Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Informace o dosažení základního rámce dohody přišly od amerických představitelů, kteří potvrdili, že ujednání nyní čeká na schválení ze strany prezidenta Donalda Trumpa a íránského vedení. Naopak íránská polooficiální tisková agentura Tasnim následně uvedla, že žádná dohoda dosud nebyla potvrzena ani finalizována. Podle dostupných zpráv dostal americký prezident návrh k prostudování, ale okamžitě ho nepodepsal, protože si vyžádal několik dní na jeho zvážení.
Připravovaná dohoda se zaměřuje především na strategicky významný Hormuzský průliv, kterým běžně prochází pětina světového zkapalněného přízemního plynu a ropy a jehož uzavření silně zasáhlo globální obchod s palivy. Pokud bude dohoda podepsána, měl by Írán získat 30 dní na odstranění min z této úzké námořní cesty a plavba by zde měla zůstat zcela bez omezení. Výměnou za to Spojené státy plánují ukončit svou námořní blokádu íránských přístavů a poskytnout výjimky ze sankcí, což by Teheránu umožnilo obnovit prodej ropy.
Jednání se v posledních hodinách zadrhla zejména na technických detailech a na otázce obohacování uranu. Spojené státy dlouhodobě požadují, aby Írán přestal produkovat vysoce obohacený uran a zlikvidoval své současné zásoby, které by teoreticky mohly posloužit k výrobě jaderných zbraní. Viceprezident Vance přesto vyjádřil optimismus a novinářům ve Washingtonu sdělil, že americká strana věří v konstruktivní přístup Íránu a v to, že tamní představitelé vyjednávají v dobré víře.
Íránská státní média předtím zveřejnila body z údajného neoficiálního čtrnáctibodového memoranda o porozumění, které obsahovalo stažení amerických sil z blízkosti Íránu a předání kontroly nad Hormuzským průlivem do rukou Íránu a Ománu. Bílý domus tento zveřejněný koncept okamžitě označil za naprostý podvrh. Od zavedení prvního příměří 8. dubna sice Donald Trump opakovaně prohlašoval, že jsou obě země blízko k dohodě, dosud se však nepodařilo dosáhnout žádných hmatatelných výsledků.
Americký prezident čelí kvůli délce konfliktu rostoucímu tlaku z několika stran, včetně spojenců z Perského zálivu, opozičních Demokratů i některých vlastních republikánských kolegů v Kongresu. Současné protichůdné zprávy ukazují, jak nestálá celá situace kolem vyjednávání zůstává, protože obě země se navzájem rozcházejí ve svých tvrzeních. Američtí představitelé navíc varovali, že v případě neúspěchu je stále reálnou možností návrat k přímým bojovým operacím.
Prodloužení příměří by oběma vyjednávacím týmům poskytlo potřebný čas na projednání složitých otázek spojených s íránským jaderným programem a zásobami uranu. Donald Trump dříve naznačil, že by Spojené státy mohly tyto zásoby převzít, případně je ve spolupráci s Íránem naředit přímo na místě nebo na území třetího státu. Ministr financí Scott Bessent odmítl potvrdit, zda již bylo dohody dosaženo, a zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude záviset výhradně na prezidentovi, přičemž případná poválečná rekonstrukce Íránu je tématem až pro pozdější debaty.
Mezitím se situace na místě dál komplikuje, protože se obě armády v uplynulých dnech vzájemně obvinily z porušování křehkého klidu zbraní. Íránské islámské revoluční gardy prohlásily, že po nočních amerických útocích na jižní Írán provedly odvetný úder na americkou základnu v regionu. Íránská státní média rovněž informovala o sestřelení amerického letounu, pravděpodobně dronu, což však ústřední velitelství americké armády rezolutně odmítlo s tím, že všechny americké vzdušné prostředky jsou v pořádku a žádný stroj nebyl zasažen.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.