Lidé v ulicích Íránu protestují proti USA. Pálí figuríny Trumpa

Teherán
Teherán, foto: Depositphotos
Klára Marková 13. března 2026 11:08
Sdílej:

V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.

Atmosféra v hlavním městě byla podle očitých svědků a státních médií velmi agresivní. Demonstranti provolávali hesla proti USA a Izraeli a veřejně pálili figuríny amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Záběry agentury Fars ukázaly lidi zatloukající hřeby do rakví zahalených do amerických a izraelských vlajek.

Shromáždění probíhala v době, kdy Teheránem a dalšími městy otřásaly výbuchy. Izraelská armáda potvrdila spuštění „široké vlny“ útoků, které zasáhly více než 200 cílů napříč zemí, včetně odpalovacích zařízení balistických raket a výroben zbraní. Izraelský velvyslanec v USA potvrdil, že cílem byly i kontrolní body polovojenských jednotek Basídž v Teheránu, které omezovaly pohyb místních obyvatel.

V Íránu zároveň probíhá intenzivní informační bitva. Obyvatelé, kteří se potýkají s téměř úplným odříznutím od internetu a nezávislých zpráv, dostávají SMS zprávy údajně od Revolučních gard (IRGC). Tyto zprávy obyvatele přesvědčují, že Írán válku vyhrává a že americké základny v regionu jsou vyřazeny z provozu. Režim se tak snaží vytvořit vlastní realitu konfliktu, zatímco lidé mají k dispozici pouze státní weby, podobně jako v Severní Koreji.

Konflikt si vybírá krvavou daň i mezi spojeneckými silami v regionu. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil úmrtí jednoho vojáka a zranění několika dalších při útoku na základnu v iráckém Kurdistánu. Přestože útok provedla zřejmě proíránská milice, Francie zdůrazňuje, že její přítomnost v Iráku je zaměřena výhradně na boj proti terorismu a válka v Íránu takové útoky neospravedlňuje.

Kromě přímých obětí mají boje i tragické vedlejší následky. V Ománu zahynuli dva cizinci po havárii dronu v průmyslové zóně Sohar. Další dron dopadl do volného prostranství. Úřady v Ománu incidenty vyšetřují, ale zatím není jasné, zda byly drony sestřeleny, nebo zda zasáhly své cíle náhodou.

Ekonomické dopady války mezitím pociťují lidé až v daleké Austrálii. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu, kudy prochází třetina světového exportu močoviny, vzrostly ceny tohoto klíčového hnojiva o 34 %. Australští zemědělci proto zvažují změnu osevních plánů a přechod na plodiny, jako jsou fazole nebo čočka, které toto hnojivo nevyžadují. Národní federace farmářů varuje, že to povede ke zvýšení cen potravin v supermarketech.

Světové mocnosti reagují na palivovou krizi uvolňováním rezerv. Japonsko se chystá uvolnit 80 milionů barelů ropy, Jižní Korea zastropovala ceny benzínu poprvé po 30 letech a Pákistán zavedl extrémní úsporná opatření včetně uzavírání škol. Spojené státy dokonce dočasně povolily nákup některých ruských ropných produktů, aby zmírnily globální nedostatek energie způsobený efektivním uzavřením Hormuzského průlivu pro tankery.

Stalo se