Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Region za posledních třicet let přišel kvůli extrémnímu počasí o více než dva biliony dolarů. V posledních měsících se situace dramaticky zhoršila.
Japonsko zažilo rekordní vedra, když v úterý naměřilo 41,8 °C. Letošní červen a červenec byly navíc nejteplejší v historii země. Od poloviny června do konce července zemřelo na následky horka 56 lidí.
Kvůli obavám, že by se koleje mohly zdeformovat, bylo přerušeno i vlakové spojení. Lidé, kteří se denně snaží přežít v parnu, mají obavy z globálního oteplování.
V následujících dnech by měly intenzivní vedra polevit. Některé části Japonska očekávají až 200 mm srážek, které by měly přinést kýžené ochlazení.
Jižní Korea zase v červenci zažila 22 „tropických nocí“, kdy teploty neklesly pod 25 °C. Pohotovostní služby v minulém měsíci zaznamenaly nárůst volání kvůli nemocem z horka.
Vláda proto doporučila uvolnit pracovní dress code, aby se snížila spotřeba klimatizace. Ve Vietnamu dosáhly teploty historického rekordu 40 °C.
V Číně naopak záplavy zabily desítky lidí od Šanghaje až po Peking. Jižní část země navíc sužují silné deště a bouře, kvůli kterým musely být zrušeny nebo odloženy stovky letů v Kantonu. V regionu navíc hrozí sesuvy půdy.
Deště navíc zhoršují šíření viru chikungunya, který přenáší komáři. V horských oblastech Pekingu zemřely koncem minulého měsíce desítky lidí, mezi nimiž bylo 31 obyvatel domova pro seniory.
V horských oblastech, kde hrozí sesuvy půdy, a v hustě zalidněných oblastech, kde bleskové povodně zaskakují obyvatele nepřipravené, jsou silné deště obzvlášť nebezpečné. Více než 100 lidí se pohřešuje v severoindickém státě Uttarakhand po extrémním, náhlém přívalovém dešti, který spustil bleskové záplavy.
V Pákistánu od června zemřelo téměř 300 lidí, z toho přes 100 dětí. Záplavy zničily stovky domů a budov. Například britská humanitární organizace Save the Children uvádí, že nejméně čtvrtina škol v provincii Paňdžáb byla buď částečně, nebo úplně poškozena. V Hongkongu spadlo v úterý 350 mm srážek, což je rekordní srpnový úhrn od roku 1884.
Americké námořnictvo se s rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu na budoucí konflikty stále více zaměřuje na bezpilotní systémy. James Holmes z Námořní válečné akademie tvrdí, že menší a obratnější námořní drony by mohly sehrát klíčovou roli, obzvláště na začátku konfliktu. Bývalý inženýr námořnictva Jack Rowley souhlasí, ale zdůrazňuje, že je třeba pamatovat na potřeby hybridní flotily, která se skládá z lodí s posádkou i bezpilotních plavidel. Naskýtají se tak zásadní otázky: kam na amerických lodích umístit drony a jaké typy dronů vlastně námořnictvo potřebuje?
Evropská komise představila kontroverzní plán, podle kterého by Evropská unie platila chudším zemím za snižování emisí, uvedl web Politico. Údajně by se tak v zahraničí ušetřily miliony tun skleníkových plynů. Komise přiznala, že dopady tohoto návrhu ale neanalyzovala.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Podle vyjádření vysokého poradce Kremlu a bývalého ruského velvyslance v USA Jurije Ušakova se Rusko a USA „v podstatě dohodly“ na tom, že se v nejbližších dnech uskuteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ušakov v televizi řekl, že s americkými kolegy už začínají s „konkrétními přípravami“.
Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Již pozítří se lidé rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Po pohřbu ve strašnickém krematoriu dojde k uložení jeho ostatků na místo posledního odpočinku. Kde to ale bude?
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro Financial Times upozornil, že evropská dopravní síť není připravena na případnou válku s Ruskem. Podle něj je současná infrastruktura v Evropě příliš pomalá a neefektivní na to, aby dokázala dostatečně rychle přesunout vojenské jednotky v případě eskalace konfliktu.
Spojené státy eskalují obchodní válku s Indií. Prezident Donald Trump oznámil, že na indické zboží uvalí další 25% clo za nákupy ruské ropy. Celkové clo na indický dovoz tak dosáhne 50 %, což se řadí mezi nejvyšší, jaké USA na své obchodní partnery uvalují.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
