S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
Odhaduje se, že každoročně zemře v důsledku vysokých teplot přibližně půl milionu lidí. To je více než kolik si vyžádají války nebo teroristické útoky, ačkoli méně než oběti dopravních nehod či znečištění ovzduší. Ve většině případů nejde o úmrtí způsobené přímým úpalem, ale o zhoršení již existujících onemocnění – zejména srdečních, ledvinových nebo plicních. Při extrémním horku je totiž lidský organismus vystaven enormnímu stresu.
Největší zátěž představuje situace, kdy se tělo nemůže v noci ochladit, například v dusných bytech nebo městském prostředí, kde se nahromaděné denní teplo uvolňuje velmi pomalu. Orgány, zejména srdce a ledviny, musí pracovat intenzivněji, aby udržely stabilní tělesnou teplotu. Výsledkem může být kolaps, selhání orgánů nebo smrt.
Vlny veder navíc spouštějí další nebezpečné jevy – zhoršují kvalitu ovzduší, zvyšují počet nehod, vedou k rozsáhlým lesním požárům nebo způsobují výpadky elektřiny, které ochromují nemocnice i domácnosti. Všechny tyto faktory dále prohlubují zdravotní i sociální dopady extrémního počasí.
Nejvíce ohrožení jsou lidé, kteří tráví většinu času venku – například stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Největší část obětí však tvoří senioři, lidé s chronickými nemocemi a ženy, které jsou statisticky zranitelnější než muži. Výrazně vyšší riziko nesou také nízkopříjmové skupiny obyvatel, jež často nemají klimatizaci, dostatečnou izolaci bydlení ani přístup k parkům a jiným chladivým prvkům ve městě.
Tělo se přirozeně ochlazuje pocením, ale pokud je vzduch příliš vlhký, pot se neodpařuje, a tělesné teplo se tak neodvádí ven. V takových podmínkách se člověk může přehřát mnohem rychleji, než odpovídá samotné naměřené teplotě – a to může být fatální, zvláště pro křehké osoby.
Hlavní příčinou rostoucího výskytu vln veder je klimatická změna způsobená lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Globální teplota od předindustriální éry vzrostla přibližně o 1,3 °C, přičemž nad pevninou je tento nárůst ještě výraznější. S tímto oteplením přicházejí i častější a intenzivnější epizody extrémního počasí.
Vědci rovněž upozorňují na nový klimatický jev: tzv. „tepelné dómy“, tedy oblasti s vysokým tlakem, které zadržují horký vzduch nad danou oblastí po dobu několika dnů nebo týdnů. Tento efekt je spojen s oslabením tryskového proudění a může způsobit extrémně dlouhé a ničivé vlny veder.
Zatímco v minulosti měla zima na svědomí více obětí než léto, klimatické modely varují, že do budoucna se tento trend obrátí. Počet úmrtí z důvodu chladu se bude postupně snižovat, zatímco počet obětí vln veder výrazně poroste. Studie z více než 850 evropských měst předpovídá, že bez ohledu na míru snižování emisí dojde k celkovému nárůstu počtu úmrtí souvisejících s extrémními teplotami.
Řešení spočívá nejen v přizpůsobení se horku, ale především v jeho prevenci. Klíčové je omezení emisí skleníkových plynů, ochrana lesů a mokřadů, ale také změna urbanistického plánování. Města by měla snižovat podíl betonových ploch a aut a naopak přidávat zeleň, vodní prvky, stínění a prostory pro odpočinek. Cílem je zmírnit tzv. efekt městského tepelného ostrova, kdy jsou města během vln veder o několik stupňů teplejší než okolní venkov.
Každý jednotlivec se může chránit několika jednoduchými kroky. Vyhýbat se pobytu venku v nejteplejší části dne, udržovat domácnost zastíněnou, větrat pouze v noci, pít dostatek tekutin, nosit volné oblečení a sledovat zdravotní stav seniorů či nemocných v okolí. Taková opatření mohou zachránit život nejen zranitelným lidem, ale i těm, kteří dopady horka dosud podceňovali.
Vlny veder přestávají být výjimečným jevem a stávají se novou realitou. Je třeba se jim přizpůsobit – ale především se jim snažit předcházet, dokud je čas.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
