Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Další samostatný úder si vyžádal život čtrnáctiletého chlapce, jehož izraelské občanství následně potvrdilo ministerstvo zahraničí Izraele. Ruské ministerstvo obrany zásah datového centra oficiálně potvrdilo s tvrzením, že objekt využívala ukrajinská vojenská rozvědka. V důsledku těchto vzdušných úderů zůstalo v hlavním městě a jeho okolí přibližně sto tisíc domácností bez přístupu k internetu. Některé zasažené společnosti již začaly s přesunem svých dat z poškozených serverů do zařízení v zahraničí. Dopady útoků na kyjevskou infrastrukturu pociťují i další ukrajinská města, například v Lucku přestaly fungovat elektronické informační tabule na zastávkách hromadné dopravy.
Prezident Zelenskyj na sociálních sítích upozornil, že Rusko neustále rozšiřuje rozsah své eskalace a za terč si vybírá i americké či jiné zahraniční firmy. Ukrajinský lídr zároveň zdůraznil potřebu rázné reakce ze strany mezinárodního společenství, aby Moskva pocítila následky svého jednání. Po jednání s nejvyššími představiteli obrany a bezpečnosti Zelenskyj oznámil přijetí dodatečných opatření na ochranu datových center a komunikací. Cílem těchto kroků je zajistit nepřetržitý provoz klíčových komunikačních zařízení v celé zemi. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha k tomu dodal, že se Rusko snaží přerušit tok informací, které zachraňují lidské životy.
Sybiha zdůraznil, že včasné varování před hrozbou raketových a dronových útoků je nezbytné pro záchranu civilistů. Datová centra proto považuje za kritickou civilní infrastrukturu, která by neměla být vojenským cílem. Hlavní poradce prezidenta pro obranné technologie Serhij Beskrestnov připustil, že v důsledku útoků může docházet k lokálním výpadkům a zvýšení cen internetových služeb kvůli opravám. Zároveň však ujistil, že ukrajinská internetová síť je vysoce decentralizovaná, takže zemi úplné odpojení nehrozí. Zasažené datové centrum v Kyjevě provozovala společnost Datagroup, jejíž zástupci potvrdili, že náhradní systémy udržely služby v provozu.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že po nočních ruských útocích zemřelo sedm lidí a dalších devětapadesát utrpělo zranění. Ruské ministerstvo obrany následně potvrdilo údery na objekt Datagroup i na další technologická centra jako New-Telco, United DC, Kyivstar či Parkovyj. V posledních týdnech Moskva intenzivně útočí také na ukrajinskou energetickou a železniční infrastrukturu s cílem způsobit maximální škody před příchodem zimy. Ukrajinská armáda naopak zasahuje ruské ropné rafinérie a logistická centra, čímž se snaží oslabit financování ruského válečného úsilí.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva pečlivě zváží myšlenku na obnovení přímých mírových jednání s Kyjevem. Jako důvod zmínil nedávný rozsáhlý ukrajinský útok na Moskvu a další příhraniční oblasti. Putin však zdůraznil, že Ukrajina musí pocítit odvetné údery a všechna rozhodnutí budou přijímána výhradně na základě zájmů Ruské federace. Volodymyr Zelenskyj již dříve vyjádřil ochotu k třístranným rozhovorům za účasti Spojených států. Kyjev i jeho evropští spojenci opakovaně obviňují Putina z odmítání mírových jednání a ze snahy získat další ukrajinské území.
Šéf Kremlu před novináři rovněž zopakoval svůj postoj, že Moskva nemá v plánu ani důvod útočit na Evropu. Podobná prohlášení přitom učinil i v minulosti před zahájením plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V oblasti finanční pomoci Evropská unie schválila uvolnění částky ve výši 6,6 miliardy eur určené pro Ukrajinu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila tento krok za dobrou zprávu pro Ukrajinu a špatnou zprávu pro Rusko. Součástí balíku je 900 milionů eur na vojenskou asistenční misi a miliarda eur na společný nákup vojenského vybavení.
Kallasová dodala, že se Moskva snaží svými hybridními útoky zastrašit Evropu a přimět ji k omezení podpory Ukrajiny. Polské úřady v této souvislosti zahájily vyšetřování žhářského útoku na satelitní stanici Starlink v obci Wola Krobowska. Národní prokuratura uvedla, že existuje důvodné podezření, že pachatelé jednali na pokyn ruských speciálních služeb. Tato stanice zajišťuje přenos internetového provozu přes Polsko na Ukrajinu s využitím systémů společnosti SpaceX. Moskva se k tomuto obvinění dosud nevyjádřila, zatímco členské státy NATO varují před možnou přípravou dalších hybridních operací.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.