V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Atmosféra v hlavním městě byla podle očitých svědků a státních médií velmi agresivní. Demonstranti provolávali hesla proti USA a Izraeli a veřejně pálili figuríny amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Záběry agentury Fars ukázaly lidi zatloukající hřeby do rakví zahalených do amerických a izraelských vlajek.
Shromáždění probíhala v době, kdy Teheránem a dalšími městy otřásaly výbuchy. Izraelská armáda potvrdila spuštění „široké vlny“ útoků, které zasáhly více než 200 cílů napříč zemí, včetně odpalovacích zařízení balistických raket a výroben zbraní. Izraelský velvyslanec v USA potvrdil, že cílem byly i kontrolní body polovojenských jednotek Basídž v Teheránu, které omezovaly pohyb místních obyvatel.
V Íránu zároveň probíhá intenzivní informační bitva. Obyvatelé, kteří se potýkají s téměř úplným odříznutím od internetu a nezávislých zpráv, dostávají SMS zprávy údajně od Revolučních gard (IRGC). Tyto zprávy obyvatele přesvědčují, že Írán válku vyhrává a že americké základny v regionu jsou vyřazeny z provozu. Režim se tak snaží vytvořit vlastní realitu konfliktu, zatímco lidé mají k dispozici pouze státní weby, podobně jako v Severní Koreji.
Konflikt si vybírá krvavou daň i mezi spojeneckými silami v regionu. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil úmrtí jednoho vojáka a zranění několika dalších při útoku na základnu v iráckém Kurdistánu. Přestože útok provedla zřejmě proíránská milice, Francie zdůrazňuje, že její přítomnost v Iráku je zaměřena výhradně na boj proti terorismu a válka v Íránu takové útoky neospravedlňuje.
Kromě přímých obětí mají boje i tragické vedlejší následky. V Ománu zahynuli dva cizinci po havárii dronu v průmyslové zóně Sohar. Další dron dopadl do volného prostranství. Úřady v Ománu incidenty vyšetřují, ale zatím není jasné, zda byly drony sestřeleny, nebo zda zasáhly své cíle náhodou.
Ekonomické dopady války mezitím pociťují lidé až v daleké Austrálii. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu, kudy prochází třetina světového exportu močoviny, vzrostly ceny tohoto klíčového hnojiva o 34 %. Australští zemědělci proto zvažují změnu osevních plánů a přechod na plodiny, jako jsou fazole nebo čočka, které toto hnojivo nevyžadují. Národní federace farmářů varuje, že to povede ke zvýšení cen potravin v supermarketech.
Světové mocnosti reagují na palivovou krizi uvolňováním rezerv. Japonsko se chystá uvolnit 80 milionů barelů ropy, Jižní Korea zastropovala ceny benzínu poprvé po 30 letech a Pákistán zavedl extrémní úsporná opatření včetně uzavírání škol. Spojené státy dokonce dočasně povolily nákup některých ruských ropných produktů, aby zmírnily globální nedostatek energie způsobený efektivním uzavřením Hormuzského průlivu pro tankery.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.