Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Jasným příkladem tohoto trendu je vývoj v Kalifornii, kde jedna z největších amerických pojišťoven State Farm v roce 2024 neobnovila 72 000 pojistek na domy kvůli neudržitelnému riziku lesních požárů. Podobná omezení zavedla i polovina z dvanácti největších pojišťoven v tomto unijním státě. Majitelé nemovitostí bez soukromého krytí jsou odkazováni na státní záchranný plán FAIR Plan, jehož portfolio vzrostlo z 271 000 smluv v roce 2022 na více než 684 000 do března 2026. Tento systém, nabízející nižší krytí než komerční trh, se přitom po rozsáhlých požárech v Los Angeles v lednu 2025 ocitl na pokraji kolapsu a přežil jen díky nouzové státní dotaci ve výši jedné miliardy dolarů.
V Evropě vyvolává rostoucí obavy takzvaná mezera v ochraně, což je podíl hospodářských škod z katastrof, které pojištění nepokrývá. Podle evropského regulačního orgánu EIOPA zůstávalo v Evropě historicky nepojištěno až 75 procent ekonomických ztrát způsobených přírodními živly. Německá národní asociace pojišťoven v této souvislosti varovala, že by se pojistné mohlo během deseti let zdvojnásobit. Ve Francii funguje národní systém pro přírodní katastrofy CatNat, který je však od roku 2016 ztrátový, což vedlo vládu k tomu, že v lednu 2025 zvýšila povinný příplatek ke všem pojistkám majetku ze 12 na 20 procent.
Kromě běžného komerčního pojištění se v reakci na klimatická rizika rozvíjejí dva alternativní finanční nástroje. Prvním jsou katastrofické dluhopisy (CAT bonds), které vznikly v devadesátých letech v USA po hurikánu Andrew. Tyto dluhopisy umožňují zajišťovnám získat kapitál od investorů na finančních trzích s předstihem, což garantuje okamžitou dostupnost peněz v případě velké pohromy a stabilizuje ceny na několik let. Druhým nástrojem je parametrické pojištění, které vyplácí plnění automaticky při překročení předem definované meteorologické hranice, například určitého úhrnu srážek. Výhodou je, že nevyžaduje fyzické posuzování škod, což urychluje výplatu peněz zejména v odlehlých oblastech.
Navzdory těmto inovacím zůstává rozdíl mezi reálnými náklady na katastrofy a pojištěním obrovský. Podle zprávy zajišťovny Swiss Re nebylo v roce 2024 celosvětově pojištěno 57 procent ztrát z přírodních katastrof. Vzhledem k tomu, že soukromý sektor na toto tempo nestačí, roste tlak na státní zásahy. Vládní instituce proto stále častěji pojištění přímo dotují nebo vytvářejí veřejno-soukromé programy, které sdílejí rizika napříč celými geografickými oblastmi.
Příkladem takového postupu je britský projekt Flood Re, který vznikl v roce 2016 jako společný zajišťovací fond státu a soukromých pojišťoven. Jeho cílem je udržet dostupné pojištění proti povodním i v rizikových oblastech. Platnost tohoto schématu je však omezena do roku 2039. Tento termín byl stanoven předpokladem, že zbývající čas země využije k investicím do protipovodňových zábran a celkového snížení rizik, aby mohl soukromý trh následně rizika přesně nacenit, aniž by se stala pro lidi nedostupná. V současnosti však rostou pochybnosti o tom, zda bude tento přechod realizovatelný.
Francouzský systém CatNat funguje na principu národní solidarity ještě přísněji, neboť krytí přírodních katastrof je povinně a automaticky zahrnuto v každé pojistce nemovitosti v zemi. Každý pojistník přispívá do fondu prostřednictvím povinného příplatku bez ohledu na to, v jak bezpečné či rizikové oblasti žije. Tento systém vyplatil od roku 1982 přes 50 miliard eur, ale pod náporem rostoucích klimatických škod začíná vykazovat známky vyčerpání.
V reakci na celoevropský vývoj se objevují návrhy na vytvoření veřejno-soukromého zajišťovacího schématu na úrovni celé Evropské unie. Tento model by sdružoval klimatická rizika napříč členskými státy a využíval úspor z rozsahu. Podle propočtů by mohl snížit evropskou mezeru v nepojištěných škodách ze 75 procent na přibližně 10 procent. Realizace takového plánu by si však vyžádala finanční záruky z veřejných zdrojů ve výši až 65 miliard eur, aby systém dokázal pokrýt ty nejextrémnější krizové situace. Vývoj ukazuje, že dosavadní mechanismy byly navrženy pro stabilnější klima, a s jeho proměnou se role veřejného sektoru v pojištění rizik stává klíčovou.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.