Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Ačkoliv tento postup vyvolává otázky, zda Turecko nemění svou geopolitickou orientaci ze Západu na Východ, ve skutečnosti jde podle expertů webu The Conversation o manévrování v prostředí překrývajících se mezinárodních bloků. Jednotný globální řád vedený západními institucemi se po skončení studené války postupně proměnil v systém soupeřících koalic a regionálních partnerství. Turecko se snaží potvrdit svou autonomii tím, že překračuje hranice jednotlivých uskupení, aniž by se plně podřídilo autoritě kterékoliv z nich. Země si i přes udržování pevných vazeb na NATO a evropskou ekonomiku buduje stále hlubší vztahy s Ruskem a Čínou.
Turecká zahraniční politika usiluje o rozšíření svobody jednání a zabránění tomu, aby mezinárodní roli země definovala pouze jediná aliance. Prezident Erdoğan prezentuje Turecko nikoliv jako periferii zachycenou mezi rivalskými světy, ale jako mocnost schopnou utvářet globální systém. Tento přístup přenáší jeho domácí populistickou strategii na mezinárodní scénu. Stejně jako jsou turečtí občané doma prezentováni jako utlačovaní etablovanými elitami, je Turecko na globální úrovni stylizováno do role národa, kterému západní hierarchie odpírá jeho zasloužený status.
Šanghajská organizace pro spolupráci nepředstavuje pro Turecko přímou náhradu za NATO, ale další arénu pro rozvíjení hospodářských a strategických vztahů bez závislosti na Západu. Turecko v praxi uplatňuje takzvaný výběr institucí a diplomatických procesů podle aktuálních potřeb. V Libyi například vojensky podpořilo mezinárodně uznanou vládu a kritizovalo spojence z NATO, zatímco s Ruskem uplatňovalo koncepci konkurenční koexistence. V africkém Sahelu pak Ankara posílila obchod i vojenskou spolupráci využitím rostoucího odporu vůči francouzskému vlivu.
Dalším příkladem tohoto pragmatického přístupu je syrský konflikt, kde Turecko postupovalo s Ruskem a Íránem v rámci astanského procesu mimo západní ženevský rámec. V případě války na Ukrajině Ankara odsoudila ruskou invazi, dodala Kyjevu zbraně a uzavřela turecké průlivy pro ruské válečné lodě. Zároveň se však nepřipojila k západním sankcím a udržela s Kremlem úzké ekonomické i diplomatické kontakty. Tato pozice Turecku umožnila zprostředkovat černomořskou obilnou dohodu a získat roli diplomata, kterou pevně vyhraněné státy nemohly nabídnout.
Manévrovací prostor Turecka má však své jasně dané limity. Domácí ekonomika zůstává silně závislá na evropských trzích a západním financování, zatímco bezpečnost země je nadále svázána s NATO. Rusko, Čína a Írán vystupují v některých oblastech jako partneři, ale v jiných zůstávají přímými konkurenty. Neustálé střídání spojeneckých paktů sice rozšiřuje autonomii Ankary, zároveň však vyvolává napětí, nedůvěru a riziko strategického přetížení.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.