Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Hlavním a nejbližším cílem Pekingu přitom nemusí být hned přímá vojenská invaze, protože Čína by raději zvítězila bez jediného výstřelu. Strategie spočívá v postupném zužování strategického prostoru Tchaj-wanu, zpomalování jeho vojenské modernizace a v diplomatické izolaci, přičemž každý krok USA by podléhal schválení Číny. Tchaj-wan tak nepředstavuje pouze vojenské ohnisko, ale stává se testovacím případem, zda dokáže Čína dotlačit Ameriku k akceptování nového uspořádání sil v Asii. Prvním zásadním testem je balík zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů, který zahrnuje systémy proti dronům, rakety a velící nástroje, jejichž dodávku Trump označil za dobrý vyjednávací trumf.
Bílý dům následně oznámil pozastavení tohoto zbrojního prodeje s odůvodněním, že zbraně jsou aktuálně potřeba pro válečný konflikt v Íránu. Peking tento krok vnímá jako velké vítězství, protože pokud se tento precedens ujme, bude Čína hrozbou nestability vetovat jakékoli budoucí dodávky. Spojené státy si přitom více než čtyřicet let udržovaly opatrnou rovnováhu, kdy sice nepodporují nezávislost Tchaj-wanu, ale zároveň odmítají jednostranné změny statusu quo silou. Si Ťin-pching se nyní snaží tento postoj změnit a tlačí na Trumpa, aby veřejně prohlásil, že USA jsou proti nezávislosti ostrova, což by posílilo pozici Číny.
Tchaj-wan však není jen ostrovem nedaleko čínského pobřeží, ale představuje klíčový pilíř globální ekonomiky a technologické budoucnosti USA. Země zajišťuje více než devadesát procent celosvětové produkce nejpokročilejších čipů, na nichž zcela závisí americké firmy jako Apple nebo Nvidia. Tyto polovodiče pohánějí umělou inteligenci, datová centra, chytré telefony, automobily, cloudové systémy, finanční trhy i moderní zbraňové systémy. Pokud by Čína získala nad ostrovem kontrolu, vedlo by to k hospodářské a vojenské katastrofě, narušení dodavatelských řetězců a podkopání důvěry asijských spojenců v americké závazky.
Čínský vůdce navíc vyjednává z pozice síly, protože Peking plně ovládá dodavatelské řetězce kritických minerálů a prvků vzácných zemin, které nutně potřebuje americký zbrojní průmysl. Čína rovněž rychle postupuje v nasazování umělé inteligence a nabízí Washingtonu spolupráci v otázkách fentanylu a Íránu, za což však požaduje ústupky právě v otázce Tchaj-wanu. Pokud bude odklad zbrojního balíku pokračovat a Washington dovolí, aby se tchajwanská politika stala součástí širšího rámce stabilizace vztahů s Čínou, Peking si tím fakticky zajistí právo rozhodovat o americko-tchajwanských vztazích.
Snaha o stabilní vztahy mezi USA a Čínou je sice rozumným cílem, ale stabilita dosažená za cenu oslabení Tchaj-wanu není stabilitou, nýbrž pouhým appeasementem. Takový ústupek by pro Peking znamenal signál, že nátlak funguje, a vedl by k dalším čínským požadavkům. Spojencům v regionu by to navíc ukázalo, že americké bezpečnostní záruky závisí pouze na náladě během aktuálního summitu.
Výhodná dohoda s Čínou nemůže být uzavřena na úkor důvěryhodnosti Spojených států, asijské rovnováhy sil nebo bezpečnosti globální technologické ekonomiky. Pokud Si Ťin-pching skutečně stojí o stabilitu, měl by přestat s vojenským zastrašováním Tchaj-wanu a s pokusy přetvářet americké prodeje zbraní ve svá vlastní vyjednávací práva. Podpora Tchaj-wanu k jeho vlastní sebeobraně by pro prezidenta Trumpa neměla být předmětem obchodu.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.