Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Informace o dosažení základního rámce dohody přišly od amerických představitelů, kteří potvrdili, že ujednání nyní čeká na schválení ze strany prezidenta Donalda Trumpa a íránského vedení. Naopak íránská polooficiální tisková agentura Tasnim následně uvedla, že žádná dohoda dosud nebyla potvrzena ani finalizována. Podle dostupných zpráv dostal americký prezident návrh k prostudování, ale okamžitě ho nepodepsal, protože si vyžádal několik dní na jeho zvážení.
Připravovaná dohoda se zaměřuje především na strategicky významný Hormuzský průliv, kterým běžně prochází pětina světového zkapalněného přízemního plynu a ropy a jehož uzavření silně zasáhlo globální obchod s palivy. Pokud bude dohoda podepsána, měl by Írán získat 30 dní na odstranění min z této úzké námořní cesty a plavba by zde měla zůstat zcela bez omezení. Výměnou za to Spojené státy plánují ukončit svou námořní blokádu íránských přístavů a poskytnout výjimky ze sankcí, což by Teheránu umožnilo obnovit prodej ropy.
Jednání se v posledních hodinách zadrhla zejména na technických detailech a na otázce obohacování uranu. Spojené státy dlouhodobě požadují, aby Írán přestal produkovat vysoce obohacený uran a zlikvidoval své současné zásoby, které by teoreticky mohly posloužit k výrobě jaderných zbraní. Viceprezident Vance přesto vyjádřil optimismus a novinářům ve Washingtonu sdělil, že americká strana věří v konstruktivní přístup Íránu a v to, že tamní představitelé vyjednávají v dobré víře.
Íránská státní média předtím zveřejnila body z údajného neoficiálního čtrnáctibodového memoranda o porozumění, které obsahovalo stažení amerických sil z blízkosti Íránu a předání kontroly nad Hormuzským průlivem do rukou Íránu a Ománu. Bílý domus tento zveřejněný koncept okamžitě označil za naprostý podvrh. Od zavedení prvního příměří 8. dubna sice Donald Trump opakovaně prohlašoval, že jsou obě země blízko k dohodě, dosud se však nepodařilo dosáhnout žádných hmatatelných výsledků.
Americký prezident čelí kvůli délce konfliktu rostoucímu tlaku z několika stran, včetně spojenců z Perského zálivu, opozičních Demokratů i některých vlastních republikánských kolegů v Kongresu. Současné protichůdné zprávy ukazují, jak nestálá celá situace kolem vyjednávání zůstává, protože obě země se navzájem rozcházejí ve svých tvrzeních. Američtí představitelé navíc varovali, že v případě neúspěchu je stále reálnou možností návrat k přímým bojovým operacím.
Prodloužení příměří by oběma vyjednávacím týmům poskytlo potřebný čas na projednání složitých otázek spojených s íránským jaderným programem a zásobami uranu. Donald Trump dříve naznačil, že by Spojené státy mohly tyto zásoby převzít, případně je ve spolupráci s Íránem naředit přímo na místě nebo na území třetího státu. Ministr financí Scott Bessent odmítl potvrdit, zda již bylo dohody dosaženo, a zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude záviset výhradně na prezidentovi, přičemž případná poválečná rekonstrukce Íránu je tématem až pro pozdější debaty.
Mezitím se situace na místě dál komplikuje, protože se obě armády v uplynulých dnech vzájemně obvinily z porušování křehkého klidu zbraní. Íránské islámské revoluční gardy prohlásily, že po nočních amerických útocích na jižní Írán provedly odvetný úder na americkou základnu v regionu. Íránská státní média rovněž informovala o sestřelení amerického letounu, pravděpodobně dronu, což však ústřední velitelství americké armády rezolutně odmítlo s tím, že všechny americké vzdušné prostředky jsou v pořádku a žádný stroj nebyl zasažen.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.