Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Jasným příkladem tohoto trendu je vývoj v Kalifornii, kde jedna z největších amerických pojišťoven State Farm v roce 2024 neobnovila 72 000 pojistek na domy kvůli neudržitelnému riziku lesních požárů. Podobná omezení zavedla i polovina z dvanácti největších pojišťoven v tomto unijním státě. Majitelé nemovitostí bez soukromého krytí jsou odkazováni na státní záchranný plán FAIR Plan, jehož portfolio vzrostlo z 271 000 smluv v roce 2022 na více než 684 000 do března 2026. Tento systém, nabízející nižší krytí než komerční trh, se přitom po rozsáhlých požárech v Los Angeles v lednu 2025 ocitl na pokraji kolapsu a přežil jen díky nouzové státní dotaci ve výši jedné miliardy dolarů.
V Evropě vyvolává rostoucí obavy takzvaná mezera v ochraně, což je podíl hospodářských škod z katastrof, které pojištění nepokrývá. Podle evropského regulačního orgánu EIOPA zůstávalo v Evropě historicky nepojištěno až 75 procent ekonomických ztrát způsobených přírodními živly. Německá národní asociace pojišťoven v této souvislosti varovala, že by se pojistné mohlo během deseti let zdvojnásobit. Ve Francii funguje národní systém pro přírodní katastrofy CatNat, který je však od roku 2016 ztrátový, což vedlo vládu k tomu, že v lednu 2025 zvýšila povinný příplatek ke všem pojistkám majetku ze 12 na 20 procent.
Kromě běžného komerčního pojištění se v reakci na klimatická rizika rozvíjejí dva alternativní finanční nástroje. Prvním jsou katastrofické dluhopisy (CAT bonds), které vznikly v devadesátých letech v USA po hurikánu Andrew. Tyto dluhopisy umožňují zajišťovnám získat kapitál od investorů na finančních trzích s předstihem, což garantuje okamžitou dostupnost peněz v případě velké pohromy a stabilizuje ceny na několik let. Druhým nástrojem je parametrické pojištění, které vyplácí plnění automaticky při překročení předem definované meteorologické hranice, například určitého úhrnu srážek. Výhodou je, že nevyžaduje fyzické posuzování škod, což urychluje výplatu peněz zejména v odlehlých oblastech.
Navzdory těmto inovacím zůstává rozdíl mezi reálnými náklady na katastrofy a pojištěním obrovský. Podle zprávy zajišťovny Swiss Re nebylo v roce 2024 celosvětově pojištěno 57 procent ztrát z přírodních katastrof. Vzhledem k tomu, že soukromý sektor na toto tempo nestačí, roste tlak na státní zásahy. Vládní instituce proto stále častěji pojištění přímo dotují nebo vytvářejí veřejno-soukromé programy, které sdílejí rizika napříč celými geografickými oblastmi.
Příkladem takového postupu je britský projekt Flood Re, který vznikl v roce 2016 jako společný zajišťovací fond státu a soukromých pojišťoven. Jeho cílem je udržet dostupné pojištění proti povodním i v rizikových oblastech. Platnost tohoto schématu je však omezena do roku 2039. Tento termín byl stanoven předpokladem, že zbývající čas země využije k investicím do protipovodňových zábran a celkového snížení rizik, aby mohl soukromý trh následně rizika přesně nacenit, aniž by se stala pro lidi nedostupná. V současnosti však rostou pochybnosti o tom, zda bude tento přechod realizovatelný.
Francouzský systém CatNat funguje na principu národní solidarity ještě přísněji, neboť krytí přírodních katastrof je povinně a automaticky zahrnuto v každé pojistce nemovitosti v zemi. Každý pojistník přispívá do fondu prostřednictvím povinného příplatku bez ohledu na to, v jak bezpečné či rizikové oblasti žije. Tento systém vyplatil od roku 1982 přes 50 miliard eur, ale pod náporem rostoucích klimatických škod začíná vykazovat známky vyčerpání.
V reakci na celoevropský vývoj se objevují návrhy na vytvoření veřejno-soukromého zajišťovacího schématu na úrovni celé Evropské unie. Tento model by sdružoval klimatická rizika napříč členskými státy a využíval úspor z rozsahu. Podle propočtů by mohl snížit evropskou mezeru v nepojištěných škodách ze 75 procent na přibližně 10 procent. Realizace takového plánu by si však vyžádala finanční záruky z veřejných zdrojů ve výši až 65 miliard eur, aby systém dokázal pokrýt ty nejextrémnější krizové situace. Vývoj ukazuje, že dosavadní mechanismy byly navrženy pro stabilnější klima, a s jeho proměnou se role veřejného sektoru v pojištění rizik stává klíčovou.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.