Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Letadlo s vedoucím představitelem světového zdravotnictví přistálo v konžském hlavním městě Kinshase, odkud se šéf organizace plánuje přesunout přímo do severovýchodní provincie Ituri, která je hlavním ohniskem současné epidemie. Šéf zdravotnické organizace zároveň zdůraznil, že nepodporuje zavádění plošných zákazů cestování, protože taková opatření v boji proti šíření nákazy příliš nepomáhají. Vyjádřil pevné přesvědčení, že společným úsilím se podaří epidemii překonat, a přislíbil zemi veškerou dostupnou podporu.
Podle posledních oficiálních statistik bylo v zemi zaznamenáno 10 potvrzených a 223 podezřelých úmrtí na ebolu, přičemž celkový počet potvrzených i domnělých případů nákazy již přesáhl hranici jednoho tisíce. Světová zdravotnická organizace nicméně varuje, ze skutečný rozsah epidemie může být mnohem větší, jelikož se virus mohl v populaci šířit nepozorovaně po delší dobu. Pro rozsáhlý středoafrický stát s více než sto miliony obyvatel se jedná již o sedmnáctou zaznamenanou epidemii této vysoce infekční nemoci.
Snahy o potlačení nákazy zásadním způsobem komplikuje skutečnost, že se její centrum nachází v oblasti bohaté na minerály, která je již více než tři desetiletí sužována násilím ze strany různých ozbrojených skupin. Situace se v poslední době ještě zhoršila v důsledku bojových operací povstaleckého hnutí M23, které od roku 2021 obsadilo značnou část území. Šéf zdravotnické organizace proto adresoval bojujícím stranám přímou výzvu s tím, že žádný konflikt ani politická křivda nestojí za to, aby nevinní lidé umírali na nemoc, které lze účinně předcházet.
Současnou epidemii má na svědomí takzvaný bundibugyoský kmen eboly, pro který v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani specifická léčba. Šéf zdravotnické agentury Africké unie Jean Kaseya však oznámil, že Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí intenzivně pracuje na nápravě a zajištění potřebných preparátů. Podle jeho vyjádření udělají afričtí lídři a odborníci maximum pro to, aby byla účinná očkovací látka i léky proti tomuto kmeni k dispozici do konce letošního roku.
Mezinárodní humanitární pomoc mezitím do postižených oblastí nadále proudí, přičemž Světová zdravotnická organizace již dopravila několik tun materiálu na letiště v Bunie, jež je hlavním městem zasažené provincie Ituri. Dětský fond OSN UNICEF pak do země vypravil další rozsáhlou zásilku pomoci o váze sto tun. Odborné poradní skupiny Světové zdravotnické organizace navíc doporučily zahájení klinických testů nových vakcín a léčebných postupů, na jejichž vyhodnocení bude organizace úzce spolupracovat s konžskými i ugandskými úřady.
Na výskyt nákazy již reagují také okolní státy a mezinárodní společenství. Sousední Uganda, která dosud zaznamenala jedno potvrzené úmrtí a šest dalších případů onemocnění, oznámila s okamžitou platností úplné uzavření svých hranic s Demokratickou republikou Kongo. Spojené státy americké rovněž deklarovaly, že neumožní vstup na své území žádné osobě, u které by byla tato nebezpečná infekce prokázána.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v této souvislosti plánuje zřídit specializované zdravotnické zařízení pro nakažené americké občany přímo v Keni, místo aby je transportovala k léčbě do vlasti, jako tomu bylo při minulých epidemiích. Tento záměr však vyvolal odpor u keňských lidskoprávních aktivistů, kteří podali soudní žalobu s cílem omezit provoz takového centra. Místní zdravotní odborníci navíc varují, že by specializovaná klinika mohla znamenat neúměrnou zátěž pro již tak přetížený keňský zdravotní systém.
Ebola představuje pro africký kontinent dlouhodobou hrozbu, přičemž za uplynulých padesát let připravila o život více než patnáct tisíc lidí. Vůbec nejhorší epidemie v historii Demokratické republiky Kongo se odehrála mezi lety 2018 a 2020. Tehdy nákaze podlehlo téměř dva tisíce tři sta pacientů z celkového počtu tří a půl tisíce nakažených osob.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.