S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
Odhaduje se, že každoročně zemře v důsledku vysokých teplot přibližně půl milionu lidí. To je více než kolik si vyžádají války nebo teroristické útoky, ačkoli méně než oběti dopravních nehod či znečištění ovzduší. Ve většině případů nejde o úmrtí způsobené přímým úpalem, ale o zhoršení již existujících onemocnění – zejména srdečních, ledvinových nebo plicních. Při extrémním horku je totiž lidský organismus vystaven enormnímu stresu.
Největší zátěž představuje situace, kdy se tělo nemůže v noci ochladit, například v dusných bytech nebo městském prostředí, kde se nahromaděné denní teplo uvolňuje velmi pomalu. Orgány, zejména srdce a ledviny, musí pracovat intenzivněji, aby udržely stabilní tělesnou teplotu. Výsledkem může být kolaps, selhání orgánů nebo smrt.
Vlny veder navíc spouštějí další nebezpečné jevy – zhoršují kvalitu ovzduší, zvyšují počet nehod, vedou k rozsáhlým lesním požárům nebo způsobují výpadky elektřiny, které ochromují nemocnice i domácnosti. Všechny tyto faktory dále prohlubují zdravotní i sociální dopady extrémního počasí.
Nejvíce ohrožení jsou lidé, kteří tráví většinu času venku – například stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Největší část obětí však tvoří senioři, lidé s chronickými nemocemi a ženy, které jsou statisticky zranitelnější než muži. Výrazně vyšší riziko nesou také nízkopříjmové skupiny obyvatel, jež často nemají klimatizaci, dostatečnou izolaci bydlení ani přístup k parkům a jiným chladivým prvkům ve městě.
Tělo se přirozeně ochlazuje pocením, ale pokud je vzduch příliš vlhký, pot se neodpařuje, a tělesné teplo se tak neodvádí ven. V takových podmínkách se člověk může přehřát mnohem rychleji, než odpovídá samotné naměřené teplotě – a to může být fatální, zvláště pro křehké osoby.
Hlavní příčinou rostoucího výskytu vln veder je klimatická změna způsobená lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Globální teplota od předindustriální éry vzrostla přibližně o 1,3 °C, přičemž nad pevninou je tento nárůst ještě výraznější. S tímto oteplením přicházejí i častější a intenzivnější epizody extrémního počasí.
Vědci rovněž upozorňují na nový klimatický jev: tzv. „tepelné dómy“, tedy oblasti s vysokým tlakem, které zadržují horký vzduch nad danou oblastí po dobu několika dnů nebo týdnů. Tento efekt je spojen s oslabením tryskového proudění a může způsobit extrémně dlouhé a ničivé vlny veder.
Zatímco v minulosti měla zima na svědomí více obětí než léto, klimatické modely varují, že do budoucna se tento trend obrátí. Počet úmrtí z důvodu chladu se bude postupně snižovat, zatímco počet obětí vln veder výrazně poroste. Studie z více než 850 evropských měst předpovídá, že bez ohledu na míru snižování emisí dojde k celkovému nárůstu počtu úmrtí souvisejících s extrémními teplotami.
Řešení spočívá nejen v přizpůsobení se horku, ale především v jeho prevenci. Klíčové je omezení emisí skleníkových plynů, ochrana lesů a mokřadů, ale také změna urbanistického plánování. Města by měla snižovat podíl betonových ploch a aut a naopak přidávat zeleň, vodní prvky, stínění a prostory pro odpočinek. Cílem je zmírnit tzv. efekt městského tepelného ostrova, kdy jsou města během vln veder o několik stupňů teplejší než okolní venkov.
Každý jednotlivec se může chránit několika jednoduchými kroky. Vyhýbat se pobytu venku v nejteplejší části dne, udržovat domácnost zastíněnou, větrat pouze v noci, pít dostatek tekutin, nosit volné oblečení a sledovat zdravotní stav seniorů či nemocných v okolí. Taková opatření mohou zachránit život nejen zranitelným lidem, ale i těm, kteří dopady horka dosud podceňovali.
Vlny veder přestávají být výjimečným jevem a stávají se novou realitou. Je třeba se jim přizpůsobit – ale především se jim snažit předcházet, dokud je čas.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
