Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Hlavním a nejbližším cílem Pekingu přitom nemusí být hned přímá vojenská invaze, protože Čína by raději zvítězila bez jediného výstřelu. Strategie spočívá v postupném zužování strategického prostoru Tchaj-wanu, zpomalování jeho vojenské modernizace a v diplomatické izolaci, přičemž každý krok USA by podléhal schválení Číny. Tchaj-wan tak nepředstavuje pouze vojenské ohnisko, ale stává se testovacím případem, zda dokáže Čína dotlačit Ameriku k akceptování nového uspořádání sil v Asii. Prvním zásadním testem je balík zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů, který zahrnuje systémy proti dronům, rakety a velící nástroje, jejichž dodávku Trump označil za dobrý vyjednávací trumf.
Bílý dům následně oznámil pozastavení tohoto zbrojního prodeje s odůvodněním, že zbraně jsou aktuálně potřeba pro válečný konflikt v Íránu. Peking tento krok vnímá jako velké vítězství, protože pokud se tento precedens ujme, bude Čína hrozbou nestability vetovat jakékoli budoucí dodávky. Spojené státy si přitom více než čtyřicet let udržovaly opatrnou rovnováhu, kdy sice nepodporují nezávislost Tchaj-wanu, ale zároveň odmítají jednostranné změny statusu quo silou. Si Ťin-pching se nyní snaží tento postoj změnit a tlačí na Trumpa, aby veřejně prohlásil, že USA jsou proti nezávislosti ostrova, což by posílilo pozici Číny.
Tchaj-wan však není jen ostrovem nedaleko čínského pobřeží, ale představuje klíčový pilíř globální ekonomiky a technologické budoucnosti USA. Země zajišťuje více než devadesát procent celosvětové produkce nejpokročilejších čipů, na nichž zcela závisí americké firmy jako Apple nebo Nvidia. Tyto polovodiče pohánějí umělou inteligenci, datová centra, chytré telefony, automobily, cloudové systémy, finanční trhy i moderní zbraňové systémy. Pokud by Čína získala nad ostrovem kontrolu, vedlo by to k hospodářské a vojenské katastrofě, narušení dodavatelských řetězců a podkopání důvěry asijských spojenců v americké závazky.
Čínský vůdce navíc vyjednává z pozice síly, protože Peking plně ovládá dodavatelské řetězce kritických minerálů a prvků vzácných zemin, které nutně potřebuje americký zbrojní průmysl. Čína rovněž rychle postupuje v nasazování umělé inteligence a nabízí Washingtonu spolupráci v otázkách fentanylu a Íránu, za což však požaduje ústupky právě v otázce Tchaj-wanu. Pokud bude odklad zbrojního balíku pokračovat a Washington dovolí, aby se tchajwanská politika stala součástí širšího rámce stabilizace vztahů s Čínou, Peking si tím fakticky zajistí právo rozhodovat o americko-tchajwanských vztazích.
Snaha o stabilní vztahy mezi USA a Čínou je sice rozumným cílem, ale stabilita dosažená za cenu oslabení Tchaj-wanu není stabilitou, nýbrž pouhým appeasementem. Takový ústupek by pro Peking znamenal signál, že nátlak funguje, a vedl by k dalším čínským požadavkům. Spojencům v regionu by to navíc ukázalo, že americké bezpečnostní záruky závisí pouze na náladě během aktuálního summitu.
Výhodná dohoda s Čínou nemůže být uzavřena na úkor důvěryhodnosti Spojených států, asijské rovnováhy sil nebo bezpečnosti globální technologické ekonomiky. Pokud Si Ťin-pching skutečně stojí o stabilitu, měl by přestat s vojenským zastrašováním Tchaj-wanu a s pokusy přetvářet americké prodeje zbraní ve svá vlastní vyjednávací práva. Podpora Tchaj-wanu k jeho vlastní sebeobraně by pro prezidenta Trumpa neměla být předmětem obchodu.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.