Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Když Netanjahu přicházel k řečnickému pultu, v sále vypukla směsice potlesku i nesouhlasného křiku. Značná část přítomných delegátů následně na protest opustila jednací prostory, v důsledku čehož většina sedadel zůstala prázdná. Předseda Valného shromáždění Khalilur Rahman musel přítomné opakovaně vyzývat k zachování klidu. Izraelský premiér odešlé diplomaty přímo z pultu označil za morální zbabělce a vyzval ostatní nesouhlasící, aby sál rovněž opustili.
Hromadný odchod byl reakcí na výzvu palestinské mise při Organizaci spojených národů. Palestinští zástupci apelovali na ostatní členské státy, aby společenství vyslalo jasný signál a odmítlo se podílet na izraelských válečných zločinech. Cílem tohoto gesta bylo vyjádřit nesouhlas s pokračující vojenskou operací i nelegální okupací palestinských území. Izraelská strana veškerá obvinění z páchání genocidy i protiprávní okupace dlouhodobě striktně odmítá.
Netanjahu ve své řeči prohlásil, že rozhodnutí zaútočit na Írán patřilo k nejjednodušším krokům jeho kariéry. Tvrdil také, že mnozí světoví lídři Izraeli v soukromí děkují za eliminaci íránského jaderného programu. Způsob jeho vystoupení a zvolená rétorika podle pozorovatelů připomínaly předvolební projev. Reagoval tím na předchozí projevy světových představitelů, kteří Izrael na půdě OSN kritizovali za vedení války.
Během svého proslovu použil izraelský ministerský předseda také vizuální pomůcku, když před publikem ukazoval pager. Připomněl tím operaci ze září roku 2024, při níž byly dálkově odpáleny tisíce komunikačních zařízení členů hnutí Hizballáh v Libanonu. Tento koordinovaný útok si tehdy vyžádal tisíce zraněných a více než desítku mrtvých. Premiér tímto krokem demonstroval schopnosti izraelských zpravodajských a vojenských složek.
Šéf izraelské vlády připomněl rovněž rozsah útoků ze 7. října 2023, při nichž ozbrojenci Hamásu zabili přibližně 1200 lidí. Pro lepší představu americkému publiku uvedl, že v přepočtu na počet obyvatel by to odpovídalo zabití 40 tisíc nevinných Američanů během jediného dne. Ve svém vystoupení vyslovil poděkování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho rozhodný postup proti Íránu. Zdůraznil, že Izrael bude ve svém boji pokračovat až do konečného vítězství, protože nemá jinou možnost.
Návštěvu izraelského premiéra v New Yorku doprovázela zvýšená politická tenze na místní úrovni. Newyorský starosta Zohran Mamdani veřejně označil Netanjahua za válečného zločince a požadoval jeho zatčení. Mamdani sice uznal, že samotné město nemá pravomoc k vykonání zatykače Mezinárodního trestního soudu, vyzval k tomu však federální orgány. Izraelská delegace tato vyjádření odmítla a premiér pokračoval v plánovaném programu.
V závěru svého vystoupení se Netanjahu vyjádřil k incidentům násilí izraelských osadníků na Západním břehu Jordánu. Tyto události označil za činy nepočetné skupiny mladistvých delikventů a odmítl nařčení ze svévolného tolerování násilností. Znovu také zopakoval svůj dlouhodobý postoj, podle kterého za jeho vlády vznik samostatného palestinského státu nenastane. Palestinskou samosprávu zároveň označil za partnera, který není schopen zajistit trvalý mír.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.