Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Informace o dosažení základního rámce dohody přišly od amerických představitelů, kteří potvrdili, že ujednání nyní čeká na schválení ze strany prezidenta Donalda Trumpa a íránského vedení. Naopak íránská polooficiální tisková agentura Tasnim následně uvedla, že žádná dohoda dosud nebyla potvrzena ani finalizována. Podle dostupných zpráv dostal americký prezident návrh k prostudování, ale okamžitě ho nepodepsal, protože si vyžádal několik dní na jeho zvážení.
Připravovaná dohoda se zaměřuje především na strategicky významný Hormuzský průliv, kterým běžně prochází pětina světového zkapalněného přízemního plynu a ropy a jehož uzavření silně zasáhlo globální obchod s palivy. Pokud bude dohoda podepsána, měl by Írán získat 30 dní na odstranění min z této úzké námořní cesty a plavba by zde měla zůstat zcela bez omezení. Výměnou za to Spojené státy plánují ukončit svou námořní blokádu íránských přístavů a poskytnout výjimky ze sankcí, což by Teheránu umožnilo obnovit prodej ropy.
Jednání se v posledních hodinách zadrhla zejména na technických detailech a na otázce obohacování uranu. Spojené státy dlouhodobě požadují, aby Írán přestal produkovat vysoce obohacený uran a zlikvidoval své současné zásoby, které by teoreticky mohly posloužit k výrobě jaderných zbraní. Viceprezident Vance přesto vyjádřil optimismus a novinářům ve Washingtonu sdělil, že americká strana věří v konstruktivní přístup Íránu a v to, že tamní představitelé vyjednávají v dobré víře.
Íránská státní média předtím zveřejnila body z údajného neoficiálního čtrnáctibodového memoranda o porozumění, které obsahovalo stažení amerických sil z blízkosti Íránu a předání kontroly nad Hormuzským průlivem do rukou Íránu a Ománu. Bílý domus tento zveřejněný koncept okamžitě označil za naprostý podvrh. Od zavedení prvního příměří 8. dubna sice Donald Trump opakovaně prohlašoval, že jsou obě země blízko k dohodě, dosud se však nepodařilo dosáhnout žádných hmatatelných výsledků.
Americký prezident čelí kvůli délce konfliktu rostoucímu tlaku z několika stran, včetně spojenců z Perského zálivu, opozičních Demokratů i některých vlastních republikánských kolegů v Kongresu. Současné protichůdné zprávy ukazují, jak nestálá celá situace kolem vyjednávání zůstává, protože obě země se navzájem rozcházejí ve svých tvrzeních. Američtí představitelé navíc varovali, že v případě neúspěchu je stále reálnou možností návrat k přímým bojovým operacím.
Prodloužení příměří by oběma vyjednávacím týmům poskytlo potřebný čas na projednání složitých otázek spojených s íránským jaderným programem a zásobami uranu. Donald Trump dříve naznačil, že by Spojené státy mohly tyto zásoby převzít, případně je ve spolupráci s Íránem naředit přímo na místě nebo na území třetího státu. Ministr financí Scott Bessent odmítl potvrdit, zda již bylo dohody dosaženo, a zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude záviset výhradně na prezidentovi, přičemž případná poválečná rekonstrukce Íránu je tématem až pro pozdější debaty.
Mezitím se situace na místě dál komplikuje, protože se obě armády v uplynulých dnech vzájemně obvinily z porušování křehkého klidu zbraní. Íránské islámské revoluční gardy prohlásily, že po nočních amerických útocích na jižní Írán provedly odvetný úder na americkou základnu v regionu. Íránská státní média rovněž informovala o sestřelení amerického letounu, pravděpodobně dronu, což však ústřední velitelství americké armády rezolutně odmítlo s tím, že všechny americké vzdušné prostředky jsou v pořádku a žádný stroj nebyl zasažen.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.