Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Tato bóje, označovaná jako L4, patří výzkumnému centru Plymouth Marine Laboratory (PML) a patří k technologicky nejvyspělejším měřicím stanicím svého druhu. Měří mimo jiné teplotu, slanost, množství kyslíku, světla a především kyselost vody. Právě vývoj pH oceánu znepokojuje vědce čím dál více.
Oceánská acidifikace, označovaná jako „zlý dvojník klimatické krize“, je způsobena rostoucím množstvím oxidu uhličitého, který se z atmosféry vstřebává do mořské vody. Chemické reakce vedou k poklesu pH, což má závažné dopady na mořské organismy. Nová studie britských, amerických a oregonských vědců ukazuje, že proces acidifikace probíhá rychleji, než se dosud předpokládalo.
„Je těžké veřejnosti ukázat něco, co není na první pohled vidět,“ říká profesor Steve Widdicombe z PML. „Biologické dopady se projeví až v dlouhodobém horizontu, a je složité je oddělit od vlivů, jako je znečištění nebo nadměrný rybolov.“
Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů je video od amerického úřadu NOAA. Ukazuje mořského plže – pteropoda – v běžné mořské vodě a poté v prostředí s vyšším obsahem CO₂. Ve druhém případě je jeho schránka narušená a pohyb obtížný. Takové záběry sice pomáhají oslovit veřejnost, ale podle vědců nestačí k tomu, aby přiměly vlády k zásadním krokům.
Důsledky jsou však už nyní reálné. Na severozápadním pobřeží USA se kolem roku 2010 téměř zhroutil průmysl s chovem ústřic. Larvy těchto živočichů nedokázaly v kyselé vodě vytvořit schránky a uhynuly. Farmy pak začaly sledovat pH vody a upravovat ji chemicky, aby larvám umožnily přežít.
Podobné iniciativy ukazují, že se dá s acidifikací lokálně bojovat – otázkou zůstává, jak to zvládnout v globálním měřítku. Mnohé země nemají přístup k potřebným datům ani k technologiím, a i když mezinárodní dohody jako Globální rámec pro biologickou rozmanitost ukládají státům povinnost problém řešit, reálná opatření často chybí.
Na scénu tak vstupuje soukromý sektor s geoengineeringovými řešeními – například technikou zvanou „alkalinizace oceánu“, kdy se do vody přidávají zásadité látky, aby se zvýšilo pH. Zatímco v uzavřených systémech, jako jsou ústřicové líhně, to může fungovat, vědci varují, že rozmach těchto metod je příliš rychlý a nebezpečný.
„Představte si, že by vám lékař předepsal lék, který nebyl otestován. Vzali byste si ho?“ varuje Widdicombe. Jessie Turnerová z Aliance pro acidifikaci oceánu dodává: „Bez snížení emisí CO₂ se nikam neposuneme. Geoengineering nesmí odvést pozornost od hlavní příčiny.“
Řešení existují – od lokálního omezování organického znečištění po posilování odolnosti pobřežních ekosystémů. Ale bez jasného politického vedení zůstanou vědecké poznatky bez odezvy. Vědci doufají, že nadcházející konference OSN o oceánech ve Francii vnese téma acidifikace do světových politických agend.
„Je to tichá krize, o které se nemluví,“ říká Turnerová. „Ale pokud ji nezačneme brát vážně, dopady budou nezvratné.“
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.