POČASÍ: Do Česka vtrhne studená fronta. Nepříjemné teploty a déšť

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Ondřej Ptáček 26. března 2025 08:34
Sdílej:

Česko čeká výrazná změna počasí. Do konce týdne dorazí studená fronta, která přinese citelné ochlazení, déšť a na horách i sněžení. Meteorologové varují, že teploty prudce klesnou a s sebou přinesou typicky nevlídné březnové počasí.

Česko čeká výrazná změna počasí. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dorazí v následujících dnech studená fronta, která srazí teploty a přinese déšť. „Ve středu se citelně ochladí v severozápadní polovině Čech,“ upozornili meteorologové. Zatímco na Moravě a ve Slezsku se budou denní maxima pohybovat kolem 13 až 17 °C, v Čechách už budou nižší, mezi 8 až 13 °C.

Ve čtvrtek se ochlazení projeví i na zbytku území. „Ve čtvrtek přes naše území přejde od severozápadu studená fronta, za kterou se k nám od západu přechodně rozšíří výběžek vyššího tlaku vzduchu,“ vysvětlili odborníci. Nejvyšší teploty by se měly pohybovat mezi 10 až 14 °C.

Na konec týdne meteorologové očekávají častější srážky. „V dalších dnech bude počasí u nás ovlivňovat tlaková níže nad jihovýchodní a jižní Evropou,“ uvedl ČHMÚ s tím, že na horách se mohou vyskytnout i sněhové srážky. „Pokud se objeví přeháňky, budou v nadmořských výškách zhruba nad 1 000 m sněhové,“ upřesnili meteorologové.

Krátké oteplení přinese pátek, poté ale teploty opět spadnou. „Od neděle do úterý už budou odpolední teploty většinou do 10 °C,“ varovali odborníci. Víkendové denní maxima mají dosahovat 10 až 14 °C v sobotu, na západě jen kolem 7 až 10 °C, a v neděli 9 až 13 °C. Déšť bude pokračovat na většině území a ve vyšších polohách se mohou objevit i smíšené nebo sněhové srážky.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Otevření Hormuzského průlivu úlevu nepřineslo. Lodě nadále vyčkávají, bojí se proplouvat

Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.

Novinky
Ilustrační foto

Cena ropy se po otevření Hormuzského průlivu mění. Vrátí se ale někdy na úroveň před válkou?

Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.

Novinky
Ilustrační foto

Světové trhy s ropou zaznamenaly po otevření Hormuzského průlivu prudký otřes

Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.

Novinky
Kreml

Rusko ztratilo nejcennější trumf v Evropské unii. Důsledek Orbánovy prohry teprve pocítí

Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.