Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Ruský ministr financí Anton Siluanov již v únoru zaslal kabinetu dopis, ve kterém vyzval ke zmrazení přibližně 2,9 bilionu ruských rublů (kolem 40,8 miliardy dolarů) v plánovaných výdajích, které nesouvisejí s vedením války. Siluanov v dokumentu, na nějž odkázal deník Financial Times, varoval, že rozpočtový nadplán ve výši 2 bilionů rublů by se v případě negativního scénáře mohl vyšplhat až na 4 biliony rublů. Podobné překročení výdajů o další 4 biliony rublů ministr očekává také v letech 2027 a 2028.
Zhoršující se ekonomická situace ukazuje, do jakých potíží se Rusko po více než čtyřech letech vleklého konfliktu dostává. Přesto zdroje blízké Vladimiru Putinovi uvádějí, že prezident stále věří ve schopnost svých vojsk plně obsadit Doněckou a Luhanskou oblast do letošního podzimu. Moskva původně vyčlenila na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů, což představuje zhruba dvě pětiny celého letošního rozpočtu, a počítala s deficitem 3,8 bilionu rublů. Podle údajů Financial Times se však tento schodek již do dubna prohloubil na 5,9 bilionu rublů, což znamená největší deficit od začátku plnohodnotné invaze.
Ruská ekonomika se na začátku války nacházela na jedenáctém místě na světě a loni se i přes sankce a válečné náklady posunula na devátou pozici, k čemuž přispěl růst obranného průmyslu a státních zakázek. Ačkoliv zvýšené ceny ropy spojené s válkou v Íránu pomáhají držet ruské finance nad vodou, válečné hospodářství vykazuje známky vyčerpání, což se projevuje oslabením veřejných služeb a nedostatkem pracovních sil. Ruské ministerstvo hospodářství navíc snížilo odhad růstu HDP pro letošní rok z původních 1,3 procenta na pouhá 0,4 procenta.
Prezident Putin sice na začátku měsíce tvrdil, že vládní opatření na podporu ekonomiky přinášejí výsledky, a poukazoval na březnový růst HDP o 1,8 procenta, ministerstvo financí však již otevřeně připravuje revizi rozpočtu. Ministr Siluanov v rozhovoru pro deník Kommersant potvrdil, že je nutné reagovat na změny makroekonomických podmínek a soustředit prostředky na prioritní oblasti, jako je plnění sociálních závazků a zajištění obrany a bezpečnosti státu. U ostatních výdajových položek úřady podrobně analyzují jejich ekonomickou návratnost a nevylučují další škrty, protože podle Siluanova nejsou finanční rezervy nekonečné.
Ekonomické tlaky jsou umocněny skutečností, že tempo ruského vojenského postupu na Ukrajině se letos ve srovnání s loňským rokem dramaticky propadlo. Podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) dokázaly ruské síly od začátku roku do 26. května obsadit pouze 104 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ve stejném časovém období loňského roku přitom ruská armáda dokázala ovládnout 1 619 kilometrů čtverečních.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.
Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
