Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Vědecké týmy vyřadily tento nejpesimističtější model z toho důvodu, že globální úsilí v oblasti ekologie, byť je často pomalé a neúplné, přineslo hmatatelný rozdíl. Odstranění tohoto scénáře však podle odborníků není selháním modelování nebo důkazem, že globální oteplování je podvod, jak tvrdí Donald Trump a další klimatičtí skeptici. Naopak to dokazuje, že masivní rozvoj solární a větrné energie, elektromobility a bateriových úložišť dokázal růst emisí prokazatelně zpomalit. Práce přesto zdaleka nekončí, jelikož emise stále dosahují rekordních hodnot a tempo oteplování zrychluje.
Tvorba těchto scénářů vychází z aktuálního stavu, kdy se po nárůstu teploty o zhruba 1,4 stupně Celsia začíná projevovat řada klimatických dopadů. Vzhledem k tomu, že za rychlými změnami stojí lidská činnost, mají lidé zároveň možnost budoucí vývoj sami ovlivnit. Vědci proto na základě dosavadního vývoje, politických rozhodnutí a technologického pokroku vytvářejí různé trajektorie, které následně podrobně testují v mnoha klimatických modelech po celém světě. Žádný ze scénářů není označen za nejvíc pravděpodobný, všechny jsou brány jako uskutečnitelné varianty, přičemž výsledný rozdíl v teplotách do roku 2100 činí mezi nejoptimističtějším a nejpesimističtějším modelem téměř dva stupně Celsia.
Číslo 8.5 v názvu původního nejhoršího scénáře odkazovalo na radiační nucení, tedy množství dodatečného tepla zachyceného na metr čtvereční do roku 2100. Žádný z nově představených modelů už není tak temný a nová nejhorší možná varianta počítá s oteplením o přibližně 3,5 stupně Celsia do konce století, což by však stále mělo katastrofální následky. Klimatičtí skeptici zneužili konec scénáře RCP8.5 ke zpochybnění celé klimatické vědy, realita je však taková, že tento krok reflektuje úspěch dosavadních opatření.
Zatímco nejhoršímu možnému scénáři se lidstvo již dokázalo vyhnout, zároveň definitivně promeškalo příležitost pro ten nejlepší. Nová sada modelů už neobsahuje tak optimistickou variantu, jakou byla dříve cesta SSP1-1.9. Ta předpokládala okamžité a drastické škrty v emisích, díky nimž by oteplování kulminovalo na hranici 1,5 stupně Celsia. Protože však globální emise dosud neklesají, nejoptimističtější nová trajektorie počítá s vrcholem oteplení kolem 1,9 stupně Celsia s nadějí, že se následným odčerpáváním oxidu uhličitého z atmosféry podaří teplotu postupně vrátit na původní limit.
Aktuální vývoj se nachází zhruba uprostřed těchto limitů, tedy pod nejhorší, ale vysoko nad nejoptimističtější variantou. Na základě současné politiky států směřuje svět k oteplení o zhruba 2,6 stupně Celsia do roku 2100. Pravidelná aktualizace těchto modelů je nutná, protože reálná fakta se neustále mění, ať už jde o rychlejší zavádění solárních panelů, nebo objevování nových ložisek fosilních paliv pomocí frakování. Neustále se navíc zdokonalují samotné klimatické modely, což vědcům umožňuje zpřesňovat předpovědi ohledně stoupání mořské hladiny a dalších dopadů změn klimatu.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
