Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Habeck, který v minulé německé vládě zastával post vicekancléře za stranu Zelených, v rozhovoru pro Guardian připomněl, že předchozí německé kabinety se nechaly chytit do Putinovy pasti. Důvěra v to, že plyn nikdy nebude zneužit jako politický nástroj, vedla k výstavbě plynovodů Nord Stream a prodeji strategických rezerv ruskému Gazpromu.
Podle Habecka představuje návrat Trumpa do úřadu druhý bezpečnostní šok s dramatickými a dalekosáhlými následky. Poučení, které by si měl svět odnést, je podle něj jasné: od zneužívání energetiky jsme se posunuli ke „zbraním hromadného zasažení“ v podobě obchodních tarifů a kontroly technologií.
Evropa nyní čelí hrozící energetické krizi v důsledku únorových útoků USA a Izraele na Írán. Následné odvetné kroky vedly k uzavření Hormuzského průlivu, kudy protéká plynulých 20 % světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), což opět vyhnalo ceny nahoru.
Habeck vzpomínal na bezesné noci během minulé krize, kdy hrozilo, že bude muset nařizovat uzavírání továren kvůli nedostatku plynu. I když jsou současné ceny v Německu vysoké, tehdy podle něj existovala reálná hrozba, že plyn nebude k dispozici vůbec, což ospravedlňuje tehdejší rychlou výstavbu LNG terminálů.
Bývalý ministr se také vyjádřil k diskuzím o jaderné energii. Uvedl, že osobně by neměl problém s delším provozem reaktorů, pokud by to znamenalo jasný konec. Obával se však, že opozice využívá jaderné téma jako „trojského koně“ k rozbití zákonů o útlumu jádra, což by podle něj zničilo rostoucí trh s obnovitelnými zdroji.
V loňském roce Německo vyrobilo 60 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Habeck, který si pamatuje havárii v Černobylu z roku 1986, zdůraznil, že jaderná energie není formou energie, která by měla ovládat životy lidí. Připomněl dny po havárii, kdy se kvůli radioaktivnímu spadu nesmělo chodit ven.
Přestože se v Evropě urychlilo povolování větrných a solárních elektráren, Habeck přiznal i vlastní chyby. Podcenil míru únavy německé veřejnosti z inflace a zásahů do soukromého života, což se projevilo zejména při odporu k jeho reformě vytápění, přezdívané bulvárními médii „Habeckovo topenářské kladivo“.
Z opuštěné vládní koalice, kterou Zelení opustili v únoru 2025, Habeck nyní sleduje situaci z Kodaně. Působí tam jako analytik v Dánském institutu pro mezinárodní studia. Poznamenal, že severské země se německému odporu k tepelným čerpadlům jen smějí.
Německo je podle něj konečně na správné cestě, i když se zpožděním deseti let oproti jiným zemím. Přestože Zelení v celostátní vládě oslabili, jejich nedávné vítězství v zemských volbách v Bádensku-Württembersku naznačuje, že veřejnost začíná akceptovat přechod na elektromobilitu a moderní systémy vytápění.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.