uvádějí, že letošní léto je tvrdou připomínkou, že klimatická změna je současným problémem ohrožujícím základní potřeby, jako je přístup k pitné vodě a pěstování potravin.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
