Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Tato bóje, označovaná jako L4, patří výzkumnému centru Plymouth Marine Laboratory (PML) a patří k technologicky nejvyspělejším měřicím stanicím svého druhu. Měří mimo jiné teplotu, slanost, množství kyslíku, světla a především kyselost vody. Právě vývoj pH oceánu znepokojuje vědce čím dál více.
Oceánská acidifikace, označovaná jako „zlý dvojník klimatické krize“, je způsobena rostoucím množstvím oxidu uhličitého, který se z atmosféry vstřebává do mořské vody. Chemické reakce vedou k poklesu pH, což má závažné dopady na mořské organismy. Nová studie britských, amerických a oregonských vědců ukazuje, že proces acidifikace probíhá rychleji, než se dosud předpokládalo.
„Je těžké veřejnosti ukázat něco, co není na první pohled vidět,“ říká profesor Steve Widdicombe z PML. „Biologické dopady se projeví až v dlouhodobém horizontu, a je složité je oddělit od vlivů, jako je znečištění nebo nadměrný rybolov.“
Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů je video od amerického úřadu NOAA. Ukazuje mořského plže – pteropoda – v běžné mořské vodě a poté v prostředí s vyšším obsahem CO₂. Ve druhém případě je jeho schránka narušená a pohyb obtížný. Takové záběry sice pomáhají oslovit veřejnost, ale podle vědců nestačí k tomu, aby přiměly vlády k zásadním krokům.
Důsledky jsou však už nyní reálné. Na severozápadním pobřeží USA se kolem roku 2010 téměř zhroutil průmysl s chovem ústřic. Larvy těchto živočichů nedokázaly v kyselé vodě vytvořit schránky a uhynuly. Farmy pak začaly sledovat pH vody a upravovat ji chemicky, aby larvám umožnily přežít.
Podobné iniciativy ukazují, že se dá s acidifikací lokálně bojovat – otázkou zůstává, jak to zvládnout v globálním měřítku. Mnohé země nemají přístup k potřebným datům ani k technologiím, a i když mezinárodní dohody jako Globální rámec pro biologickou rozmanitost ukládají státům povinnost problém řešit, reálná opatření často chybí.
Na scénu tak vstupuje soukromý sektor s geoengineeringovými řešeními – například technikou zvanou „alkalinizace oceánu“, kdy se do vody přidávají zásadité látky, aby se zvýšilo pH. Zatímco v uzavřených systémech, jako jsou ústřicové líhně, to může fungovat, vědci varují, že rozmach těchto metod je příliš rychlý a nebezpečný.
„Představte si, že by vám lékař předepsal lék, který nebyl otestován. Vzali byste si ho?“ varuje Widdicombe. Jessie Turnerová z Aliance pro acidifikaci oceánu dodává: „Bez snížení emisí CO₂ se nikam neposuneme. Geoengineering nesmí odvést pozornost od hlavní příčiny.“
Řešení existují – od lokálního omezování organického znečištění po posilování odolnosti pobřežních ekosystémů. Ale bez jasného politického vedení zůstanou vědecké poznatky bez odezvy. Vědci doufají, že nadcházející konference OSN o oceánech ve Francii vnese téma acidifikace do světových politických agend.
„Je to tichá krize, o které se nemluví,“ říká Turnerová. „Ale pokud ji nezačneme brát vážně, dopady budou nezvratné.“
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.