Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Ruský ministr financí Anton Siluanov již v únoru zaslal kabinetu dopis, ve kterém vyzval ke zmrazení přibližně 2,9 bilionu ruských rublů (kolem 40,8 miliardy dolarů) v plánovaných výdajích, které nesouvisejí s vedením války. Siluanov v dokumentu, na nějž odkázal deník Financial Times, varoval, že rozpočtový nadplán ve výši 2 bilionů rublů by se v případě negativního scénáře mohl vyšplhat až na 4 biliony rublů. Podobné překročení výdajů o další 4 biliony rublů ministr očekává také v letech 2027 a 2028.
Zhoršující se ekonomická situace ukazuje, do jakých potíží se Rusko po více než čtyřech letech vleklého konfliktu dostává. Přesto zdroje blízké Vladimiru Putinovi uvádějí, že prezident stále věří ve schopnost svých vojsk plně obsadit Doněckou a Luhanskou oblast do letošního podzimu. Moskva původně vyčlenila na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů, což představuje zhruba dvě pětiny celého letošního rozpočtu, a počítala s deficitem 3,8 bilionu rublů. Podle údajů Financial Times se však tento schodek již do dubna prohloubil na 5,9 bilionu rublů, což znamená největší deficit od začátku plnohodnotné invaze.
Ruská ekonomika se na začátku války nacházela na jedenáctém místě na světě a loni se i přes sankce a válečné náklady posunula na devátou pozici, k čemuž přispěl růst obranného průmyslu a státních zakázek. Ačkoliv zvýšené ceny ropy spojené s válkou v Íránu pomáhají držet ruské finance nad vodou, válečné hospodářství vykazuje známky vyčerpání, což se projevuje oslabením veřejných služeb a nedostatkem pracovních sil. Ruské ministerstvo hospodářství navíc snížilo odhad růstu HDP pro letošní rok z původních 1,3 procenta na pouhá 0,4 procenta.
Prezident Putin sice na začátku měsíce tvrdil, že vládní opatření na podporu ekonomiky přinášejí výsledky, a poukazoval na březnový růst HDP o 1,8 procenta, ministerstvo financí však již otevřeně připravuje revizi rozpočtu. Ministr Siluanov v rozhovoru pro deník Kommersant potvrdil, že je nutné reagovat na změny makroekonomických podmínek a soustředit prostředky na prioritní oblasti, jako je plnění sociálních závazků a zajištění obrany a bezpečnosti státu. U ostatních výdajových položek úřady podrobně analyzují jejich ekonomickou návratnost a nevylučují další škrty, protože podle Siluanova nejsou finanční rezervy nekonečné.
Ekonomické tlaky jsou umocněny skutečností, že tempo ruského vojenského postupu na Ukrajině se letos ve srovnání s loňským rokem dramaticky propadlo. Podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) dokázaly ruské síly od začátku roku do 26. května obsadit pouze 104 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ve stejném časovém období loňského roku přitom ruská armáda dokázala ovládnout 1 619 kilometrů čtverečních.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.