Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Tento trend naznačuje, že k trvalému překročení ambicióznějšího limitu Pařížské dohody dojde pravděpodobně ještě před koncem tohoto desetiletí. Ačkoliv byl rok 2024 s hodnotou 1,6 stupně teplejší, pro klimatické cíle jsou rozhodující dlouhodobé průměry. Aktuální data ukazují, že i bez silného vlivu oteplovacího jevu El Niño, který odezněl v polovině loňského roku, zůstávají teploty extrémně vysoko. To potvrzuje, že hlavním motorem změn je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv.
Důsledky oteplování jsou stále patrnější i na evropském kontinentu, pro který byl rok 2025 rovněž třetím nejteplejším v historii. Kombinace horka a silného větru vedla k rekordním lesním požárům, které vyprodukovaly nejvyšší množství emisí za posledních 23 let sledování. Extrémní tepelný stres, kdy pocitová teplota přesahuje 32 stupňů, pocítila polovina světové populace. V některých částech Austrálie či severní Afriky pak lidé čelili nebezpečným podmínkám s teplotami nad 46 stupňů Celsia.
Alarmující situace panuje také v polárních oblastech. Antarktida zažila svůj vůbec nejteplejší rok a Arktida druhý nejteplejší. V únoru 2025 klesla rozloha mořského ledu na historické minimum od počátku satelitního sledování v 70. letech. Úbytek ledových příkrovů dále urychluje globální oteplování, protože tmavší hladina oceánu pohlcuje více slunečního záření namísto toho, aby ho odrážela zpět do vesmíru.
Vědci nyní upozorňují, že lidstvo vstupuje do fáze, kdy bude muset začít řešit takzvaný „overshoot“ – tedy období, kdy teploty dočasně překročí stanovené limity. Teoreticky by bylo možné se pod hranici 1,5 stupně vrátit pomocí technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Tyto metody však zatím nejsou dostupné v potřebném měřítku. Prioritou proto zůstává drastické snížení emisí, které jako jediné může zmírnit riziko nevratných změn v globálním klimatickém systému.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
