Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Hlavním a nejbližším cílem Pekingu přitom nemusí být hned přímá vojenská invaze, protože Čína by raději zvítězila bez jediného výstřelu. Strategie spočívá v postupném zužování strategického prostoru Tchaj-wanu, zpomalování jeho vojenské modernizace a v diplomatické izolaci, přičemž každý krok USA by podléhal schválení Číny. Tchaj-wan tak nepředstavuje pouze vojenské ohnisko, ale stává se testovacím případem, zda dokáže Čína dotlačit Ameriku k akceptování nového uspořádání sil v Asii. Prvním zásadním testem je balík zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů, který zahrnuje systémy proti dronům, rakety a velící nástroje, jejichž dodávku Trump označil za dobrý vyjednávací trumf.
Bílý dům následně oznámil pozastavení tohoto zbrojního prodeje s odůvodněním, že zbraně jsou aktuálně potřeba pro válečný konflikt v Íránu. Peking tento krok vnímá jako velké vítězství, protože pokud se tento precedens ujme, bude Čína hrozbou nestability vetovat jakékoli budoucí dodávky. Spojené státy si přitom více než čtyřicet let udržovaly opatrnou rovnováhu, kdy sice nepodporují nezávislost Tchaj-wanu, ale zároveň odmítají jednostranné změny statusu quo silou. Si Ťin-pching se nyní snaží tento postoj změnit a tlačí na Trumpa, aby veřejně prohlásil, že USA jsou proti nezávislosti ostrova, což by posílilo pozici Číny.
Tchaj-wan však není jen ostrovem nedaleko čínského pobřeží, ale představuje klíčový pilíř globální ekonomiky a technologické budoucnosti USA. Země zajišťuje více než devadesát procent celosvětové produkce nejpokročilejších čipů, na nichž zcela závisí americké firmy jako Apple nebo Nvidia. Tyto polovodiče pohánějí umělou inteligenci, datová centra, chytré telefony, automobily, cloudové systémy, finanční trhy i moderní zbraňové systémy. Pokud by Čína získala nad ostrovem kontrolu, vedlo by to k hospodářské a vojenské katastrofě, narušení dodavatelských řetězců a podkopání důvěry asijských spojenců v americké závazky.
Čínský vůdce navíc vyjednává z pozice síly, protože Peking plně ovládá dodavatelské řetězce kritických minerálů a prvků vzácných zemin, které nutně potřebuje americký zbrojní průmysl. Čína rovněž rychle postupuje v nasazování umělé inteligence a nabízí Washingtonu spolupráci v otázkách fentanylu a Íránu, za což však požaduje ústupky právě v otázce Tchaj-wanu. Pokud bude odklad zbrojního balíku pokračovat a Washington dovolí, aby se tchajwanská politika stala součástí širšího rámce stabilizace vztahů s Čínou, Peking si tím fakticky zajistí právo rozhodovat o americko-tchajwanských vztazích.
Snaha o stabilní vztahy mezi USA a Čínou je sice rozumným cílem, ale stabilita dosažená za cenu oslabení Tchaj-wanu není stabilitou, nýbrž pouhým appeasementem. Takový ústupek by pro Peking znamenal signál, že nátlak funguje, a vedl by k dalším čínským požadavkům. Spojencům v regionu by to navíc ukázalo, že americké bezpečnostní záruky závisí pouze na náladě během aktuálního summitu.
Výhodná dohoda s Čínou nemůže být uzavřena na úkor důvěryhodnosti Spojených států, asijské rovnováhy sil nebo bezpečnosti globální technologické ekonomiky. Pokud Si Ťin-pching skutečně stojí o stabilitu, měl by přestat s vojenským zastrašováním Tchaj-wanu a s pokusy přetvářet americké prodeje zbraní ve svá vlastní vyjednávací práva. Podpora Tchaj-wanu k jeho vlastní sebeobraně by pro prezidenta Trumpa neměla být předmětem obchodu.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.