Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Vlna veder donutila některé státy k zavedení mimořádných opatření, jako je například omezování práce pod širým nebem v částech Itálie. Na jihozápadě Francie se pláže zaplnily výrazně dříve než obvykle a zemědělci hlásí urychlení sklizně, protože teploty v regionu překročily hranici 30 stupňů Celsia. Meteorologové navíc varují, že horké počasí bude pokračovat. V Itálii schválil region Lazio, pod který spadá i Řím, pravidla zakazující mezi půl jednou a čtvrtou hodinou odpolední činnosti s dlouhodobým pobytem na slunci na farmách, stavbách či v logistice. Tato nařízení budou platit až do poloviny září, přičemž loni byla podobná opatření zavedena až o několik dní později.
Španělská státní meteorologická agentura Aemet rovněž vydala varování před mimořádně vysokými teplotami, které mají na většině území s výjimkou Kanárských ostrovů přetrvávat po celý týden. V jihozápadní části Španělska se od středy očekávají plošné tropické noci, přičemž denní maxima by měla mezi středou a pátkem kulminovat na hodnotách mezi 36 a 38 stupni Celsia. Podle odborníků z britského meteorologického úřadu Met Office je tento nárůst extrémních teplot jasným projevem klimatických změn v praxi a je velmi pravděpodobné, že se podobné stavy stanou novým normálem. Klimatičtí poradci navíc nedávno upozornili britskou vládu, že infrastruktura země, včetně škol a nemocnic, byla vybudována pro klima, které již neexistuje.
Ve Velké Británii byl pondělek vyhlášen jako nejteplejší květnový den v historii měření, když v Kew Gardens na jihozápadě Londýna teplota dosáhla 34,8 stupně Celsia, což je o celé dva stupně více než dosavadní maximum. Takové hodnoty by byly výjimečné i uprostřed léta, natož v květnu, kdy se průměrné teploty v britské metropoli obvykle pohybují kolem 17 až 18 stupňů Celsia. Meteorologové sice v závěru týdne očekávají ochlazení, avšak historické tabulky se přepisovaly i na jiných místech ostrovů. Irská meteorologická služba Met Eireann zaznamenala rekordní květnovou teplotu 28,8 stupně Celsia na stanicích Killarney a Clonmel, zatímco nedaleko Edinburghu museli hasiči bojovat s požárem trávy v situaci, kdy teplota ve skotské metropoli vyšplhala na 25 stupňů Celsia.
Na druhé straně Lamanšského průlivu oznámila agentura Météo-France, že pondělek se stal z celonárodního hlediska nejteplejším květnovým dnem od začátku vedení záznamů. V některých regionech se očekávají maxima mezi 33 a 36 stupni Celsia a celá situace má podle předpovědí trvat minimálně do konce týdne. Francouzský premiér Sébastien Lecornu proto na čtvrtek naplánoval schůzku s klíčovými ministry, aby projednali vládní přípravy na zvládání této vlny veder. Paříž zaznamenala své první překonání třiceti stupňů již v sobotu, kdy rtuť vystoupila na 31,9 stupně Celsia.
Úpisy extrémního počasí si ve Francii vyžádaly i lidské životy a zdravotní komplikace. Během nedělního běžeckého závodu na deset kilometrů v Paříži zemřel jeden z účastníků a dalších deset osob muselo být převezeno do nemocnice v kritickém stavu po obdobném závodu na pařížském předměstí Maisons-Alfort. Úmorné vedro v pondělek komplikovalo situaci také tenistům a divákům na antukovém grandslamu Roland Garros. Extrémní sucho a horko podle vědců prokazatelně zvyšují intenzitu i frekvenci vln veder, sucha i následných povodní po celé Evropě.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
