Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Habeck, který v minulé německé vládě zastával post vicekancléře za stranu Zelených, v rozhovoru pro Guardian připomněl, že předchozí německé kabinety se nechaly chytit do Putinovy pasti. Důvěra v to, že plyn nikdy nebude zneužit jako politický nástroj, vedla k výstavbě plynovodů Nord Stream a prodeji strategických rezerv ruskému Gazpromu.
Podle Habecka představuje návrat Trumpa do úřadu druhý bezpečnostní šok s dramatickými a dalekosáhlými následky. Poučení, které by si měl svět odnést, je podle něj jasné: od zneužívání energetiky jsme se posunuli ke „zbraním hromadného zasažení“ v podobě obchodních tarifů a kontroly technologií.
Evropa nyní čelí hrozící energetické krizi v důsledku únorových útoků USA a Izraele na Írán. Následné odvetné kroky vedly k uzavření Hormuzského průlivu, kudy protéká plynulých 20 % světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), což opět vyhnalo ceny nahoru.
Habeck vzpomínal na bezesné noci během minulé krize, kdy hrozilo, že bude muset nařizovat uzavírání továren kvůli nedostatku plynu. I když jsou současné ceny v Německu vysoké, tehdy podle něj existovala reálná hrozba, že plyn nebude k dispozici vůbec, což ospravedlňuje tehdejší rychlou výstavbu LNG terminálů.
Bývalý ministr se také vyjádřil k diskuzím o jaderné energii. Uvedl, že osobně by neměl problém s delším provozem reaktorů, pokud by to znamenalo jasný konec. Obával se však, že opozice využívá jaderné téma jako „trojského koně“ k rozbití zákonů o útlumu jádra, což by podle něj zničilo rostoucí trh s obnovitelnými zdroji.
V loňském roce Německo vyrobilo 60 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Habeck, který si pamatuje havárii v Černobylu z roku 1986, zdůraznil, že jaderná energie není formou energie, která by měla ovládat životy lidí. Připomněl dny po havárii, kdy se kvůli radioaktivnímu spadu nesmělo chodit ven.
Přestože se v Evropě urychlilo povolování větrných a solárních elektráren, Habeck přiznal i vlastní chyby. Podcenil míru únavy německé veřejnosti z inflace a zásahů do soukromého života, což se projevilo zejména při odporu k jeho reformě vytápění, přezdívané bulvárními médii „Habeckovo topenářské kladivo“.
Z opuštěné vládní koalice, kterou Zelení opustili v únoru 2025, Habeck nyní sleduje situaci z Kodaně. Působí tam jako analytik v Dánském institutu pro mezinárodní studia. Poznamenal, že severské země se německému odporu k tepelným čerpadlům jen smějí.
Německo je podle něj konečně na správné cestě, i když se zpožděním deseti let oproti jiným zemím. Přestože Zelení v celostátní vládě oslabili, jejich nedávné vítězství v zemských volbách v Bádensku-Württembersku naznačuje, že veřejnost začíná akceptovat přechod na elektromobilitu a moderní systémy vytápění.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.