Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Komisař pro klima Wopke Hoekstra označil takové chování Ankary za naprosto nepřijatelné a zdůraznil, že pokud se nějaká země rozhodne pořádat mezinárodní událost, musí jít veškeré národní neshody stranou. Podle jeho slov Evropská unie nehodlá tento přístup tolerovat s tím, že Turecko musí jednat buď se všemi sedmadvaceti členskými státy bloku, nebo s žádným z nich.
Situaci výrazně komplikuje fakt, že Kypr v první polovině letošního roku drží rotující předsednictví v Radě Evropské unie a zastupuje tak navenek celé unijní společenství. Turecká vláda však podle diplomatických zdrojů nejenže ignoruje kyperské žádosti o dvoustranná jednání, ale zcela zástupce ostrovního státu izoluje.
Ankara totiž neudržuje s Kyperskou republikou, která je mezinárodně uznávaná jako jediná legitimní vláda na ostrově, žádné diplomatické vztahy. Turecko jako jediná země na světě uznává nezávislost odtrženého severního Kypru, k jehož faktickému rozdělení došlo po turecké invazi v roce 1974, která byla reakcí na převrat podporovaný Řeckem.
K problému se na tiskové konferenci vyjádřila také mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen, která zopakovala, že vyloučení členského státu OSN z přípravného procesu klimatického summitu je neobhajitelné. Zároveň však dodala, že Turecko již unijní představitele ujistilo, že Kypr z budoucích schůzek spojených s organizací konference COP31 vynechán nebude.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".