Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu se stává pro lidský organismus smrtící, protože tělo se v takových podmínkách nedokáže přirozeně ochlazovat. Současná vlna veder si již vyžádala nejméně 37 obětí v Indii a 10 v Pákistánu, přičemž tato čísla jsou pravděpodobně silně podhodnocená, jelikož úmrtí spojená s horkem se v Indii systematicky nezapočítávají. Hlavní příčinou letošní extrémní situace jsou přetrvávající tlakové výše, které blokují tvorbu mraků a snižují šanci na ochlazující déšť, čímž udržují horký vzduch u zemského povrchu a způsobují vysušování půdy.
Situace je nejhorší ve městech, kde beton a asfalt absorbují teplo během dne a v noci ho pomalu uvolňují, takže městské oblasti zůstávají horké i v nočních hodinách a zvyšují zdravotní rizika pro lidi bez přístupu ke chlazení. Za těmito bezprostředními příčinami stojí klimatické změny, kvůli kterým jsou vlny veder stále intenzivnější. Odhady organizace World Weather Attribution ukazují, že první velká vlna veder z poloviny dubna 2026 byla v důsledku klimatických změn třikrát pravděpodobnější a přibližně o 1 °C teplejší.
Při současné úrovni globálního oteplování kolem 1,4 °C čelí subkontinent podobným událostem přibližně jednou za pět let. Pokud bude současný trend směřovat k oteplení o 2,6 °C do roku 2100, zasáhnou vlny veder tuto oblast každé dva až tři roky a budou ještě o 2,2 °C teplejší. Samotná teplota na teploměru přitom představuje pouze část nebezpečí, protože v mnoha oblastech Indie a Pákistánu se úroveň vlhkosti vzduchu neustále zhoršuje, což pro lidské zdraví znamená zásadní hrozbu.
Lidské tělo se totiž ochlazuje především odpařováním potu z pokožky, avšak pokud vzduch již obsahuje velké množství vlhkosti, proces odpařování se výrazně zpomaluje a tělo se zahřívá i při intenzivním pocení. Vědci proto varují před takzvanou smrtící vlhkostí, kdy kombinace horka a vlhka vede k rychlému kolapsu organismu. Když vnitřní teplota těla stoupne nad 40 °C, dochází k úpalu a poškození mozku i dalších životně důležitých orgánů, což může být bez rychlého lékařského zásahu a ochlazení fatální.
K měření tohoto kombinovaného nebezpečí využívají vědci teplotu mokrého teploměru, která vyjadřuje schopnost těla chladit se pocením. Dříve se za limit lidského přežití považovala hodnota 35 °C mokrého teploměru, ale nový výzkum ukazuje, že různé kombinace teploty a vlhkosti mohou být pro člověka smrtelné mnohem dříve. Například pro starší lidi venku je kombinace 35 °C s devadesátiprocentní vlhkostí stejně nebezpečná jako 45 °C s třicetiprocentní vlhkostí, přičemž ohroženi mohou být i zdraví mladí lidé při teplotě 45 °C a čtyřicetiprocentní vlhkosti.
Rizika spojená s extrémním počasím navíc nejsou rozložena rovnoměrně, protože bohatší obyvatelé se mohou skrýt v klimatizovaných prostorech, zatímco chudí lidé v neoficiálních osadách únik před horkem nemají. Nebezpečí jsou vystaveni především stavební dělníci, zemědělci nebo kurýři vykonávající těžkou fyzickou práci venku, kteří nemají možnost nechat tělo během horkých nocí zregenerovat. Problém zasahuje i venkovské komunity, kde je lékařská péče hůře dostupná a možnosti chlazení jsou velmi omezené.
Určitou úlevu by měl přinést až příchod monzunových dešťů, kdy oblačnost a srážky pomáhají snižovat denní teploty, i když vlhkost vzduchu obvykle zůstává vysoká. Monzun obvykle přichází na začátku června do jižní Indie a do poloviny července pokryje celou zemi, zatímco v Pákistánu začíná zpravidla o něco později, na začátku července, a trvá až do září. Pro celý region je tato úleva klíčová, avšak s postupujícími klimatickými změnami budou extrémní vlny veder a vysoká vlhkost zasahovat tyto země stále častěji a s větší intenzitou.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
