V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Atmosféra v hlavním městě byla podle očitých svědků a státních médií velmi agresivní. Demonstranti provolávali hesla proti USA a Izraeli a veřejně pálili figuríny amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Záběry agentury Fars ukázaly lidi zatloukající hřeby do rakví zahalených do amerických a izraelských vlajek.
Shromáždění probíhala v době, kdy Teheránem a dalšími městy otřásaly výbuchy. Izraelská armáda potvrdila spuštění „široké vlny“ útoků, které zasáhly více než 200 cílů napříč zemí, včetně odpalovacích zařízení balistických raket a výroben zbraní. Izraelský velvyslanec v USA potvrdil, že cílem byly i kontrolní body polovojenských jednotek Basídž v Teheránu, které omezovaly pohyb místních obyvatel.
V Íránu zároveň probíhá intenzivní informační bitva. Obyvatelé, kteří se potýkají s téměř úplným odříznutím od internetu a nezávislých zpráv, dostávají SMS zprávy údajně od Revolučních gard (IRGC). Tyto zprávy obyvatele přesvědčují, že Írán válku vyhrává a že americké základny v regionu jsou vyřazeny z provozu. Režim se tak snaží vytvořit vlastní realitu konfliktu, zatímco lidé mají k dispozici pouze státní weby, podobně jako v Severní Koreji.
Konflikt si vybírá krvavou daň i mezi spojeneckými silami v regionu. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil úmrtí jednoho vojáka a zranění několika dalších při útoku na základnu v iráckém Kurdistánu. Přestože útok provedla zřejmě proíránská milice, Francie zdůrazňuje, že její přítomnost v Iráku je zaměřena výhradně na boj proti terorismu a válka v Íránu takové útoky neospravedlňuje.
Kromě přímých obětí mají boje i tragické vedlejší následky. V Ománu zahynuli dva cizinci po havárii dronu v průmyslové zóně Sohar. Další dron dopadl do volného prostranství. Úřady v Ománu incidenty vyšetřují, ale zatím není jasné, zda byly drony sestřeleny, nebo zda zasáhly své cíle náhodou.
Ekonomické dopady války mezitím pociťují lidé až v daleké Austrálii. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu, kudy prochází třetina světového exportu močoviny, vzrostly ceny tohoto klíčového hnojiva o 34 %. Australští zemědělci proto zvažují změnu osevních plánů a přechod na plodiny, jako jsou fazole nebo čočka, které toto hnojivo nevyžadují. Národní federace farmářů varuje, že to povede ke zvýšení cen potravin v supermarketech.
Světové mocnosti reagují na palivovou krizi uvolňováním rezerv. Japonsko se chystá uvolnit 80 milionů barelů ropy, Jižní Korea zastropovala ceny benzínu poprvé po 30 letech a Pákistán zavedl extrémní úsporná opatření včetně uzavírání škol. Spojené státy dokonce dočasně povolily nákup některých ruských ropných produktů, aby zmírnily globální nedostatek energie způsobený efektivním uzavřením Hormuzského průlivu pro tankery.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.