Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu se stává pro lidský organismus smrtící, protože tělo se v takových podmínkách nedokáže přirozeně ochlazovat. Současná vlna veder si již vyžádala nejméně 37 obětí v Indii a 10 v Pákistánu, přičemž tato čísla jsou pravděpodobně silně podhodnocená, jelikož úmrtí spojená s horkem se v Indii systematicky nezapočítávají. Hlavní příčinou letošní extrémní situace jsou přetrvávající tlakové výše, které blokují tvorbu mraků a snižují šanci na ochlazující déšť, čímž udržují horký vzduch u zemského povrchu a způsobují vysušování půdy.
Situace je nejhorší ve městech, kde beton a asfalt absorbují teplo během dne a v noci ho pomalu uvolňují, takže městské oblasti zůstávají horké i v nočních hodinách a zvyšují zdravotní rizika pro lidi bez přístupu ke chlazení. Za těmito bezprostředními příčinami stojí klimatické změny, kvůli kterým jsou vlny veder stále intenzivnější. Odhady organizace World Weather Attribution ukazují, že první velká vlna veder z poloviny dubna 2026 byla v důsledku klimatických změn třikrát pravděpodobnější a přibližně o 1 °C teplejší.
Při současné úrovni globálního oteplování kolem 1,4 °C čelí subkontinent podobným událostem přibližně jednou za pět let. Pokud bude současný trend směřovat k oteplení o 2,6 °C do roku 2100, zasáhnou vlny veder tuto oblast každé dva až tři roky a budou ještě o 2,2 °C teplejší. Samotná teplota na teploměru přitom představuje pouze část nebezpečí, protože v mnoha oblastech Indie a Pákistánu se úroveň vlhkosti vzduchu neustále zhoršuje, což pro lidské zdraví znamená zásadní hrozbu.
Lidské tělo se totiž ochlazuje především odpařováním potu z pokožky, avšak pokud vzduch již obsahuje velké množství vlhkosti, proces odpařování se výrazně zpomaluje a tělo se zahřívá i při intenzivním pocení. Vědci proto varují před takzvanou smrtící vlhkostí, kdy kombinace horka a vlhka vede k rychlému kolapsu organismu. Když vnitřní teplota těla stoupne nad 40 °C, dochází k úpalu a poškození mozku i dalších životně důležitých orgánů, což může být bez rychlého lékařského zásahu a ochlazení fatální.
K měření tohoto kombinovaného nebezpečí využívají vědci teplotu mokrého teploměru, která vyjadřuje schopnost těla chladit se pocením. Dříve se za limit lidského přežití považovala hodnota 35 °C mokrého teploměru, ale nový výzkum ukazuje, že různé kombinace teploty a vlhkosti mohou být pro člověka smrtelné mnohem dříve. Například pro starší lidi venku je kombinace 35 °C s devadesátiprocentní vlhkostí stejně nebezpečná jako 45 °C s třicetiprocentní vlhkostí, přičemž ohroženi mohou být i zdraví mladí lidé při teplotě 45 °C a čtyřicetiprocentní vlhkosti.
Rizika spojená s extrémním počasím navíc nejsou rozložena rovnoměrně, protože bohatší obyvatelé se mohou skrýt v klimatizovaných prostorech, zatímco chudí lidé v neoficiálních osadách únik před horkem nemají. Nebezpečí jsou vystaveni především stavební dělníci, zemědělci nebo kurýři vykonávající těžkou fyzickou práci venku, kteří nemají možnost nechat tělo během horkých nocí zregenerovat. Problém zasahuje i venkovské komunity, kde je lékařská péče hůře dostupná a možnosti chlazení jsou velmi omezené.
Určitou úlevu by měl přinést až příchod monzunových dešťů, kdy oblačnost a srážky pomáhají snižovat denní teploty, i když vlhkost vzduchu obvykle zůstává vysoká. Monzun obvykle přichází na začátku června do jižní Indie a do poloviny července pokryje celou zemi, zatímco v Pákistánu začíná zpravidla o něco později, na začátku července, a trvá až do září. Pro celý region je tato úleva klíčová, avšak s postupujícími klimatickými změnami budou extrémní vlny veder a vysoká vlhkost zasahovat tyto země stále častěji a s větší intenzitou.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
