Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Letadlo s vedoucím představitelem světového zdravotnictví přistálo v konžském hlavním městě Kinshase, odkud se šéf organizace plánuje přesunout přímo do severovýchodní provincie Ituri, která je hlavním ohniskem současné epidemie. Šéf zdravotnické organizace zároveň zdůraznil, že nepodporuje zavádění plošných zákazů cestování, protože taková opatření v boji proti šíření nákazy příliš nepomáhají. Vyjádřil pevné přesvědčení, že společným úsilím se podaří epidemii překonat, a přislíbil zemi veškerou dostupnou podporu.
Podle posledních oficiálních statistik bylo v zemi zaznamenáno 10 potvrzených a 223 podezřelých úmrtí na ebolu, přičemž celkový počet potvrzených i domnělých případů nákazy již přesáhl hranici jednoho tisíce. Světová zdravotnická organizace nicméně varuje, ze skutečný rozsah epidemie může být mnohem větší, jelikož se virus mohl v populaci šířit nepozorovaně po delší dobu. Pro rozsáhlý středoafrický stát s více než sto miliony obyvatel se jedná již o sedmnáctou zaznamenanou epidemii této vysoce infekční nemoci.
Snahy o potlačení nákazy zásadním způsobem komplikuje skutečnost, že se její centrum nachází v oblasti bohaté na minerály, která je již více než tři desetiletí sužována násilím ze strany různých ozbrojených skupin. Situace se v poslední době ještě zhoršila v důsledku bojových operací povstaleckého hnutí M23, které od roku 2021 obsadilo značnou část území. Šéf zdravotnické organizace proto adresoval bojujícím stranám přímou výzvu s tím, že žádný konflikt ani politická křivda nestojí za to, aby nevinní lidé umírali na nemoc, které lze účinně předcházet.
Současnou epidemii má na svědomí takzvaný bundibugyoský kmen eboly, pro který v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani specifická léčba. Šéf zdravotnické agentury Africké unie Jean Kaseya však oznámil, že Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí intenzivně pracuje na nápravě a zajištění potřebných preparátů. Podle jeho vyjádření udělají afričtí lídři a odborníci maximum pro to, aby byla účinná očkovací látka i léky proti tomuto kmeni k dispozici do konce letošního roku.
Mezinárodní humanitární pomoc mezitím do postižených oblastí nadále proudí, přičemž Světová zdravotnická organizace již dopravila několik tun materiálu na letiště v Bunie, jež je hlavním městem zasažené provincie Ituri. Dětský fond OSN UNICEF pak do země vypravil další rozsáhlou zásilku pomoci o váze sto tun. Odborné poradní skupiny Světové zdravotnické organizace navíc doporučily zahájení klinických testů nových vakcín a léčebných postupů, na jejichž vyhodnocení bude organizace úzce spolupracovat s konžskými i ugandskými úřady.
Na výskyt nákazy již reagují také okolní státy a mezinárodní společenství. Sousední Uganda, která dosud zaznamenala jedno potvrzené úmrtí a šest dalších případů onemocnění, oznámila s okamžitou platností úplné uzavření svých hranic s Demokratickou republikou Kongo. Spojené státy americké rovněž deklarovaly, že neumožní vstup na své území žádné osobě, u které by byla tato nebezpečná infekce prokázána.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v této souvislosti plánuje zřídit specializované zdravotnické zařízení pro nakažené americké občany přímo v Keni, místo aby je transportovala k léčbě do vlasti, jako tomu bylo při minulých epidemiích. Tento záměr však vyvolal odpor u keňských lidskoprávních aktivistů, kteří podali soudní žalobu s cílem omezit provoz takového centra. Místní zdravotní odborníci navíc varují, že by specializovaná klinika mohla znamenat neúměrnou zátěž pro již tak přetížený keňský zdravotní systém.
Ebola představuje pro africký kontinent dlouhodobou hrozbu, přičemž za uplynulých padesát let připravila o život více než patnáct tisíc lidí. Vůbec nejhorší epidemie v historii Demokratické republiky Kongo se odehrála mezi lety 2018 a 2020. Tehdy nákaze podlehlo téměř dva tisíce tři sta pacientů z celkového počtu tří a půl tisíce nakažených osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.