Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V ukrajinské vesnici Karpylivka v Černihivské oblasti vyvolalo video podle webu Kyiv Post bouřlivé diskuse mezi pětistovkou místních obyvatel. Zatímco někteří sousedé Srebrodolského označili za zrádce, jeho dvaaosmdesátiletá sestřenice Lidija Kovalenková se ho zastávala s tím, že šel do války dobrovolně. Odpůrci dokonce vyhrožovali starostovi vesnice násilím, pokud by dopustil uložení těla na místním hřbitově. Tělo zemřelého vojáka nakonec muselo být pohřbeno na městském hřbitově vzdáleném přibližně sto kilometrů od jeho domova. Místo posledního odpočinku získal na okraji hřbitova, stranou od sekce vyhrazené pro ostatní padlé vojáky.
Srebrodolskyj zemřel v ruském zajetí pouhé týdny po zveřejnění propagandistického snímku. Ukrajinská prokuratura zahájila po repatriaci jeho těla trestní řízení, přičemž pitva prokázala, že příčinou smrti bylo bodné zranění břicha. Armádní zdravotník Mykola Šustrov, který se Srebrodolským sdílel celu v okupovaném Čysťakovu, potvrdil, že muž byl těžce zmlácen dozorci. K úderům došlo poté, co nedokázal zarecitovat text ruské státní hymny. Srebrodolskyj následkům těžkých zranění břicha podlehl následujícího rána, ještě než k němu dozorci připustili lékařskou pomoc.
Případ Srebrodolského není ojedinělý, ale tvoří součást širšího systému využívání válečných zajatců k propagandistickým účelům. Ruské orgány nutí ukrajinské zajatce pod hrozbou násilí a mučení k prohlášením, ve kterých kritizují své velitele a odmítají návrat do vlasti. Lidskoprávní organizace upozorňují, že toto jednání hrubě porušuje Ženevské konvence zakazující vystavování zajatců veřejné zvědavosti a ponižování. Zprávy OSN uvádějí, že až 96 procent dotazovaných ukrajinských zajatců prošlo v ruských zařízeních mučením nebo špatným zacházením.
Ukrajinská nevládní organizace Media iniciativa za lidská práva zdokumentovala 240 detenciích zařízení na okupovaných územích i v samotném Rusku. Podle zástupců organizace byly od počátku plnohodnotné invaze zveřejněny tisíce podobných videí. Pro mnohé rodiny představují tyto záznamy často jediný důkaz, že jejich pohřešovaní příbuzní v zajetí stále žijí. Ruské úřady navíc tyto vynucené výpovědi v některých případech zneužívají jako důkazy při trestním stíhání samotných ukrajinských vojáků.
Osobní zkušenost s nuceným natáčením má také bývalý novinář a dobrovolník Yevhen Šybalov, který padl do zajetí v květnu 2022. V luhanské věznici strávil měsíce v nelidských podmínkách, během kterých ztratil desítky kilogramů váhy a čelil opakovanému mučení. Štáb ruské státní televize Russia Today jej následně pod nepřímou hrozbou dalšího násilí přinutil k dvouhodinovému rozhovoru. Šybalov popsal, že redaktoři využívali sofistikované manipulační techniky, aby jeho odpovědi působily jako proruské postoje.
Šybalov byl nakonec propuštěn v rámci výměny zajatců a vrátil se ke své manželce Vasylyně Dumanové. Zdejší propagandistickou mašinérii označil za celý průmyslový obor, který využívá výslechy zajatců jako základní surovinu. Ruský režim podle něj přistupuje k médiím, jazyku i kultuře jako ke zbraním a investuje obrovské prostředky do jejich využití. Bývalí zajatci se shodují, že vojáci na natáčení přistupují především proto, aby dali svým blízkým vědět, že stále žijí.
Příběh Vladimira Srebrodolského ukazuje, jak hluboké stopy zanechává ruská propaganda v ukrajinských komunitách. Ačkoliv na jeho hrobě na vzdáleném městském hřbitově dnes vlaje ukrajinská vlajka a lidé k němu nosí svíčky, rozkol v jeho rodné vesnici přetrval. Odborníci i samotní bývalí zajatci zdůrazňují, že výpovědi učiněné pod nátlakem v zajetí nelze považovat za dobrovolné politické názory. V ruských věznicích jsou zajatci zbaveni jakýchkoliv práv a jejich jedinou prioritou zůstává samotné přežití.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.