Počasí jako tichý zabiják: Stoupající teploty si vybírají daň na zdraví, jak se jim ubránit?

Odhaduje se, že každoročně zemře v důsledku vysokých teplot přibližně půl milionu lidí. To je více než kolik si vyžádají války nebo teroristické útoky, ačkoli méně než oběti dopravních nehod či znečištění ovzduší. Ve většině případů nejde o úmrtí způsobené přímým úpalem, ale o zhoršení již existujících onemocnění – zejména srdečních, ledvinových nebo plicních. Při extrémním horku je totiž lidský organismus vystaven enormnímu stresu.

Největší zátěž představuje situace, kdy se tělo nemůže v noci ochladit, například v dusných bytech nebo městském prostředí, kde se nahromaděné denní teplo uvolňuje velmi pomalu. Orgány, zejména srdce a ledviny, musí pracovat intenzivněji, aby udržely stabilní tělesnou teplotu. Výsledkem může být kolaps, selhání orgánů nebo smrt.

Vlny veder navíc spouštějí další nebezpečné jevy – zhoršují kvalitu ovzduší, zvyšují počet nehod, vedou k rozsáhlým lesním požárům nebo způsobují výpadky elektřiny, které ochromují nemocnice i domácnosti. Všechny tyto faktory dále prohlubují zdravotní i sociální dopady extrémního počasí.

Nejvíce ohrožení jsou lidé, kteří tráví většinu času venku – například stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Největší část obětí však tvoří senioři, lidé s chronickými nemocemi a ženy, které jsou statisticky zranitelnější než muži. Výrazně vyšší riziko nesou také nízkopříjmové skupiny obyvatel, jež často nemají klimatizaci, dostatečnou izolaci bydlení ani přístup k parkům a jiným chladivým prvkům ve městě.

Tělo se přirozeně ochlazuje pocením, ale pokud je vzduch příliš vlhký, pot se neodpařuje, a tělesné teplo se tak neodvádí ven. V takových podmínkách se člověk může přehřát mnohem rychleji, než odpovídá samotné naměřené teplotě – a to může být fatální, zvláště pro křehké osoby.

Hlavní příčinou rostoucího výskytu vln veder je klimatická změna způsobená lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Globální teplota od předindustriální éry vzrostla přibližně o 1,3 °C, přičemž nad pevninou je tento nárůst ještě výraznější. S tímto oteplením přicházejí i častější a intenzivnější epizody extrémního počasí.

Vědci rovněž upozorňují na nový klimatický jev: tzv. „tepelné dómy“, tedy oblasti s vysokým tlakem, které zadržují horký vzduch nad danou oblastí po dobu několika dnů nebo týdnů. Tento efekt je spojen s oslabením tryskového proudění a může způsobit extrémně dlouhé a ničivé vlny veder.

Zatímco v minulosti měla zima na svědomí více obětí než léto, klimatické modely varují, že do budoucna se tento trend obrátí. Počet úmrtí z důvodu chladu se bude postupně snižovat, zatímco počet obětí vln veder výrazně poroste. Studie z více než 850 evropských měst předpovídá, že bez ohledu na míru snižování emisí dojde k celkovému nárůstu počtu úmrtí souvisejících s extrémními teplotami.

Řešení spočívá nejen v přizpůsobení se horku, ale především v jeho prevenci. Klíčové je omezení emisí skleníkových plynů, ochrana lesů a mokřadů, ale také změna urbanistického plánování. Města by měla snižovat podíl betonových ploch a aut a naopak přidávat zeleň, vodní prvky, stínění a prostory pro odpočinek. Cílem je zmírnit tzv. efekt městského tepelného ostrova, kdy jsou města během vln veder o několik stupňů teplejší než okolní venkov.

Každý jednotlivec se může chránit několika jednoduchými kroky. Vyhýbat se pobytu venku v nejteplejší části dne, udržovat domácnost zastíněnou, větrat pouze v noci, pít dostatek tekutin, nosit volné oblečení a sledovat zdravotní stav seniorů či nemocných v okolí. Taková opatření mohou zachránit život nejen zranitelným lidem, ale i těm, kteří dopady horka dosud podceňovali.

Vlny veder přestávají být výjimečným jevem a stávají se novou realitou. Je třeba se jim přizpůsobit – ale především se jim snažit předcházet, dokud je čas.