Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Jasným příkladem tohoto trendu je vývoj v Kalifornii, kde jedna z největších amerických pojišťoven State Farm v roce 2024 neobnovila 72 000 pojistek na domy kvůli neudržitelnému riziku lesních požárů. Podobná omezení zavedla i polovina z dvanácti největších pojišťoven v tomto unijním státě. Majitelé nemovitostí bez soukromého krytí jsou odkazováni na státní záchranný plán FAIR Plan, jehož portfolio vzrostlo z 271 000 smluv v roce 2022 na více než 684 000 do března 2026. Tento systém, nabízející nižší krytí než komerční trh, se přitom po rozsáhlých požárech v Los Angeles v lednu 2025 ocitl na pokraji kolapsu a přežil jen díky nouzové státní dotaci ve výši jedné miliardy dolarů.
V Evropě vyvolává rostoucí obavy takzvaná mezera v ochraně, což je podíl hospodářských škod z katastrof, které pojištění nepokrývá. Podle evropského regulačního orgánu EIOPA zůstávalo v Evropě historicky nepojištěno až 75 procent ekonomických ztrát způsobených přírodními živly. Německá národní asociace pojišťoven v této souvislosti varovala, že by se pojistné mohlo během deseti let zdvojnásobit. Ve Francii funguje národní systém pro přírodní katastrofy CatNat, který je však od roku 2016 ztrátový, což vedlo vládu k tomu, že v lednu 2025 zvýšila povinný příplatek ke všem pojistkám majetku ze 12 na 20 procent.
Kromě běžného komerčního pojištění se v reakci na klimatická rizika rozvíjejí dva alternativní finanční nástroje. Prvním jsou katastrofické dluhopisy (CAT bonds), které vznikly v devadesátých letech v USA po hurikánu Andrew. Tyto dluhopisy umožňují zajišťovnám získat kapitál od investorů na finančních trzích s předstihem, což garantuje okamžitou dostupnost peněz v případě velké pohromy a stabilizuje ceny na několik let. Druhým nástrojem je parametrické pojištění, které vyplácí plnění automaticky při překročení předem definované meteorologické hranice, například určitého úhrnu srážek. Výhodou je, že nevyžaduje fyzické posuzování škod, což urychluje výplatu peněz zejména v odlehlých oblastech.
Navzdory těmto inovacím zůstává rozdíl mezi reálnými náklady na katastrofy a pojištěním obrovský. Podle zprávy zajišťovny Swiss Re nebylo v roce 2024 celosvětově pojištěno 57 procent ztrát z přírodních katastrof. Vzhledem k tomu, že soukromý sektor na toto tempo nestačí, roste tlak na státní zásahy. Vládní instituce proto stále častěji pojištění přímo dotují nebo vytvářejí veřejno-soukromé programy, které sdílejí rizika napříč celými geografickými oblastmi.
Příkladem takového postupu je britský projekt Flood Re, který vznikl v roce 2016 jako společný zajišťovací fond státu a soukromých pojišťoven. Jeho cílem je udržet dostupné pojištění proti povodním i v rizikových oblastech. Platnost tohoto schématu je však omezena do roku 2039. Tento termín byl stanoven předpokladem, že zbývající čas země využije k investicím do protipovodňových zábran a celkového snížení rizik, aby mohl soukromý trh následně rizika přesně nacenit, aniž by se stala pro lidi nedostupná. V současnosti však rostou pochybnosti o tom, zda bude tento přechod realizovatelný.
Francouzský systém CatNat funguje na principu národní solidarity ještě přísněji, neboť krytí přírodních katastrof je povinně a automaticky zahrnuto v každé pojistce nemovitosti v zemi. Každý pojistník přispívá do fondu prostřednictvím povinného příplatku bez ohledu na to, v jak bezpečné či rizikové oblasti žije. Tento systém vyplatil od roku 1982 přes 50 miliard eur, ale pod náporem rostoucích klimatických škod začíná vykazovat známky vyčerpání.
V reakci na celoevropský vývoj se objevují návrhy na vytvoření veřejno-soukromého zajišťovacího schématu na úrovni celé Evropské unie. Tento model by sdružoval klimatická rizika napříč členskými státy a využíval úspor z rozsahu. Podle propočtů by mohl snížit evropskou mezeru v nepojištěných škodách ze 75 procent na přibližně 10 procent. Realizace takového plánu by si však vyžádala finanční záruky z veřejných zdrojů ve výši až 65 miliard eur, aby systém dokázal pokrýt ty nejextrémnější krizové situace. Vývoj ukazuje, že dosavadní mechanismy byly navrženy pro stabilnější klima, a s jeho proměnou se role veřejného sektoru v pojištění rizik stává klíčovou.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.