V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Padesátiletý řidič cyklorikši Haríš Čandra popisuje, že léta v Dillí jsou s každým dalším rokem nesnesitelnější. Jeho pracovní den začíná kolem deváté hodiny ranní, kdy se počasí ještě dá zvládnout, ale kolem poledne už slunce pálí tak silně, že má pocit, jako by mu selhávalo tělo. Přesto si nemůže dovolit zastavit, protože pokud nepracuje, rodina nemá co jíst. Své tři děti a manželku nedávno poslal zpět do rodné vesnice ve státě Bihár, kde jsou sice teploty podobně vysoké, ale otevřený prostor a lepší větrání tam umožňují horko snášet lépe než ve stísněných čtvrtích hlavního města.
Období extrémních veder v Indii obvykle trvá od dubna do začátku července, kdy přichází monzunové ochlazení. Klimatologové však varují, že v důsledku globálního oteplování jsou vlny veder v jižní Asii delší, intenzivnější a hůře předvídatelné. Bývalá hlavní vědecká pracovnice Světové zdravotnické organizace Soumya Swaminathan uvedla, že současné teploty se blíží limitům lidské snesitelnosti a ohrožují životy i živobytí. Od poloviny května zaznamenává Dillí denní maxima nad 40 °C, která v odpoledních hodinách místy překračují i 45 °C.
Situaci v metropoli výrazně zhoršuje efekt městského tepelného ostrova, kdy beton, hustá doprava a nedostatek zeleně zadržují teplo, kvůli čemuž je ve městě výrazně tepleji než v okolní krajině. Indický premiér Naréndra Módí vyzval občany na sociálních sítích, aby dodržovali pitný režim a sledovali příznaky vyčerpání z horka. Dillí má sice vypracovaný akční plán, který zahrnuje barevné výstrahy, zřizování vodních kiosků či chladicích center, ale pro chudé dělníky je doporučení vyhýbat se odpolednímu slunci prakticky nerealizovatelné, protože musí vydělávat na nájem a jídlo.
Padesátiletý řidič motorové rikši Mohammad Umar musel kvůli vyčerpání poprvé po dlouhé době zůstat den doma, protože mu prudce bušilo srdce a tělo bylo bez síly. Výpadek z práce pro něj ale znamenal ztrátu 500 až 700 rupií (přibližně 5 až 7 dolarů), což musel pokrýt ze svých skromných úspor. Podle Mezinárodní organizace práce by stres z horka mohl do roku 2030 snížit celkový počet odpracovaných hodin v Indii o 5,8 %, přičemž nejvíce zasaženi budou lidé pracující venku v zemědělství a stavebnictví. Zpráva Lancet Countdown navíc uvádí, že Indie v roce 2024 ztratila kvůli vedrům přibližně 247 miliard potenciálních pracovních hodin, což vedlo k ekonomickým ztrátám ve výši 194 miliard dolarů.
Lékaři varují, že dlouhodobý pobyt na přímém slunci bez stínu a dostatečné hydratace extrémně zatěžuje organismus. Primář interní medicíny v nemocnici Fortis Satish Koul potvrzuje, že nemocnice během vln veder běžně přijímají pacienty s dehydratací, nízkým krevním tlakem či selháváním ledvin. Mezi rané varovné příznaky patří závratě, slabost, bolesti hlavy a nevolnost. Pokud člověk ztratí orientaci, zkolabuje nebo se přestane potit, jedná se o akutní stav ohrožení života.
Mnoho migrantů navíc nemá šanci před horkem uniknout ani po skončení pracovní doby, protože žijí v hustě obydlených osadách s nespolehlivou elektřinou a bez klimatizace. Jejich obydlí jsou postavena z plechů a plastů, které přes den absorbují teplo a v noci ho pomalu uvolňují. Podle lékařů je situace nebezpečná právě tehdy, když teploty neklesají ani v noci, protože lidské tělo se během spánku nedokáže ochladit a vyčerpání se den po dni kumuluje.
V těchto chudých čtvrtích odcházejí muži brzy ráno za těžkou fyzickou prací, zatímco ženy často docházejí provádět úklid do lépe situovaných domácností. Kromě toho musí ženy zvládat vaření a péči o děti ve stísněných domovech, kde není před horkem úniku. Lidé se snaží chránit zakrýváním hlavy, pitím slané vody nebo úpravou pracovní doby, aby se vyhnuli nejhoršímu polednímu žáru, avšak tato opatření přinášejí pouze omezenou úlevu.
Čtyřicetiletá vdova Sanjeeda, která pracuje v továrnách a jako pomocnice v domácnostech, strávila v polovině května několik dní v horečkách s těžkými bolestmi hlavy. Slunce podle ní pálí hned od rána a než stihne v domech zamést a vytřít, má oblečení promočené potem. Nejobtížnější je pro ni čištění střešních teras, kde jsou mramorové podlahy rozpálené jako oheň. Zaměstnavatelé jí sice občas nabídnou vodu nebo možnost posedět u ventilátoru, ona však dodává, že bez ohledu na výšku teplot se práce jednoduše udělat musí.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
