Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Ačkoliv tento postup vyvolává otázky, zda Turecko nemění svou geopolitickou orientaci ze Západu na Východ, ve skutečnosti jde podle expertů webu The Conversation o manévrování v prostředí překrývajících se mezinárodních bloků. Jednotný globální řád vedený západními institucemi se po skončení studené války postupně proměnil v systém soupeřících koalic a regionálních partnerství. Turecko se snaží potvrdit svou autonomii tím, že překračuje hranice jednotlivých uskupení, aniž by se plně podřídilo autoritě kterékoliv z nich. Země si i přes udržování pevných vazeb na NATO a evropskou ekonomiku buduje stále hlubší vztahy s Ruskem a Čínou.
Turecká zahraniční politika usiluje o rozšíření svobody jednání a zabránění tomu, aby mezinárodní roli země definovala pouze jediná aliance. Prezident Erdoğan prezentuje Turecko nikoliv jako periferii zachycenou mezi rivalskými světy, ale jako mocnost schopnou utvářet globální systém. Tento přístup přenáší jeho domácí populistickou strategii na mezinárodní scénu. Stejně jako jsou turečtí občané doma prezentováni jako utlačovaní etablovanými elitami, je Turecko na globální úrovni stylizováno do role národa, kterému západní hierarchie odpírá jeho zasloužený status.
Šanghajská organizace pro spolupráci nepředstavuje pro Turecko přímou náhradu za NATO, ale další arénu pro rozvíjení hospodářských a strategických vztahů bez závislosti na Západu. Turecko v praxi uplatňuje takzvaný výběr institucí a diplomatických procesů podle aktuálních potřeb. V Libyi například vojensky podpořilo mezinárodně uznanou vládu a kritizovalo spojence z NATO, zatímco s Ruskem uplatňovalo koncepci konkurenční koexistence. V africkém Sahelu pak Ankara posílila obchod i vojenskou spolupráci využitím rostoucího odporu vůči francouzskému vlivu.
Dalším příkladem tohoto pragmatického přístupu je syrský konflikt, kde Turecko postupovalo s Ruskem a Íránem v rámci astanského procesu mimo západní ženevský rámec. V případě války na Ukrajině Ankara odsoudila ruskou invazi, dodala Kyjevu zbraně a uzavřela turecké průlivy pro ruské válečné lodě. Zároveň se však nepřipojila k západním sankcím a udržela s Kremlem úzké ekonomické i diplomatické kontakty. Tato pozice Turecku umožnila zprostředkovat černomořskou obilnou dohodu a získat roli diplomata, kterou pevně vyhraněné státy nemohly nabídnout.
Manévrovací prostor Turecka má však své jasně dané limity. Domácí ekonomika zůstává silně závislá na evropských trzích a západním financování, zatímco bezpečnost země je nadále svázána s NATO. Rusko, Čína a Írán vystupují v některých oblastech jako partneři, ale v jiných zůstávají přímými konkurenty. Neustálé střídání spojeneckých paktů sice rozšiřuje autonomii Ankary, zároveň však vyvolává napětí, nedůvěru a riziko strategického přetížení.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.