Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Jasným příkladem tohoto trendu je vývoj v Kalifornii, kde jedna z největších amerických pojišťoven State Farm v roce 2024 neobnovila 72 000 pojistek na domy kvůli neudržitelnému riziku lesních požárů. Podobná omezení zavedla i polovina z dvanácti největších pojišťoven v tomto unijním státě. Majitelé nemovitostí bez soukromého krytí jsou odkazováni na státní záchranný plán FAIR Plan, jehož portfolio vzrostlo z 271 000 smluv v roce 2022 na více než 684 000 do března 2026. Tento systém, nabízející nižší krytí než komerční trh, se přitom po rozsáhlých požárech v Los Angeles v lednu 2025 ocitl na pokraji kolapsu a přežil jen díky nouzové státní dotaci ve výši jedné miliardy dolarů.
V Evropě vyvolává rostoucí obavy takzvaná mezera v ochraně, což je podíl hospodářských škod z katastrof, které pojištění nepokrývá. Podle evropského regulačního orgánu EIOPA zůstávalo v Evropě historicky nepojištěno až 75 procent ekonomických ztrát způsobených přírodními živly. Německá národní asociace pojišťoven v této souvislosti varovala, že by se pojistné mohlo během deseti let zdvojnásobit. Ve Francii funguje národní systém pro přírodní katastrofy CatNat, který je však od roku 2016 ztrátový, což vedlo vládu k tomu, že v lednu 2025 zvýšila povinný příplatek ke všem pojistkám majetku ze 12 na 20 procent.
Kromě běžného komerčního pojištění se v reakci na klimatická rizika rozvíjejí dva alternativní finanční nástroje. Prvním jsou katastrofické dluhopisy (CAT bonds), které vznikly v devadesátých letech v USA po hurikánu Andrew. Tyto dluhopisy umožňují zajišťovnám získat kapitál od investorů na finančních trzích s předstihem, což garantuje okamžitou dostupnost peněz v případě velké pohromy a stabilizuje ceny na několik let. Druhým nástrojem je parametrické pojištění, které vyplácí plnění automaticky při překročení předem definované meteorologické hranice, například určitého úhrnu srážek. Výhodou je, že nevyžaduje fyzické posuzování škod, což urychluje výplatu peněz zejména v odlehlých oblastech.
Navzdory těmto inovacím zůstává rozdíl mezi reálnými náklady na katastrofy a pojištěním obrovský. Podle zprávy zajišťovny Swiss Re nebylo v roce 2024 celosvětově pojištěno 57 procent ztrát z přírodních katastrof. Vzhledem k tomu, že soukromý sektor na toto tempo nestačí, roste tlak na státní zásahy. Vládní instituce proto stále častěji pojištění přímo dotují nebo vytvářejí veřejno-soukromé programy, které sdílejí rizika napříč celými geografickými oblastmi.
Příkladem takového postupu je britský projekt Flood Re, který vznikl v roce 2016 jako společný zajišťovací fond státu a soukromých pojišťoven. Jeho cílem je udržet dostupné pojištění proti povodním i v rizikových oblastech. Platnost tohoto schématu je však omezena do roku 2039. Tento termín byl stanoven předpokladem, že zbývající čas země využije k investicím do protipovodňových zábran a celkového snížení rizik, aby mohl soukromý trh následně rizika přesně nacenit, aniž by se stala pro lidi nedostupná. V současnosti však rostou pochybnosti o tom, zda bude tento přechod realizovatelný.
Francouzský systém CatNat funguje na principu národní solidarity ještě přísněji, neboť krytí přírodních katastrof je povinně a automaticky zahrnuto v každé pojistce nemovitosti v zemi. Každý pojistník přispívá do fondu prostřednictvím povinného příplatku bez ohledu na to, v jak bezpečné či rizikové oblasti žije. Tento systém vyplatil od roku 1982 přes 50 miliard eur, ale pod náporem rostoucích klimatických škod začíná vykazovat známky vyčerpání.
V reakci na celoevropský vývoj se objevují návrhy na vytvoření veřejno-soukromého zajišťovacího schématu na úrovni celé Evropské unie. Tento model by sdružoval klimatická rizika napříč členskými státy a využíval úspor z rozsahu. Podle propočtů by mohl snížit evropskou mezeru v nepojištěných škodách ze 75 procent na přibližně 10 procent. Realizace takového plánu by si však vyžádala finanční záruky z veřejných zdrojů ve výši až 65 miliard eur, aby systém dokázal pokrýt ty nejextrémnější krizové situace. Vývoj ukazuje, že dosavadní mechanismy byly navrženy pro stabilnější klima, a s jeho proměnou se role veřejného sektoru v pojištění rizik stává klíčovou.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.