S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
Odhaduje se, že každoročně zemře v důsledku vysokých teplot přibližně půl milionu lidí. To je více než kolik si vyžádají války nebo teroristické útoky, ačkoli méně než oběti dopravních nehod či znečištění ovzduší. Ve většině případů nejde o úmrtí způsobené přímým úpalem, ale o zhoršení již existujících onemocnění – zejména srdečních, ledvinových nebo plicních. Při extrémním horku je totiž lidský organismus vystaven enormnímu stresu.
Největší zátěž představuje situace, kdy se tělo nemůže v noci ochladit, například v dusných bytech nebo městském prostředí, kde se nahromaděné denní teplo uvolňuje velmi pomalu. Orgány, zejména srdce a ledviny, musí pracovat intenzivněji, aby udržely stabilní tělesnou teplotu. Výsledkem může být kolaps, selhání orgánů nebo smrt.
Vlny veder navíc spouštějí další nebezpečné jevy – zhoršují kvalitu ovzduší, zvyšují počet nehod, vedou k rozsáhlým lesním požárům nebo způsobují výpadky elektřiny, které ochromují nemocnice i domácnosti. Všechny tyto faktory dále prohlubují zdravotní i sociální dopady extrémního počasí.
Nejvíce ohrožení jsou lidé, kteří tráví většinu času venku – například stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Největší část obětí však tvoří senioři, lidé s chronickými nemocemi a ženy, které jsou statisticky zranitelnější než muži. Výrazně vyšší riziko nesou také nízkopříjmové skupiny obyvatel, jež často nemají klimatizaci, dostatečnou izolaci bydlení ani přístup k parkům a jiným chladivým prvkům ve městě.
Tělo se přirozeně ochlazuje pocením, ale pokud je vzduch příliš vlhký, pot se neodpařuje, a tělesné teplo se tak neodvádí ven. V takových podmínkách se člověk může přehřát mnohem rychleji, než odpovídá samotné naměřené teplotě – a to může být fatální, zvláště pro křehké osoby.
Hlavní příčinou rostoucího výskytu vln veder je klimatická změna způsobená lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Globální teplota od předindustriální éry vzrostla přibližně o 1,3 °C, přičemž nad pevninou je tento nárůst ještě výraznější. S tímto oteplením přicházejí i častější a intenzivnější epizody extrémního počasí.
Vědci rovněž upozorňují na nový klimatický jev: tzv. „tepelné dómy“, tedy oblasti s vysokým tlakem, které zadržují horký vzduch nad danou oblastí po dobu několika dnů nebo týdnů. Tento efekt je spojen s oslabením tryskového proudění a může způsobit extrémně dlouhé a ničivé vlny veder.
Zatímco v minulosti měla zima na svědomí více obětí než léto, klimatické modely varují, že do budoucna se tento trend obrátí. Počet úmrtí z důvodu chladu se bude postupně snižovat, zatímco počet obětí vln veder výrazně poroste. Studie z více než 850 evropských měst předpovídá, že bez ohledu na míru snižování emisí dojde k celkovému nárůstu počtu úmrtí souvisejících s extrémními teplotami.
Řešení spočívá nejen v přizpůsobení se horku, ale především v jeho prevenci. Klíčové je omezení emisí skleníkových plynů, ochrana lesů a mokřadů, ale také změna urbanistického plánování. Města by měla snižovat podíl betonových ploch a aut a naopak přidávat zeleň, vodní prvky, stínění a prostory pro odpočinek. Cílem je zmírnit tzv. efekt městského tepelného ostrova, kdy jsou města během vln veder o několik stupňů teplejší než okolní venkov.
Každý jednotlivec se může chránit několika jednoduchými kroky. Vyhýbat se pobytu venku v nejteplejší části dne, udržovat domácnost zastíněnou, větrat pouze v noci, pít dostatek tekutin, nosit volné oblečení a sledovat zdravotní stav seniorů či nemocných v okolí. Taková opatření mohou zachránit život nejen zranitelným lidem, ale i těm, kteří dopady horka dosud podceňovali.
Vlny veder přestávají být výjimečným jevem a stávají se novou realitou. Je třeba se jim přizpůsobit – ale především se jim snažit předcházet, dokud je čas.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
