Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Pro Izrael je současný konflikt existenční záležitostí. Izraelští lídři neusilují o pouhé „zadržování“ nebo diplomatické omezení íránského jaderného programu; jejich cílem je jeho úplná likvidace a v ideálním případě kolaps celého islámského režimu. Z pohledu Jeruzaléma představuje jaderně vyzbrojený Írán nepřijatelnou hrozbu pro fyzické přežití státu. Izrael proto od Spojených států očekává, že tuto válku povedou rozhodně, naplno a bez ohledu na náklady, dokud nebude práce hotova.
Zájmy Spojených států jsou však podle Hadara mnohem skromnější a komplikovanější. Washington chce sice zabránit Íránu v získání jaderné zbraně, ale zároveň musí hlídat plynulý tok ropy z Perského zálivu a vyhnout se dalšímu časově neomezenému vojenskému závazku na Blízkém východě. Amerika si nemůže dovolit ochromit svou odstrašující sílu v indo-pacifickém regionu ani vystavit globální ekonomiku cenovému šoku, který by urychlil její fragmentaci. Pro USA zůstává hlavní výzvou století rivalita s Čínou, nikoliv regionální válka v poušti.
Tato asymetrie je klíčová. Zatímco Izrael jako malý stát s konkrétním ohrožením může vše vsadit na jednu kartu, USA jako globální velmoc s povinnostmi od Jihočínského moře po východní Evropu si takový luxus dovolit nemohou. Historie navíc varuje – Hadar připomíná rok 2003 a invazi do Iráku, kterou Izrael nadšeně podporoval v naději na nový regionální řád. Výsledkem byl úpadek americké důvěryhodnosti, obrovské ztráty a paradoxně posílení Íránu, který se zbavil svého hlavního arabského rivala, Saddáma Husajna.
Skutečnost, které se zahraničněpolitický establišment ve Washingtonu vyhýbá, je prostá: spojenectví vyžaduje poctivé řízení odlišných zájmů, nikoliv jejich popírání. Předstírat, že zájmy obou zemí jsou totožné, jen zkresluje americké rozhodování a zbavuje izraelskou politiku legitimní kontroly. Hadar uzavírá, že pokud Amerika nezačne rozlišovat mezi „zabráněním íránským jaderným zbraním“ a „prosazováním izraelských strategických cílů“, bude i nadále vtažena do závazků, které slouží spíše bezpečnostnímu vnímání Jeruzaléma než národním zájmům USA.
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.
Situace s dostupností čisté vody v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila. Vojenské operace, při nichž přišel o život vodohospodářský inženýr a dva řidiči zajišťující přepravu vody pro vysídlené rodiny, dále prohloubily humanitární krizi. Nedostatek čisté vody přímo přispívá k šíření preventabilních onemocnění, kterým místní obyvatelé čelí v přelidněných táborech a provizorních přístřešcích.
Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.