V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Padesátiletý řidič cyklorikši Haríš Čandra popisuje, že léta v Dillí jsou s každým dalším rokem nesnesitelnější. Jeho pracovní den začíná kolem deváté hodiny ranní, kdy se počasí ještě dá zvládnout, ale kolem poledne už slunce pálí tak silně, že má pocit, jako by mu selhávalo tělo. Přesto si nemůže dovolit zastavit, protože pokud nepracuje, rodina nemá co jíst. Své tři děti a manželku nedávno poslal zpět do rodné vesnice ve státě Bihár, kde jsou sice teploty podobně vysoké, ale otevřený prostor a lepší větrání tam umožňují horko snášet lépe než ve stísněných čtvrtích hlavního města.
Období extrémních veder v Indii obvykle trvá od dubna do začátku července, kdy přichází monzunové ochlazení. Klimatologové však varují, že v důsledku globálního oteplování jsou vlny veder v jižní Asii delší, intenzivnější a hůře předvídatelné. Bývalá hlavní vědecká pracovnice Světové zdravotnické organizace Soumya Swaminathan uvedla, že současné teploty se blíží limitům lidské snesitelnosti a ohrožují životy i živobytí. Od poloviny května zaznamenává Dillí denní maxima nad 40 °C, která v odpoledních hodinách místy překračují i 45 °C.
Situaci v metropoli výrazně zhoršuje efekt městského tepelného ostrova, kdy beton, hustá doprava a nedostatek zeleně zadržují teplo, kvůli čemuž je ve městě výrazně tepleji než v okolní krajině. Indický premiér Naréndra Módí vyzval občany na sociálních sítích, aby dodržovali pitný režim a sledovali příznaky vyčerpání z horka. Dillí má sice vypracovaný akční plán, který zahrnuje barevné výstrahy, zřizování vodních kiosků či chladicích center, ale pro chudé dělníky je doporučení vyhýbat se odpolednímu slunci prakticky nerealizovatelné, protože musí vydělávat na nájem a jídlo.
Padesátiletý řidič motorové rikši Mohammad Umar musel kvůli vyčerpání poprvé po dlouhé době zůstat den doma, protože mu prudce bušilo srdce a tělo bylo bez síly. Výpadek z práce pro něj ale znamenal ztrátu 500 až 700 rupií (přibližně 5 až 7 dolarů), což musel pokrýt ze svých skromných úspor. Podle Mezinárodní organizace práce by stres z horka mohl do roku 2030 snížit celkový počet odpracovaných hodin v Indii o 5,8 %, přičemž nejvíce zasaženi budou lidé pracující venku v zemědělství a stavebnictví. Zpráva Lancet Countdown navíc uvádí, že Indie v roce 2024 ztratila kvůli vedrům přibližně 247 miliard potenciálních pracovních hodin, což vedlo k ekonomickým ztrátám ve výši 194 miliard dolarů.
Lékaři varují, že dlouhodobý pobyt na přímém slunci bez stínu a dostatečné hydratace extrémně zatěžuje organismus. Primář interní medicíny v nemocnici Fortis Satish Koul potvrzuje, že nemocnice během vln veder běžně přijímají pacienty s dehydratací, nízkým krevním tlakem či selháváním ledvin. Mezi rané varovné příznaky patří závratě, slabost, bolesti hlavy a nevolnost. Pokud člověk ztratí orientaci, zkolabuje nebo se přestane potit, jedná se o akutní stav ohrožení života.
Mnoho migrantů navíc nemá šanci před horkem uniknout ani po skončení pracovní doby, protože žijí v hustě obydlených osadách s nespolehlivou elektřinou a bez klimatizace. Jejich obydlí jsou postavena z plechů a plastů, které přes den absorbují teplo a v noci ho pomalu uvolňují. Podle lékařů je situace nebezpečná právě tehdy, když teploty neklesají ani v noci, protože lidské tělo se během spánku nedokáže ochladit a vyčerpání se den po dni kumuluje.
V těchto chudých čtvrtích odcházejí muži brzy ráno za těžkou fyzickou prací, zatímco ženy často docházejí provádět úklid do lépe situovaných domácností. Kromě toho musí ženy zvládat vaření a péči o děti ve stísněných domovech, kde není před horkem úniku. Lidé se snaží chránit zakrýváním hlavy, pitím slané vody nebo úpravou pracovní doby, aby se vyhnuli nejhoršímu polednímu žáru, avšak tato opatření přinášejí pouze omezenou úlevu.
Čtyřicetiletá vdova Sanjeeda, která pracuje v továrnách a jako pomocnice v domácnostech, strávila v polovině května několik dní v horečkách s těžkými bolestmi hlavy. Slunce podle ní pálí hned od rána a než stihne v domech zamést a vytřít, má oblečení promočené potem. Nejobtížnější je pro ni čištění střešních teras, kde jsou mramorové podlahy rozpálené jako oheň. Zaměstnavatelé jí sice občas nabídnou vodu nebo možnost posedět u ventilátoru, ona však dodává, že bez ohledu na výšku teplot se práce jednoduše udělat musí.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
