Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu se stává pro lidský organismus smrtící, protože tělo se v takových podmínkách nedokáže přirozeně ochlazovat. Současná vlna veder si již vyžádala nejméně 37 obětí v Indii a 10 v Pákistánu, přičemž tato čísla jsou pravděpodobně silně podhodnocená, jelikož úmrtí spojená s horkem se v Indii systematicky nezapočítávají. Hlavní příčinou letošní extrémní situace jsou přetrvávající tlakové výše, které blokují tvorbu mraků a snižují šanci na ochlazující déšť, čímž udržují horký vzduch u zemského povrchu a způsobují vysušování půdy.
Situace je nejhorší ve městech, kde beton a asfalt absorbují teplo během dne a v noci ho pomalu uvolňují, takže městské oblasti zůstávají horké i v nočních hodinách a zvyšují zdravotní rizika pro lidi bez přístupu ke chlazení. Za těmito bezprostředními příčinami stojí klimatické změny, kvůli kterým jsou vlny veder stále intenzivnější. Odhady organizace World Weather Attribution ukazují, že první velká vlna veder z poloviny dubna 2026 byla v důsledku klimatických změn třikrát pravděpodobnější a přibližně o 1 °C teplejší.
Při současné úrovni globálního oteplování kolem 1,4 °C čelí subkontinent podobným událostem přibližně jednou za pět let. Pokud bude současný trend směřovat k oteplení o 2,6 °C do roku 2100, zasáhnou vlny veder tuto oblast každé dva až tři roky a budou ještě o 2,2 °C teplejší. Samotná teplota na teploměru přitom představuje pouze část nebezpečí, protože v mnoha oblastech Indie a Pákistánu se úroveň vlhkosti vzduchu neustále zhoršuje, což pro lidské zdraví znamená zásadní hrozbu.
Lidské tělo se totiž ochlazuje především odpařováním potu z pokožky, avšak pokud vzduch již obsahuje velké množství vlhkosti, proces odpařování se výrazně zpomaluje a tělo se zahřívá i při intenzivním pocení. Vědci proto varují před takzvanou smrtící vlhkostí, kdy kombinace horka a vlhka vede k rychlému kolapsu organismu. Když vnitřní teplota těla stoupne nad 40 °C, dochází k úpalu a poškození mozku i dalších životně důležitých orgánů, což může být bez rychlého lékařského zásahu a ochlazení fatální.
K měření tohoto kombinovaného nebezpečí využívají vědci teplotu mokrého teploměru, která vyjadřuje schopnost těla chladit se pocením. Dříve se za limit lidského přežití považovala hodnota 35 °C mokrého teploměru, ale nový výzkum ukazuje, že různé kombinace teploty a vlhkosti mohou být pro člověka smrtelné mnohem dříve. Například pro starší lidi venku je kombinace 35 °C s devadesátiprocentní vlhkostí stejně nebezpečná jako 45 °C s třicetiprocentní vlhkostí, přičemž ohroženi mohou být i zdraví mladí lidé při teplotě 45 °C a čtyřicetiprocentní vlhkosti.
Rizika spojená s extrémním počasím navíc nejsou rozložena rovnoměrně, protože bohatší obyvatelé se mohou skrýt v klimatizovaných prostorech, zatímco chudí lidé v neoficiálních osadách únik před horkem nemají. Nebezpečí jsou vystaveni především stavební dělníci, zemědělci nebo kurýři vykonávající těžkou fyzickou práci venku, kteří nemají možnost nechat tělo během horkých nocí zregenerovat. Problém zasahuje i venkovské komunity, kde je lékařská péče hůře dostupná a možnosti chlazení jsou velmi omezené.
Určitou úlevu by měl přinést až příchod monzunových dešťů, kdy oblačnost a srážky pomáhají snižovat denní teploty, i když vlhkost vzduchu obvykle zůstává vysoká. Monzun obvykle přichází na začátku června do jižní Indie a do poloviny července pokryje celou zemi, zatímco v Pákistánu začíná zpravidla o něco později, na začátku července, a trvá až do září. Pro celý region je tato úleva klíčová, avšak s postupujícími klimatickými změnami budou extrémní vlny veder a vysoká vlhkost zasahovat tyto země stále častěji a s větší intenzitou.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
