Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Tato bóje, označovaná jako L4, patří výzkumnému centru Plymouth Marine Laboratory (PML) a patří k technologicky nejvyspělejším měřicím stanicím svého druhu. Měří mimo jiné teplotu, slanost, množství kyslíku, světla a především kyselost vody. Právě vývoj pH oceánu znepokojuje vědce čím dál více.
Oceánská acidifikace, označovaná jako „zlý dvojník klimatické krize“, je způsobena rostoucím množstvím oxidu uhličitého, který se z atmosféry vstřebává do mořské vody. Chemické reakce vedou k poklesu pH, což má závažné dopady na mořské organismy. Nová studie britských, amerických a oregonských vědců ukazuje, že proces acidifikace probíhá rychleji, než se dosud předpokládalo.
„Je těžké veřejnosti ukázat něco, co není na první pohled vidět,“ říká profesor Steve Widdicombe z PML. „Biologické dopady se projeví až v dlouhodobém horizontu, a je složité je oddělit od vlivů, jako je znečištění nebo nadměrný rybolov.“
Jedním z nejpřesvědčivějších důkazů je video od amerického úřadu NOAA. Ukazuje mořského plže – pteropoda – v běžné mořské vodě a poté v prostředí s vyšším obsahem CO₂. Ve druhém případě je jeho schránka narušená a pohyb obtížný. Takové záběry sice pomáhají oslovit veřejnost, ale podle vědců nestačí k tomu, aby přiměly vlády k zásadním krokům.
Důsledky jsou však už nyní reálné. Na severozápadním pobřeží USA se kolem roku 2010 téměř zhroutil průmysl s chovem ústřic. Larvy těchto živočichů nedokázaly v kyselé vodě vytvořit schránky a uhynuly. Farmy pak začaly sledovat pH vody a upravovat ji chemicky, aby larvám umožnily přežít.
Podobné iniciativy ukazují, že se dá s acidifikací lokálně bojovat – otázkou zůstává, jak to zvládnout v globálním měřítku. Mnohé země nemají přístup k potřebným datům ani k technologiím, a i když mezinárodní dohody jako Globální rámec pro biologickou rozmanitost ukládají státům povinnost problém řešit, reálná opatření často chybí.
Na scénu tak vstupuje soukromý sektor s geoengineeringovými řešeními – například technikou zvanou „alkalinizace oceánu“, kdy se do vody přidávají zásadité látky, aby se zvýšilo pH. Zatímco v uzavřených systémech, jako jsou ústřicové líhně, to může fungovat, vědci varují, že rozmach těchto metod je příliš rychlý a nebezpečný.
„Představte si, že by vám lékař předepsal lék, který nebyl otestován. Vzali byste si ho?“ varuje Widdicombe. Jessie Turnerová z Aliance pro acidifikaci oceánu dodává: „Bez snížení emisí CO₂ se nikam neposuneme. Geoengineering nesmí odvést pozornost od hlavní příčiny.“
Řešení existují – od lokálního omezování organického znečištění po posilování odolnosti pobřežních ekosystémů. Ale bez jasného politického vedení zůstanou vědecké poznatky bez odezvy. Vědci doufají, že nadcházející konference OSN o oceánech ve Francii vnese téma acidifikace do světových politických agend.
„Je to tichá krize, o které se nemluví,“ říká Turnerová. „Ale pokud ji nezačneme brát vážně, dopady budou nezvratné.“
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.