Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Region za posledních třicet let přišel kvůli extrémnímu počasí o více než dva biliony dolarů. V posledních měsících se situace dramaticky zhoršila.
Japonsko zažilo rekordní vedra, když v úterý naměřilo 41,8 °C. Letošní červen a červenec byly navíc nejteplejší v historii země. Od poloviny června do konce července zemřelo na následky horka 56 lidí.
Kvůli obavám, že by se koleje mohly zdeformovat, bylo přerušeno i vlakové spojení. Lidé, kteří se denně snaží přežít v parnu, mají obavy z globálního oteplování.
V následujících dnech by měly intenzivní vedra polevit. Některé části Japonska očekávají až 200 mm srážek, které by měly přinést kýžené ochlazení.
Jižní Korea zase v červenci zažila 22 „tropických nocí“, kdy teploty neklesly pod 25 °C. Pohotovostní služby v minulém měsíci zaznamenaly nárůst volání kvůli nemocem z horka.
Vláda proto doporučila uvolnit pracovní dress code, aby se snížila spotřeba klimatizace. Ve Vietnamu dosáhly teploty historického rekordu 40 °C.
V Číně naopak záplavy zabily desítky lidí od Šanghaje až po Peking. Jižní část země navíc sužují silné deště a bouře, kvůli kterým musely být zrušeny nebo odloženy stovky letů v Kantonu. V regionu navíc hrozí sesuvy půdy.
Deště navíc zhoršují šíření viru chikungunya, který přenáší komáři. V horských oblastech Pekingu zemřely koncem minulého měsíce desítky lidí, mezi nimiž bylo 31 obyvatel domova pro seniory.
V horských oblastech, kde hrozí sesuvy půdy, a v hustě zalidněných oblastech, kde bleskové povodně zaskakují obyvatele nepřipravené, jsou silné deště obzvlášť nebezpečné. Více než 100 lidí se pohřešuje v severoindickém státě Uttarakhand po extrémním, náhlém přívalovém dešti, který spustil bleskové záplavy.
V Pákistánu od června zemřelo téměř 300 lidí, z toho přes 100 dětí. Záplavy zničily stovky domů a budov. Například britská humanitární organizace Save the Children uvádí, že nejméně čtvrtina škol v provincii Paňdžáb byla buď částečně, nebo úplně poškozena. V Hongkongu spadlo v úterý 350 mm srážek, což je rekordní srpnový úhrn od roku 1884.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
