V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Atmosféra v hlavním městě byla podle očitých svědků a státních médií velmi agresivní. Demonstranti provolávali hesla proti USA a Izraeli a veřejně pálili figuríny amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Záběry agentury Fars ukázaly lidi zatloukající hřeby do rakví zahalených do amerických a izraelských vlajek.
Shromáždění probíhala v době, kdy Teheránem a dalšími městy otřásaly výbuchy. Izraelská armáda potvrdila spuštění „široké vlny“ útoků, které zasáhly více než 200 cílů napříč zemí, včetně odpalovacích zařízení balistických raket a výroben zbraní. Izraelský velvyslanec v USA potvrdil, že cílem byly i kontrolní body polovojenských jednotek Basídž v Teheránu, které omezovaly pohyb místních obyvatel.
V Íránu zároveň probíhá intenzivní informační bitva. Obyvatelé, kteří se potýkají s téměř úplným odříznutím od internetu a nezávislých zpráv, dostávají SMS zprávy údajně od Revolučních gard (IRGC). Tyto zprávy obyvatele přesvědčují, že Írán válku vyhrává a že americké základny v regionu jsou vyřazeny z provozu. Režim se tak snaží vytvořit vlastní realitu konfliktu, zatímco lidé mají k dispozici pouze státní weby, podobně jako v Severní Koreji.
Konflikt si vybírá krvavou daň i mezi spojeneckými silami v regionu. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil úmrtí jednoho vojáka a zranění několika dalších při útoku na základnu v iráckém Kurdistánu. Přestože útok provedla zřejmě proíránská milice, Francie zdůrazňuje, že její přítomnost v Iráku je zaměřena výhradně na boj proti terorismu a válka v Íránu takové útoky neospravedlňuje.
Kromě přímých obětí mají boje i tragické vedlejší následky. V Ománu zahynuli dva cizinci po havárii dronu v průmyslové zóně Sohar. Další dron dopadl do volného prostranství. Úřady v Ománu incidenty vyšetřují, ale zatím není jasné, zda byly drony sestřeleny, nebo zda zasáhly své cíle náhodou.
Ekonomické dopady války mezitím pociťují lidé až v daleké Austrálii. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu, kudy prochází třetina světového exportu močoviny, vzrostly ceny tohoto klíčového hnojiva o 34 %. Australští zemědělci proto zvažují změnu osevních plánů a přechod na plodiny, jako jsou fazole nebo čočka, které toto hnojivo nevyžadují. Národní federace farmářů varuje, že to povede ke zvýšení cen potravin v supermarketech.
Světové mocnosti reagují na palivovou krizi uvolňováním rezerv. Japonsko se chystá uvolnit 80 milionů barelů ropy, Jižní Korea zastropovala ceny benzínu poprvé po 30 letech a Pákistán zavedl extrémní úsporná opatření včetně uzavírání škol. Spojené státy dokonce dočasně povolily nákup některých ruských ropných produktů, aby zmírnily globální nedostatek energie způsobený efektivním uzavřením Hormuzského průlivu pro tankery.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.