Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Informace o dosažení základního rámce dohody přišly od amerických představitelů, kteří potvrdili, že ujednání nyní čeká na schválení ze strany prezidenta Donalda Trumpa a íránského vedení. Naopak íránská polooficiální tisková agentura Tasnim následně uvedla, že žádná dohoda dosud nebyla potvrzena ani finalizována. Podle dostupných zpráv dostal americký prezident návrh k prostudování, ale okamžitě ho nepodepsal, protože si vyžádal několik dní na jeho zvážení.
Připravovaná dohoda se zaměřuje především na strategicky významný Hormuzský průliv, kterým běžně prochází pětina světového zkapalněného přízemního plynu a ropy a jehož uzavření silně zasáhlo globální obchod s palivy. Pokud bude dohoda podepsána, měl by Írán získat 30 dní na odstranění min z této úzké námořní cesty a plavba by zde měla zůstat zcela bez omezení. Výměnou za to Spojené státy plánují ukončit svou námořní blokádu íránských přístavů a poskytnout výjimky ze sankcí, což by Teheránu umožnilo obnovit prodej ropy.
Jednání se v posledních hodinách zadrhla zejména na technických detailech a na otázce obohacování uranu. Spojené státy dlouhodobě požadují, aby Írán přestal produkovat vysoce obohacený uran a zlikvidoval své současné zásoby, které by teoreticky mohly posloužit k výrobě jaderných zbraní. Viceprezident Vance přesto vyjádřil optimismus a novinářům ve Washingtonu sdělil, že americká strana věří v konstruktivní přístup Íránu a v to, že tamní představitelé vyjednávají v dobré víře.
Íránská státní média předtím zveřejnila body z údajného neoficiálního čtrnáctibodového memoranda o porozumění, které obsahovalo stažení amerických sil z blízkosti Íránu a předání kontroly nad Hormuzským průlivem do rukou Íránu a Ománu. Bílý domus tento zveřejněný koncept okamžitě označil za naprostý podvrh. Od zavedení prvního příměří 8. dubna sice Donald Trump opakovaně prohlašoval, že jsou obě země blízko k dohodě, dosud se však nepodařilo dosáhnout žádných hmatatelných výsledků.
Americký prezident čelí kvůli délce konfliktu rostoucímu tlaku z několika stran, včetně spojenců z Perského zálivu, opozičních Demokratů i některých vlastních republikánských kolegů v Kongresu. Současné protichůdné zprávy ukazují, jak nestálá celá situace kolem vyjednávání zůstává, protože obě země se navzájem rozcházejí ve svých tvrzeních. Američtí představitelé navíc varovali, že v případě neúspěchu je stále reálnou možností návrat k přímým bojovým operacím.
Prodloužení příměří by oběma vyjednávacím týmům poskytlo potřebný čas na projednání složitých otázek spojených s íránským jaderným programem a zásobami uranu. Donald Trump dříve naznačil, že by Spojené státy mohly tyto zásoby převzít, případně je ve spolupráci s Íránem naředit přímo na místě nebo na území třetího státu. Ministr financí Scott Bessent odmítl potvrdit, zda již bylo dohody dosaženo, a zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude záviset výhradně na prezidentovi, přičemž případná poválečná rekonstrukce Íránu je tématem až pro pozdější debaty.
Mezitím se situace na místě dál komplikuje, protože se obě armády v uplynulých dnech vzájemně obvinily z porušování křehkého klidu zbraní. Íránské islámské revoluční gardy prohlásily, že po nočních amerických útocích na jižní Írán provedly odvetný úder na americkou základnu v regionu. Íránská státní média rovněž informovala o sestřelení amerického letounu, pravděpodobně dronu, což však ústřední velitelství americké armády rezolutně odmítlo s tím, že všechny americké vzdušné prostředky jsou v pořádku a žádný stroj nebyl zasažen.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".