Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu se stává pro lidský organismus smrtící, protože tělo se v takových podmínkách nedokáže přirozeně ochlazovat. Současná vlna veder si již vyžádala nejméně 37 obětí v Indii a 10 v Pákistánu, přičemž tato čísla jsou pravděpodobně silně podhodnocená, jelikož úmrtí spojená s horkem se v Indii systematicky nezapočítávají. Hlavní příčinou letošní extrémní situace jsou přetrvávající tlakové výše, které blokují tvorbu mraků a snižují šanci na ochlazující déšť, čímž udržují horký vzduch u zemského povrchu a způsobují vysušování půdy.
Situace je nejhorší ve městech, kde beton a asfalt absorbují teplo během dne a v noci ho pomalu uvolňují, takže městské oblasti zůstávají horké i v nočních hodinách a zvyšují zdravotní rizika pro lidi bez přístupu ke chlazení. Za těmito bezprostředními příčinami stojí klimatické změny, kvůli kterým jsou vlny veder stále intenzivnější. Odhady organizace World Weather Attribution ukazují, že první velká vlna veder z poloviny dubna 2026 byla v důsledku klimatických změn třikrát pravděpodobnější a přibližně o 1 °C teplejší.
Při současné úrovni globálního oteplování kolem 1,4 °C čelí subkontinent podobným událostem přibližně jednou za pět let. Pokud bude současný trend směřovat k oteplení o 2,6 °C do roku 2100, zasáhnou vlny veder tuto oblast každé dva až tři roky a budou ještě o 2,2 °C teplejší. Samotná teplota na teploměru přitom představuje pouze část nebezpečí, protože v mnoha oblastech Indie a Pákistánu se úroveň vlhkosti vzduchu neustále zhoršuje, což pro lidské zdraví znamená zásadní hrozbu.
Lidské tělo se totiž ochlazuje především odpařováním potu z pokožky, avšak pokud vzduch již obsahuje velké množství vlhkosti, proces odpařování se výrazně zpomaluje a tělo se zahřívá i při intenzivním pocení. Vědci proto varují před takzvanou smrtící vlhkostí, kdy kombinace horka a vlhka vede k rychlému kolapsu organismu. Když vnitřní teplota těla stoupne nad 40 °C, dochází k úpalu a poškození mozku i dalších životně důležitých orgánů, což může být bez rychlého lékařského zásahu a ochlazení fatální.
K měření tohoto kombinovaného nebezpečí využívají vědci teplotu mokrého teploměru, která vyjadřuje schopnost těla chladit se pocením. Dříve se za limit lidského přežití považovala hodnota 35 °C mokrého teploměru, ale nový výzkum ukazuje, že různé kombinace teploty a vlhkosti mohou být pro člověka smrtelné mnohem dříve. Například pro starší lidi venku je kombinace 35 °C s devadesátiprocentní vlhkostí stejně nebezpečná jako 45 °C s třicetiprocentní vlhkostí, přičemž ohroženi mohou být i zdraví mladí lidé při teplotě 45 °C a čtyřicetiprocentní vlhkosti.
Rizika spojená s extrémním počasím navíc nejsou rozložena rovnoměrně, protože bohatší obyvatelé se mohou skrýt v klimatizovaných prostorech, zatímco chudí lidé v neoficiálních osadách únik před horkem nemají. Nebezpečí jsou vystaveni především stavební dělníci, zemědělci nebo kurýři vykonávající těžkou fyzickou práci venku, kteří nemají možnost nechat tělo během horkých nocí zregenerovat. Problém zasahuje i venkovské komunity, kde je lékařská péče hůře dostupná a možnosti chlazení jsou velmi omezené.
Určitou úlevu by měl přinést až příchod monzunových dešťů, kdy oblačnost a srážky pomáhají snižovat denní teploty, i když vlhkost vzduchu obvykle zůstává vysoká. Monzun obvykle přichází na začátku června do jižní Indie a do poloviny července pokryje celou zemi, zatímco v Pákistánu začíná zpravidla o něco později, na začátku července, a trvá až do září. Pro celý region je tato úleva klíčová, avšak s postupujícími klimatickými změnami budou extrémní vlny veder a vysoká vlhkost zasahovat tyto země stále častěji a s větší intenzitou.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
