Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Hlavním a nejbližším cílem Pekingu přitom nemusí být hned přímá vojenská invaze, protože Čína by raději zvítězila bez jediného výstřelu. Strategie spočívá v postupném zužování strategického prostoru Tchaj-wanu, zpomalování jeho vojenské modernizace a v diplomatické izolaci, přičemž každý krok USA by podléhal schválení Číny. Tchaj-wan tak nepředstavuje pouze vojenské ohnisko, ale stává se testovacím případem, zda dokáže Čína dotlačit Ameriku k akceptování nového uspořádání sil v Asii. Prvním zásadním testem je balík zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů, který zahrnuje systémy proti dronům, rakety a velící nástroje, jejichž dodávku Trump označil za dobrý vyjednávací trumf.
Bílý dům následně oznámil pozastavení tohoto zbrojního prodeje s odůvodněním, že zbraně jsou aktuálně potřeba pro válečný konflikt v Íránu. Peking tento krok vnímá jako velké vítězství, protože pokud se tento precedens ujme, bude Čína hrozbou nestability vetovat jakékoli budoucí dodávky. Spojené státy si přitom více než čtyřicet let udržovaly opatrnou rovnováhu, kdy sice nepodporují nezávislost Tchaj-wanu, ale zároveň odmítají jednostranné změny statusu quo silou. Si Ťin-pching se nyní snaží tento postoj změnit a tlačí na Trumpa, aby veřejně prohlásil, že USA jsou proti nezávislosti ostrova, což by posílilo pozici Číny.
Tchaj-wan však není jen ostrovem nedaleko čínského pobřeží, ale představuje klíčový pilíř globální ekonomiky a technologické budoucnosti USA. Země zajišťuje více než devadesát procent celosvětové produkce nejpokročilejších čipů, na nichž zcela závisí americké firmy jako Apple nebo Nvidia. Tyto polovodiče pohánějí umělou inteligenci, datová centra, chytré telefony, automobily, cloudové systémy, finanční trhy i moderní zbraňové systémy. Pokud by Čína získala nad ostrovem kontrolu, vedlo by to k hospodářské a vojenské katastrofě, narušení dodavatelských řetězců a podkopání důvěry asijských spojenců v americké závazky.
Čínský vůdce navíc vyjednává z pozice síly, protože Peking plně ovládá dodavatelské řetězce kritických minerálů a prvků vzácných zemin, které nutně potřebuje americký zbrojní průmysl. Čína rovněž rychle postupuje v nasazování umělé inteligence a nabízí Washingtonu spolupráci v otázkách fentanylu a Íránu, za což však požaduje ústupky právě v otázce Tchaj-wanu. Pokud bude odklad zbrojního balíku pokračovat a Washington dovolí, aby se tchajwanská politika stala součástí širšího rámce stabilizace vztahů s Čínou, Peking si tím fakticky zajistí právo rozhodovat o americko-tchajwanských vztazích.
Snaha o stabilní vztahy mezi USA a Čínou je sice rozumným cílem, ale stabilita dosažená za cenu oslabení Tchaj-wanu není stabilitou, nýbrž pouhým appeasementem. Takový ústupek by pro Peking znamenal signál, že nátlak funguje, a vedl by k dalším čínským požadavkům. Spojencům v regionu by to navíc ukázalo, že americké bezpečnostní záruky závisí pouze na náladě během aktuálního summitu.
Výhodná dohoda s Čínou nemůže být uzavřena na úkor důvěryhodnosti Spojených států, asijské rovnováhy sil nebo bezpečnosti globální technologické ekonomiky. Pokud Si Ťin-pching skutečně stojí o stabilitu, měl by přestat s vojenským zastrašováním Tchaj-wanu a s pokusy přetvářet americké prodeje zbraní ve svá vlastní vyjednávací práva. Podpora Tchaj-wanu k jeho vlastní sebeobraně by pro prezidenta Trumpa neměla být předmětem obchodu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".