Nejen počasí může zničit svět. Klimatická krize má své dvojče, a to je skutečně zlé

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 9. června 2025 09:23
Sdílej:

Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.

Tato bóje, označovaná jako L4, patří výzkumnému centru Plymouth Marine Laboratory (PML) a patří k technologicky nejvyspělejším měřicím stanicím svého druhu. Měří mimo jiné teplotu, slanost, množství kyslíku, světla a především kyselost vody. Právě vývoj pH oceánu znepokojuje vědce čím dál více.

Oceánská acidifikace, označovaná jako „zlý dvojník klimatické krize“, je způsobena rostoucím množstvím oxidu uhličitého, který se z atmosféry vstřebává do mořské vody. Chemické reakce vedou k poklesu pH, což má závažné dopady na mořské organismy. Nová studie britských, amerických a oregonských vědců ukazuje, že proces acidifikace probíhá rychleji, než se dosud předpokládalo.

„Je těžké veřejnosti ukázat něco, co není na první pohled vidět,“ říká profesor Steve Widdicombe z PML. „Biologické dopady se projeví až v dlouhodobém horizontu, a je složité je oddělit od vlivů, jako je znečištění nebo nadměrný rybolov.“

Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů je video od amerického úřadu NOAA. Ukazuje mořského plže – pteropoda – v běžné mořské vodě a poté v prostředí s vyšším obsahem CO₂. Ve druhém případě je jeho schránka narušená a pohyb obtížný. Takové záběry sice pomáhají oslovit veřejnost, ale podle vědců nestačí k tomu, aby přiměly vlády k zásadním krokům.

Důsledky jsou však už nyní reálné. Na severozápadním pobřeží USA se kolem roku 2010 téměř zhroutil průmysl s chovem ústřic. Larvy těchto živočichů nedokázaly v kyselé vodě vytvořit schránky a uhynuly. Farmy pak začaly sledovat pH vody a upravovat ji chemicky, aby larvám umožnily přežít.

Podobné iniciativy ukazují, že se dá s acidifikací lokálně bojovat – otázkou zůstává, jak to zvládnout v globálním měřítku. Mnohé země nemají přístup k potřebným datům ani k technologiím, a i když mezinárodní dohody jako Globální rámec pro biologickou rozmanitost ukládají státům povinnost problém řešit, reálná opatření často chybí.

Na scénu tak vstupuje soukromý sektor s geoengineeringovými řešeními – například technikou zvanou „alkalinizace oceánu“, kdy se do vody přidávají zásadité látky, aby se zvýšilo pH. Zatímco v uzavřených systémech, jako jsou ústřicové líhně, to může fungovat, vědci varují, že rozmach těchto metod je příliš rychlý a nebezpečný.

„Představte si, že by vám lékař předepsal lék, který nebyl otestován. Vzali byste si ho?“ varuje Widdicombe. Jessie Turnerová z Aliance pro acidifikaci oceánu dodává: „Bez snížení emisí CO₂ se nikam neposuneme. Geoengineering nesmí odvést pozornost od hlavní příčiny.“

Řešení existují – od lokálního omezování organického znečištění po posilování odolnosti pobřežních ekosystémů. Ale bez jasného politického vedení zůstanou vědecké poznatky bez odezvy. Vědci doufají, že nadcházející konference OSN o oceánech ve Francii vnese téma acidifikace do světových politických agend.

„Je to tichá krize, o které se nemluví,“ říká Turnerová. „Ale pokud ji nezačneme brát vážně, dopady budou nezvratné.“ 

Témata:
Stalo se
Novinky
Čína

Čína se bouří. Na výzvu ke zpomalení vývoje AI přišla ostrá reakce

Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.

Novinky
Ilustrační foto

Fatální selhání lékařů: Žena kvůli nádoru na mozku 11 let podstupovala chemoterapie, rakovinu přitom neměla

Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.

Novinky
Jemen

Hútíové výrazně postupují Jemenem, přebírají území kontrolované vládou

Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.

Novinky
Ilustrační foto

Izrael schválně činí život Palestinců na Západním břehu nesnesitelným, varuje humanitární organizace

Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.