Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Ruský ministr financí Anton Siluanov již v únoru zaslal kabinetu dopis, ve kterém vyzval ke zmrazení přibližně 2,9 bilionu ruských rublů (kolem 40,8 miliardy dolarů) v plánovaných výdajích, které nesouvisejí s vedením války. Siluanov v dokumentu, na nějž odkázal deník Financial Times, varoval, že rozpočtový nadplán ve výši 2 bilionů rublů by se v případě negativního scénáře mohl vyšplhat až na 4 biliony rublů. Podobné překročení výdajů o další 4 biliony rublů ministr očekává také v letech 2027 a 2028.
Zhoršující se ekonomická situace ukazuje, do jakých potíží se Rusko po více než čtyřech letech vleklého konfliktu dostává. Přesto zdroje blízké Vladimiru Putinovi uvádějí, že prezident stále věří ve schopnost svých vojsk plně obsadit Doněckou a Luhanskou oblast do letošního podzimu. Moskva původně vyčlenila na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů, což představuje zhruba dvě pětiny celého letošního rozpočtu, a počítala s deficitem 3,8 bilionu rublů. Podle údajů Financial Times se však tento schodek již do dubna prohloubil na 5,9 bilionu rublů, což znamená největší deficit od začátku plnohodnotné invaze.
Ruská ekonomika se na začátku války nacházela na jedenáctém místě na světě a loni se i přes sankce a válečné náklady posunula na devátou pozici, k čemuž přispěl růst obranného průmyslu a státních zakázek. Ačkoliv zvýšené ceny ropy spojené s válkou v Íránu pomáhají držet ruské finance nad vodou, válečné hospodářství vykazuje známky vyčerpání, což se projevuje oslabením veřejných služeb a nedostatkem pracovních sil. Ruské ministerstvo hospodářství navíc snížilo odhad růstu HDP pro letošní rok z původních 1,3 procenta na pouhá 0,4 procenta.
Prezident Putin sice na začátku měsíce tvrdil, že vládní opatření na podporu ekonomiky přinášejí výsledky, a poukazoval na březnový růst HDP o 1,8 procenta, ministerstvo financí však již otevřeně připravuje revizi rozpočtu. Ministr Siluanov v rozhovoru pro deník Kommersant potvrdil, že je nutné reagovat na změny makroekonomických podmínek a soustředit prostředky na prioritní oblasti, jako je plnění sociálních závazků a zajištění obrany a bezpečnosti státu. U ostatních výdajových položek úřady podrobně analyzují jejich ekonomickou návratnost a nevylučují další škrty, protože podle Siluanova nejsou finanční rezervy nekonečné.
Ekonomické tlaky jsou umocněny skutečností, že tempo ruského vojenského postupu na Ukrajině se letos ve srovnání s loňským rokem dramaticky propadlo. Podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) dokázaly ruské síly od začátku roku do 26. května obsadit pouze 104 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ve stejném časovém období loňského roku přitom ruská armáda dokázala ovládnout 1 619 kilometrů čtverečních.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.