Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Vědecké týmy vyřadily tento nejpesimističtější model z toho důvodu, že globální úsilí v oblasti ekologie, byť je často pomalé a neúplné, přineslo hmatatelný rozdíl. Odstranění tohoto scénáře však podle odborníků není selháním modelování nebo důkazem, že globální oteplování je podvod, jak tvrdí Donald Trump a další klimatičtí skeptici. Naopak to dokazuje, že masivní rozvoj solární a větrné energie, elektromobility a bateriových úložišť dokázal růst emisí prokazatelně zpomalit. Práce přesto zdaleka nekončí, jelikož emise stále dosahují rekordních hodnot a tempo oteplování zrychluje.
Tvorba těchto scénářů vychází z aktuálního stavu, kdy se po nárůstu teploty o zhruba 1,4 stupně Celsia začíná projevovat řada klimatických dopadů. Vzhledem k tomu, že za rychlými změnami stojí lidská činnost, mají lidé zároveň možnost budoucí vývoj sami ovlivnit. Vědci proto na základě dosavadního vývoje, politických rozhodnutí a technologického pokroku vytvářejí různé trajektorie, které následně podrobně testují v mnoha klimatických modelech po celém světě. Žádný ze scénářů není označen za nejvíc pravděpodobný, všechny jsou brány jako uskutečnitelné varianty, přičemž výsledný rozdíl v teplotách do roku 2100 činí mezi nejoptimističtějším a nejpesimističtějším modelem téměř dva stupně Celsia.
Číslo 8.5 v názvu původního nejhoršího scénáře odkazovalo na radiační nucení, tedy množství dodatečného tepla zachyceného na metr čtvereční do roku 2100. Žádný z nově představených modelů už není tak temný a nová nejhorší možná varianta počítá s oteplením o přibližně 3,5 stupně Celsia do konce století, což by však stále mělo katastrofální následky. Klimatičtí skeptici zneužili konec scénáře RCP8.5 ke zpochybnění celé klimatické vědy, realita je však taková, že tento krok reflektuje úspěch dosavadních opatření.
Zatímco nejhoršímu možnému scénáři se lidstvo již dokázalo vyhnout, zároveň definitivně promeškalo příležitost pro ten nejlepší. Nová sada modelů už neobsahuje tak optimistickou variantu, jakou byla dříve cesta SSP1-1.9. Ta předpokládala okamžité a drastické škrty v emisích, díky nimž by oteplování kulminovalo na hranici 1,5 stupně Celsia. Protože však globální emise dosud neklesají, nejoptimističtější nová trajektorie počítá s vrcholem oteplení kolem 1,9 stupně Celsia s nadějí, že se následným odčerpáváním oxidu uhličitého z atmosféry podaří teplotu postupně vrátit na původní limit.
Aktuální vývoj se nachází zhruba uprostřed těchto limitů, tedy pod nejhorší, ale vysoko nad nejoptimističtější variantou. Na základě současné politiky států směřuje svět k oteplení o zhruba 2,6 stupně Celsia do roku 2100. Pravidelná aktualizace těchto modelů je nutná, protože reálná fakta se neustále mění, ať už jde o rychlejší zavádění solárních panelů, nebo objevování nových ložisek fosilních paliv pomocí frakování. Neustále se navíc zdokonalují samotné klimatické modely, což vědcům umožňuje zpřesňovat předpovědi ohledně stoupání mořské hladiny a dalších dopadů změn klimatu.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
