S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
Odhaduje se, že každoročně zemře v důsledku vysokých teplot přibližně půl milionu lidí. To je více než kolik si vyžádají války nebo teroristické útoky, ačkoli méně než oběti dopravních nehod či znečištění ovzduší. Ve většině případů nejde o úmrtí způsobené přímým úpalem, ale o zhoršení již existujících onemocnění – zejména srdečních, ledvinových nebo plicních. Při extrémním horku je totiž lidský organismus vystaven enormnímu stresu.
Největší zátěž představuje situace, kdy se tělo nemůže v noci ochladit, například v dusných bytech nebo městském prostředí, kde se nahromaděné denní teplo uvolňuje velmi pomalu. Orgány, zejména srdce a ledviny, musí pracovat intenzivněji, aby udržely stabilní tělesnou teplotu. Výsledkem může být kolaps, selhání orgánů nebo smrt.
Vlny veder navíc spouštějí další nebezpečné jevy – zhoršují kvalitu ovzduší, zvyšují počet nehod, vedou k rozsáhlým lesním požárům nebo způsobují výpadky elektřiny, které ochromují nemocnice i domácnosti. Všechny tyto faktory dále prohlubují zdravotní i sociální dopady extrémního počasí.
Nejvíce ohrožení jsou lidé, kteří tráví většinu času venku – například stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Největší část obětí však tvoří senioři, lidé s chronickými nemocemi a ženy, které jsou statisticky zranitelnější než muži. Výrazně vyšší riziko nesou také nízkopříjmové skupiny obyvatel, jež často nemají klimatizaci, dostatečnou izolaci bydlení ani přístup k parkům a jiným chladivým prvkům ve městě.
Tělo se přirozeně ochlazuje pocením, ale pokud je vzduch příliš vlhký, pot se neodpařuje, a tělesné teplo se tak neodvádí ven. V takových podmínkách se člověk může přehřát mnohem rychleji, než odpovídá samotné naměřené teplotě – a to může být fatální, zvláště pro křehké osoby.
Hlavní příčinou rostoucího výskytu vln veder je klimatická změna způsobená lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Globální teplota od předindustriální éry vzrostla přibližně o 1,3 °C, přičemž nad pevninou je tento nárůst ještě výraznější. S tímto oteplením přicházejí i častější a intenzivnější epizody extrémního počasí.
Vědci rovněž upozorňují na nový klimatický jev: tzv. „tepelné dómy“, tedy oblasti s vysokým tlakem, které zadržují horký vzduch nad danou oblastí po dobu několika dnů nebo týdnů. Tento efekt je spojen s oslabením tryskového proudění a může způsobit extrémně dlouhé a ničivé vlny veder.
Zatímco v minulosti měla zima na svědomí více obětí než léto, klimatické modely varují, že do budoucna se tento trend obrátí. Počet úmrtí z důvodu chladu se bude postupně snižovat, zatímco počet obětí vln veder výrazně poroste. Studie z více než 850 evropských měst předpovídá, že bez ohledu na míru snižování emisí dojde k celkovému nárůstu počtu úmrtí souvisejících s extrémními teplotami.
Řešení spočívá nejen v přizpůsobení se horku, ale především v jeho prevenci. Klíčové je omezení emisí skleníkových plynů, ochrana lesů a mokřadů, ale také změna urbanistického plánování. Města by měla snižovat podíl betonových ploch a aut a naopak přidávat zeleň, vodní prvky, stínění a prostory pro odpočinek. Cílem je zmírnit tzv. efekt městského tepelného ostrova, kdy jsou města během vln veder o několik stupňů teplejší než okolní venkov.
Každý jednotlivec se může chránit několika jednoduchými kroky. Vyhýbat se pobytu venku v nejteplejší části dne, udržovat domácnost zastíněnou, větrat pouze v noci, pít dostatek tekutin, nosit volné oblečení a sledovat zdravotní stav seniorů či nemocných v okolí. Taková opatření mohou zachránit život nejen zranitelným lidem, ale i těm, kteří dopady horka dosud podceňovali.
Vlny veder přestávají být výjimečným jevem a stávají se novou realitou. Je třeba se jim přizpůsobit – ale především se jim snažit předcházet, dokud je čas.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
