Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Region za posledních třicet let přišel kvůli extrémnímu počasí o více než dva biliony dolarů. V posledních měsících se situace dramaticky zhoršila.
Japonsko zažilo rekordní vedra, když v úterý naměřilo 41,8 °C. Letošní červen a červenec byly navíc nejteplejší v historii země. Od poloviny června do konce července zemřelo na následky horka 56 lidí.
Kvůli obavám, že by se koleje mohly zdeformovat, bylo přerušeno i vlakové spojení. Lidé, kteří se denně snaží přežít v parnu, mají obavy z globálního oteplování.
V následujících dnech by měly intenzivní vedra polevit. Některé části Japonska očekávají až 200 mm srážek, které by měly přinést kýžené ochlazení.
Jižní Korea zase v červenci zažila 22 „tropických nocí“, kdy teploty neklesly pod 25 °C. Pohotovostní služby v minulém měsíci zaznamenaly nárůst volání kvůli nemocem z horka.
Vláda proto doporučila uvolnit pracovní dress code, aby se snížila spotřeba klimatizace. Ve Vietnamu dosáhly teploty historického rekordu 40 °C.
V Číně naopak záplavy zabily desítky lidí od Šanghaje až po Peking. Jižní část země navíc sužují silné deště a bouře, kvůli kterým musely být zrušeny nebo odloženy stovky letů v Kantonu. V regionu navíc hrozí sesuvy půdy.
Deště navíc zhoršují šíření viru chikungunya, který přenáší komáři. V horských oblastech Pekingu zemřely koncem minulého měsíce desítky lidí, mezi nimiž bylo 31 obyvatel domova pro seniory.
V horských oblastech, kde hrozí sesuvy půdy, a v hustě zalidněných oblastech, kde bleskové povodně zaskakují obyvatele nepřipravené, jsou silné deště obzvlášť nebezpečné. Více než 100 lidí se pohřešuje v severoindickém státě Uttarakhand po extrémním, náhlém přívalovém dešti, který spustil bleskové záplavy.
V Pákistánu od června zemřelo téměř 300 lidí, z toho přes 100 dětí. Záplavy zničily stovky domů a budov. Například britská humanitární organizace Save the Children uvádí, že nejméně čtvrtina škol v provincii Paňdžáb byla buď částečně, nebo úplně poškozena. V Hongkongu spadlo v úterý 350 mm srážek, což je rekordní srpnový úhrn od roku 1884.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
