Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Letadlo s vedoucím představitelem světového zdravotnictví přistálo v konžském hlavním městě Kinshase, odkud se šéf organizace plánuje přesunout přímo do severovýchodní provincie Ituri, která je hlavním ohniskem současné epidemie. Šéf zdravotnické organizace zároveň zdůraznil, že nepodporuje zavádění plošných zákazů cestování, protože taková opatření v boji proti šíření nákazy příliš nepomáhají. Vyjádřil pevné přesvědčení, že společným úsilím se podaří epidemii překonat, a přislíbil zemi veškerou dostupnou podporu.
Podle posledních oficiálních statistik bylo v zemi zaznamenáno 10 potvrzených a 223 podezřelých úmrtí na ebolu, přičemž celkový počet potvrzených i domnělých případů nákazy již přesáhl hranici jednoho tisíce. Světová zdravotnická organizace nicméně varuje, ze skutečný rozsah epidemie může být mnohem větší, jelikož se virus mohl v populaci šířit nepozorovaně po delší dobu. Pro rozsáhlý středoafrický stát s více než sto miliony obyvatel se jedná již o sedmnáctou zaznamenanou epidemii této vysoce infekční nemoci.
Snahy o potlačení nákazy zásadním způsobem komplikuje skutečnost, že se její centrum nachází v oblasti bohaté na minerály, která je již více než tři desetiletí sužována násilím ze strany různých ozbrojených skupin. Situace se v poslední době ještě zhoršila v důsledku bojových operací povstaleckého hnutí M23, které od roku 2021 obsadilo značnou část území. Šéf zdravotnické organizace proto adresoval bojujícím stranám přímou výzvu s tím, že žádný konflikt ani politická křivda nestojí za to, aby nevinní lidé umírali na nemoc, které lze účinně předcházet.
Současnou epidemii má na svědomí takzvaný bundibugyoský kmen eboly, pro který v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani specifická léčba. Šéf zdravotnické agentury Africké unie Jean Kaseya však oznámil, že Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí intenzivně pracuje na nápravě a zajištění potřebných preparátů. Podle jeho vyjádření udělají afričtí lídři a odborníci maximum pro to, aby byla účinná očkovací látka i léky proti tomuto kmeni k dispozici do konce letošního roku.
Mezinárodní humanitární pomoc mezitím do postižených oblastí nadále proudí, přičemž Světová zdravotnická organizace již dopravila několik tun materiálu na letiště v Bunie, jež je hlavním městem zasažené provincie Ituri. Dětský fond OSN UNICEF pak do země vypravil další rozsáhlou zásilku pomoci o váze sto tun. Odborné poradní skupiny Světové zdravotnické organizace navíc doporučily zahájení klinických testů nových vakcín a léčebných postupů, na jejichž vyhodnocení bude organizace úzce spolupracovat s konžskými i ugandskými úřady.
Na výskyt nákazy již reagují také okolní státy a mezinárodní společenství. Sousední Uganda, která dosud zaznamenala jedno potvrzené úmrtí a šest dalších případů onemocnění, oznámila s okamžitou platností úplné uzavření svých hranic s Demokratickou republikou Kongo. Spojené státy americké rovněž deklarovaly, že neumožní vstup na své území žádné osobě, u které by byla tato nebezpečná infekce prokázána.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v této souvislosti plánuje zřídit specializované zdravotnické zařízení pro nakažené americké občany přímo v Keni, místo aby je transportovala k léčbě do vlasti, jako tomu bylo při minulých epidemiích. Tento záměr však vyvolal odpor u keňských lidskoprávních aktivistů, kteří podali soudní žalobu s cílem omezit provoz takového centra. Místní zdravotní odborníci navíc varují, že by specializovaná klinika mohla znamenat neúměrnou zátěž pro již tak přetížený keňský zdravotní systém.
Ebola představuje pro africký kontinent dlouhodobou hrozbu, přičemž za uplynulých padesát let připravila o život více než patnáct tisíc lidí. Vůbec nejhorší epidemie v historii Demokratické republiky Kongo se odehrála mezi lety 2018 a 2020. Tehdy nákaze podlehlo téměř dva tisíce tři sta pacientů z celkového počtu tří a půl tisíce nakažených osob.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.