V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Padesátiletý řidič cyklorikši Haríš Čandra popisuje, že léta v Dillí jsou s každým dalším rokem nesnesitelnější. Jeho pracovní den začíná kolem deváté hodiny ranní, kdy se počasí ještě dá zvládnout, ale kolem poledne už slunce pálí tak silně, že má pocit, jako by mu selhávalo tělo. Přesto si nemůže dovolit zastavit, protože pokud nepracuje, rodina nemá co jíst. Své tři děti a manželku nedávno poslal zpět do rodné vesnice ve státě Bihár, kde jsou sice teploty podobně vysoké, ale otevřený prostor a lepší větrání tam umožňují horko snášet lépe než ve stísněných čtvrtích hlavního města.
Období extrémních veder v Indii obvykle trvá od dubna do začátku července, kdy přichází monzunové ochlazení. Klimatologové však varují, že v důsledku globálního oteplování jsou vlny veder v jižní Asii delší, intenzivnější a hůře předvídatelné. Bývalá hlavní vědecká pracovnice Světové zdravotnické organizace Soumya Swaminathan uvedla, že současné teploty se blíží limitům lidské snesitelnosti a ohrožují životy i živobytí. Od poloviny května zaznamenává Dillí denní maxima nad 40 °C, která v odpoledních hodinách místy překračují i 45 °C.
Situaci v metropoli výrazně zhoršuje efekt městského tepelného ostrova, kdy beton, hustá doprava a nedostatek zeleně zadržují teplo, kvůli čemuž je ve městě výrazně tepleji než v okolní krajině. Indický premiér Naréndra Módí vyzval občany na sociálních sítích, aby dodržovali pitný režim a sledovali příznaky vyčerpání z horka. Dillí má sice vypracovaný akční plán, který zahrnuje barevné výstrahy, zřizování vodních kiosků či chladicích center, ale pro chudé dělníky je doporučení vyhýbat se odpolednímu slunci prakticky nerealizovatelné, protože musí vydělávat na nájem a jídlo.
Padesátiletý řidič motorové rikši Mohammad Umar musel kvůli vyčerpání poprvé po dlouhé době zůstat den doma, protože mu prudce bušilo srdce a tělo bylo bez síly. Výpadek z práce pro něj ale znamenal ztrátu 500 až 700 rupií (přibližně 5 až 7 dolarů), což musel pokrýt ze svých skromných úspor. Podle Mezinárodní organizace práce by stres z horka mohl do roku 2030 snížit celkový počet odpracovaných hodin v Indii o 5,8 %, přičemž nejvíce zasaženi budou lidé pracující venku v zemědělství a stavebnictví. Zpráva Lancet Countdown navíc uvádí, že Indie v roce 2024 ztratila kvůli vedrům přibližně 247 miliard potenciálních pracovních hodin, což vedlo k ekonomickým ztrátám ve výši 194 miliard dolarů.
Lékaři varují, že dlouhodobý pobyt na přímém slunci bez stínu a dostatečné hydratace extrémně zatěžuje organismus. Primář interní medicíny v nemocnici Fortis Satish Koul potvrzuje, že nemocnice během vln veder běžně přijímají pacienty s dehydratací, nízkým krevním tlakem či selháváním ledvin. Mezi rané varovné příznaky patří závratě, slabost, bolesti hlavy a nevolnost. Pokud člověk ztratí orientaci, zkolabuje nebo se přestane potit, jedná se o akutní stav ohrožení života.
Mnoho migrantů navíc nemá šanci před horkem uniknout ani po skončení pracovní doby, protože žijí v hustě obydlených osadách s nespolehlivou elektřinou a bez klimatizace. Jejich obydlí jsou postavena z plechů a plastů, které přes den absorbují teplo a v noci ho pomalu uvolňují. Podle lékařů je situace nebezpečná právě tehdy, když teploty neklesají ani v noci, protože lidské tělo se během spánku nedokáže ochladit a vyčerpání se den po dni kumuluje.
V těchto chudých čtvrtích odcházejí muži brzy ráno za těžkou fyzickou prací, zatímco ženy často docházejí provádět úklid do lépe situovaných domácností. Kromě toho musí ženy zvládat vaření a péči o děti ve stísněných domovech, kde není před horkem úniku. Lidé se snaží chránit zakrýváním hlavy, pitím slané vody nebo úpravou pracovní doby, aby se vyhnuli nejhoršímu polednímu žáru, avšak tato opatření přinášejí pouze omezenou úlevu.
Čtyřicetiletá vdova Sanjeeda, která pracuje v továrnách a jako pomocnice v domácnostech, strávila v polovině května několik dní v horečkách s těžkými bolestmi hlavy. Slunce podle ní pálí hned od rána a než stihne v domech zamést a vytřít, má oblečení promočené potem. Nejobtížnější je pro ni čištění střešních teras, kde jsou mramorové podlahy rozpálené jako oheň. Zaměstnavatelé jí sice občas nabídnou vodu nebo možnost posedět u ventilátoru, ona však dodává, že bez ohledu na výšku teplot se práce jednoduše udělat musí.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
