Indii spalují čtyřicetistupňová vedra. Klimatizace je výsadou bohatých

Padesátiletý řidič cyklorikši Haríš Čandra popisuje, že léta v Dillí jsou s každým dalším rokem nesnesitelnější. Jeho pracovní den začíná kolem deváté hodiny ranní, kdy se počasí ještě dá zvládnout, ale kolem poledne už slunce pálí tak silně, že má pocit, jako by mu selhávalo tělo. Přesto si nemůže dovolit zastavit, protože pokud nepracuje, rodina nemá co jíst. Své tři děti a manželku nedávno poslal zpět do rodné vesnice ve státě Bihár, kde jsou sice teploty podobně vysoké, ale otevřený prostor a lepší větrání tam umožňují horko snášet lépe než ve stísněných čtvrtích hlavního města.

Období extrémních veder v Indii obvykle trvá od dubna do začátku července, kdy přichází monzunové ochlazení. Klimatologové však varují, že v důsledku globálního oteplování jsou vlny veder v jižní Asii delší, intenzivnější a hůře předvídatelné. Bývalá hlavní vědecká pracovnice Světové zdravotnické organizace Soumya Swaminathan uvedla, že současné teploty se blíží limitům lidské snesitelnosti a ohrožují životy i živobytí. Od poloviny května zaznamenává Dillí denní maxima nad 40 °C, která v odpoledních hodinách místy překračují i 45 °C.

Situaci v metropoli výrazně zhoršuje efekt městského tepelného ostrova, kdy beton, hustá doprava a nedostatek zeleně zadržují teplo, kvůli čemuž je ve městě výrazně tepleji než v okolní krajině. Indický premiér Naréndra Módí vyzval občany na sociálních sítích, aby dodržovali pitný režim a sledovali příznaky vyčerpání z horka. Dillí má sice vypracovaný akční plán, který zahrnuje barevné výstrahy, zřizování vodních kiosků či chladicích center, ale pro chudé dělníky je doporučení vyhýbat se odpolednímu slunci prakticky nerealizovatelné, protože musí vydělávat na nájem a jídlo.

Padesátiletý řidič motorové rikši Mohammad Umar musel kvůli vyčerpání poprvé po dlouhé době zůstat den doma, protože mu prudce bušilo srdce a tělo bylo bez síly. Výpadek z práce pro něj ale znamenal ztrátu 500 až 700 rupií (přibližně 5 až 7 dolarů), což musel pokrýt ze svých skromných úspor. Podle Mezinárodní organizace práce by stres z horka mohl do roku 2030 snížit celkový počet odpracovaných hodin v Indii o 5,8 %, přičemž nejvíce zasaženi budou lidé pracující venku v zemědělství a stavebnictví. Zpráva Lancet Countdown navíc uvádí, že Indie v roce 2024 ztratila kvůli vedrům přibližně 247 miliard potenciálních pracovních hodin, což vedlo k ekonomickým ztrátám ve výši 194 miliard dolarů.

Lékaři varují, že dlouhodobý pobyt na přímém slunci bez stínu a dostatečné hydratace extrémně zatěžuje organismus. Primář interní medicíny v nemocnici Fortis Satish Koul potvrzuje, že nemocnice během vln veder běžně přijímají pacienty s dehydratací, nízkým krevním tlakem či selháváním ledvin. Mezi rané varovné příznaky patří závratě, slabost, bolesti hlavy a nevolnost. Pokud člověk ztratí orientaci, zkolabuje nebo se přestane potit, jedná se o akutní stav ohrožení života.

Mnoho migrantů navíc nemá šanci před horkem uniknout ani po skončení pracovní doby, protože žijí v hustě obydlených osadách s nespolehlivou elektřinou a bez klimatizace. Jejich obydlí jsou postavena z plechů a plastů, které přes den absorbují teplo a v noci ho pomalu uvolňují. Podle lékařů je situace nebezpečná právě tehdy, když teploty neklesají ani v noci, protože lidské tělo se během spánku nedokáže ochladit a vyčerpání se den po dni kumuluje.

V těchto chudých čtvrtích odcházejí muži brzy ráno za těžkou fyzickou prací, zatímco ženy často docházejí provádět úklid do lépe situovaných domácností. Kromě toho musí ženy zvládat vaření a péči o děti ve stísněných domovech, kde není před horkem úniku. Lidé se snaží chránit zakrýváním hlavy, pitím slané vody nebo úpravou pracovní doby, aby se vyhnuli nejhoršímu polednímu žáru, avšak tato opatření přinášejí pouze omezenou úlevu.

Čtyřicetiletá vdova Sanjeeda, která pracuje v továrnách a jako pomocnice v domácnostech, strávila v polovině května několik dní v horečkách s těžkými bolestmi hlavy. Slunce podle ní pálí hned od rána a než stihne v domech zamést a vytřít, má oblečení promočené potem. Nejobtížnější je pro ni čištění střešních teras, kde jsou mramorové podlahy rozpálené jako oheň. Zaměstnavatelé jí sice občas nabídnou vodu nebo možnost posedět u ventilátoru, ona však dodává, že bez ohledu na výšku teplot se práce jednoduše udělat musí.