V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Přestože veřejné průzkumy ukazovaly rostoucí obavy obyvatelstva z probíhajícího konfliktu a stát nenabízel jasnou vizi do budoucna, volební proces proběhl bez jakýchkoli nečekaných zvratů. Konečné výsledky téměř přesně odpovídají cílům, které si předem stanovila prezidentská administrativa.
Průběh voleb ukázal rostoucí politický vliv prvního zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Kirijenka. Právě on byl zodpovědný za to, aby volební klání dopadlo přesně podle očekávání Kremlu. Kirijenkovi se podařilo zajistit hladký průběh hlasování i v momentě, kdy samotní kandidáti působili odevzdaně a bez zájmu. Schopnost zvládnout tuto situaci a ukočírovat rivalitu mezi elitami jej v očích pozorovatelů stále více staví do role možného nástupce prezidenta Vladimira Putina.
Hlavním smyslem voleb v Putinově Rusku bylo vyslat jasný signál elitám i obyvatelstvu, že Kreml má politickou scénu pevně pod kontrolou. Hlasování sloužilo k potlačení potenciálních hrozeb a k demonstraci toho, že jakýkoli odpor vůči režimu je zcela zbytečný. Volby zároveň posloužily k legalizaci anexe okupovaných ukrajinských území v očích ruské veřejnosti. Režim skrze ně navíc začlenil válečné veterány do politického systému jako novou loajální základnu.
Mezi nově zvolenými poslanci se nachází celkem 49 válečných veteránů a vyznamenaných vojáků. Kreml je tímto způsobem odměnil a veřejně vystavil, aniž by jim však umožnil jakkoliv změnit systém, který je do války původně poslal. Noví poslanci z řad armády tak fungují jako kontrolovaná součást vládnoucí struktury. Režim je může individuálně usměrňovat a využívat k posílení své vlastní legitimity.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko získala podle oficiálních výsledků 57,83 procenta hlasů na stranických kandidátkách. Ve 450členné Státní dumě tak obsadí rekordních 355 křesel. Získaná ústavní většina fakticky zcela anuluje jakoukoli parlamentní opozici. Výsledek potvrdil absolutní dominanci prezidentské strany v zákonodárném sboru.
Do nové Státní dumy se celkově dostalo pět politických stran, rozvolnění poměrů to však neznamená. Komunisté pouze udržují státem schválený jazyk sociální nespokojenosti a LDPR představuje ostřejší nacionalistický proud. Strana Spravedlivé Rusko zajišťuje populismus v oblasti sociální péče a uskutečnění Noví lidé dodává systému probyznysovou tvář. Žádné z těchto uskupení však nepředstavuje reálnou výzvu pro vedení války, autoritu Vladimira Putina nebo bezpečnostní složky.
Povolené opoziční strany nabízejí občanům pouze kontrolovaný prostor pro stížnosti na ceny, daně, důchody či místní úředníky. Zásadní politická témata, jako je pokračování vojenského konfliktu nebo celkové směřování státu, však zůstávají nedotknutelná. Jediná oficiálně registrovaná strana, která se otevřeně stavěla proti válce na Ukrajině, byla ze souboje vyřazena. Strana Jabloko totiž byla před hlasováním odstraněna ze spolkové kandidátní listiny.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
