Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
Oficiální prohlášení, které vydala severokorejská tisková agentura KCNA, bylo připsáno anonymnímu mluvčímu ministerstva zahraničí. Tato forma vyjádření je v severokorejské hierarchii považována za nízkou úroveň atribuce, což dává režimu prostor pro pozdější zostření rétoriky, pokud by to uznal za vhodné. Severní Korea ve svém prohlášení označila útoky za ilegální agresi a hrubé porušení suverenity, zároveň však dala jasně najevo, že nemá zájem se do konfliktu přímo zapojovat.
Pro Pchjongjang představuje válka na Blízkém východě zajímavou kombinaci strategických rizik i výhod. Hlavním přínosem je skutečnost, že Írán, který je pro Severní Koreu ekonomickým konkurentem na ruském trhu se zbraněmi, bude nyní muset soustředit své zdroje na vlastní obranu. To vytváří mezeru, kterou může Kim Čong-un zaplnit, a tím zvýšit závislost Ruska na severokorejských dodávkách munice a raket pro válku na Ukrajině.
Na druhou stranu konflikt odhalil rizika spojená se spolehlivostí Ruska jako bezpečnostního partnera. Přestože má Írán s Ruskem uzavřenou smlouvu o strategickém partnerství podobnou té severokorejské, Moskva se v reakci na útoky omezila pouze na diplomatické odsouzení. V Pchjongjangu to vyvolává otázky, zda by se Rusko v případě napadení Severní Korey chovalo stejně pasivně, i když smlouva s KLDR obsahuje na rozdíl od té íránské formální obranný závazek.
Události v Íránu mají zásadní dopad i na potenciální diplomatické vztahy mezi Severní Koreou a USA. KLDR po devátém sjezdu strany signalizovala ochotu jednat, pokud ji USA uznají jako suverénní jadernou mocnost. Nynější americký postup vůči Íránu a dříve Venezuele však upevňuje v Pchjongjangu přesvědčení, že Washington používá nátlakovou diplomacii jako předstupeň k vojenské akci.
Reakce Kimova režimu tak odráží strategickou opatrnost. Pchjongjang sice vyjádřil solidaritu s Teheránem, ale zároveň se vyhýbá krokům, které by ho do krize více vtáhly. Režim se zdá být spokojen s tím, že události potvrzují jeho dlouhodobý narativ: v dnešním světě může přežití režimu před americkou silou zaručit pouze robustní jaderný odstrašující arzenál.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.